Eminent strana 31 z 64

Zasvěcené a objevné dílo anglického spisovatele a geomanta Posvátná geometrie Washingtonu ukazuje, že systém čísel a geometrických proporcí, užívaný v chrámech a městech mnoha dávných civilizací, je přítomný i v původním plánu hlavního města Spojených států amerických. Autorem tohoto plánu byl geniální architekt francouzského původu Pierre Charles L´Enfant, jenž novému hlavnímu městu americké federace, které vyrůstalo takříkajíc na zelené louce, vtiskl jeho jedinečnou podobu. Ve svém velkolepém projektu vymezil a vyvážil moc lidu, jednotlivých států Unie, justice, legislativy a prezidenta. Nicholas R. Mann líčí tento příběh a klade si otázku, co lze dnes udělat pro obnovení originální L´Enfantovy vize, která byla v průběhu let narušena neuváženými stavebními zásahy. Sleduje, jaký význam má posvátný půdorys pro "hlavní město světa" i skryté skutečnosti, jež stojí v pozadí.

Zasvěcené a objevné dílo anglického spisovatele a geomanta Posvátná geometrie Washingtonu ukazuje, že systém čísel a geometrických proporcí, užívaný v chrámech a městech mnoha dávných civilizací, je přítomný i v původním plánu hlavního města Spojených států amerických. Autorem tohoto plánu byl geniální architekt francouzského původu Pierre Charles L´Enfant, jenž novému hlavnímu městu americké federace, které vyrůstalo takříkajíc na zelené louce, vtiskl jeho jedinečnou podobu. Ve svém velkolepém projektu vymezil a vyvážil moc lidu, jednotlivých států Unie, justice, legislativy a prezidenta. Nicholas R. Mann líčí tento příběh a klade si otázku, co lze dnes udělat pro obnovení originální L´Enfantovy vize, která byla v průběhu let narušena neuváženými stavebními zásahy. Sleduje, jaký význam má posvátný půdorys pro "hlavní město světa" i skryté skutečnosti, jež stojí v pozadí.

Tanec je starý jako lidstvo samo. Indiáni tančí z radosti i ze zoufalství, tančí, když jsou sytí, tančí i k smrti unavení a hladoví... „Tanec slunce je náš nejstarší a nejposvátnější obřad, Praděd všech ostatních... Je tak starý, že jeho počátky jsou zahaleny v mlze. Spadají do dob, kdy jsme tu byli jen my, zvířata, země, tráva a obloha,“ říkal John Oheň/ Kulhavý Jelen, medicinman Lakotů.

Tanec je starý jako lidstvo samo. Indiáni tančí z radosti i ze zoufalství, tančí, když jsou sytí, tančí i k smrti unavení a hladoví... „Tanec slunce je náš nejstarší a nejposvátnější obřad, Praděd všech ostatních... Je tak starý, že jeho počátky jsou zahaleny v mlze. Spadají do dob, kdy jsme tu byli jen my, zvířata, země, tráva a obloha,“ říkal John Oheň/ Kulhavý Jelen, medicinman Lakotů.

Tanec je starý jako lidstvo samo. Indiáni tančí z radosti i ze zoufalství, tančí, když jsou sytí, tančí i k smrti unavení a hladoví... „Tanec slunce je náš nejstarší a nejposvátnější obřad, Praděd všech ostatních... Je tak starý, že jeho počátky jsou zahaleny v mlze. Spadají do dob, kdy jsme tu byli jen my, zvířata, země, tráva a obloha,“ říkal John Oheň/ Kulhavý Jelen, medicinman Lakotů.

Tanec je starý jako lidstvo samo. Indiáni tančí z radosti i ze zoufalství, tančí, když jsou sytí, tančí i k smrti unavení a hladoví... „Tanec slunce je náš nejstarší a nejposvátnější obřad, Praděd všech ostatních... Je tak starý, že jeho počátky jsou zahaleny v mlze. Spadají do dob, kdy jsme tu byli jen my, zvířata, země, tráva a obloha,“ říkal John Oheň/ Kulhavý Jelen, medicinman Lakotů.

