Epocha strana 9 z 89

Horatio Nelson je nejen nejslavnějším britským admirálem, ale i jedním z nejznámějších námořníků v historii světové mořeplavby. Monika Bandasová provází čtenáře jeho životem od narození na malé východoanglické faře, přes náročnou službu na moři, cesty po celém světě, a především všechny ty bitvy v Karibském, Středozemním, Severním moři či u břehů Atlantiku, až po jeho smrt v bitvě u mysu Trafalgar, v poslední velké bitvě plachetních lodí, jež se stala pro Angličany vítěznou a odvrátila tak Napoleonovu invazi do Británie. Mladá autorka nelíčí pouze jeho vítězství či selhání na poli válečném, ale i v životě politickém a především společenském. Nelsonův vztah ke krásné lady Emmě Hamiltonové, manželce britského velvyslance v Neapoli, kvůli které se rozhodl opustit svoji ženu, se stal natolik skandální aférou, že vzbudil velkou odezvu v celé tehdejší Evropě, a dodnes je natrvalo spojen s jeho jménem. V barvitém a velmi zajímavém líčení Nelsonových osudů a osob s ním spojených se prolíná faktografie bitevních střetnutí, politických jednání zákulisí evropských dvorů, historie napoleonských válek a pochopitelně citových vztahů. Publikaci doplňuje množství dobových kreseb, ilustrací, map, přehledů námořních hodností a dalších materiálů.

Román líčí příběh ambiciózního a cílevědomého kardiochirurga, docenta Petra Abraháma, od dětství přezdívaného Petarda, který se kdysi rozhodl změnit své předurčení pana Nikoho a v zájmu uskutečnění svého cíle se nebojí různých prostředků. Děj příběhu začíná v 90. letech, kdy studenti Petarda a jeho kamarád Ondřej Vana přijíždějí odkudsi z nulákova do Prahy, aby změnili svůj Osud a dobyli svět.

Svět v roce 2015 má zcela jinou tvář: Japonsko se stalo supervelmocí, Evropa a USA jsou značně oslabení globální hráči a arabský svět je ochromen bratrovražednou válkou. Na oběžné dráze krouží japonská stanice Nippon, která je klíčem k energetické rovnováze zeměkoule. A Leonard Carr je takříkajíc „domovníkem“ stanice. Když je přenos energie do elektrické sítě na Zemi přerušen, všichni se domnívají, že se jedná o technickou poruchu. Když však u solární stanice přistane bez povolení neznámý kosmický modul, je jasné, že jde o mnohem závažnější problém. A Carr jako jediný stojí tváří v tvář chladnokrevné síle, která se snaží získat nad stanicí kontrolu… Eschbach se proslavil hned svou prvotinou Tkalci gobelínů a jeho druhý román Solární stanice z roku 1996, který se setkal v Německu s obrovským ohlasem, byl označen za první dokonalý thriller nového století a napínavou „Smrtonosnou past“ v hávu sci-fi.

Napsal-li kdysi švýcarský ekonom a historik Jean de Sismondi (1773 – 1842), že „…politické změny buď předcházely změny národního charakteru nebo je provázely“, představuje tato kniha Egona Lánského svým vědoucím nadhledem nad politickým Maelströmem české a evropské politiky dvacátého století více než potvrzení platnosti této teorie. Osobitý styl, kořeněný neklidnou autorovou letorou, podivuhodným osudem a neopakovatelnou životní zkušeností současně dovoluje parafrázovat obsah i titul knihy jako (psáno záměrně s malým počátečním písmenem) politiku s incidentem.

Kniha je prvním dílem, které se válečnými konflikty v Indočíně – Vietnamu, Kambodži a Laosu - zabývá souhrně. Popisuje francouzskou a čínskou expanzi, ale těžištěm díla je americko-vietnamský konflikt. Byla to první válka v americké historii, kterou USA prohrály, byť se jí postupně účastnilo na deset miliónů amerických vojáků. A také to byla první válka, která se stala lakmusovým papírkem svědomí světa – žádný jiný konflikt tolik neovlivnil světové veřejné mínění, zejména tehdejší mladou generaci. A přece si Milan Syruček, známý publicista a autor literatury faktu, klade otázku: Byl vůbec nutný? Autor popisuje méně známé a neznámé stránky konfliktu. Vychází z poznatků, které získal z četných rozhovorů s politiky, diplomaty, přímými svědky a také za svých návštěv této oblasti jak během války, tak po jejím skončení.

