Eminent strana 31 z 63

Tanec je starý jako lidstvo samo. Indiáni tančí z radosti i ze zoufalství, tančí, když jsou sytí, tančí i k smrti unavení a hladoví... „Tanec slunce je náš nejstarší a nejposvátnější obřad, Praděd všech ostatních... Je tak starý, že jeho počátky jsou zahaleny v mlze. Spadají do dob, kdy jsme tu byli jen my, zvířata, země, tráva a obloha,“ říkal John Oheň/ Kulhavý Jelen, medicinman Lakotů.

Tanec je starý jako lidstvo samo. Indiáni tančí z radosti i ze zoufalství, tančí, když jsou sytí, tančí i k smrti unavení a hladoví... „Tanec slunce je náš nejstarší a nejposvátnější obřad, Praděd všech ostatních... Je tak starý, že jeho počátky jsou zahaleny v mlze. Spadají do dob, kdy jsme tu byli jen my, zvířata, země, tráva a obloha,“ říkal John Oheň/ Kulhavý Jelen, medicinman Lakotů.

Tanec je starý jako lidstvo samo. Indiáni tančí z radosti i ze zoufalství, tančí, když jsou sytí, tančí i k smrti unavení a hladoví... „Tanec slunce je náš nejstarší a nejposvátnější obřad, Praděd všech ostatních... Je tak starý, že jeho počátky jsou zahaleny v mlze. Spadají do dob, kdy jsme tu byli jen my, zvířata, země, tráva a obloha,“ říkal John Oheň/ Kulhavý Jelen, medicinman Lakotů.

Na své cestě do Nepálu v šedesátých letech minulého století se Holger Kalweit seznámil s prastarou tibetskou buddhistickou metodou zvanou yangtik. „Sestoupili jsme do jakéhosi podzemního příbytku a v černočerné tmě jsme zaslechli hlas. Mnichovým přáním bylo, pokud jsem dobře rozuměl, rozpuštění omezeného vědomí Já. To bylo moje první setkání s buddhistickou praxí yangtik — terapií tmou, jak ji dnes nazývám.“ Tuto terapii přizpůsobil Holger Kalweit evropským podmínkám a řadu let ji úspěšně provozuje s lidmi z celého světa včetně České republiky. Kniha obsahuje unikátní rozhovor s Thubtenem, tibetským lamou, jenž autora provázel jeho druhým pobytem v temnotě, a desítky výpovědí lidí, kteří pod Kalweitovým vedením vstoupili do temnoty a nechali ji na sebe působit. Popisují fascinující zážitky hlubinného poznání sebe sama, setkání se zemřelými a vjemy intenzivního světla, které přicházejí po určité době strávené v temnotě. Tato kniha je významným příspěvkem nejen z terapeutického hlediska je skutečně ojedinělým vylíčením intenzivních duševních zážitků vedoucích k poznání lidského ducha.

Na své cestě do Nepálu v šedesátých letech minulého století se Holger Kalweit seznámil s prastarou tibetskou buddhistickou metodou zvanou yangtik. „Sestoupili jsme do jakéhosi podzemního příbytku a v černočerné tmě jsme zaslechli hlas. Mnichovým přáním bylo, pokud jsem dobře rozuměl, rozpuštění omezeného vědomí Já. To bylo moje první setkání s buddhistickou praxí yangtik — terapií tmou, jak ji dnes nazývám.“ Tuto terapii přizpůsobil Holger Kalweit evropským podmínkám a řadu let ji úspěšně provozuje s lidmi z celého světa včetně České republiky. Kniha obsahuje unikátní rozhovor s Thubtenem, tibetským lamou, jenž autora provázel jeho druhým pobytem v temnotě, a desítky výpovědí lidí, kteří pod Kalweitovým vedením vstoupili do temnoty a nechali ji na sebe působit. Popisují fascinující zážitky hlubinného poznání sebe sama, setkání se zemřelými a vjemy intenzivního světla, které přicházejí po určité době strávené v temnotě. Tato kniha je významným příspěvkem nejen z terapeutického hlediska je skutečně ojedinělým vylíčením intenzivních duševních zážitků vedoucích k poznání lidského ducha.

Tajemné rytmy dějin je název, který hodně říká, ovšem mnohem více skrývá. V této knize předkládá autor původní a zcela novou koncepci pojetí rytmů v čase na principu umožňujícím sledovat dění analogicky na různých časových úrovních.

