Epocha strana 18 z 107

Publikace se z různých hledisek zabývá otázkou, jaký vliv má ekonomická aktivita na politické postavení, příjem a majetek člověka. Tedy jak vzniká bohatství společnosti a jak se (pře)rozděluje. Konstatuje, že politická, ekonomická, zdravotní a věková nerovnost se významně promítá do života společnosti, tedy do ideálu rovnosti nerovných lidí. Klade si otázku, jak tato nerovnost ovlivňuje život a postavení jednotlivých lidí a jejich ekonomickou a politickou závislost i jak toto postavení ovlivňuje jejich názory a postoje. Nastolena (nezodpovězena) je také otázka, zda může politika „přetlačit“ nebo alespoň eliminovat ekonomiku. Tedy za jakých podmínek může růst bohatství společnosti znamenat i odstraňování „humanitního strukturálního deficitu“ člověka.

Když se bohové sváří, Úranova nebeská klenba zrudne krví a země praská ve švech. Na pobřeží Kárie se shromažďují lodě, chystá se největší tažení od dob trojské války. Athéna se připravuje na otevřený konflikt s Areem a v útrobách sopky Aitné roste děsivý tvor zrozený ze zášti a bolesti. Bohyně však z dění cítí i otisk někoho jiného, než je Arés. Někoho mnohem nebezpečnějšího. A je jí jasné, že se blíží skutečná válka bohů – Theomachia. Princ Doros z odlehlé Thesprotie zatím čeká na návrat otce a krále. Netuší, k čemu se schyluje a jakou roli sehraje v božské partii. Je mu ale jasné, že časy bezstarostného mládí pro něj skončily…

1) Bioroid nesmí ublížit člověku. 2) Bioroid musí spolupracovat s člověkem, kromě případů, kdy je taková spolupráce v rozporu s prvním zákonem. 3) Bioroid musí chránit sám sebe před zničením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním zákonem. 4) Bioroid může dělat, cokoli chce, kromě případů, kdy je takové jednání v rozporu s prvním, druhým nebo třetím zákonem. ******************** Co dělá člověka člověkem? Sofie Adlerová ztratila doslova vše. Svět, který znala. Lidi, které milovala. Dokonce i vlastní identitu. Namísto půl roku strávila v kryogenní stázi víc než sto šedesát let. Střet s realitou je devastující a její existence se brzy smrskne na pouhé lékařské pokusy. Až do chvíle, kdy ředitelka vývoje bionických organismů zatouží posunout svůj výzkum umělé inteligence dál. Jak přesvědčit společnost, že bioroidi mohou být stejně dokonalí jako lidé? Nejvyšší představitelé technokratické korporace IGMET potřebují důkaz. A na kom jiném vyzkoušet, nakolik lidský může bioroid být, než na osobě, která oficiálně ani neexistuje a navíc je tak odlišná? Ichirův úkol je vlastně jednoduchý – najít způsob, jak ji začlenit do společnosti. Jenže Sofie má vlastní hlavu i plány a rozhodne se technologickému městu ukázat, že nic jako utopie neexistuje. A je jedno, zda jí v cestě budou stát lidé nebo bioroidi. Ichirova naprogramovaná mysl není na nic z toho připravena a zákonitě tak musí dojít ke střetu. Dokud se v něm nezačne rodit vlastní úsudek…

„Každý, kdo unese oštěp…“ jsou slova, která habešský císař použil v mobilizačním rozkaze poté, kdy do jeho země vtrhly početné a dobře vyzbrojené italské divize. Drama expanzivního výpadu fanaticky zfašizované země do východoafrického prostoru, včetně všech příčin i důsledků, patří ke klíčovým a budoucnost ovlivňujícím událostem v období mezi světovými válkami. Autor tak rozvíjí několik rovin příběhu a zavádí čtenáře nejen přímo na bojiště, ale také do zákulisí dění: mezi válečné zpravodaje, do pracoven státníků, exponentů tajných služeb i zbrojního průmyslu a činitelů nadnárodních organizací.

