Cherm strana 2 z 3

Povídková skladba.

Slovník samozřejmých slov esejisty a vydavatele kulturních periodik (mj. autorského internetového časopisu Možnost; www.moznost.wz.cz) Josefa Štogra se zabývá řečí a jazykem. Samozřejmá slova autor nehodnotí, spíš se věnuje jejich očistě. Kritické ro zlišování a skepse vůči jazyku jsou spíše předpokladem těchto úvah, jejich smyslem je však krajně obtížné dorozumění. Ve slovníku je proto podstatný i vzájemný vztah jednotlivých hesel.

Monografická studie o tvorbě P. P. Payna (1999-2011) vřazuje talentovaného evangelického autora do literárního kontextu - duchovního, světového a domácího.

Jiří Pechar patří k osobnostem narozeným na konci 20. let, které jsou dnes nositeli kontinuity se vzdělaností druhé poloviny 40. let (kdy studoval), s 60. léty (přeložil mj. C. Léviho-Strausse a napsal monografií o francouzském "novém románu") a s působením v následném dvacetiletí (přeložil Proustovo Hledání ztraceného času a zveřejňoval samizdatově své odborné práce).Publikace je syntézou autorova celoživotního badatelského úsilí. Spojuje znalosti z oblasti literární teorie, historie i kritiky s esejistickou srozumitelností, komparatistickým zaměřením a znalostmi světové filosofie.

Planeta Euforikum, sbírka reflexivní lyriky z pera absolventa lékařské fakulty a filosofie Tomáše Hájka (*1964), po více než dvaceti letech navazuje na jeho básnickou prvotinu Stoupání do plynu. Ačkoli autor mezitím vydal několik knih z aplikované filosofie, psal prózy, dramatické texty a eseje, nyní se zase vrací k poezii - to jest na začátek. Právě toto do sbírky vložené sdělení o znovupochopení prvenství poezie je na ní pozoruhodné.

V knize Neodbytný průhled se autor prodírá houštinou svého dosavadního života a reflektuje z různých úhlů vnitřně významné události.

Kniha obsahuje studie, stati a recenze významného kritika katolické orientace Miloše Dvořáka (*1919-1971) uveřejněné ve významných periodikách (Tvar, Akord, Listy pro umění a kritiku atd.), dále jde o texty, které po nucené odmlce v 50. letech mohl M. D. publikovat v 2. polovině 60. let (Tvář, Host do domu, Obnova). Nechybí ani studie zachované jen v pozůstalosti.

Básnická sbírka.

Většina prozaického díla Vladimíra Mikeše (1927), loňského laureáta Státní ceny za překladatelské dílo, dosud zůstává v rukopise. Po prvotině Zmizení (Československý spisovatel 1969) stihl vydat už jen Zednickou novelu (Melantrich 1974). Psaní prózy se autor, zcela stranou vší pozornosti, věnoval během celých 70. a 80. let. Nepublikoval přitom ineditně, rukopisy nedával číst ani přátelům. Postupně vzniklo šest románů, z nichž byl dosud vydán jediný, Škodlivý prostor (Plus 2012) a několik próz a později též poem. Souhrně je lze zařadit k existenciálně laděné psychologické próze, zaměřené především na zachycení fenoménů času a lidské řeči, v běhu života, v paměti, a potažmo též ve vlastním procesu psaní. Plovárna Léthé je mimořádným alegorickým románem o 50. letech, černou společenskou groteskou i románem o ztraceném věku nevinnosti. Pokus zachytit génia loci Chocně a vzpomínky na mládí, jež se společně zhmotňují v nádrži nad jezem ve středu města, přivádí autora k metafoře, která je zároveň osou zápletky. Když se ukáže, že koupání na plovárně pod skákadlem způsobuje zapomnění, rozběhne se obchodování s ním a poklidné městečko se stane letoviskem. Mezi fantaskními výjevy se objevují ty, které měly reálný předobraz v nastolování stalinistických poměrů (vystavení rolníka na pranýř ve výloze obchodu, inscenovaný proces se skauty) a jsou mnohdy podpořené citacemi z dobového tisku. Motiv slastného zapomnění je ambivalentní. Funguje jako paralela k němému souhlasu i ke zpětnému vytěsňování. Tím, co narušuje kontinuitu a působí skutečnou zkázu v lidských vztazích i ve veřejném prostoru je lidská mocichtivost, hrabivost, zbabělost a úslužnost ve vztahu ke zlu. Úběžníkem románu přesto není společenská obžaloba, ale spíš snaha porozumět okolnostem. Plovárnu Léthé autor dokončil v roce 1990.