V roce 1967 bylo založeno tibetské centrum Samye-Ling. Od té doby Trungpa Rinpočhe přednesl mnoho přednášek, které se týkaly základních aspektů buddhismu. Výběr z těchto unikátních materiálů byl přepsán a upraven do podoby skutečně inspirativní knihy určené nejen těm, kteří mají zájem o meditační cestu

Žijeme v době, ve které si řada z nás neví rady nejen s okolním světem, ale především sama se sebou. Kniha Garyho Zukava je jednou z nemnoha, které stojí za to číst znovu a znovu. Nadchne a zároveň provokuje promyšleným spojením zdánlivě nesouvisejících

V roce 1967 bylo založeno tibetské centrum Samye-Ling. Od té doby Trungpa Rinpočhe přednesl mnoho přednášek, které se týkaly základních aspektů buddhismu. Výběr z těchto unikátních materiálů byl přepsán a upraven do podoby skutečně inspirativní knihy určené nejen těm, kteří mají zájem o meditační cestu

Franz Beckenbauer byl bezesporu vynikající fotbalista i trenér – v obou profesích to dotáhl až k titulu mistra světa. O pár let později se stal špičkovým fotbalovým diplomatem. To jsou známá fakta. Ale že je „Císař“ zároveň i mocným čarodějem, to jsem netušil. Jak jinak by totiž prezident organizačního výboru mistrovství světa dokázal zařídit, aby po studeném a mokrém květnu vládlo Německu během fotbalového šampionátu takřka tropické počasí, vyvolávající představu sezení na pláži, barevných koktejlů, šumění moře a spoře oděných krásek? Škoda, že nedokázal vyčarovat také krásný fotbal, při němž by fanoušci zapomínali dýchat. V tomto směru se německé mistrovství světa moc nepředvedlo, trenéři se nám totiž nějak zamilovali do defenzivy. Kdyby to trochu šlo, přimlouval bych se za úřední rozvod tohoto manželství z rozumu. Ale i tak se toho událo dost a dost. Nejen na hřištích a v zákulisí stadionů, ale i v „soukromém sektoru“ fanoušků a novinářů. Něco z toho jsem se pokusil vměstnat na stránky téhle knížky. Pokud si na ni najdete chvilku času, budu rád… /i Jedinečný deník našeho nejoblíbenějšího fotbalového komentátora z německého fotbalového šampionátu je doplněn unikátní fotografickou dokumentací.

Sport se stal synonymem mnohého. Vrcholový sport v dnešní podobě znamená extrémní zatížení jak fyzického těla, tak lidské psýché. Pohled na sportovce je však často omezen pouze znalostmi anatomie a fyziologie a většina současných trenérů pracuje převážně v intencích známého a ověřeného. Soustřeďují především na fyzické–buněčné tělo a hledají nejrůznější možnosti, jak posílit buňky a zdokonalit jejich činnost. Proto dosud převládají technokratické způsoby vedení hráčů s akcentem na zátěžový trénink a dovednost.

Na zprávách, které Gordon Smith předává, není nic nejasného. Je bezesporu největším současným britským médiem. Dvě stručné věty z britského deníku Daily Mail výmluvně vypovídají o neobyčejných schopnostech muže, který přinesl tisícům lidí jistotu z „druhého břehu“. Dokázal obstát před seriózními badateli i zvědavci a šokoval svou přesností. Během výpovědí, které předává ve stavu jasnozřivého vytržení, uvádí přesná jména, adresy, události a popisy, které skutečně odpovídají životu oslovených lidí i těch, kteří je opustili. Kniha Posel duchovních světů je fascinujícím vhledem do jeho jasnovidných zážitků, zkušeností, poznatků a schopností. Sám v úvodu své knihy říká: i To, co dělám, pro mě mnoho znamená. Snažil jsem se o tom napsat co nejupřímněji. Lidé, kteří mě vyhledávají, touží často po setkání s milovanou osobou, jež odešla na onen svět. Přicházejí se zlomeným srdcem. Nevědí kudy kam. Doufám, že tato kniha přinese útěchu a ujištění, že existuje posmrtný život, a to nejenom pro ty, co tu už s námi nejsou, ale hlavně pro ty, co zůstali opuštěni a utrápeni. Když mě někdo chválí za mé schopnosti, odpovím mu: „Já nejsem důležitý důležité je to, co mi dovolí udělat svět duchů pro druhé.“ /i

Na zprávách, které Gordon Smith předává, není nic nejasného. Je bezesporu největším současným britským médiem. Dvě stručné věty z britského deníku Daily Mail výmluvně vypovídají o neobyčejných schopnostech muže, který přinesl tisícům lidí jistotu z „druhého břehu“. Dokázal obstát před seriózními badateli i zvědavci a šokoval svou přesností. Během výpovědí, které předává ve stavu jasnozřivého vytržení, uvádí přesná jména, adresy, události a popisy, které skutečně odpovídají životu oslovených lidí i těch, kteří je opustili. Kniha Posel duchovních světů je fascinujícím vhledem do jeho jasnovidných zážitků, zkušeností, poznatků a schopností. Sám v úvodu své knihy říká: i To, co dělám, pro mě mnoho znamená. Snažil jsem se o tom napsat co nejupřímněji. Lidé, kteří mě vyhledávají, touží často po setkání s milovanou osobou, jež odešla na onen svět. Přicházejí se zlomeným srdcem. Nevědí kudy kam. Doufám, že tato kniha přinese útěchu a ujištění, že existuje posmrtný život, a to nejenom pro ty, co tu už s námi nejsou, ale hlavně pro ty, co zůstali opuštěni a utrápeni. Když mě někdo chválí za mé schopnosti, odpovím mu: „Já nejsem důležitý důležité je to, co mi dovolí udělat svět duchů pro druhé.“ /i