Kniha nabízí širší poučení o starších dějinách východní Evropy, které v současné české historiografii s výjimkou období Kyjevské Rusi stále chybí. Chronologicky je obsah publikace vymezen polovinou 9. století, to znamená dobou, ve které se objevily první zmínky o Rusi, a koncem 16. století, kdy dynastie Rurikovců, vládnoucí v řadě státních útvarů východní Evropy od prvotního ruského státu přes ruské království až po moskevský stát, odešla z historické scény a země se propadla do víru bouřlivých událostí označovaných jako smuta, jež trvaly až do roku 1613. Autorka čerpá z nejnovější, ale také starší historiografie i původních pramenů a informuje o významných událostech a jevech, jež v dávných dobách středověku formovaly dějiny státních útvarů, které postupně vznikaly na daném území, ale většina z nich je už dávnou minulostí. Na stránkách publikace tak ožívají velká jména historie jako svatý Vladimír, Alexandr Něvský, Dmitrij Donský nebo Ivan IV. Hrozný a mnoho dalších. Text je bohatě doplněn mapami, rodokmeny a ilustracemi z dobových pramenů. ***** Tato kniha je prvním svazkem ambiciózního projektu mapujícího dějiny východní Evropy.

Dávné legendy, které o nich kolovaly v různých civilizacích, nelhaly. Možná, že kdysi byli lidmi, ale změnili se. Změnili se natolik, že jako lidé už jenom vypadají. Říkají si Bratrstvo krve. Vyvolení, kteří se živí lidskou krví. Nikdy se však k sobě nechovali jako bratři. Desítky klanů spolu po tisíciletí bojovaly o moc a vládu nad lidmi, jejich územím a říšemi, jež vznikaly a zanikaly podle toho, jak ve své skryté válce vítězily jednotlivé klany. Dlouho se považovali za nejmocnější bytosti na světě. Jenže svět, který znali, byl jen malou součástí vesmíru. Z jeho nekonečných dálek se vynořili kartani, jimž se jejich vlastní svět zdál malý a kteří se rozhodli ovládnout planetu Zemi a její obyvatele zotročit. Invaze se cizincům podařila. Měli vyspělou technologii a zbraně, které ty lidské stonásobně předčily. Jenže svět, jejž ovládli, už své vládce měl. A ti se, na rozdíl od lidí, tak lehce podrobit nenechali… Dnes už kultovní série Bratrstvo krve se po sérii dotisků dočkala souborného vydání všech pěti knih. Vydejte se do světa humoru, akce a hrdinů, kteří se stali fenoménem české fantastiky. Jan Bezzemek, Gerhard, Petra, Veronika, Kateřina a další legendární postavy v jednom mohutném svazku.

„Už jen zemětřesení by nás mohlo připravit o titul!“ volá hlasatel. Na tribunách propuklo šílenství, diváci se objímají, někteří jsou naměkko. Bouřlivý potlesk. A znovu: „Mistři, mistři, mistři!“ Tři minuty. Dvě minuty. Poslední minuta. Už se jenom tleská. Teď. Neděle 12. června 1983, vesmír se zastavil, historie se naplňuje v 18 hodin 48 minut. Takhle si novinář Petr Nečada vybavuje chvíle, kdy se fotbalisté Bohemians stali mistry československé ligy. Tuto nezapomenutelnou sezonu Bohemky barvitě popsal v knize Mistři z Ďolíčku, která vychází ke čtyřicátému výročí historické události. Kniha poprvé vyšla před patnácti lety a byla ihned rozebrána. Nyní vychází znovu, ovšem důkladně přepracovaná a rozšířená. Najdete v ní nové kapitoly, podrobnější portréty hráčů i vzpomínky na legendární zápasy mimo mistrovskou sezonu. Fanouškem Bohemians je autor už padesát let. V době, kdy jeho milovaný klub vyhrál ligu, chodil pravidelně na tribunu k stání pod hodinami. Z každého utkání si psal poznámky a archivoval všechny noviny. U jednotlivých zápasů proto i dnes může detailně popsat, co se dělo na hřišti, ale taky to, jak emotivně je prožíval on sám. Autor později nastoupil do prestižního fotbalového a hokejového týdeníku Gól, kde se dostal k rozhovorům s hráči z mistrovského týmu, například s Přemyslem Bičovským, Pavlem Chaloupkou, Jiřím Sloupem, Zdeňkem Hruškou nebo s největším „klokanem“ všech dob Antonínem Panenkou. I tyto vzpomínky se v knížce odrazí. Mistři z Ďolíčku nabízejí starším fanouškům vzpomínky na nejslavnější éru klubu, kterou si tak rádi připomínají, a mladší příznivce zase seznámí s tím, o čem pouze slyšeli nebo četli. Kniha je psána nezvyklým, vzrušujícím stylem a oslovila čtenáře už při svém prvním vydání

