Epocha strana 20 z 107

„Použij cokoliv, co funguje, a přežij!“ – to je heslo lovců monster. Benedikt je lovec samotář, který mezi své přátele a spojence počítá nejčastěji nestvůry či duchy. Není proto vůbec nadšený, když musí přistoupit na spolupráci s loveckou organizací Azyl. Jenže mu nic jiného nezbývá, jestli má mít naději na úspěch při vyšetřování vraždy exorcisty a zmizení ducha. Případ ho zavede ze současné Prahy do Španělska a k setkání s temperamentní lovkyní, která touží po pomstě.

Některé peníze zpronevěřily. Některé kradly. Některé se podílely na loupežném přepadení. Některé vraždily. A některé zabily své děti... Ženy, které spáchaly zločiny. A teď za ně pykají v ženské věznici s ostrahou ve Světlé nad Sázavou. Za nimi se vydává spisovatel Petr Šámal, aby čtenáři otevřel okno do ženské duše, někdy ztýrané, jindy nic nechápající. A tyhle ženy, které mají potřebu, aby jim někdo naslouchal, překvapivě upřímně osvětlují okolnosti, které je před mezníkem jejich života obklopily natolik děsivě, že nenašly jiné východisko než spáchat trestný čin.  

Paranormální detektiv Tomáš Kosek má problémů víc než dost. Nejenže dluží CIA službičku a musí pro ni vyřešit, proč se z amerických mariňáků stávají zombie, ale má na krku i pár hladových naštvaných démonů a bohyně, které získaly prastarou magii. K tomu mocného sumerského démona, jezinky a starou dobrou babu Jagu. To však není nic proti tomu, že se mu místo dcer mají narodit dvě děsivé zrůdičky. Ale kdo jiný by si s tím měl poradit než právě on? František Kotleta se vrací k jedné ze svých nejúspěšnějších literárních postav a je to jízda víc než podařená. Koskovy příběhy jsem postavil na jednoduché myšlence – jak by to vypadalo, kdyby to byla pravda, kdyby vúdú, candomblé a další magické systémy skutečně fungovaly přesně tak, jak jejich vyznavači věří. Většina Koskových příběhů je založena na skutečné historii a skutečné víře, ať už dávné, nebo současné.

Závěrečný díl známé fantasy série Vlčice. Vládce dětí noci Khan unikl kletbě sedminásobné smrti, kterou na něj uvrhla mocná bruxa Akivasha. Avšak život v pradávné Evropě stále překypuje běsy smrtelnými i nadpřirozenými. Noc i den jsou plné hrůz. Spolu s Kroanou, Lilit, svou dcerou Inanou, morou Nadjou a kupcem Valdomarem se Khan vydává na dalekou cestu, aby jménem krále Marobuda vedl jednání s Římem. Pronásledování sadistického zabijáka vedle toho působí jednoduše, ale pro Khanovy blízké bude i to představovat výpravu plnou různorodých nebezpečenství. Vládce kikimor netuší, že Akivasha, hnána touhou po pomstě, mu jde vstříc. A v barbarských časech může každé zákoutí představovat nebezpečí, jelikož není nouze o lidské bandity či brány démonů.

Některé peníze zpronevěřily. Některé kradly. Některé se podílely na loupežném přepadení. Některé vraždily. A některé zabily své děti... Ženy, které spáchaly zločiny. A teď za ně pykají v ženské věznici s ostrahou ve Světlé nad Sázavou. Za nimi se vydává spisovatel Petr Šámal, aby čtenáři otevřel okno do ženské duše, někdy ztýrané, jindy nic nechápající. a tyhle ženy, které mají potřebu, aby jim někdo naslouchal, překvapivě upřímně osvětlují okolnosti, které je před mezníkem jejich života obklopily natolik děsivě, že nenašly jiné východisko než spáchat trestný čin.

