Epocha strana 11 z 107

Po dlouhá staletí dominovali Zemi vycházejícího slunce příslušníci vojenské vrstvy - samurajové. Pod jejich vládou Japonsko zaznamenalo od počátku 17. století období prosperity, vnitřní stability a míru. To vše za cenu izolace země od "zhoubného" vlivu cizinců ze západu a vojenské diktatury na domácí scéně. Od počátku 19. století však zájem "jižních barbarů" o japonské ostrovy neustále stoupal. Po roce 1854 muselo Japonsko otevřít své přístavy evropským a americkým plavidlům a následně navázat i oficiální styky se západními mocnosti. Tento střet s naprosto odlišnou kulturou destabilizoval systém vojenské vlády tokugawského šógunátu, který se otřásl v samotných základech. Následovalo období dvou dekád vnitřních i vnějších konfliktů, které Japonsko nenávratně změnily. Tváří v tvář západní hrozbě se vojenská vrstva ukázala jako neschopná zemi efektivně bránit a se vznikem moderních institucí a ozbrojených sil se stala anachronismem. Po letech otřesů, úkladných vražd, válek a revolucí se samurajové náhle stali minulostí a Japonsko se vydalo vstříc modernímu světu. Tato kniha vůbec poprvé nabízí pohled na tento složitý a bouřlivý proces v českém jazyce. Českému čtenáři se tak otevírá zcela nový svět Japonska na konci doby samurajů v éře tzv. restaurace Meidži, která znamenala zásadní přelom v dějinách celého Dálného východu.

Oblíbený autor Emil Hruška v nové knize Retrokrimi opět zpracovává skutečné kriminální případy, tentokrát z let 1883–1961. Některé z nich ve své době žily pestrým životem na stránkách novin, jiné byly naopak před veřejností skryty. Jaký byl Hugo Schenk, loupežný vrah, který svým romantickým literárním duchem poblouznil mnohé služebné dívky? Kdo byl největším podvodníkem éry první Československé republiky, ale nesmělo se o něm mluvit? Byli odsouzení v případu vraždy na statku skutečně vinni, nebo zde selhala justice? Jak to, že se pachatel vraždy málem vyhnul trestu za závažný zločin předstíráním duševní poruchy? Autor podobně jako ve svých předchozích knihách rámuje kriminální případy dobovými společenskými souvislostmi a dává je do kontextu s kriminalistickou a trestněprávní teorií. Vytváří tak pozoruhodný text, jenž je nejen poutavým příběhem, ale zároveň i dokladem atmosféry doby a poměrů tehdejší kriminalistiky.

Přemýšleli jste někdy, jaké by to bylo nic necítit? A nejen nic necítit, ale nemít žádné morální zábrany? Nic by nebylo neproveditelné. Žádné hranice by vás nedržely na uzdě. Sociopatka Emma vypráví příběh o tom, jaké životní zkušenosti z ní udělaly někoho, kdo nedokáže cítit žádné emoce. Chodí na terapie, aby se této diagnózy zbavila, stoupá po kariérním žebříčku a obecně se jí daří dobře. Jediný mráček na obloze představuje Samuel. Detektiv, který si vzal do hlavy, že to právě Emma může za velké množství vražd, které se v jejím okolí odehrávají. Snaží se její vinu dokázat tak neoblomně, až se v očích všech stane doslova posedlým. Jeho manželka ho opustí, nejlepší kamarád taky, a když už si myslí, že to nemůže být horší, Emma ho zažaluje a soud ho zbaví hodnosti. On ale ví, že má pravdu, že Emma není jen krásná žena, která má v životě velkou smůlu. Je to vrah, kterého musí za každou cenu dostat za mříže. Co vše je pro to ale ochotný udělat?