Známý urbexer vystupující pod pseudonymem Unlimited Freedom – Ritchie podnikl v září 2021 nelegální cestu do oblasti černobylské jaderné elektrárny. Svůj příběh živě popisoval na sociálních sítích desítkám tisíc fanoušků, kteří tak měli možnost nahlédnout do zapovězené Černobylské zóny, kam se běžný smrtelník nedostane. Publikace zachycuje jeho autentické popisy z putování krajinou skrze ukrajinské lesy až do epicentra Zóny, jež doprovází na dvě stovky unikátních barevných fotografií, jejichž prostřednictvím tak čtenář může nahlédnout do zakázané zóny a zjistit, jaké to je šplhat na pověstné ruské kolo v legendárním městečku Pripjať, prozkoumávat opuštěné budovy nebo co dělat, když vstoupíte do radiací zamořené vody; a také jaké to je, když vás při tom všem zadrží černobylská policie, posilněná ukrajinskou tajnou službou poté, co policie zjistí, že jeden z urbexerů má v pasu ruské razítko, na Ukrajině tolik nepopulární...

Každý v Metropoli Evropa má v sobě prázdnotu, kterou se snaží zaplnit. Někdo bojem s bezprávím jako bývalý policajt Richter, někdo hraním her jako streamerka Cilka. A někdo službou jiným. Rebeka vždycky chtěla pomáhat lidem a její vrozená schopnost vidět cizí démony a číst v myšlenkách ji k tomu předurčila. Jenže hledání Asiatky s modrým pruhem ve vlasech probudí věci, co zahýbou celým městem. V neonové Metropoli poteče krev. Hodně krve…

Kam až paměť sahá, jsou tajemná města a jejich hlubiny místem, kde se bok po boku setkávají nejznámější autoři žánrové i nežánrové literatury. Co se skrývá pod omítkou, chodníky a silnicemi, nebo dokonce pod celými městy? Známí čeští spisovatelé a spisovatelky napříč žánrovou i nežánrovou literaturou se nechali inspirovat mystériem měst, jejich zákoutími, komíny i kanály, legendami i mocným kouzlem. Je libo zastavit se v Římě? Ztratit se v ulicích současného Krakova či postapokalyptického Londýna, procházet Barcelonu ve snu nebo navštívit vesmírné Lamaris? A co domácí půda? Kolik nástrah ukrývají Pardubice, Praha, Frýdek-Místek nebo jak málo stačí, aby vás pozřelo Brno – a to doslova? Jediný krok a procházky městem už nikdy nebudou stejné! Do antologie přispěli: Anna Bolavá, Veronika Fiedlerová. Vilma Kadlečková, Vilém Koubek, Přemysl Krejčík, Lucie Lukačovičová, Michaela Merglová, Martin Paytok, Pavel Renčín, Kristýna Sněgoňová, Petr Stančík, Jan Štifler, Dalibor Vácha, Lukáš Vavrečka, Františka Vrbenská

Je po válkách, které nikdo nevyhrál. V sutinách Prahy přežívá pár desítek tisíc lidí a snaží se ze všech sil uchovat něco jako civilizaci. Jenže zbytek světa nemá o civilizaci zájem. Zbytek světa chce za každou cenu přežít, a to zpravidla na úkor někoho jiného. A tak lidský život nemá moc velkou hodnotu – možná několika masových konzerv nebo pilulek proti ozáření. A čím dál od někdejšího hlavního města, tím divočejší poměry panují. Skupina válečných veteránů musí Prahu opustit. Čeká je cesta územím, kde se každou chvíli mění vláda podle toho, kdo má v jaké přestřelce navrch, kdo tam zrovna přitáhne a má víc chlapů nebo střeliva. Musí totiž splatit jeden dluh. Čestný dluh z časů, kdy takové věci měly ještě hodnotu. Vítejte v roce 2050 v nejponuřejším románu Františka Kotlety.

Už je to pět let od chvíle, co jsem naposledy umřel, ale pomalu mi to začíná chybět. Policejní sledovací a zásahový útvar jakž takž funguje, ale nikdo mě nevaroval, že to bude obnášet excelové tabulky, audity a videokonference. Jenže management nikdy nebyl mojí silnou stránkou – tou je střílení lidí. A tentokrát si to pár z nich opravdu zaslouží. Měli si pamatovat, že PSZÚ neodpouští. Přišel čas pomsty, protože některé hajzly nestačí zabít jen jednou. Hon začíná. Hordy zfetovaných bezďáků, naštvané bejvalky, převtělující se duše, brynzové halušky, znepokojivý sex, magie, Hello Kittty a vůně střelného prachu! Plzeň se otřese v základech!

