Cykloknihy strana 3 z 6

Faksimile prvního deníku z poutní cesty do Santiaga de Compostela, na kterou se Jiří Bouda vydal na kole od kostela sv. Matěje v Praze-Dejvicích. Po dosažení cíle - poutního kostela sv. Jakuba ve španělské Compostele - si plánoval návrat vlakem. Měl už předem zakoupenou jízdenku, ale tamní železničáři právě stávkovali, takže cesta domů po železnici nebyla možná. Vypátral náhradní způsob dopravy a český autobus, který byl na zpáteční cestě ze Španělska poloprázdný, ho dopravil i s bicyklem domů. Jiří Bouda si na své cestě vše nejen zapisoval, ale samozřejmě také kreslil, neboť kresba byla jeho základním vyjadřovacím prostředkem. Vnímal krásu světa kolem sebe, krajinu, neznámá města, potkával zajímavé lidi. Jeho kresby věrně zachycují krajinu i architekturu a jsou jedinečným dokumentem o době, lidech, městech a stavbách. Jiří Bouda byl dokumentarista virtuózní a precizní, měl jistou ruku a čisté srdce. Ručně psaný zápisník, který je sám o sobě uměleckým dílem, obsahuje i tzv. zkušební cestu, kterou Jiří Bouda absolvoval ještě před tím, než se vydal na dlouhou cestu do Španělska. Vedla z Prahy na Slovensko a přes Rakousko zpět domů.

Faksimile prvního deníku z poutní cesty do Santiaga de Compostela, na kterou se Jiří Bouda vydal na kole od kostela sv. Matěje v Praze-Dejvicích. Po dosažení cíle - poutního kostela sv. Jakuba ve španělské Compostele - si plánoval návrat vlakem. Měl už předem zakoupenou jízdenku, ale tamní železničáři právě stávkovali, takže cesta domů po železnici nebyla možná. Vypátral náhradní způsob dopravy a český autobus, který byl na zpáteční cestě ze Španělska poloprázdný, ho dopravil i s bicyklem domů. Jiří Bouda si na své cestě vše nejen zapisoval, ale samozřejmě také kreslil, neboť kresba byla jeho základním vyjadřovacím prostředkem. Vnímal krásu světa kolem sebe, krajinu, neznámá města, potkával zajímavé lidi. Jeho kresby věrně zachycují krajinu i architekturu a jsou jedinečným dokumentem o době, lidech, městech a stavbách. Jiří Bouda byl dokumentarista virtuózní a precizní, měl jistou ruku a čisté srdce. Ručně psaný zápisník, který je sám o sobě uměleckým dílem, obsahuje i tzv. zkušební cestu, kterou Jiří Bouda absolvoval ještě před tím, než se vydal na dlouhou cestu do Španělska. Vedla z Prahy na Slovensko a přes Rakousko zpět domů.

Věděli jste, že legendární hokejový brankář Dominik Hašek (Dominátor), nejúspěšnější gólman naší historie, olympijský vítěz z Nagana a nejlepší evropský hokejista NHL je také zdatným cykloturistou a velkým cestovatelem? Cyklovýpravy se staly pro něho výzvou a společně s autory této knihy podnikl cesty na kole po Balkáně a do Himálaje. Je zajímavé sledovat, jak si i taková špičkově trénovaná osobnost dovede hrábnout na dno svých sil a jak na cestách zcela samozřejmě přebírá kolektivní povinnosti, jako například mytí ešusů :) Kniha soustřeďuje cykloakce, které podnikli oba autoři za posledních dvanáct let v rozmezí 2005–2016. Táhne je to spíš na východ z následujících důvodů: nedotčená příroda, rozesmátí milí lidé, jejich vstřícnost, důvěra a nepředstíraný zájem. Zažívají tam běžný, obyčejný život bez příkras, kde jedinou „starostí” je sehnat vodu, jídlo a nocleh. Mají zkušenosti, že v tamních končinách je stále ještě hlavní zájem o člověka, a až pak o peníze. Prostí pastevci si vystačí s minimem a radost z upocených cizinců je upřímná. Kolo jim umožňuje ideálně propojit sny s dobrodružstvím. Tělo si pořádně mákne a hlava nádherně odpočine. Přesvědčte se, jak mohou být takové výpravy příjemně návykové, případně se vydejte v jejich stopách. Vystačí vám na to, stejně jako jim dvěma, dva až tři týdny dovolené.

