Elka Press strana 2 z 3

Dosud česky nikdy nevydané vzpomínky německého stíhače z 2. světové války. Válečné paměti Assiho Hahna, poprvé vydané v roce 1951, jsou především svědectvím o jeho životě v sovětském zajetí. Hahn, významný stíhač německé luftwaffe, byl se svým Me-109 sestřelen u Děmjanska v roce 1943 a v zajateckých táborech pobýval až do konce čtyřicátých let. Byl vystaven silnému tlaku Sovětů, aby spolu s jinými důstojníky podpořil tzv. Národní výbor svobodného Německa, propagandistický nástroj Kremlu ovládaný komunisty, což ale odmítl. Aby bylo zřejmé, že se jedná o autentickou výpověď, nazval autor svou knihu v originále Mluvím pravdu. Během tvrdého vymývání mozku, jemuž byl v zajetí vystaven, se setkal s mnoha německými důstojníky, kteří v zajetí přistoupili na komunistickou ideologii; někteří z nich se potom stali čelnými představiteli nového německého státu pod sovětským vlivem – Německé demokratické republiky (za všechny jmenujme Waltera Ulbrichta). Kniha dobře dokumentuje nejen brutalitu sovětského režimu, ale také – svou zákonitou jednostranností – i způsob uvažování německých vojenských představitelů za války. Je napsaná čtivě a čte se jako dobrodružný román. Autorem českého překladu je Jiří Ohlídal.

Již svým prvním románem A Sailor of Austria (Rakouský námořník) se John Biggins zařadil do pantheonu prvotřídních autorů námořní dobrodružné literatury po bok S. C. Forestra a Patricka O’Briana. Také jeho druhý román (V císařských barvách) o příhodách námořního poručíka českého původu Otto Prohasky sklidil bouřlivé pochvaly jako dílo, jež ktradičním námořním dobrodružstvím přidává vnímavost Hlavy 22 Josepha Hellera nebo filmu M*A*S*H Roberta Altmana. Tématem tohoto napínavého románu (děj se chronologicky řadí před příběhy knihy A Sailor of Austria a proto jej vydáváme jako první) je řetězec dobrodružných příhod poručíka Ottokara Prohasky, počínaje rokem 1914. Otto opustí na dva týdny nedovoleně posádku kvůli nepromyšleným pletkám s polskou herečkou, prožívá pestrá až bizarní dobrodružství na vodě i na souši nejen v Evropě, ale i mimo ni a vrátí se po mnoha měsících s divokou historkou o srbských teroristech a jejich plánu na vraždu arcivévody v místě zvaném Sarajevo. Evropa bezmocně sklouzává do války a Otto s ní, přičemž zaznamenává soumrak této staromódní, byrokracií posedlé říše, jež se kdysi pokoušela sjednotit střední Evropu. Autor obrací daný literární žánr naruby, a každý, kdo přečte prvních pár stránek, bude stržen jeho vypravěčským uměním – lidštějším i veskrze dramatičtějším než téměř jakákoli jiná běžná vojenská beletrie. Mimo jinéh ohromí i dokonalou znalostí reálií Evropy na pokraji světové války a nezakrývanými sympatiemi ke staré monarchii, jejíž vady ovšem nezastírá, ale s laskavým pochopením ironizuje. Kniha nadchne nejenom příznivce naší někdejší podunajské vlasti, ale všechny zájemce o námořní dobrodružnou literaturu. Dobrou zprávou je, že kromě obou zmíněných románů napsal Biggins o poručíku Prohaskovi ještě další dva romány; třetí v pořadí se odehrává také za světové války, čtvrtý odehrává (pro Rakousko-Uhersko) na nejlepším místě – na začátku Ottovy námořní kariéry ještě v době dlouhého míru. Sledujeme zde Ottovy příhody na palubě parní korvety Windischgrätz, během vědecké plavby do jižního Atlantiku. Pokud román V císařských barvách sklidí očekávaný úspěch, připravíme postupně vydání i dalších dílů této námořní ságy.

