DharmaGaia strana 15 z 15

Mistr Sosan (1520-1604), vůdčí osobnost korejského buddhismu v království Čoson, po sobě zanechal útlou, leč pozoruhodnou knihu Zrcadlo zenu (1564). Shrnuje zde v 86 krátkých kapitolkách esenci zásadních pasáží z různých buddhistických textů a objasňuje mj. vztah mezi studiem súter, meditací a recitováním jména Buddhy Amitábhy. Zdůrazňuje, že pouhé rozumové chápání může stát v cestě k dosažení dokonalé jednoty mezi pravdou a rozumějícím člověkem princip „odložit kjo (studium súter) a vstoupit do son (meditace)“ dodržují korejští mniši dodnes.

Roba Preece a jeho tvorbu charakterizuje celoživotní úsilí o integraci tibetské tradice tantrického buddhismu do západní mentality, psychologické struktury a životního stylu tak, abychom mohli opravdu Zakusit esenci tantry. Znamená to mimo jiné osvobození tantry od přílišné komplikovanosti typické při provádění praxí na Východě a osobní přístup, který zohledňuje individuální potřeby jednotlivce. V tomto duchu navazuje na vhledy svého milovaného učitele, lamy Thubten Ješeho, a vytváří most mezi východním a západním porozuměním, přičemž kombinuje své letité zkušenosti z psychoterapie a tantrické praxe. Největší důraz přitom klade na to, abychom si uvědomovali své tělo a jeho energii, a to nejen během meditace. Tím rozšiřujeme vlastní schopnost ztělesnit náš vrozený buddhovský potenciál – moudrost, blaženost, soucítění, vnitřní sílu a mistrovství, třpytivou prázdnotu mysli aj. Navážeme-li spojení s tímto zdrojem, staneme se nástrojem jeho projevování ve světě ve prospěch všech cítících bytostí. „V této pozoruhodné knize Rob Preece sdílí plody mnoha let, které strávil nejen jako praktikující tibetské tantrické tradice, ale i službou v roli psychoterapeuta a průvodce pro další západní praktikující. Má za cíl přivést tantrickou meditaci k životu pro lidi takovým způsobem, aby jim pomáhala psychicky a zároveň je naplňovala duchovně. Tohoto cíle dosáhl mistrně.“

Ve svém klasickém bestselleru Úvod do tantry nabídl lama Ješe hluboký a průzračný vhled do sofistikovaných metod tibetské buddhistické tantry. Kniha Blaženost vnitřního ohně, obsahující poslední významný výklad nauky od tohoto velkého lamy, před námi otevírá svět pokročilých praxí adeptů nejvyšší jógatantry srozumitelně a atraktivně, stejně jako jeho předchozí dílo představovalo svět tantry obecně. Lama Ješe ve svém výkladu proslulých Šesti jóg Náropy vychází z díla velkého tibetského filosofa a jógina Dže Congkhapy (1357–1419), nazvaného Tři jistoty, a uvádí nás detailně především do první jógy, praxe vnitřního ohně (tummo). Důraz na instrukce k meditaci dělá z této knihy cenný návod pro ty, kdo se chtějí věnovat seriózní a dlouhodobé praxi. Mistrovské ovládnutí vnitřního ohně přivádí naši mysl do jejího nejjemnějšího a nejpronikavějšího stavu – prodlévání v jasném světle. Tento neobyčejně mocný prožitek je přímou zkušeností nejvyšší reality, která nemá obdoby. „Vnitřní oheň je základní kámen cesty… Je to tajný klíč, který vám otevírá cestu ke všem realizacím.“

V září roku 1994 pořádalo Světové společenství pro křesťanskou meditaci desátý výroční Seminář Johna Maina, mezinárodní duchovní konferenci konanou na počest irského benediktinského mnicha Johna Maina, (1926-82) který vyučoval meditaci v tradici Jana Kassiána a pouštních otců a založil střediska křesťanské meditace po celém světě a jehož otec Bede Griffith nazval nejdůležitějším duchovním vůdcem dnešní církve. Každoročně se stovky křesťanských adeptů meditace doslova ze všech kontinentů a nejrůznějších koutů světa scházejí, aby si vyslechly sérii přednášek na téma etiky, duchovnosti, posvátných Písem, dialogu mezi náboženstvími a modlitby. Při této příležitosti společenství pozvalo tibetského dalajlamu, aby z buddhistického hlediska komentoval vybrané pasáže ze čtyř křesťanských evangelií. Pozvání pro dalajlamu, aby poprvé veřejně komentoval evangelia, vzešlo od Doma Laurence Freemana, absolventa Oxfordu v oboru literatura a mnicha olivetánského benediktinského převorství v londýnském Cockfosters. Laurence Freeman je nejaktivnějším a nejvlivnějším učitelem Společenství od Mainovy smrti v roce 1982. Dalajlama ve svých výkladech o Kázání na hoře, Blahoslavenství, podobenství o hořčičném semínku, Vzkříšení a dalších úryvků dodává těmto důvěrně známým zdrojům křesťanské víry nový rozměr a nachází mnoho podobností mezi křesťanskou a buddhistickou naukou, ale i mezi životními příběhy Ježíše a Buddhy. Knihu je doplněna několika dodatky, které vyčerpávajícím způsobem osvětlují celou problematiku mezináboženského dialogu. Dokud bude trvat čas a dokud budou existovat cítící bytosti, kéž také vytrvám a dokážu zabránit utrpení těchto bytostí.

Antologie arménské lidové a trubadúrské poezie, poprvé v češtině.

Výbor z poezie známého středověkého korejského literáta a buddhistického mnicha (1435-93), jehož verše udivují transcendentní hloubkou i obrazy nezvyklé krásy. Z čínských originálů vybrala, přeložila a předmluvu napsala Ivana M. Gruberová.

Co je tantra a jaké jsou její cíle? Podle buddhismu má každá lidská bytost potenciál dospět k hlubokému a trvalému štěstí a probuzení. A podle nauk tantrického buddhismu lze této pozoruhodné transformace dosáhnout velmi rychle, budeme-li využívat všech aspektů naší energie – zejména energii našich tužeb. Na rozdíl od konvenčních náboženství tantra uznává, že tato silná energie je nepostradatelným zdrojem duchovního rozvoje. Náš život je totiž tak neoddělitelně spojen s touhou, že její obrovskou energii můžeme využít k transformaci celého svého života. Lama Yeshe představuje tantru jako praxi vedoucí k radosti a objevení sebe sama a využívá přitom jednoduché a jasné příklady vztahující se k životu ve 21. století. Úvod do tantry je ideálním uvedením do této velmi obdivované buddhistické praxe, která však často bývá špatně chápána. S předmluvou Philipa Glasse.