Dva největší objevy 21. století jsou na světě. Reaktor vyrábějící čistou, levnou energii dostal světovou ekonomiku do kolen. Práce s magnetickými nadsvětelnými nanočásticemi lidstvo naopak zachránila. Díky nové technologii může člověk cestovat kamkoliv během mžiknutí oka. Například na planetu vzdálenou miliony světelných let. Luzná se stala modlou posledního desetiletí. Dokonalý svět plný života. V největším osidlovacím závodě od objevení Ameriky však lidé zapomínají na to nejdůležitější. Vlastní bezpečí. Připadají si jako všemocní dobyvatelé vesmíru. Naivní idioti. Pro místní dravou flóru a faunu jsou stěží předkrmem.

Naše historie je plná příběhů, na které nejsou jejich aktéři hrdí. Čím mocnější jsou tito aktéři, tím hlouběji jsou tyto příběhy zastrkané. Jak to, že v Černobylu otevřeně ukazují následky jaderné havárie odborné veřejnosti, ale i turistům, zatímco v Jaslovských Bohunicích se kvůli jiné havárii nesmí natáčet ani v informačním středisku? Jak důsledně byl zameten příběh, ve kterém se Komunistická strana Československa těsně před únorem proměnila v teroristickou organizaci? Kam se propadli záhadní američtí parašutisté, kteří „brutálně přepadli“ vojenskou jednotku na vrchu Praha? Jak moc uvěřil federální ministr vnitra na existenci červené rtuti a kamene mudrců, že byl kvůli tomu ochotný přepadnout vojenské letiště? Proč se v 16. století rovnalo zvolení olomouckým biskupem rozsudku smrti? Jak se bájný londýnský démon dostal až do ulic Jičína a proč kradl spodní prádlo? Na tyto a další příběhy našich dějin hledá odpovědi známý český reportér.

Když se přihodí nějaká ostuda, aktéři se s ní obvykle moc nešíří. Když se stane skandál, aktéři se ho snaží ututlat stůj co stůj. V mnoha případech se to i podaří. Zamést veškeré stopy je ale daleko těžší. A tak je naše historie plná příběhů, které jsme neměli znát. Proč celý svět zná Alžbětu Báthoryovou, zatímco její českou předchůdkyni nezná nikdo? Jak je možné, že zavražděného zbojníka, hrdinu románů 15 let po jeho smrti propustili z vězení? Proč se archeologové dodnes bojí otevřít hrobku významného šlechtice? Jak strašlivou historii skutečné předlohy hraběte Draculy ukrývá českokrumlovské podzemí? Na čem ztroskotal pokus českých fašistů předběhnout Hitlera a převzít u nás moc dřív, než se to podařilo v Německu? Proč se středobodem českého protinacistického odboje staly obložené chlebíčky? Na tyto a další příběhy našich dějin hledá odpovědi známý český reportér.

Naše historie je plná příběhů, na které nejsou jejich aktéři hrdí. Čím mocnější jsou tito aktéři, tím hlouběji jsou tyto příběhy zastrkané. Jak to, že v Černobylu otevřeně ukazují následky jaderné havárie odborné veřejnosti, ale i turistům, zatímco v Jaslovských Bohunicích se kvůli jiné havárii nesmí natáčet ani v informačním středisku? Jak důsledně byl zameten příběh, ve kterém se Komunistická strana Československa těsně před únorem proměnila v teroristickou organizaci? Kam se propadli záhadní američtí parašutisté, kteří „brutálně přepadli“ vojenskou jednotku na vrchu Praha? Jak moc uvěřil federální ministr vnitra na existenci červené rtuti a kamene mudrců, že byl kvůli tomu ochotný přepadnout vojenské letiště? Proč se v 16. století rovnalo zvolení olomouckým biskupem rozsudku smrti? Jak se bájný londýnský démon dostal až do ulic Jičína a proč kradl spodní prádlo? Na tyto a další příběhy našich dějin hledá odpovědi známý český reportér.