V historii dvanácti let, po které existovala „Tisíciletá Třetí říše“, bylo nedlouhé období, kdy se zdálo, že německému vítězství v celosvětové válce nestojí nic v cestě. Toto období trvalo přibližně jen sto dní – od září 1941 do prosince téhož roku, tedy do porážky před Moskvou a následného ústupu do té doby stále vítězících německých armád. Byla to doba, kdy Třetí říše stála na vrcholu své moci a kdy se zdálo, že nic nestojí v cestě tomu, aby začala realizace velikášských plánů Hitlera a jeho okolí; doba, ve které se začala rozjíždět mašinérie nesčetných zločinů a dosud nebývalá vlna teroru ve všech okupovaných zemích včetně Protektorátu Čechy a Morava; doba, která naplno ukázalo, jakou podobu by mohla mít nacistická nadvláda v Evropě. I když následující válečná léta ještě znásobila hrůzy podzimu roku 1941, jejich začátek zůstane spjat s oněmi sto dny, kdy nejenom vedoucí činitelé Třetí říše, ale také většina německého národa byli zaslepeni dočasnou mocí nacistické říše…

Pokud jde o knihu, kterou držíte v ruce, nelekejte se třináctky v jejím podtitulu. I když někteří lidé považují číslo 13 za nešťastné, Michal Fieber měl při psaní svých třinácti povídek zařazených do této knížky šťastnou ruku – napsal poutavé detektivní příběhy, jejichž hlavní hrdina, dříve pouhý inspektor, dnes již komisař Houdek, řeší své případy nejen s pomocí moderních kriminalistických metod, ale i staré dobré intuice a dedukce. A protože nežije ve vzduchoprázdnu, nýbrž v současné české společnosti, a to se ženou, synkem a přáteli, stává se celá knížka detektivním románem svého druhu. Díky skvěle odpozorované životní realitě, ironickému nadhledu a laskavému humoru je ideálním čtením na dovolenou, ale také do postele na odreagování po náročném dni...

České země byly v důsledku svého pevného včlenění do habsburské monarchie nuceny sdílet s ní všechny její válečné strázně. Platí to i o prusko-rakouských válkách, jejichž dramatické děje se odehrávaly převážně na území Slezska, Moravy a Čech. Pruský král Friedrich II. zahájil vpádem do Slezska koncem roku 1740 tzv. „Slezské války“, jejichž výsledkem bylo odejmutí Kladska a Slezska z historického celku českých zemí. V tzv. „Sedmileté válce“, rozpoutané po necelém desetiletí míru, potvrdil svou územní loupež a ani v nepříliš dlouho trvající tzv. „Bramborové válce“ nedlouho po válce sedmileté nedosáhlo Rakousko navrácení ztracených území. Nedořešený spor o vedoucí postavení v Německu pak čekal na své rozuzlení téměř celé století. Rozhodla jej až válka, kterou Prusko rozpoutalo v roce 1866. Skončila drtivou porážkou Rakouska v jednom z nejdramatičtějších a nejkrvavějších vojenských střetů devatenáctého století – v bitvě u Hradce Králové – a po ní následným rychlým ústupem zdecimované rakouské armády. Byla to poslední z řady prusko-rakouských válek, či spíše poslední fáze jedné a téže dlouhodobé války o nadvládu v Německu, jejímž definitivním důsledkem bylo vybudování imperiální německé říše. Kniha nabízí v historických souvislostech nový úhel pohledu na všechny uvedené války.

Šestatřicet hvězdiček na vlajce Unie a třináct hvězdiček na vlajce odtržené Konfederace představují symboliku sporu mezi severními a jižními státy USA v občanské válce (1861-1865), který vyústil v nejkrvavější konflikt v historii této země a vyžádal si 650 000 lidských životů. Autor v novém titulu edice Polozapomenuté války neakcentuje pouze vojenské aspekty událostí zmiňované doby, nýbrž i fakta dokumentující hospodářskou a demografickou převahu Severu nad Jihem a snahu zachovat jednotu americké republiky a dosáhnout zrušení otroctví. V knize defilují rovněž příběhy Čechoameričanů, kteří se na straně Unie obvykle projevovali jako stateční bojovníci, zatímco ve státech Konfederace dávali najevo svůj odpor k jejímu reakčnímu systému dezercí z vojska. Působivou atmosféru dávné doby a vzdáleného kontinentu umocňují vzrušující příběhy ze sféry výzvědné a protivýzvědné služby obou stran.

