Cherm
vydavateľstvo
Dekáda naděje
Dekáda naděje je souborem studií o české próze 60. let. Navazuje na analýzy předchozích dekád dvacátého století, jež byly námětem Všetičkových úspěšných knih Kroky Kalliopé, Tektonika textu, Možnosti Meleté, Energie Ephialta a dalších. František Všetička (*1932) je naším v podstatě jediným kompozitologem. Nejde mu o běžný výklad textu, neboť nahlíží jednotlivá díla z hlediska jejich kompoziční výstavby. Uznává hlavně řemeslo a tomu dobře rozumí. Z velkého počtu prozaické produkce vybral ta, jež jsou umělecky a tektonicky svébytná. Do čtenářovy pozornosti se dostávají romány, novely a povídky Egona Hostovského, Milana Kundery, Josefa Škvoreckého, Ivana Klímy, Jaroslava Putíka, Bohumila Hrabala, Ladislava Fukse, Vladimíra Körnera, Vladimíra Párala, Aleny Vostré, Oldřicha Šuleře a Františka Neužila. V závěrečné kapitole je český prozaický kontext konfrontován s obdobným kontextem polským. Publikaci autor doplnil slovníkem kompoziční poetiky.
Židé na Zbraslavi
Publikace informačního charakteru Židé na Zbraslavi si všímá příběhů spojených se Zbraslaví a přináší mnohdy detailní údaje o nacisty zavražděných spoluobčanech. Vznikla při instalaci pamětní desky věnované sto sedmnácti obětem šoa ze Zbraslavi a Lipenců jako její doplněk či rozšíření. Výzvy do transportu pro židovské obyvatele ze Zbraslavi a Lipenců do Terezína proběhly v roce 1942 ve třech hlavních vlnách: ze sto čtyřiceti tří transportovaných se dočkalo konce války dvacet šest osob. Na Zbraslav se jich vrátilo deset. Místní židovská náboženská obec, která ztratila za holocaustu své členy, nebyla obnovena.
Nebuďme zticha a snažme se porozumět událostem, které se staly. Pokud jim neporozumíme, budou se opakovat.
Místo hvězdy kominík
Dopisy z Králova archivu vypovídají nejen o surrealismu šedesátých let, ale také o přátelství dvou pozoruhodných mužů. U Šebka ještě víc než u Krále splývá příběh, který svému okolí předváděl, s dílem. Šebkův život je učebnicovým příkladem básnického odkazu, jejž jeho autor zaplatil permanentním sebeničením a pravděpodobně i předčasnou smrtí.
Kritické dílo
Dílo literárního kritika a esejisty katolické orientace, prozaika, překladatele z francouzštiny a němčiny Rudolfa Černého (19051979) bylo původně rozptýleno především v periodikách, do nichž přispíval (Tvar, Akord, Listy pro umění a kritiku, Almanach Kmene, Rozhledy, Lidová demokracie, Vyšehrad). Knižní vydání jeho studií, esejí, recenzí a článků, zabývajících se kromě estetické stránky slovesných děl a obecných otázek estetiky, poetiky, teorie literatury a umění i uměním výtvarným a problémy širšího kulturního a společenského významu, přináší současnému čtenáři relativně úplnou zprávu o tvorbě této významné, leč pozapomenuté osobnosti českých kulturních dějin dvacátého století.
Ať žije daur!
Zemitý povídkový soubor, jehož uspořádání se věnoval Pavel Šmíd (*1952) v čase bilancování životní etapy, je složený ze starších i nových textů. Některé příběhy bezděčně plní historiografickou, a tedy neliterární, úlohu, když se na scéně objevují známé postavy české kultury (režisér Pavel Juráček, básník Petr Kabeš, malíř a sochař František Kyncl). Šmídovi je vlastní tragika, komično a černý humor.
Co už tu zbývá z Karla Čapka?
První oddíl knihy se zabývá prezentací Čapkova díla v učebních textech pro střední školy v období 19182018 ve vztahu k literárněvědné recepci a proměňujícímu se kurikulárnímu kontextu. Zvláštní pozornost je věnována Čapkovým románům (především Krakatitu, tzv. noetické trilogii a Válce s Mloky), autorským komentářům a dramatu R.U.R., problematice výkladu nebo metodickému aparátu k čítankovým ukázkám.
V druhém oddílu jsou vymezena východiska interpretace, vyjasněna vlastní pozice v kontextu současných paradigmat literárního vzdělávání a formulována koncepce formativních účinků narativní fikce na mysl a život čtenáře. Poté jsou navrženy možné přístupy a metody, které by se vyvarovaly úskalí a chyb zjištěných v empirickém šetření prvního oddílu a rozšířily potenciální možnosti práce s Čapkovými texty v duchu první osoby.