Byl leden 2013, svět už měl být téměř dva měsíce v kolapsu po svém konci a přežít měli jen ti k tomu předurčení. Rozhlédl jsem se kolem. Pohled na billboardy a plakáty s tvářemi arogantních politiků dával tušit, že ne vše je úplně v pořádku, vtíravá středoevropská zima se drala pod kabát a na nohou mne záblo. Cesta za snem se zdála být rovná, bez zbytečných hrbolů a zatáček. A starý svět vlastně skončil. Nezbývalo než vyrazit a přesvědčit se… Mexický Yucatán » Belize » Guatemala »El Salvador » Honduras » Nikaragua » Kostarika » Severní Panama Jen málo českých cyklocestovatelů navštívilo země Střední Ameriky. Jan Evják navíc pronikl až do jejich nitra, do nebezpečných oblastí, kam se cizincům nedoporučuje cestovat. A pořídil jedinečné fotografie, které běžně cykloturisté ze svých cest nevozí. V jeho knize je i mnoho praktických informací, které z průvodců nevyčtete.

Byl leden 2013, svět už měl být téměř dva měsíce v kolapsu po svém konci a přežít měli jen ti k tomu předurčení. Rozhlédl jsem se kolem. Pohled na billboardy a plakáty s tvářemi arogantních politiků dával tušit, že ne vše je úplně v pořádku, vtíravá středoevropská zima se drala pod kabát a na nohou mne záblo. Cesta za snem se zdála být rovná, bez zbytečných hrbolů a zatáček. A starý svět vlastně skončil. Nezbývalo než vyrazit a přesvědčit se… Mexický Yucatán » Belize » Guatemala »El Salvador » Honduras » Nikaragua » Kostarika » Severní Panama Jen málo českých cyklocestovatelů navštívilo země Střední Ameriky. Jan Evják navíc pronikl až do jejich nitra, do nebezpečných oblastí, kam se cizincům nedoporučuje cestovat. A pořídil jedinečné fotografie, které běžně cykloturisté ze svých cest nevozí. V jeho knize je i mnoho praktických informací, které z průvodců nevyčtete.

Delší dobu vyprodaná kniha, která zaznamenala díky sympatickým Francouzům velký úspěch, se dočkala druhého vydání. Je rozšířené, má dvojnásobné množství obrázků z cesty a na závěr přibyla ještě jedna kapitola. Jsou v ní vzpomenuty jejich dvě návštěvy České republiky, které se uskutečnily v letech 2011 a 2013 a odpovědi na otázky, které při čtení jejich knihy mohly vyvstat. Také se dozvíte, jak tyto francouzské cestovatelské legendy nyní žijí, co dělají a jak se má jejich dnes už dospělá dcera Manon. Cesta kolem světa, kterou Françoise a Claude Hervéovi na kolech podnikli, stále patří k výjimečným cestovatelským počinům. Za 14 let ujeli více než 150 000 kilometrů a navštívili 66 zemí pěti kontinentů. Mimořádné bylo hlavně to, že se jim během cesty narodila dcerka Manon, s níž pokračovali v putování od jejich šesti týdnů věku až do šesti let, kdy musela do školy.