Moderní politologie se rozvinula v 19. století, kdy důraz byl kladen na studium politických systémů. Je to moderní politická věda s odklonem od formalismů k empirickým přístupům. V pojetí autora se jedná i o jakýsi průsečík v civilizačním procesu a reziduální, analytickou a syntetickou vědu a nadstavbu ostatních společenských věd. Přístup Václava Ryneše je i pokusem o metodologii v oblasti geopolitiky, dějin lidské civilizace a antropologie a snahou o celopolitologické pojetí hodnotící civilizační i lokální prostředí různých společenských a státoprávních systémů a jejich vývojových trendů. Pojetí vychází spíše z normotvorného, ale i hodnotového úhlu pohledu a z vyhodnocování reálných civilizačních jevů (geopolitického, společenského a antropologického významu). Toto se projevuje i v úhlu pohledu na civilizační procesy celoplanetárního, lokálního i dílčího významu. Publikace Z dějin lidství v kosmu navazuje na předešlou autorovu knihu Kosmos, civilizace a křesťanství a přibližuje z úhlu pohledu lidské bytosti a společnosti faktor lidství a lidské tvořivé síly v kosmu. Účelem publikace pak není přesvědčit nebo poučovat, ale dát podnět k úvahám, kam může vyústit nebo dospět lidská civilizace v kosmu.

Končí jedenatřicáté století a pro kolonisty z hvězdné soustavy Efesuma je Země jen zpola zapomenutou vzpomínkou. Hlad po surovinách přivádí potomky pozemšťanů i na ledový měsíc Megan, zahalený oblaky mrazivé, smrtelně jedovaté mlhy. David Grinil, člen inspekce prověřující situaci na Meganu, se spolu se svými kolegy vydá po stopě nevyjasněných úmrtí místních pracovníků. Proti nim stojí nejen nehostinný cizí svět, ale i vedení těžařské firmy, které nechce připustit jakékoliv narušení práce. David a jeho přátelé postupně odhalují tajemství, které nikdy odhaleno být nemělo, a ocitají se ve smrtelném nebezpečí, lapeni mezi odlidštěnou mašinérií mocné korporace a světem tam venku, který jako by cokoli lidského zuřivě nenáviděl. Román ze vzdálené budoucnosti, který nabízí poctivou hard sci-fi s prvky napínavého detektivního příběhu ve strhujícím akčním finále.

Kdo čistil Saddámu Husajnovi cestu k moci? Kdo poskytl Bagdádu zakázané zbraně, kterými bylo zdůvodňováno pokračování embarga OSN a posléze i americko-britský vpád do Iráku na jaře 2003? Byla to náhoda, že se Česká republika jako první země světa zapojila do amerických plánů na „osvobození“ Iráku a že jako první evropská kontinentální země vyslala svoje vojáky k irácké hranici? Skutečně hrozil irácký útok americkému rádiu v Praze a skutečně Irák ohrožoval mezinárodní bezpečnost? Jak to, že v Iráku nebyly nalezeny zbraně hromadného ničení? Proč se Irák po „osvobození“ stal nejnebezpečnějším místem na světě a proč Praha byla Praha degradována z privilegovaného hospodářského partnera Iráku na přehlíženého outsidera? Kdo zavlekl do Iráku infekci Al-Káidy a Islámského státu, mor občanské války a bezprecedentní korupci? Proč v zemi zůstávají americké síly i dvacet let od jejího „osvobození“?

Publikace pojednává o nepodmíněném základním příjmu, který se stává stále více diskutovaným tématem jak mezi vědci, tak mezi občany a politiky, kteří je zastupují. Nepodmíněný základní příjem je finanční částka, která je všem občanům poskytována státem v pravidelných intervalech (obvykle měsíčně) bez naplnění jakýchkoli podmínek, tj. nehledě na to, zda občan má ještě jiný příjem ze mzdy či jiných zdrojů, nehledě na věk, pohlaví a gender, rodinné postavení nebo jiné charakteristiky. Poskytnutí základního příjmu by umožnilo naplnit základní potřeby občanů a uvolnit jejich tvůrčí potenciál pro jejich další činnosti, čímž by se mohla podstatně zvýšit jejich životní úroveň.