V desetiletí napoleonských válek vyplněných taženími a bitvami nenajdeme proslulejší a barvitější postavu než byl maršál Michel Ney. Za jednu z prvních bitev dunajské kampaně roku 1805, která skončila v jasu slavkovského slunce, dostal titul vévody z Elchingenu, za to, co dokázal během tragického ústupu z Ruska roku 1812, obdržel titul knížete Moskevského, největší ocenění mu ale dali sami vojáci, když jej nazvali Nejstatečnějším ze statečných. Octave Levavasseur, jehož paměti právě držíte v rukou, byl po většinu svojí vojenské kariéry Neyovým pobočníkem, což se samo o sobě rovnalo vyznamenání a uznání odvahy, neboť maršál chtěl od svých důstojníků totéž, co od sebe, a mnohdy šlo o smrtelně nebezpečné akce. V jeho memoárech proto najdete příběhy dramatické a poutavé. Z hlediska vojenské i politické historie napoleonských válek jde navíc o svědectví mimořádně cenné, neboť jejich autor dotváří psychologický profil Neye nejen ve chvílích bojů, ale i v klíčových dějinných okamžicích, v nichž tento muž donutil Napoleona k abdikaci a o rok později jej doslova dosadil zpět na trůn. Vděku se mu za to dostalo málo a osudové rozhodnutí v květnu 1815 pak stálo Neye život Levavasseur mu byl tehdy nejblíže, a třebaže se netají láskou i oddanosti ke svému maršálovi, neskrývá kritické výhrady k tomu, co Ney udělal Octave Levavasseur ovšem zanechal i jiné svědectví. Je neméně klíčové, neboť dokládá přerod revoluční armády v císařskou, i změnu myšlení vojáků, kteří bojovali proti monarchii, až ji nakonec pomohli v jiném hávu vytvořit. Z hlediska našich dějin pak není rozhodně bez zajímavosti Levavasseurovo svědectví o bitvě u Austerlitz/Slavkova. Levavasseurovy paměti jsou do určité míry protikladem memoárů, která už česky v nakladatelství Elka Press vyšly. Jezdečtí důstojníci Marcellin Marbot a Charles-Denis Parquin v nich mnohokrát volají podobně jako prostý granátník Coignet ono legendární Vive lEmpereur, Ať žije císař. V těchto vzpomínkách nic takového nezaznívá a marně bychom tu hledali obdivné věty o charismatickém muži v šedivém redingotu a proslulém dvourohém klobouku. Není to dáno jen kontrapunktem Ney Napoleon, spíše jde o kritické myšlení muže, kterého ani Napoleonova vítězství, ani pozdější legenda nezmámily.

Čechy, rok 935. Mezi družinou knížete Václava a bojovníky jeho bratra narůstá napětí, neboť Boleslav již nechce platit daň východofranskému králi. Obě strany si vytváří vlastní mocenská centra. Boleslav si postavil nový hrad a Václav zlepšil opevnění hradiště Budeč, které obsadil elitními bojovníky. Ti mají také za úkol ochránit muže, jehož existence měla zůstat navždy utajena. Nepřátelský útok na Budeč spustí řetězec událostí, které vedou až k zavraždění legendárního knížete. Jakou roli v nich sehrály jeho matka a sestra? Fiktivní příběh, který se opírá o nejnovější archeologické nálezy a málo známé pasáže starých legend a kronik (uvedených ve druhé části knihy). Autor Miroslav Houška vystudoval práva na Univerzitě Karlově v Praze. O historii se zajímá již od dětství. Je spoluautorem knihy Tajemství 14 knížat a jejich křtu v roce 845, která zaujala čtenáře zcela novým pohledem na české dějiny v 9. století a teoriemi o tom, kdo ve skutečnosti byla první česká knížata.

