Epocha strana 21 z 107

Publikace se snaží o poznání podstaty politické moci a způsoby jejího fungování. Dívá se na ně nejen z hlediska vývoje, ale i náhledu názorů, které se objevují u člověka. Z různých úhlů si klade otázku, co se ve společnosti skutečně děje, jak to vnímáme a jak se to odráží v našem myšlení. Jedná se nejen o vzpomínky na některé činy, které provázely život, ale i motivy, které k nim vedly. Subjektivní uchopení toho, co je vydáváno za skutečnost, se snaží porovnávat s vytvářeným obrazem o ní a s faktickým stavem. Jejím cílem není něco tvrdit, ale přemýšlet o problému. Závěry mohou být sice různé, ale neměly by svazovat aktivitu člověka a kultivaci jeho humanismu.

Korejská válka představuje skutečnou horkou fázi začínající studené války. Byl to mimo jiné i Stalinův pokus o rozšíření sovětského vlivu na Dálném východě. Těžiště knihy však nespočívá jen v rekonstrukci průběhu válečných událostí na Korejském poloostrově, ale zejména v rozboru diplomatických souvislostí tohoto konfliktu. Zpřístupnění sovětské, severoamerické a částečně i čínské dokumentace, například rozsáhlé korespondence mezi Stalinem a Mao Ce-tungem, umožnilo detailnější poznání této dosud nepříliš známé kapitoly dějin korejské války. Publikace přináší též nové poznatky o přímé sovětské vojenské účasti a její součástí je i kapitola o formách československé pomoci severokorejskému režimu.

Kniha se snaží o poznání podstaty politické moci a způsobů jejího fungování. Dívá se na ně nejen z hlediska vývoje, ale i náhledu názorů, které se objevují u člověka. Z různých úhlů si klade otázku, co se ve společnosti skutečně děje, jak to vnímáme a jak se to odráží v našem myšlení. Jedná se nejen o vzpomínky na některé činy, které provázely život, ale i motivy, které k nim vedly. Tedy pohled daný charakterem člověka a dobou, ve které žil. Subjektivní uchopení toho, co je vydáváno za skutečnost, se snaží porovnávat s vytvářeným obrazem o ní a s faktickým stavem. Do jaké míry nebo v čem se to daří, ať posoudí uživatel této publikace. Jejím cílem není něco tvrdit, ale přemýšlet o problému. Závěry mohou být sice různé (i opačné), ale neměly by svazovat aktivitu člověka a kultivaci jeho humanizmu.

Karel Richter, spisovatel a rodák z Chlumce nad Cidlinou, ve své autobiografii přináší vzpomínky na radostné dětství ve východních Čechách, na bolestný život za německé okupace i na nastolení nových poměrů po komunistickém převratu v roce 1948. Líčí všední život vysokoškolského studenta v padesátých letech, vzpomíná na své učitele, první zaměstnání i kariéru vědeckého pracovníka v československé armádě. Právě díky své profesi měl možnost setkat se s množstvím bývalých legionářů, a především pak s příslušníky československé zahraniční armády za druhé světové války – generály Karlem Klapálkem, Vilémem Sacherem a dalšími. Velká pozornost je věnována událostem roku 1968, rozhovorům s Josefem Smrkovským a dalšími představiteli pražského jara, práci na pamětech prezidenta Ludvíka Svobody a zážitkům z doby, kdy autor pracoval coby osobní sekretář kosmonauta Vladimíra Remka… Autorovou ambicí není pouze vylíčit své vzpomínky a zkušenosti, ale předat svědectví o proměnách složité doby, o vzedmutí a opětovném potlačení svobodného ducha společnosti, a v neposlední řadě zprostředkovat dosud neznámé osobní vzpomínky význačných osobností, s nimiž se setkal.