„Použij cokoliv, co funguje, a přežij!“ – to je heslo lovců monster. Benedikt je lovec samotář, který mezi své přátele a spojence počítá nejčastěji nestvůry či duchy. Není proto vůbec nadšený, když musí přistoupit na spolupráci s loveckou organizací Azyl. Jenže mu nic jiného nezbývá, jestli má mít naději na úspěch při vyšetřování vraždy exorcisty a zmizení ducha. Případ ho zavede ze současné Prahy do Španělska a k setkání s temperamentní lovkyní, která touží po pomstě.

Kniha je koncipována jako soubor základních informací o aktuální situaci více než pěti desítek evropských etnik bez vlastního státního útvaru a užívajících regionální jazyky. Národy bez vlastního státu jsou mnohdy handikepovány, totéž se týká i mluvčích regionálních jazyků. Z politické praxe je ovšem zřejmé, že jen malá část z tisíců etnik světa může vlastní národní stát vytvořit. Pětapadesát představených případových studií si blíže všímá minoritních etnických populací a regionálních jazyků z rozličných koutů Evropy. Cílem publikace je umožnit pohlédnout na evropský kontinent z jiné perspektivy, než bývá obvyklé. Jako určitý pandán a komparační materiál jsou představeny také tři příklady z jiných kontinentů.

Po mnoha letech nevědomosti a strádání se dal svět konečně do pohybu. Lidé schází na zem, mezi ty, které kdysi opustili, a stvůry z cizí planety. Aby se Země znovu stala bezpečným domovem, je třeba odhalit všechna tajemství zrůd i lidstva, které ta svá v době chaosu pečlivě ukrylo. Plán na záchranu světa existuje, cesta však nebude snadná a ti, kdo se po ní vydají, budou za každý krok platit krví. Třetí díl postapokalyptické série Města Kristýny Sněgoňové odhalí další střípky světa, který učaroval tisícům čtenářů.

Kniha se zabývá obrazem každodenního života československých bombardovacích osádek (nejen) ve Velké Británii od založení 311. perutě až po konec války. Nezapomíná na bojové mise nad okupovanou Evropou ani nad moři a oceány, přesto její těžiště leží spíše v objevování toho, jak piloti, navigátoři a palubní střelci žili, co jedli, jak trávili volný čas a jak moc či jak málo jim přirostlo ostrovní království k srdci. Jejich hrdinství, pro ně většinou tak samozřejmé, se zde sráží se strachem a konečně se smrtí. Kniha by měla ukázat, že i ve válce existuje něco jako všední den a o hrdinství se nemusí vždy jen nahlas mluvit.

Karibská krize. Třináct dnů od 16. do 28. října 1962. Lidstvo se ocitlo pod bezprostřední hrozbou jaderné zkázy. Dramatické události, od nichž uplynulo šedesát let, zůstávají vážným varováním do současnosti. Autor v nové publikaci podává čtivou formou riskantní, proměnlivý a nejistý ráz krizové situace s jejími zvraty, záměrnými i náhodnými kolizemi a hrozbami z pozice síly. Kniha je výsledkem letitého bádání, jehož vydání se autor bohužel už nedožil.

Karibská krize. Třináct dnů od 16. do 28. října 1962. Lidstvo se ocitlo pod bezprostřední hrozbou jaderné zkázy. Dramatické události, od nichž uplynulo šedesát let, zůstávají vážným varováním do současnosti. Autor v nové publikaci podává čtivou formou riskantní, proměnlivý a nejistý ráz krizové situace s jejími zvraty, záměrnými i náhodnými kolizemi a hrozbami z pozice síly.