Delší dobu vyprodaná kniha, která zaznamenala díky sympatickým Francouzům velký úspěch, se dočkala druhého vydání. Je rozšířené, má dvojnásobné množství obrázků z cesty a na závěr přibyla ještě jedna kapitola. Jsou v ní vzpomenuty jejich dvě návštěvy České republiky, které se uskutečnily v letech 2011 a 2013 a odpovědi na otázky, které při čtení jejich knihy mohly vyvstat. Také se dozvíte, jak tyto francouzské cestovatelské legendy nyní žijí, co dělají a jak se má jejich dnes už dospělá dcera Manon. Cesta kolem světa, kterou Françoise a Claude Hervéovi na kolech podnikli, stále patří k výjimečným cestovatelským počinům. Za 14 let ujeli více než 150 000 kilometrů a navštívili 66 zemí pěti kontinentů. Mimořádné bylo hlavně to, že se jim během cesty narodila dcerka Manon, s níž pokračovali v putování od jejich šesti týdnů věku až do šesti let, kdy musela do školy.

Jan Evják procestoval země Střední Ameriky a proniknul až do nebezpečných oblastí, kam se cizincům nedoporučuje cestovat. Navíc pořídil jedinečné fotografie, které běžně cykloturisté ze svých cest nevozí. V knize je spousta praktických informací, které z jiných průvodců nevyčtete.

Jan Evják procestoval země Střední Ameriky a proniknul až do nebezpečných oblastí, kam se cizincům nedoporučuje cestovat. Navíc pořídil jedinečné fotografie, které běžně cykloturisté ze svých cest nevozí. V knize je spousta praktických informací, které z jiných průvodců nevyčtete.

Asfaltové, polní a lesní cesty brázdí Milan Martinec na bicyklu od roku 1980. Všechny výlety, jak se na správného cyklotrempa sluší, má poznamenané ve svém cyklistickém deníčku. Poznámky z cest uskutečněných v letech 2003 až 2009 byly před třemi roky vydány knižně. Kniha se jmenovala KOLMO NA MOSKVU a autor v ní popisoval čtyři výpravy: za Severní polární kruh, na Balkán, do Moskvy a na Cabo da Roca. V této nové knize přibližuje čtenářům, jak ho jeho jednostopý oř vezl v letech 2011 až 2014 při dalších čtyřech velkých cestách Evropou: do Moldavska, na Kurskou kosu, na Britské ostrovy a na Maltu. Při těchto výpravách projel Slovensko, Ukrajinu, Moldavsko, Rumunsko, Srbsko, Maďarsko, Rakousko, Německo, Belgii, Francii, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Nizozemsko, Polsko, Rusko – Kaliningradskou oblast, Litvu, Itálii, Korsiku, Sardinii, Sicílii a Maltu. Ač by se mohlo zdát, že Milan Martinec je profesionální cyklocestovatel, není tomu tak. Sice k tomu svádí počet jím najetých kilometrů, který se blíží k 350 000, což by vydalo na pomyslné více než osminásobné obkroužení zeměkoule, ale Milan nikdy necestoval jinak než v rámci své řádné dovolené. Čtyři týdny jsou maximum. Může být tedy inspirací pro všechny neprofesionální cestovatele. Pokud ovšem ujedou kolem dvou stovek kilometrů denně a pokud zvládnou během dovolené dva až čtyři tisíce kilometrů.