Věděli jste, že v americkém Chicagu žilo před první světovou válkou přes sto tisíc Čechů, a jednalo se tak o třetí největší české město po Praze a Vídni? Slyšeli jste o havárii parníku Eastland, kterému se také přezdívá český Titanic? Víte, že v USA existuje Český národní hřbitov? Možná vás také překvapí, že roku 1931 se stal Čech dokonce chicagským starostou. Monografie Česká Amerika: Naše Chicago přináší komplexní pohled na vývoj české komunity v americkém Chicagu v časovém horizontu 1848–1945. Stěžejní část publikace je věnována socio-kulturnímu, hospodářskému a politickému vývoji české menšiny z etno-historického pohledu.

Plány, opatření a názory zastupujícího říšského protektora Reinhard Heydrich nastoupil do funkce zastupujícího říšského protektora 27. září 1941 a setrval v ní do 4. června 1942, kdy zemřel na následky atentátu spáchaného na něj parašutisty Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem o osm dní dříve. Během svého působení na Pražském hradě se Heydrich věnoval nejen krvavé represi proti odbojným Čechům a „konečnému řešení židovské otázky“, ale také problematice přestavby správního aparátu a zajištění fungování protektorátu jako „zbrojnice třetí říše“. Toho všeho, ale i jiných problémů a plánů, se týkaly jeho známé, méně známé i zcela neznámé projevy a stati, jež vznikly v Praze a které nyní poprvé vycházejí v souborném vydání v češtině. Vedle toho kniha přináší pohledy na Heydricha – formulované po jeho smrti – ze strany jiných vysoce postavených členů SS. Samostatnou kapitolu pak představuje pojednání o Nadaci Reinharda Heydricha, která až do posledních válečných dnů působila v Praze.

Jedinečný a silný příběh významné postavy a osobnosti našeho ženského fotbalu, který na časové ose přesahuje více než půlstoletí spojené s moderní historií tohoto sportu. Životní příběhy plné vítězství a radosti ze hry, ale lemované také prohrami a neúspěchy, včetně zdravotních peripetií a nepřízní osudu, kdy na konci všeho je viditelný nezměrný a příkladný optimismus a vůle této fotbalistky – Evy Haniakové. Tak jak je život Evy spjatý s historií ženského fotbalu u nás, je zde ve velkém rozsahu věnován dostatečný prostor i statistice jak klubové a reprezentační, tak i hráčské a nakonec i trenérské. Nechybí ani exkurz do historie evropského a světového fotbalu v ženském provedení, od prvních pionýrských krůčků na počátku 20. století až k fenoménu dneška.

Věděli jste, že v americkém Chicagu žilo před první světovou válkou přes sto tisíc Čechů, a jednalo se tak o třetí největší české město po Praze a Vídni? Slyšeli jste o havárii parníku Eastland, kterému se také přezdívá český Titanic? Víte, že v USA existuje Český národní hřbitov? Možná vás také překvapí, že roku 1931 se stal Čech dokonce chicagským starostou. Monografie Česká Amerika: Chicago přináší komplexní pohled na vývoj české komunity v americkém Chicagu v časovém horizontu 1848–1945. Stěžejní část publikace je věnována socio-kulturnímu, hospodářskému a politickému vývoji české menšiny z etno-historického pohledu.

Jedinečný a silný příběh významné osobnosti našeho ženského fotbalu, který na časové ose přesahuje více než půlstoletí. Životní příběhy plné vítězství a radosti ze hry, lemované i prohrami a neúspěchy, včetně zdravotních peripetií a nepřízní osudu, kdy na konci všeho je nezměrná a příkladná vůle fotbalistky Evy Haniakové. V jejích vzpomínkách se promítají nejsilnější sportovní prožitky ve společnosti osob z blízkého fotbalového prostředí a z nejbližší rodiny. Evin život je úzce spjatý s historií ženského fotbalu u nás, proto je zde ve velkém rozsahu věnován prostor i statistice klubové, reprezentační, ale i hráčské, a nakonec i trenérské. Nechybí ani exkurz do historie evropského a světového fotbalu v ženském provedení. Čtenář zde najde rovněž historii mistrovství republiky a či dnes již neexistujícího turnaje týdeníku Mladý svět O perníkové srdce MS. Tento každoroční podzimní turnaj stál na počátku moderní historie fotbalu u nás a položil tak základní kámen systému celostátních soutěží.