Knihu uzavírají doporučení pro pedagogickou praxi a návrh inovativní podoby učebního textu.
Energie Ephialta
Energie Ephialta, publikace o padesátých letech dvacátého století tedy o nejkontroverznější fázi ve vývoji české literatury je zaměřená na prózu, již autor pojal úhrnně. Tj. k domácí produkci přiřadil samizdatovou tvorbu a díla vycházející v zahraničí. Záměrně zde zúžil interpretační přístup. Prozaickou produkci dekády nahlíží pod úhlem kompoziční poetiky. Jediným kritériem při posuzování textů je mu uměleckost. Výsledkem přístupu je, že historie zvoleného desetiletí je poněkud jiná, než se tvrdívá.
Ospravedlnění
Román Ospravedlnění je ze všech děl Eugena Lišky nejsložitější a umělecky nejzajímavější. Pět hlavních dějových pásem obsahuje navzájem se prolínající příběhy od doby pobělohorské do 70. let 20. století. Pásma jsou rámována pohřbem babičky hlavní hrdinky Anny Polidarové-Rosové ze začátku 70. let 20. století. Annin příběh v osobním deníku a v rodinné dvou-kronice a příběh jejího manžela Petra Rosy v anonymních milostných básních a v autobiografickém převtělení do barokního básníka Václava Rosy se spojují v jejich společný, milostně tragický osud. Román představuje bohatý kaleidoskop navozující atmosféru světa navenek chaotického, absurdního, avšak uvnitř obývajícího řád, který v okamžiku smrti vyjevuje tajemství bytí v zákonu lásky.
Svítání kritikovo
Kniha přináší kompletní Dvořákovu kritickou, esejistickou a publicistickou tvorbu od mladistvých počátků (časopis Svítání), do doby těsně poválečné (časopis Vyšehrad).
Jde po svazcích O Jakubu Demlovi (Cherm 2007) shrnující Dvořákovy práce demlovské a Inflace slova v našem věku (Cherm 2009) shrnující poválečnou Dvořákovu esejistiku a publicistiku již o třetí Soldánovu edici v rámci nakladatelství Cherm.
Lacná kniha V hodině dvanácté (-50%)
Básnickou sbírku V hodině dvanácté sestavil Jaroslav Hulák v létě 1998, kdy byl hospitalizován v motolské nemocnici, vnikla tak sbírka na rozloučenou s přáteli a blízkými – odtud její název a úvodní věnování. Některé texty, které Jaroslav Hulák do svého výboru zařadil, vznikly již během válečných let (Dobrý den pane Gauguin, Chvála aviatiky, Jízda vlakem, Tkání pavučiny a další). V letech 1943–46 vznikla korespondence zachycující autorovo osobní a tvůrčí zrání v těžkých letech totálního nasazení v Německu. Většina dopisů je adresována jeho příteli z prachatického gymnázia Emilu Radokovi (později teoretikovi umění, výtvarníkovi a režisérovi, bratru známějšího Alfréda Radoka), další pak rodičům a bratrům Jirkovi, Vaškovi a Vláďovi. Dopis z listopadu 1945, líčící dramatické příběhy útěků z Německa, je adresován příteli z totálního nasazení v Berlíně Františku Šlofovi.
Na sklade 1Ks
4,70 €
9,40€
dostupné aj ako:
Lacná kniha Deset tisíc změn se znovu mění. Dno všeho vrchol prázdnoty (-50%)
Rozhovory a promluvy českých básníků, spisovatelů a překladatelů z let 1990–1995 Eda Kriseová: Řeč je zavádějící. Červenec 1990. Susanne Rothová: Dno všeho vrchol prázdnoty. Září 1990. Rio Preisner: Můj fragment si je vědom absolutna. Červen 1992. Jiří Kolář: Poznej sám sebe. Srpen 1992. Jan Vladislav: Keď zodvihneš, zle bude, keď nezodvihneš, ještě horšie. Srpen 1992. Bohumila Grögerová a Josef Hiršal: Deset tisíc změn se znovu mění. Březen 1993. Madla Vaculíková: Drahý pane Kolář. Březen 1993. Ludvík Vaculík, Jan Rokyta: Bylo by všechno marné, kdybychom neměli komu to předat. Duben 1993. Viktor Fischl: Nepřestat se ptát. Červen 1993. Sylvie Richterová: Musí být i něco, čemu nerozumíme. Prosinec 1993. Václav Jamek: Exil zevnitř. Prosinec 1993. Daniela Hodrová: Bytosti a příběhy se rodí psaním rukou. Říjen 1994. Jiří Kolář: Pravý opak je také poezie. Únor 1995. Michal Ajvaz: Mým pohybem je kroužení na místě. Květen 1995. Hiršaliánky. Jiří Kolář, Pavel Tigrid, Hana Žantovská, Milan Jungmann, Václav Daněk. Září 1995. Emil Juliš: Iracionalitou napájený artefakt. Říjen 1995. Petr KOTYK (*1963) pracuje v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze v oddělení akvizice. Mj. od roku 1990 pořizuje videozáznamy s českými básníky a spisovateli v rámci Projektu Authentic. Spoluautor řady publikací a putovních výstav o současné české literatuře pro PNP, MK ČR, MZV, Česká centra a PEN klub. V Lidových novinách, Literárních novinách, Hostu, Labyrintu, Souvislostech, Revolver Revue a Rukopisu publikuje fotografie a rozhovory s českými básníky a spisovateli.