Přemýšleli jste někdy, jaké by to bylo nic necítit? A nejen nic necítit, ale nemít žádné morální zábrany? Nic by nebylo neproveditelné. Žádné hranice by vás nedržely na uzdě. Sociopatka Emma vypráví příběh o tom, jaké životní zkušenosti z ní udělaly někoho, kdo nedokáže cítit žádné emoce. Chodí na terapie, aby se této diagnózy zbavila, stoupá po kariérním žebříčku a obecně se jí daří dobře. Jediný mráček na obloze představuje Samuel. Detektiv, který si vzal do hlavy, že to právě Emma může za velké množství vražd, které se v jejím okolí odehrávají. Snaží se její vinu dokázat tak neoblomně, až se v očích všech stane doslova posedlým. Jeho manželka ho opustí, nejlepší kamarád taky, a když už si myslí, že to nemůže být horší, Emma ho zažaluje a soud ho zbaví hodnosti. On ale ví, že má pravdu, že Emma není jen krásná žena, která má v životě velkou smůlu. Je to vrah, kterého musí za každou cenu dostat za mříže. Co vše je pro to ale ochotný udělat?

Dva největší objevy 21. století jsou na světě. Reaktor vyrábějící čistou, levnou energii dostal světovou ekonomiku do kolen. Práce s magnetickými, nadsvětelnými nanočásticemi lidstvo naopak zachránila. Díky nové technologii může člověk cestovat kamkoliv během mžiknutí oka. Například na planetu vzdálenou miliony světelných let. Luzná se stala modlou posledního desetiletí. Dokonalý svět plný života. V největším osídlovacím závodě od objevení Ameriky však lidé zapomínají na to nejdůležitější. Vlastní bezpečí. Připadají si jako všemocní dobyvatelé vesmíru. Naivní idioti. Pro místní dravou flóru a faunu jsou stěží předkrmem.

Oblíbený autor Emil Hruška v nové knize Retrokrimi opět zpracovává skutečné kriminální případy, tentokrát z let 1883–1961. Některé z nich ve své době žily pestrým životem na stránkách novin, jiné byly naopak před veřejností skryty. Jaký byl Hugo Schenk, loupežný vrah, který svým romantickým literárním duchem poblouznil mnohé služebné dívky? Kdo byl největším podvodníkem éry první Československé republiky, ale nesmělo se o něm mluvit? Byli odsouzení v případu vraždy na statku skutečně vinni, nebo zde selhala justice? Jak to, že se pachatel vraždy málem vyhnul trestu za závažný zločin předstíráním duševní poruchy? Autor podobně jako ve svých předchozích knihách rámuje kriminální případy dobovými společenskými souvislostmi a dává je do kontextu s kriminalistickou a trestněprávní teorií. Vytváří tak pozoruhodný text, jenž je nejen poutavým příběhem, ale zároveň i dokladem atmosféry doby a poměrů tehdejší kriminalistiky.

Po dlouhá staletí dominovali Zemi vycházejícího slunce příslušníci vojenské vrstvy – samurajové. Pod jejich vládou Japonsko zaznamenalo od počátku 17. století období prosperity, vnitřní stability a míru. To vše za cenu izolace země od „zhoubného“ vlivu cizinců ze západu a vojenské diktatury na domácí scéně. Od počátku 19. století však zájem „jižních barbarů“ o japonské ostrovy neustále stoupal. Po roce 1854 muselo Japonsko otevřít své přístavy evropským a americkým plavidlům a následně navázat i oficiální styky se západními mocnosti. Tento střet s naprosto odlišnou kulturou destabilizoval systém vojenské vlády tokugawského šógunátu, který se otřásl v samotných základech. Následovalo období dvou dekád vnitřních i vnějších konfliktů, které Japonsko nenávratně změnily. Tváří v tvář západní hrozbě se vojenská vrstva ukázala jako neschopná zemi efektivně bránit a se vznikem moderních institucí a ozbrojených sil se stala anachronismem. Po letech otřesů, úkladných vražd, válek a revolucí se samurajové náhle stali minulostí a Japonsko se vydalo vstříc modernímu světu. Tato kniha vůbec poprvé nabízí pohled na tento složitý a bouřlivý proces v českém jazyce. Českému čtenáři se tak otevírá zcela nový svět Japonska na konci doby samurajů v éře tzv. restaurace Meidži, která znamenala zásadní přelom v dějinách celého Dálného východu.