Strhující příběh, který se odehrává střídavě v Čechách a u Rudého moře, je plný exotiky, poznávání, humoru, vášně i erotiky. Ponoříte se do šťavnatých, nebývale intimních, s humorem i nadsázkou vylíčených zážitků zralé vdané Evropanky s podstatně mladším ženatým arabským lékařem z tamní vládní garnitury. Pikantní zpověď mapuje období, kdy oba „dali svým hlavám holiday a nechali konat jen svá těla“. Téměř dokumentárně a cestopisně se s autorkou vydáte na lákavou cestu k hříchu, tedy k poznání, které zakazuje společnost i většina náboženství. Ale popravdě, znáte lepší způsob, jak nejlépe poznat toho druhého? Vše je v příběhu autentické, je vylíčen slovo po slovu tak, jak se stal. Osoby jsou reálné a skutečně žijící, stejně jako zážitky a místa, kde se děj odehrává. A odehrává se tajně ve dvou úrovních – v té reálné a v té virtuální – s komunikací v mobilu, na e-adresách i v sociálních sítích. Do moderního příběhu o vášnivém i humorném sbližování dvou odlišných „genotypů“ z různých kontinentů a kultur pochopitelně vstupují moderní technologie i železné společenské i náboženské tradice. V očích autorky je „My dear doctor“, hlavní protagonista příběhu, téměř novodobý Sinuhet. Tam na jihu skutečně žije a dnes dál úspěšně léčí. „Lolai“ zůstává Tady na severu, je tu mezi námi a co vy víte, možná je to vaše sousedka. Pracuje stále ve svém oboru, věnuje se svým malým životním radostem a rodině, která nic netuší. I když je její příběh z 21. století, pozměnila jména postav tak, aby ve své zemi nebyly pranýřovány, zneuctěny nebo jinak trestány. Bláznů by se Tam našlo dost. Její subjektivní, kontroverzní a často kritický pohled totiž kličkuje mezi on-line světem, mezi lidskou touhou a příkazy shora, které hrdinům direktivně sesílají dva nejvyšší šéfové virtuálního nebe: Alláh a Hospodin. Komunikace se odvíjí a osciluje mezi kontinenty, je limitována vzdáleností, státním zřízením, filozofií a společenskou tradicí. A pak spontánně vrcholí mezi morálkou, sexem, vášní a citem. Nu ano, nebyla by to žena, aby se nepokusila obelhat i bohy…

"Co je to štěstí? Mít radost na duši a neubližovat tím druhým. Může tak být, milý čtenáři? Moje duše se raduje na cestách. A taky se raduje, když sem tam žije pro druhé. A taky ví, že některé dálky již prostě nevedou dál. Že je dobré některé hry vědomě ukončit, určité kruhy vědomě uzavřít." Těmito slovy uvádí autor svoji knihu věnovanou cestám na kole. Rozdělil ji na dvě části. V první popisuje putování podél hranic nesmírně zajímavé a krásné země. Bylo při ní třeba překonat prudká horská stoupání, zasněžené silnice a nekonečné kilometry hlubokými lesy či širými rovinami. Dny plné deště a zimy se střídaly s dny úmorného horka. To vše se dalo prožít během necelých tří tisíc kilometrů. Ona země leží v samém srdci Evropy a dnes by čtenář marně hledal její název v mapách. Ta kouzelná země se kdysi jmenovala ČESKOSLOVENSKO. Ve druhé části knihy jsou zajímavá vyprávění o jeho dřívějších cestách do zahraničí i u nás. Podkarpatská Rus, Rumunsko, Albánie, ale i výjezdy na Sněžku, Ještěd nebo Děčínský Sněžník. Povídání o tom, co vše se dá prožít na dalekých kolopoutích, i jak krásné může být putování s dětmi po hrázích jihočeských rybníků. Nejedná se o ryzí cestopis, ani to není průvodce. Je to svěží vyprávění člověka, který má za sebou těžkou životní zkoušku a psaní mu v ní pomohlo. Stalo se mu v jistém smyslu i drogou. Povolenou a mysl osvobozující.

Kniha akademického malíře Jiřího Boudy (syn Cyrila Boudy) shrnuje zážitky z jeho velkých cest na kole po Evropě, které absolvoval v posledních deseti letech. První vedla do Santiaga de Compostela, druhá odtamtud zpět a třetí směroval do Paříže. Jiří Bouda si na cestách vše nejen zapisoval, ale samozřejmě také kreslil, neboť kresba je Boudovým základním vyjadřovacím prostředkem. Vnímal krásu krajiny, objevoval nová města, potkával zajímavé lidi. Nádherných obrázků je v knize téměř 160. Jeho kresby věrně zachycují přírodu i skvosty architektury a jsou dokumentem o době, o lidech, městech, o stavbách. Jiří Bouda je dokumentarista virtuózní a přesný, má jistou ruku a čisté srdce. Publikace je určena nejen pro cyklisty, ale pro všechny cestovatele. V této výpravné podobě může být i vhodným dárkem pro milovníky výtvarného umění. Kniha vychází k 80. narozeninám autora, které oslaví začátkem května.