Třetí pokračování postapokalyptické série Města Kristýny Sněgoňové odhalí další osudy světa, který učaroval tisícům čtenářů. Po mnoha letech nevědomosti a strádání se dal svět konečně do pohybu. Lidé scházejí na zem, mezi ty, jež kdysi opustili, a stvůry z cizí planety. Aby se Země znovu stala bezpečným domovem, je třeba odhalit všechna tajemství zrůd i lidstva, která ta svá v době chaosu pečlivě ukrylo. Plán na záchranu světa existuje, cesta však nebude snadná a ti, kdo se po ní vydají, budou za každý krok platit krví.

Kniha se zabývá obrazem každodenního života československých bombardovacích osádek (nejen) ve Velké Británii od založení 311. perutě až do konce války. Nezapomíná na bojové mise nad okupovanou Evropou ani nad moři a oceány, přesto její těžiště leží spíše v objevování toho, jak piloti, navigátoři a palubní střelci žili, co jedli, jak trávili volný čas a jak moc či jak málo jim přirostlo ostrovní království k srdci. Jejich hrdinství, pro ně většinou tak samozřejmé, se zde sráží se strachem a konečně se smrtí. Kniha ukazuje, že i ve válce existuje něco jako všední den a o hrdinství se nemusí vždy jen nahlas mluvit.

Publikace je souborem základních informací o aktuální situaci více než pěti desítek evropských etnik bez vlastního státního útvaru a regionálních jazyků. Právě v Evropě se model jednoty etnicko-jazykového společenství a „národního“ státu prosadil zdaleka nejvýrazněji. Velká většina evropských etnik s více než milionem příslušníků tak dnes disponuje vlastním státem; to samé platí i o některých méně početných etnických pospolitostech. Národy bez vlastního státu jsou mnohdy handicapovány; totéž se týká i mluvčích regionálních jazyků. Z politické praxe je ovšem zřejmé, že jen malá část z tisíců etnik světa může vlastní národní stát vytvořit. Uvedené populace se také (z kvantitativního i kvalitativního hlediska) výrazně liší. Pokud jde o uživatele regionálních jazyků, je jejich etnické vymezení často jen limitované; většinou bývá nahrazováno akcentem na kulturní fenomény. Padesát šest představených případových studií si blíže všímá minoritních etnických populací a regionálních jazyků z rozličných koutů Evropy. Kniha tak umožňuje pohlédnout na evropský kontinent z jiné perspektivy, než bývá obvyklé. Jako určitý pandán a komparační materiál jsou představeny také tři příklady z jiných kontinentů. Samozřejmostí je i obsáhlý bibliografický soupis.

Publikace se snaží o poznání podstaty politické moci a způsoby jejího fungování. Dívá se na ně nejen z hlediska vývoje, ale i náhledu názorů, které se objevují u člověka. Z různých úhlů si klade otázku, co se ve společnosti skutečně děje, jak to vnímáme a jak se to odráží v našem myšlení. Jedná se nejen o vzpomínky na některé činy, které provázely život, ale i motivy, které k nim vedly. Subjektivní uchopení toho, co je vydáváno za skutečnost, se snaží porovnávat s vytvářeným obrazem o ní a s faktickým stavem. Jejím cílem není něco tvrdit, ale přemýšlet o problému. Závěry mohou být sice různé, ale neměly by svazovat aktivitu člověka a kultivaci jeho humanismu.

Korejská válka byla skutečnou horkou fází začínající studené války. Byl to mimo jiné i Stalinův pokus o rozšíření sovětského vlivu na Dálném východě. Těžiště knihy zkušeného autora a historika profesora Nálevky však nespočívá jen v rekonstrukci průběhu válečných událostí na Korejském poloostrově, ale také v rozboru diplomatických souvislostí tohoto konfliktu. Zpřístupnění sovětské, severoamerické a částečně i čínské dokumentace, například rozsáhlé korespondence mezi Stalinem a Mao Ce-tungem, umožnilo detailnější poznání této dosud málo známé kapitoly dějin této války. Publikace přináší i nové poznatky o přímé sovětské vojenské účasti. Součástí textu je i kapitola o formách československé pomoci severokorejskému režimu.