Publikace se věnuje krizi racionality a úpadku levicového myšlení v době, kdy česká politická levice ztratila své zastoupení v parlamentu, a rámuje ji analýza civilizačních změn a rizik multipolárního světa. Navzdory technickému pokroku roste sugestibilita populace k různým mystifikacím a roste i možnost její manipulace. Levice se přitom musí vypořádat s nárůstem sociální agrese a fenoménem postpravdy opřeným o populismus oligarchů. Autor nachází u levice zejména slabě rozvinuté ekonomické myšlení, ale také nedostatečně realistické klimatické a obecně ekologické uvažování. Kniha nabízí rovněž některé inspirace pro modernizaci sociální agendy. Samostatnými tématy jsou hodnocení pokusu o transformační kurs českých komunistů, problém účtu s minulostí v ČR a možné změny na mapě levice v 21. století. Jako politická hloupost pak vychází neschopnost otevřít se širší levicové spolupráci, obávat se netradičních myšlenkových inovací a konzervativní lpění na tradicích minulých století. Publikace chce inspirovat k hledání syntézy nové historické zkušenosti a tvorbě nové moderny, bez které podle autora zůstane levice vězet mezi minulostí a budoucností.

Svět se ponořil do temnoty, ale Praha City je šťastné město plné neonů a milionů spokojených lidí. Alespoň to tvrdí zprávy City News. Jenže i redaktoři všudypřítomného televizního kanálu vědí, že pod povrchem bublá revolta. Korporace se rozpadají a po mnoha letech se chystají volby, které přinášejí nejen slovní přestřelky, ale i krev v ulicích. V těch ulicích, po nichž prý kráčí Digitální Mesiáš, jenž přišel spasit svět poté, co čarodějky selhaly. Detektiv Petr Vachten má ale jiné starosti. Umírají vlivní lidé a do City News přicházejí informace od jejich vraha, který si říká Zodiak. A co je nejhorší – digitální mládež propadla kouzlu retrorapových verzí písní Hany Zagorové! Vítejte v postapunkovém světě Františka Kotlety, který očaroval tisíce českých čtenářů a stal se bestsellerem lockdownů v roce 2020, 2044, 2056, 2077 a v doplněné verzi i v roce 2103. Interpret:Burian Petr Délka nahrávky: 9 hod. 12 min.

Kniha popisuje část retribučního soudnictví, jímž domácí poválečná spravedlnost reagovala na zločiny spáchané v temném období našich dějin, vymezeném dekrety prezidenta Edvarda Beneše mezi 21. květnem 1938 a 31. prosincem 1945. Nosnou částí díla je analýza spisů všech zločinců, jimž Mimořádné lidové soudy v Plzni a v Klatovech uložily trest smrti, zpracovaná do zhuštěných kazuistik a syntetizovaná v závěrečných kapitolách knihy. Hrdelních trestů bylo navrženo 60, avšak tři zločinci, všichni u MLS v Plzni, trestu právem či neprávem unikli. V českých zemích šlo celkem o 713 hrdelních ortelů. V průběhu psaní díla vyvstala otázka, do jaké míry se československé retribuční spravedlnosti podařilo vyrovnat s tragickým obdobím našich dějin, jaké měla kladné a jaké záporné rysy a zda snese srovnání s výsledky československé a české spravedlnosti pozdějších období. V závěru knihy autor hypoteticky uvádí, že retribuční soudnictví, reprezentované lidovými soudy v Plzni a Klatovech, může při všech svých chybách a nedostatcích být inspirativním příkladem pro moderní justici, která se nevyrovnala se zločiny naší minulosti tak, jak by to potřeba mravní obrody národa po těžkých obdobích obou totalitních režimů zasluhovala.