Kniha akademického malíře Jiřího Boudy (syn Cyrila Boudy) shrnuje zážitky z jeho velkých cest na kole po Evropě, které absolvoval v posledních deseti letech. První vedla do Santiaga de Compostela, druhá odtamtud zpět a třetí směroval do Paříže. Jiří Bouda si na cestách vše nejen zapisoval, ale samozřejmě také kreslil, neboť kresba je Boudovým základním vyjadřovacím prostředkem. Vnímal krásu krajiny, objevoval nová města, potkával zajímavé lidi. Nádherných obrázků je v knize téměř 160. Jeho kresby věrně zachycují přírodu i skvosty architektury a jsou dokumentem o době, o lidech, městech, o stavbách. Jiří Bouda je dokumentarista virtuózní a přesný, má jistou ruku a čisté srdce. Publikace je určena nejen pro cyklisty, ale pro všechny cestovatele. V této výpravné podobě může být i vhodným dárkem pro milovníky výtvarného umění. Kniha vychází k 80. narozeninám autora, které oslaví začátkem května.

Třetí knížka Vlastimila Svobody není jen o kole, je i o jeho soužití se živlem, v němž se našel a jenž ho živil. Je také o vodě. O Vltavě, Labi a Odře, o řekách, po nichž se plavil na lodích Československé plavby labsko-oderské. Své milované toky v myšlenkách neopustil, ani když mu byla odebrána plavecká knížka a on dosluhoval jako vazač břemen v holešovickém, mělnickém, smíchovském a radotínském přístavu. Při těžké práci, ke které se dostal zradou kolegy, si čistil hlavu touhou po dálkách v sedle svého kola, jemuž přezdíval Bludný Holanďan podle jeho oblíbené opery Richarda Wagnera. Kolo a lodě se v této knize prolínají, mnohokrát loď posloužila k dopravě tam, kde začala autorova cyklistická cesta. Poznáme svérázný svět šífáků, lidí od vody, chlapů tvrdých, ale přímých. Zaznamenané historky nepostrádají humor a jsou čtivé. Na závěr zažijeme, jaké to je, když se přihlásí zdravotní potíže a cykloturista se musí smířit s tím, že nastal definitivní konec jeho kariéry. Když může cestovat už jenom ve vzpomínkách. Ty jsou ale v případě autora tak zajímavé, že se s nimi rozhodl ve své třetí knize se čtenáři podělit.

Třetí knížka Vlastimila Svobody není jen o kole, je i o jeho soužití se živlem, v němž se našel a jenž ho živil. Je také o vodě. O Vltavě, Labi a Odře, o řekách, po nichž se plavil na lodích Československé plavby labsko-oderské. Své milované toky v myšlenkách neopustil, ani když mu byla odebrána plavecká knížka a on dosluhoval jako vazač břemen v holešovickém, mělnickém, smíchovském a radotínském přístavu. Při těžké práci, ke které se dostal zradou kolegy, si čistil hlavu touhou po dálkách v sedle svého kola, jemuž přezdíval Bludný Holanďan podle jeho oblíbené opery Richarda Wagnera. Kolo a lodě se v této knize prolínají, mnohokrát loď posloužila k dopravě tam, kde začala autorova cyklistická cesta. Poznáme svérázný svět šífáků, lidí od vody, chlapů tvrdých, ale přímých. Zaznamenané historky nepostrádají humor a jsou čtivé. Na závěr zažijeme, jaké to je, když se přihlásí zdravotní potíže a cykloturista se musí smířit s tím, že nastal definitivní konec jeho kariéry. Když může cestovat už jenom ve vzpomínkách. Ty jsou ale v případě autora tak zajímavé, že se s nimi rozhodl ve své třetí knize se čtenáři podělit.