Cherm strana 2 z 3

Monografická studie o tvorbě P. P. Payna (1999-2011) vřazuje talentovaného evangelického autora do literárního kontextu - duchovního, světového a domácího.

Slovník samozřejmých slov esejisty a vydavatele kulturních periodik (mj. autorského internetového časopisu Možnost; www.moznost.wz.cz) Josefa Štogra se zabývá řečí a jazykem. Samozřejmá slova autor nehodnotí, spíš se věnuje jejich očistě. Kritické ro zlišování a skepse vůči jazyku jsou spíše předpokladem těchto úvah, jejich smyslem je však krajně obtížné dorozumění. Ve slovníku je proto podstatný i vzájemný vztah jednotlivých hesel.

Brilantní próza estetika, literárního vědce a významného překladatele je inspirována věcností a výrazovou sevřeností "nového románu". Na pozadí historických událostí 2. světové války vypráví tragickou historii české rodiny, z níž dodnes mrazí.

Karel Brušák (1913 Praha – 2004 Londýn) patřil od třicátých let k výrazným mladým talentům české literatury. Od roku 1938 žil nejprve ve Francii a poté ve Velké Británii. Od roku 1962 do konce devadesátých let byl docentem české a slovenské filologie na univerzitě v Cambridge. Jeho dílo se od počátku dělilo na dvě části: beletristickou a literárněvědnou. Proslul jako divadelní vědec, estetik, literární historik a kritik, publicista, básník, prozaik, libretista a překladatel. Vydáním knihy tohoto autora evropského rozhledu, jehož originální tvorba dosud nebyla literárně-historicky zhodnocena, splácí česká knižní kultura velký historický dluh.

Sbírka představuje básně formálně vytříbené, svou vážností polemizující s tou částí současného poetického dění, které sází na řečovost a rozvolněnost výpovědi.

Básnickou sbírku V hodině dvanácté sestavil Jaroslav Hulák v létě 1998, kdy byl hospitalizován v motolské nemocnici, vnikla tak sbírka na rozloučenou s přáteli a blízkými – odtud její název a úvodní věnování. Některé texty, které Jaroslav Hulák do svého výboru zařadil, vznikly již během válečných let (Dobrý den pane Gauguin, Chvála aviatiky, Jízda vlakem, Tkání pavučiny a další). V letech 1943–46 vznikla korespondence zachycující autorovo osobní a tvůrčí zrání v těžkých letech totálního nasazení v Německu. Většina dopisů je adresována jeho příteli z prachatického gymnázia Emilu Radokovi (později teoretikovi umění, výtvarníkovi a režisérovi, bratru známějšího Alfréda Radoka), další pak rodičům a bratrům Jirkovi, Vaškovi a Vláďovi. Dopis z listopadu 1945, líčící dramatické příběhy útěků z Německa, je adresován příteli z totálního nasazení v Berlíně Františku Šlofovi.

Rozhovory a promluvy českých básníků, spisovatelů a překladatelů z let 1990–1995 Eda Kriseová: Řeč je zavádějící. Červenec 1990. Susanne Rothová: Dno všeho vrchol prázdnoty. Září 1990. Rio Preisner: Můj fragment si je vědom absolutna. Červen 1992. Jiří Kolář: Poznej sám sebe. Srpen 1992. Jan Vladislav: Keď zodvihneš, zle bude, keď nezodvihneš, ještě horšie. Srpen 1992. Bohumila Grögerová a Josef Hiršal: Deset tisíc změn se znovu mění. Březen 1993. Madla Vaculíková: Drahý pane Kolář. Březen 1993. Ludvík Vaculík, Jan Rokyta: Bylo by všechno marné, kdybychom neměli komu to předat. Duben 1993. Viktor Fischl: Nepřestat se ptát. Červen 1993. Sylvie Richterová: Musí být i něco, čemu nerozumíme. Prosinec 1993. Václav Jamek: Exil zevnitř. Prosinec 1993. Daniela Hodrová: Bytosti a příběhy se rodí psaním rukou. Říjen 1994. Jiří Kolář: Pravý opak je také poezie. Únor 1995. Michal Ajvaz: Mým pohybem je kroužení na místě. Květen 1995. Hiršaliánky. Jiří Kolář, Pavel Tigrid, Hana Žantovská, Milan Jungmann, Václav Daněk. Září 1995. Emil Juliš: Iracionalitou napájený artefakt. Říjen 1995. Petr KOTYK (*1963) pracuje v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze v oddělení akvizice. Mj. od roku 1990 pořizuje videozáznamy s českými básníky a spisovateli v rámci Projektu Authentic. Spoluautor řady publikací a putovních výstav o současné české literatuře pro PNP, MK ČR, MZV, Česká centra a PEN klub. V Lidových novinách, Literárních novinách, Hostu, Labyrintu, Souvislostech, Revolver Revue a Rukopisu publikuje fotografie a rozhovory s českými básníky a spisovateli.

Kniha souboru statí z oblasti literární bohemistiky.

Konkrétní poezie spojuje slovo s obrazem, je svědectví o rozpadlých větách, hroutících se slovech a nově povstalých tvarech....Autor působí je divadelní režisér.

Kniha obsahuje studie, stati a recenze významného kritika katolické orientace Miloše Dvořáka (*1919-1971) uveřejněné ve významných periodikách (Tvar, Akord, Listy pro umění a kritiku atd.), dále jde o texty, které po nucené odmlce v 50. letech mohl M. D. publikovat v 2. polovině 60. let (Tvář, Host do domu, Obnova). Nechybí ani studie zachované jen v pozůstalosti.

B. Polan (1887-1971) byl výraznou osobností kulturní Plzně, kde pracoval jako ředitel městské knihovny. Vynikl v oblasti literární, výtvarné a divadelní kritiky. Sborník vychází ke 120. výročí Polanova narození, zahrnuje odborné stati, osobní vzpomínky a je doplněn přílohami a bibliografickými informacemi.

Poslední tři sbírky, které dosud nevyšly v básníkově vlasti, ale pouze v exilových nakladatelstvích.

Výběr z bohemistických literárních studíí, vzniklých v letech 1999-2005.

Poslední tři sbírky, které dosud nevyšly v básníkově vlasti, ale pouze v exilových nakladatelstvích.

Sborník přibližuje atmosféru období let 1964-72, kdy vznikala nejlepší výtvarná díla Františka Doležala a zároveň byla budována Galerie Vincence Kramáře. Publikace obsahuje texty např. od L. Kundery, M. Racka, J. Baleky či Evy Petrové i zajímavé dobové fotografie. Uspořádala Jarmila Štogrová-Doležalová.

V krátkých existenciálních textech balancujících na pomezí poezie a prózy putuje Leon Zirkt krajinou duše a světa.