Coelhova knížka Poutník (1987) a americký film The Way (2010) s Martinem Sheenem v hlavní roli nesmírně zpopularizovaly Pouť do Santiaga de Compostela. Ročně dorazí do cíle u katedrály Sv. Jakuba na čtvrt milionu poutníků z celého světa. Tato knížka jednak zachycuje zážitky tří českých poutníků, ale je zároveň ve své druhé části doslova „návodem k použití“. Čtenář se dozví, co by měl mít s sebou, jak se na cestu připravit, jak se cestou spí, kde a co se obvykle jí, podle čeho se na pouti orientovat a spoustu dalších užitečných a praktických rad. Jedná se o neocenitelnou pomůcku pro lidi, kteří se na pouť chystají, ale rovněž o zajímavou mozaiku zážitků, jež deníkovou formou přibližuje, jaké to je, když člověk vystoupí z „kolejí“ všedního života.

Když se rekne Santiago, málokoho napadne, že jich je po svete mnoho, všichni mají na mysli Santiago de Compostela ve španělské Galícii. Do tohoto místa, k hrobu Svatého Jakuba, se stékají jednotlivé poutní trasy z celé Evropy, rocne sem dorazí téměř 300 000 poutníku z celého světa. Proč to dělají? Jaké k tomu mají důvody? Tahle kniha odpoví na vaše otázky a zároveň vám poskytne velmi podrobný a vtipný návod, jak se na cestu připravit a vybavit. Santiago de Compostela portugalskou cestou není cestovním průvodcem v pravém slova smyslu. Nenajdete v něm profily ani trasy jednotlivých etap, na to dnes stačí aplikace v mobilu, ale všechno ostatní zde najdete zcela spolehlivě. Jak se připravit, jak se vybavit, co dobrého a_jak si objednat. Predevším je to čtivý a vtipný cestovní deník tří českých poutníku, kteří se již podruhé vypravili na pěší pouť dlouhou několik set kilometrů. Jestliže nemáte možnost vyrazit sami, užijte si to alespon v knížce, a pokud o tom uvažujete, pak je tato kniha nejlepším rádcem pro začátečníky i pokrocilé turisty.

Reinhard Heydrich nastoupil do funkce zastupujícího říšského protektora 27. září 1941 a setrval v ní do 4. června 1942, kdy zemřel na následky atentátu spáchaného na něj parašutisty Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem o osm dní dříve. Během svého působení na Pražském hradě se Heydrich věnoval nejen krvavé represi proti odbojným Čechům a „konečnému řešení židovské otázky“, ale také problematice přestavby správního aparátu a zajištění fungování protektorátu jako „zbrojnice třetí říše“. Toho všeho, ale i jiných problémů a plánů, se týkaly jeho známé, méně známé i zcela neznámé projevy a stati, jež vznikly v Praze a které nyní poprvé vycházejí v souborném vydání v češtině. Vedle toho kniha přináší pohledy na Heydricha – formulované po jeho smrti – ze strany jiných vysoce postavených členů SS. Samostatnou kapitolu pak představuje pojednání o Nadaci Reinharda Heydricha, která až do posledních válečných dnů působila v Praze.

Kniha popisuje část retribučního soudnictví, jímž domácí poválečná spravedlnost reagovala na zločiny spáchané v temném období našich dějin, vymezeném dekrety prezidenta Edvarda Beneše mezi 21. květnem 1938 a 31. prosincem 1945. Nosnou částí díla je analýza spisů všech zločinců, jimž Mimořádné lidové soudy v Plzni a v Klatovech uložily trest smrti, zpracovaná do zhuštěných kazuistik a syntetizovaná v závěrečných kapitolách knihy. Hrdelních trestů bylo navrženo 60, avšak tři zločinci, všichni u MLS v Plzni, trestu právem či neprávem unikli. V českých zemích šlo celkem o 713 hrdelních ortelů. V průběhu psaní díla vyvstala otázka, do jaké míry se československé retribuční spravedlnosti podařilo vyrovnat s tragickým obdobím našich dějin, jaké měla kladné a jaké záporné rysy a zda snese srovnání s výsledky československé a české spravedlnosti pozdějších období. V závěru knihy autor hypoteticky uvádí, že retribuční soudnictví, reprezentované lidovými soudy v Plzni a Klatovech, může při všech svých chybách a nedostatcích být inspirativním příkladem pro moderní justici, která se nevyrovnala se zločiny naší minulosti tak, jak by to potřeba mravní obrody národa po těžkých obdobích obou totalitních režimů zasluhovala.