Na jaře roku 1808 začal Španělskem zmítat dynastický zápas mezi otcem a synem, tedy králem Karem IV. a princem Ferdinandem Asturským. Napoleon měl rozhodnout, kdo má na korunu větší právo, a vyřešil spor tím, že je zbavil trůnu oba. Španělsko pak dal svému bratru Josefovi. Vše vypadalo zpočátku skvěle, jenže vzápětí vypuklo v Madridu protifrancouzské povstání a plamen odporu zachvátil celou zem. Pyrenejemi začala zuřit guerilla, nesmiřitelná partyzánská válka, a před ní si nebyl žádný Francouz jistý životem. Pak se do války na poloostrově vložili Britové. Na rozdíl od pamětí francouzských vojáků a důstojníků z napoleonských válek existuje v českém překladu jen jeden titul memoárů anglických (Waterloo – deník z tažení). Mezeru nyní částečně zaplňuje tento překlad pamětí kapitána 95. pluku anglických ostrostřelců z války na Pyrenejském poloostrově, které popisují i následné tažení do jižní Francie a končí popisem bitvy u Waterloo. Autora pamětí, Jonathana Leache, lze s určitou nadsázkou nazvat „skutečný Sharpe“ – on a jeho muži byli předobrazem románového a později i televizního hrdiny Richarda Sharpeho. Kapitán Leach líčí svoje vojenské zážitky v uniformě proslulého ostrostřeleckého pluku v ostrých konturách. Sdílíme s ním námahu a strádání denních i nočních pochodů a také nebezpečí bezpočtu bitev, jichž se zúčastnil. Před očima nám ožívají vojenské události, krajina a lidé v širším kontextu dané doby. Kniha přibližuje českému čtenáři málo známé bojiště napoleonských válek viděné očima anglického důstojníka elitního pluku, se kterým došel přes Portugalsko, Španělsko a Francii až na pláně u belgického městečka Waterloo. Leachovy deníkové zápisky zařazuje do dobového rámce ve své předmluvě Jiří Kovařík. Charakteristiku 95. pluku ostrostřelců (Rifles) načrtl v úvodu překladatel Leonid Křížek.

Reprint původního vydání z roku 1942. Tento slovník byl vytištěn za druhé světové války v Londýně pro potřeby československých vojáků, kteří se v rámci britských ozbrojených sil účastnili boje Spojenců proti nacistickému Německu. V roce 1942 jej vydala Studijní sekce Ministerstva národní obrany. Slovník měl sloužit čs. vojákům k rychlé orientaci a osvojení si anglického vojenského názvosloví v situaci, kdy již zvládli běžnou hovorovou angličtinu. Náklad nebyl uveden, ale dochovaných exemplářů jistě není mnoho. To nás vedlo k myšlence, vydat tuto ojedinělou jazykovou příručku v reprintu, především také z toho důvodu, že by mohla posloužit i dnešním překladatelům vojensko-historické literatury v lepším pochopení dobové odborné terminologie, ale také v orientaci v tehdejších vojenských zkratkách, hodnostech a jednotkách stálé britské armády. Síla tohoto slovníčku spočívá mimo jiné v tom, že pokrývá oblasti, pro které dodnes nemáme k dispozici dostatek kvalitních jazykových příruček. Běžné AJ-ČJ/ČJ-AJ slovníky se na vojenství zaměřují jen okrajově a mnohdy nepřesně. Tento druhoválečný slovníček se samozřejmě soustřeďuje na tehdy aktuální termíny, ale řada z nich platí dodnes a platila i před tím. Například technické pojmy jsou zde pokryty velice dobře a přehledně. Není to jen poklad pro překladatele z angličtiny zaměřené na období WWII, ale pro početnou obec všech zájemců o novodobé anlgoamerické vojenství. A to i v dnešní době, kdy se zdá, že na většinu otázek dokáže obratem odpovědět internet – což je omyl, který se nepříjemně často projevuje na kvalitě překladů do češtiny. Jedná se o unikátní jazykovou příručku z doby druhé světové války, která dodnes neztratila svou aktuálnost. Součástí slovníku jsou i anglicko-české vojenské zkratky, rozkresy vojenské techniky, hodnosti britské armády a seznam pěších pluků.