Na své cestě do Nepálu v šedesátých letech minulého století se Holger Kalweit seznámil s prastarou tibetskou buddhistickou metodou zvanou yangtik. „Sestoupili jsme do jakéhosi podzemního příbytku a v černočerné tmě jsme zaslechli hlas. Mnichovým přáním bylo, pokud jsem dobře rozuměl, rozpuštění omezeného vědomí Já. To bylo moje první setkání s buddhistickou praxí yangtik — terapií tmou, jak ji dnes nazývám.“ Tuto terapii přizpůsobil Holger Kalweit evropským podmínkám a řadu let ji úspěšně provozuje s lidmi z celého světa včetně České republiky. Kniha obsahuje unikátní rozhovor s Thubtenem, tibetským lamou, jenž autora provázel jeho druhým pobytem v temnotě, a desítky výpovědí lidí, kteří pod Kalweitovým vedením vstoupili do temnoty a nechali ji na sebe působit. Popisují fascinující zážitky hlubinného poznání sebe sama, setkání se zemřelými a vjemy intenzivního světla, které přicházejí po určité době strávené v temnotě. Tato kniha je významným příspěvkem nejen z terapeutického hlediska je skutečně ojedinělým vylíčením intenzivních duševních zážitků vedoucích k poznání lidského ducha.

Na své cestě do Nepálu v šedesátých letech minulého století se Holger Kalweit seznámil s prastarou tibetskou buddhistickou metodou zvanou yangtik. „Sestoupili jsme do jakéhosi podzemního příbytku a v černočerné tmě jsme zaslechli hlas. Mnichovým přáním bylo, pokud jsem dobře rozuměl, rozpuštění omezeného vědomí Já. To bylo moje první setkání s buddhistickou praxí yangtik — terapií tmou, jak ji dnes nazývám.“ Tuto terapii přizpůsobil Holger Kalweit evropským podmínkám a řadu let ji úspěšně provozuje s lidmi z celého světa včetně České republiky. Kniha obsahuje unikátní rozhovor s Thubtenem, tibetským lamou, jenž autora provázel jeho druhým pobytem v temnotě, a desítky výpovědí lidí, kteří pod Kalweitovým vedením vstoupili do temnoty a nechali ji na sebe působit. Popisují fascinující zážitky hlubinného poznání sebe sama, setkání se zemřelými a vjemy intenzivního světla, které přicházejí po určité době strávené v temnotě. Tato kniha je významným příspěvkem nejen z terapeutického hlediska je skutečně ojedinělým vylíčením intenzivních duševních zážitků vedoucích k poznání lidského ducha.

Tajemné rytmy dějin je název, který hodně říká, ovšem mnohem více skrývá. V této knize předkládá autor původní a zcela novou koncepci pojetí rytmů v čase na principu umožňujícím sledovat dění analogicky na různých časových úrovních.

V roce 1967 bylo založeno tibetské centrum Samye-Ling. Od té doby Trungpa Rinpočhe přednesl mnoho přednášek, které se týkaly základních aspektů buddhismu. Výběr z těchto unikátních materiálů byl přepsán a upraven do podoby skutečně inspirativní knihy určené nejen těm, kteří mají zájem o meditační cestu

V roce 1967 bylo založeno tibetské centrum Samye-Ling. Od té doby Trungpa Rinpočhe přednesl mnoho přednášek, které se týkaly základních aspektů buddhismu. Výběr z těchto unikátních materiálů byl přepsán a upraven do podoby skutečně inspirativní knihy určené nejen těm, kteří mají zájem o meditační cestu

Žijeme v době, ve které si řada z nás neví rady nejen s okolním světem, ale především sama se sebou. Kniha Garyho Zukava je jednou z nemnoha, které stojí za to číst znovu a znovu. Nadchne a zároveň provokuje promyšleným spojením zdánlivě nesouvisejících