Na zprávách, které Gordon Smith předává, není nic nejasného. Je bezesporu největším současným britským médiem. Dvě stručné věty z britského deníku Daily Mail výmluvně vypovídají o neobyčejných schopnostech muže, který přinesl tisícům lidí jistotu z „druhého břehu“. Dokázal obstát před seriózními badateli i zvědavci a šokoval svou přesností. Během výpovědí, které předává ve stavu jasnozřivého vytržení, uvádí přesná jména, adresy, události a popisy, které skutečně odpovídají životu oslovených lidí i těch, kteří je opustili. Kniha Posel duchovních světů je fascinujícím vhledem do jeho jasnovidných zážitků, zkušeností, poznatků a schopností. Sám v úvodu své knihy říká: i To, co dělám, pro mě mnoho znamená. Snažil jsem se o tom napsat co nejupřímněji. Lidé, kteří mě vyhledávají, touží často po setkání s milovanou osobou, jež odešla na onen svět. Přicházejí se zlomeným srdcem. Nevědí kudy kam. Doufám, že tato kniha přinese útěchu a ujištění, že existuje posmrtný život, a to nejenom pro ty, co tu už s námi nejsou, ale hlavně pro ty, co zůstali opuštěni a utrápeni. Když mě někdo chválí za mé schopnosti, odpovím mu: „Já nejsem důležitý důležité je to, co mi dovolí udělat svět duchů pro druhé.“ /i

Korunovační klenoty Království českého jsou výjimečné a neopakovatelné a Svatováclavská koruna není jen panovnickým odznakem, ale symbolem celé země. Skrývá v sobě tajemství jedinečnosti. Její kouzlo není ve stáří ani v množství použitých drahých kamenů. Má v sobě posvátnost a tajemství, které svým zadáním určil už Karel IV. Její existence je poprvé zmíněna o pět let později v ochranném dokumentu ze 6. května 1346, který vystavil papež Kliment VI. Po Karlu IV. jí bylo korunováno 21 českých králů a 17 královen. Její často dramatický osud byl častokrát i naším osudem. Už šest set let je svým způsobem symbolem našich domovů. Nepotřebuje výsad - její výsadou je její poslání. Byla mnohokrát zvážena a změřena, určení použitých drahých kamenů bylo prací nejzkušenějších odborníků, mnohé z její historie už bylo objasněno. Kniha České korunovační klenoty je výjimečná tím, že poprvé v dějinách nabízí možné myšlenkové pochody Karla IV., který už při objednávce na její zhotovení uvažoval o symbolech, skrytých v jejím tvaru, výběru i rozložení drahých kamenů. Česká královská koruna je symbol a jako taková je nevyčerpatelným pramenem inspirace. Kdo se na ni díval stokrát, může ji při sto prvém podívání vidět jakoby poprvé – neboť skutečný symbol vyvolává v duších těch, kdo se ho snaží pochopit. Dokonce víc, než do něj mohl vědomě vložil jeho tvůrce.

Dvoudílná kniha Svět posvátných kamenů je ojedinělým dílem, které nabízí procházku dlouhou celé statisíce let, směřující k pochopení posvátnosti jako důležitého principu lidské existence. Zatímco kapitoly prvního dílu byly věnovány megalitickým hrobkám, menhirům, dolmenům a kamenným kruhům. Přiblížily rozsáhlost a bohatost megalitického světa, který zřejmě spojovalo jednotné celoplanetární náboženství. Druhý díl se podrobně zabývá posvátností kamenů v Čechách a na Moravě. Součástí tohoto světa byly i kameny, které považujeme za přírodní útvary, ovšem jenž mohly být objekty neznámých kultů. Stejně jako v mnoha částech světa existují i na našem území vztyčené kamenné stély, menhiry, dolmeny, kamenné řady a kruhy. V České kotlině však narazíme na mnoha místech i na záhadné kamenné struktury, které geologie vysvětluje příliš mechanicky a málo věrohodně. Můžeme se domnívat, a patrně právem, že právě tato místa, kterých je na planetě celá řada, souvisela s posvátností a nám utajenými kultovními praktikami. V této knize se poprvé setkáme s doposud nevyjasněným problémem pokřesťanšťování megalitů a s problematikou tak zvaných smírčích křížů. Úctu ke kamenům převzali i Slované a kapitola o této problematice, o významu kamenů ve slovanském pohanství a předložení možných důkazů její existence budou jistým překvapením. Neméně objevná je také interpretace skalních plastik v Liběchově, stejně jako principy posvátnosti kamene přenesené do současného umění.