Na sklade 1Ks
6,58 €
13,16€
dostupné aj ako:
Eseje o ruských spisovatelích
První oddíl esejistických rozprav shrnuje pojednání o ruské klasice, druhý o období moderny a meziválečné avantgardy, do třetího jsou vybrány reflexe ruské prózy z poválečného období.
Vypredané
18,57 €
Plovárna Léthé
Většina prozaického díla Vladimíra Mikeše (1927), loňského laureáta Státní ceny za překladatelské dílo, dosud zůstává v rukopise. Po prvotině Zmizení (Československý spisovatel 1969) stihl vydat už jen Zednickou novelu (Melantrich 1974). Psaní prózy se autor, zcela stranou vší pozornosti, věnoval během celých 70. a 80. let. Nepublikoval přitom ineditně, rukopisy nedával číst ani přátelům. Postupně vzniklo šest románů, z nichž byl dosud vydán jediný, Škodlivý prostor (Plus 2012) a několik próz a později též poem. Souhrně je lze zařadit k existenciálně laděné psychologické próze, zaměřené především na zachycení fenoménů času a lidské řeči, v běhu života, v paměti, a potažmo též ve vlastním procesu psaní. Plovárna Léthé je mimořádným alegorickým románem o 50. letech, černou společenskou groteskou i románem o ztraceném věku nevinnosti. Pokus zachytit génia loci Chocně a vzpomínky na mládí, jež se společně zhmotňují v nádrži nad jezem ve středu města, přivádí autora k metafoře, která je zároveň osou zápletky.
Když se ukáže, že koupání na plovárně pod skákadlem způsobuje zapomnění, rozběhne se obchodování s ním a poklidné městečko se stane letoviskem. Mezi fantaskními výjevy se objevují ty, které měly reálný předobraz v nastolování stalinistických poměrů (vystavení rolníka na pranýř ve výloze obchodu, inscenovaný proces se skauty) a jsou mnohdy podpořené citacemi z dobového tisku. Motiv slastného zapomnění je ambivalentní. Funguje jako paralela k němému souhlasu i ke zpětnému vytěsňování. Tím, co narušuje kontinuitu a působí skutečnou zkázu v lidských vztazích i ve veřejném prostoru je lidská mocichtivost, hrabivost, zbabělost a úslužnost ve vztahu ke zlu. Úběžníkem románu přesto není společenská obžaloba, ale spíš snaha porozumět okolnostem.
Plovárnu Léthé autor dokončil v roce 1990.
Vypredané
13,16 €
Planeta Euforikum
Planeta Euforikum, sbírka reflexivní lyriky z pera absolventa lékařské fakulty a filosofie Tomáše Hájka (*1964), po více než dvaceti letech navazuje na jeho básnickou prvotinu Stoupání do plynu. Ačkoli autor mezitím vydal několik knih z aplikované filosofie, psal prózy, dramatické texty a eseje, nyní se zase vrací k poezii - to jest na začátek. Právě toto do sbírky vložené sdělení o znovupochopení prvenství poezie je na ní pozoruhodné.
Literatura v průsečíku otázek
Jiří Pechar patří k osobnostem narozeným na konci 20. let, které jsou dnes nositeli kontinuity se vzdělaností druhé poloviny 40. let (kdy studoval), s 60. léty (přeložil mj. C. Léviho-Strausse a napsal monografií o francouzském "novém románu") a s působením v následném dvacetiletí (přeložil Proustovo Hledání ztraceného času a zveřejňoval samizdatově své odborné práce).Publikace je syntézou autorova celoživotního badatelského úsilí. Spojuje znalosti z oblasti literární teorie, historie i kritiky s esejistickou srozumitelností, komparatistickým zaměřením a znalostmi světové filosofie.
Vypredané
11,28 €