Nová učebnice horolezectví, z pera předních současných metodiků popisuje všechny základní lezecké techniky u nás používané. Hlavním přínosem této rozsáhlé publikace je shrnutí technicko-metodických informací o všech horolezeckých a lezeckých disciplínách a nejrozšířenějších interdisciplínách do jediného, vzájemně provázaného celku. Věnuje se nejen klasickému horolezectví a skalnímu lezení, ale např. i technikám vysokohorské turistiky, speleoalpinismu, canyoningu či záchranářské praxi. Je doplněna o řadu kapitol s tématem souvisejících, jako meteorologie, sportovní medicína apod.

Od prvního vydání (a až do roku 1989 jediného) jedné z nejpopulárnějších humoristických knih české literatury uplyne letos již 38 let. Po roce 1989 vyšla kniha pochopitelně vícekrát - přesto teprve nyní má čtenář možnost získat ji ve vydání, odpovídajícímu jejímu významu – Černí baroni konečně vycházejí v luxusní podobě s barevnými Nepraktovými ilustracemi, ale hlavně konečně se všemi ilustracemi, které byly pro Černé barony postupně nakresleny.

Světově proslulý horolezec a dobyvatel nejvyšších vrcholků Země se ve svých šedesáti letech vypravil sám a bez logistické podpory na cestu napříč pouští Gobi. Svou cestu zahájil v květnu 2004 na východním okraji pouště a za pomoci kočovných pastevců postupoval na západ, nejprve východní a jižní částí pouště, pak přes kamenité pustiny v její střední části. Po překonání pohoří na západě pak dorazil až do Ulánbátaru.

Konflikt mezi carským Ruskem a císařským Japonskem, jímž vyvrcholil zápas o mocenské pozice na Dálném východě, konkrétně o vliv v Koreji a Mandžusku, v období od 8. února 1904 do 28. května 1905 – začíná překvapivým útokem japonského loďstva pod velením admirála Tóga na legendami opředenou ruskou námořní základnu Port Arthur, vítězství Japonců u Mukdenu až po rozdrcení ruské Baltské flotily u Cušimy. Diplomatická jednání v americkém Portsmouthu dne 5. září 1905 definitivně končí tento konflikt. Válka, ve které na obou stranách nalezlo smrt přibližně 130 tisíc mužů, potvrdila sice dominantní pozici Japonska na Dálném východě, ale bez dalších hospodářských a teritoriálních zisků pro Tokio. Knihu doplňují poprvé dosud nepublikovaná, neznámá, nebo málo známá fakta ze zákulisí, zejména z oblasti výzvědných služeb, diplomacie a finančnictví.

Soubor povídek, které mají společné téma: napětí, strach, hrůzu a děs. A že je Miloslav Švandrlík neobyčejně vynalézavý ve strašení a nahánění husí kůže, se můžete přesvědčit i vy sami. Bát se se Švandrlíkem je neobyčejný čtenářský požitek, který ovšem nevede k deportaci na psychiatrickou kliniku, ale ke čtenářskému maratonu až na konec knihy. Texty jsou doplněny ilustracemi nezaměnitelného Neprakty.

Poutavé reportáže a deníkové záznamy jednoho z našich nejlepších zahraničních zpravodajů působícího v letech 1956-1970 v řadě zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky jsou obsahem této zajímavé knihy. Z jeho pravidelných reportáží se mohli těšit čtenáři novin od roku 1956, kdy zahájil svou kariéru zpravodaje, když odjel do Egypta monitorovat suezskou krizi. Poté působil jako stálý zpravodaj v Káhiře, Havaně a Bejrútu a jako zahraniční dopisovatel procestoval tři kontinenty. A právě o jejich historii a vývoji, s nimiž se seznámil v průběhu a zajímavého a dobrodružného cestování vozem Tatra-Czechoslovakia napříč zeměmi tří světadílů, se čtenář v publikaci plné fotografií dozví řadu zajímavých informací.