Myslíte si, že historie je jen souhrou za sebou jdoucích náhod? Předpokládáte, že geniální lidé ovlivňující dějiny jsou dílem přírody a statistiky? Omyl! Za všemi důležitými událostmi lidské historie stojí šedé eminence, které trpělivě pozorují, hodnotí a zasahují. Předurčují životy čerstvě narozených dětí, dohlížejí na nás, řídí naše kroky i vývoj. Jsou tu pořád. Stály za vznikem jaderné bomby, zasadily se o vytvoření jahodového müsli a donutily Evropskou unii zakázat příliš výkonné vysavače. Jak vznikly? Proč to dělají? To zatím nikdo neví. Stala se z nich mytická stvoření, vystupující snad jen v prastarých slovanských bájích. Jsou to temní strážci, často považovaní za příbuzné samotného ďábla. Jejich úhlavní nepřítel? Firma Electrolux, prachové filtry ve ventilaci a rasa super inteligentních chobotnic útočící na planetu Zemi. Vesmírné invaze jsou snad ještě horší než helikon.

Druhá část dvoudílného románu Františka Kotlety, v němž nechybí typické ingredience pro nejkontroverznějšího autora současné tuzemské fantastiky: brutalita, sex a nadsázka. Ve světě dávných bohů to vře. Objevil se totiž ztracený mocný artefakt a ta, která jej získala, má s ním velké plány. Ne, takové, jako by měla matka Tereza, spíš Amin, řezník z Ugandy. Je tady ale jeden muž. Voják, zrazený a zabitý, přesto kupodivu stále živý a plný touhy si to vyřídit s každým bohem, který se mu postaví do cesty. Nejdřív ale musí zjistit, proč přežil místo toho, aby hnil na břehu řeky okusován potkany. A pak? Pak už jen musí najít nejvyššího z bohů, který se, podle zlovolné šeptandy, dal na křesťanství. Bez jeho pomoci totiž novou vládkyni bohů nikdy neporazí. A Ježíšek se bude zlobit. František Kotleta dokončuje svou divokou jízdu slovanským panteonem za řevu pistolí, vytí vlkodlaků a svištění chladných zbraní.

Samostatný román ze světa Azylu. "Použij cokoliv, co funguje, a přežij!" - to je heslo lovců nadpřirozených monster. Benedikt je samotář, který se s loveckou organizací Azyl nerozešel v dobrém. Ale když je v sázce život jeho bratra, je připravený zatnout zuby a spolupracovat s kýmkoliv, jen aby našel lék. Sourozenci se vydávají do tajemného Vietnamu, kde ve stínu džungle číhají neznámé nestvůry.

Studie představuje komplexní pohled na vývoj českého politického stranictví v 19. a 20. století, do jehož rámce autor zasazuje své úvahy a pohledy na dějinný společenský vývoj na teritoriu českých historických zemí. Velká pozornost je pak věnována období postkomunismu, přechodu od socialistické státnosti k demokracii a tržní ekonomice, rozpadu Československa na dva samostatné státy a formování české politické scény. Nejedná se jen o hledání společenských, politických a sociálních souvislostí, ale autor též hodnotí vývoj české společnosti a její politické reprezentace během uplynulých desetiletí, osvětluje faktory probíhající ekonomické i morální krize a předestírá možné perspektivy vývoje české společnosti.

Sebevražední teroristé, bomby v hrncích i pytlících od mouky, miny, které mohou být nastraženy kdekoliv, rakety přilétající odkudkoliv a islamisté toužící po trofeji s vlaječkou NATO na uniformě. To všechno byl čajový dýchánek proti tomu, co na Martina Fridricha čeká v Praze. Akce, která měla vydělat dost peněz pro partu afghánských veteránů, se zvrtla a diamanty milionové hodnoty zmizely v rukou neznámých útočníků, z nichž každý je silnější a nebezpečnější než rota mudžáhedínů. Jenže tady jde o miliony, jasný? Je třeba povolat do zbraně staré přátele a získat kořist zpět. Ať si je v tom třeba magie, tlupa vlkodlaků nebo někdo mnohem, mnohem mocnější…