Franz Beckenbauer byl bezesporu vynikající fotbalista i trenér – v obou profesích to dotáhl až k titulu mistra světa. O pár let později se stal špičkovým fotbalovým diplomatem. To jsou známá fakta. Ale že je „Císař“ zároveň i mocným čarodějem, to jsem netušil. Jak jinak by totiž prezident organizačního výboru mistrovství světa dokázal zařídit, aby po studeném a mokrém květnu vládlo Německu během fotbalového šampionátu takřka tropické počasí, vyvolávající představu sezení na pláži, barevných koktejlů, šumění moře a spoře oděných krásek? Škoda, že nedokázal vyčarovat také krásný fotbal, při němž by fanoušci zapomínali dýchat. V tomto směru se německé mistrovství světa moc nepředvedlo, trenéři se nám totiž nějak zamilovali do defenzivy. Kdyby to trochu šlo, přimlouval bych se za úřední rozvod tohoto manželství z rozumu. Ale i tak se toho událo dost a dost. Nejen na hřištích a v zákulisí stadionů, ale i v „soukromém sektoru“ fanoušků a novinářů. Něco z toho jsem se pokusil vměstnat na stránky téhle knížky. Pokud si na ni najdete chvilku času, budu rád… /i Jedinečný deník našeho nejoblíbenějšího fotbalového komentátora z německého fotbalového šampionátu je doplněn unikátní fotografickou dokumentací.

Na zprávách, které Gordon Smith předává, není nic nejasného. Je bezesporu největším současným britským médiem. Dvě stručné věty z britského deníku Daily Mail výmluvně vypovídají o neobyčejných schopnostech muže, který přinesl tisícům lidí jistotu z „druhého břehu“. Dokázal obstát před seriózními badateli i zvědavci a šokoval svou přesností. Během výpovědí, které předává ve stavu jasnozřivého vytržení, uvádí přesná jména, adresy, události a popisy, které skutečně odpovídají životu oslovených lidí i těch, kteří je opustili. Kniha Posel duchovních světů je fascinujícím vhledem do jeho jasnovidných zážitků, zkušeností, poznatků a schopností. Sám v úvodu své knihy říká: i To, co dělám, pro mě mnoho znamená. Snažil jsem se o tom napsat co nejupřímněji. Lidé, kteří mě vyhledávají, touží často po setkání s milovanou osobou, jež odešla na onen svět. Přicházejí se zlomeným srdcem. Nevědí kudy kam. Doufám, že tato kniha přinese útěchu a ujištění, že existuje posmrtný život, a to nejenom pro ty, co tu už s námi nejsou, ale hlavně pro ty, co zůstali opuštěni a utrápeni. Když mě někdo chválí za mé schopnosti, odpovím mu: „Já nejsem důležitý důležité je to, co mi dovolí udělat svět duchů pro druhé.“ /i

Na zprávách, které Gordon Smith předává, není nic nejasného. Je bezesporu největším současným britským médiem. Dvě stručné věty z britského deníku Daily Mail výmluvně vypovídají o neobyčejných schopnostech muže, který přinesl tisícům lidí jistotu z „druhého břehu“. Dokázal obstát před seriózními badateli i zvědavci a šokoval svou přesností. Během výpovědí, které předává ve stavu jasnozřivého vytržení, uvádí přesná jména, adresy, události a popisy, které skutečně odpovídají životu oslovených lidí i těch, kteří je opustili. Kniha Posel duchovních světů je fascinujícím vhledem do jeho jasnovidných zážitků, zkušeností, poznatků a schopností. Sám v úvodu své knihy říká: i To, co dělám, pro mě mnoho znamená. Snažil jsem se o tom napsat co nejupřímněji. Lidé, kteří mě vyhledávají, touží často po setkání s milovanou osobou, jež odešla na onen svět. Přicházejí se zlomeným srdcem. Nevědí kudy kam. Doufám, že tato kniha přinese útěchu a ujištění, že existuje posmrtný život, a to nejenom pro ty, co tu už s námi nejsou, ale hlavně pro ty, co zůstali opuštěni a utrápeni. Když mě někdo chválí za mé schopnosti, odpovím mu: „Já nejsem důležitý důležité je to, co mi dovolí udělat svět duchů pro druhé.“ /i

Sport se stal synonymem mnohého. Vrcholový sport v dnešní podobě znamená extrémní zatížení jak fyzického těla, tak lidské psýché. Pohled na sportovce je však často omezen pouze znalostmi anatomie a fyziologie a většina současných trenérů pracuje převážně v intencích známého a ověřeného. Soustřeďují především na fyzické–buněčné tělo a hledají nejrůznější možnosti, jak posílit buňky a zdokonalit jejich činnost. Proto dosud převládají technokratické způsoby vedení hráčů s akcentem na zátěžový trénink a dovednost.