Epocha

Z temných mračen, která se nad lidstvem léta stahovala, konečně uhodilo. Většina světové populace podlehla vražednému viru. V agonii se zmítající civilizaci dorazila mimořádně silná série elektro-magnetických pulzů. Většina elektroniky byla nenávratně zničena. Státní struktury, policejní složky, armády, to všechno se rozpadlo. Svět, jak jsme ho znali, přestal existovat. Dvaadvacet let po těchto událostech se osamělý muž vrací zpět do života a zjišťuje, že už tak osamělý není. Náhle se ocitá mezi přáteli. Smrt sice porazil, ale bez nich by byl stejně ztracený, a to i přesto, že se s jeho tělem něco děje a obdivuhodně rychle se hojí. Ovšem ne vše je zalité sluncem. Za humny doutná válka, kterou bude setsakra těžké když už ne vyhrát, tak alespoň neprohrát. Drsný vědeckofantastický román z ponuré éry soumraku lidstva, kdy nožů není nikdy dost a kdy nejlepším přítelem člověka už dávno není pes, ale spolehlivá, dobře naolejovaná bouchačka. A protože zbraně jsou nebezpečné hračky, občas ukápne i nějaká ta kapka krve. Tahle vize nedaleké budoucnosti se vám líbit nebude. A jestli ano, jste divní.

Projekt 3x 100 hororů přináší čtenářům ve třech svazcích kompletní soubor všech povídek, které na téma hrůzy, mystiky, záhrobí a nevysvětlitelných záhad napsal Miloslav Švandrlík. Autorův vynalézavý způsob, jak čtenáře vyděsit či alespoň postrašit, a přitom ho vtipně pobavit, si konzumenti příběhů o upírech, krvelačných monstrech nebo vlkodlacích oblíbili už dávno. Důkazem je mimo jiné i umístění Švandrlíkovy knihy "100 nejlepších hororů" v první desítce knih, které si mládež zapsala do čtenářských deníků žáků 9. tříd základních škol.

Druhý díl série historických detektivních příběhů Jožíka Bukovského, který čtenáře zavede od pelhřimovských hradeb až za oceán. Roku 1691 je v Pelhřimově téměř před zraky diváků povražděna tlupa kočovných komediantů, z nichž se zachrání jediná osoba, představitelka Kolombíny. Ta se poté skrývá u zemana Jožíka Bukovského, který je pověřen vyřešit nejen zmíněný zločin, ale i další sérii vražd, páchaných na ženách v okolí. V drsném, ale i lyrickém příběhu plném dobrodružství a sugestivní atmosféry autor kreslí psychologický portrét sadistického pachatele, všímá si dobových vyšetřovacích postupů, lidových zvyků i historických detailů a zavede čtenáře daleko za hranice Pelhřimova, do nejrůznějších zákoutí tehdejší Evropy či Ameriky.

Projekt 3x 100 hororů přináší čtenářům ve třech svazcích kompletní soubor všech povídek, které na téma hrůzy, mystiky, záhrobí a nevysvětlitelných záhad Miloslav Švandrlík napsal. Autorův vynalézavý způsob, jak čtenáře vyděsit či alespoň postrašit, a přitom ho vtipně pobavit, si konzumenti příběhů o upírech, krvelačných monstrech nebo vlkodlacích oblíbili už dávno. Důkazem je mimo jiné i umístění výběru 100 nejlepších hororů v první desítce knih, které si mládež zapsala do čtenářských deníků žáků 9. tříd základních škol.

V pokračování příběhu ze starého Japonska se opět setkáváme s mladým šermířem, neohroženým samurajem Mijamotem Musašim, který po svém vítězství nad Sasakim Kodžiróem pociťuje smutek ze ztráty svých blízkých i pochybnosti o smyslu své cesty. Vydává se do nehostinné a téměř liduprázdné lesnaté části provincie Ečizen, aby se setkal s poustevníkem Tósaiem. Doufá, že v jeho moudrosti nalezne odpovědi na své existenciální otázky. Cestou je zapleten do útoku tajemných válečníků. Zoufale se snaží přežít, aniž by chápal brutální mocenskou hru, jíž se stal součástí. Co v sobě skrývá uzamčené pouzdro, které se Musašimu shodou náhod dostane do rukou? Setkání se starým známým, knížetem Kacunarim, pozvolna vnáší světlo do temné konspirace, v níž je ve hře osud celého Japonska.

V pokračování příběhu ze starého Japonska se opět setkáváme s mladým šermířem, neohroženým samurajem Mijamotem Musašim, který po svém vítězství nad Sasakim Kodžiróem pociťuje smutek ze ztráty svých blízkých i pochybnosti o smyslu své cesty. Vydává se do nehostinné a téměř liduprázdné lesnaté části provincie Ečizen, aby se setkal s poustevníkem Tósaiem. Doufá, že v jeho moudrosti nalezne odpovědi na své existenciální otázky. Cestou je zapleten do útoku tajemných válečníků. Zoufale se snaží přežít, aniž by chápal brutální mocenskou hru, jíž se stal součástí. Co v sobě skrývá uzamčené pouzdro, které se Musašimu shodou náhod dostane do rukou? Setkání se starým známým, knížetem Kacunarim, pozvolna vnáší světlo do temné konspirace, v níž je ve hře osud celého Japonska.

V březnu 1919 se na milánském náměstí Piazza San Sepolcro shromáždilo několik desítek lidí v čele se zapáleným nacionalistou Benitem Mussolinim. Výsledkem byl vznik organizace nazvané Italské bojové svazky (Fasci Italiani di Combattimento). Na politické scéně se tak objevil nový fenomén – fašismus. Zpočátku malé a bezvýznamné hnutí získalo po třech letech v Itálii moc a v roce 1932 už Mussolini mohl sebevědomě vyhlašovat, že 20. století bude un secolo fascista – století fašismu. Ve třicátých letech 20. století se mohlo zdát, že měl pravdu. Různé národní odnože fašismu se objevily v každé evropské zemi, miliony lidí volili fašisty ve svobodných a demokratických volbách. Fašistická vize a slibovaný nový pořádek se mnohým zdály lákavé. Nedokázali ovšem rozpoznat nevyhnutelnou genocidní podstatu fašismu. Slovenský historik Jakub Drábik ve své knize objasňuje, co fašismus ve skutečnosti je, jak jej definovat, koho můžeme za fašistu označit, jak se fašismus navenek projevuje a také co z toho všeho vyplývá. Objasňuje motivaci i ideologii fašismu a vysvětluje, jak je možné, že miliony lidí lákání fašismu podlehly a žily, poslouchaly, pracovaly, obětovaly se, bojovaly a umíraly ve službách jedné z nejzhoubnějších ideologií lidských dějin. Na příkladu čtyř evropských zemí – Itálie, Německa, Velké Británie a Československa – znázorňuje, jak fungovala historická fašistická hnutí v meziválečném období, věnuje se ale také fašismu jako globálnímu fenoménu a popisuje, jak fungoval mimo Evropu. Nechybí ani aktuální kapitoly o vývoji fašismu po roce 1945 a též příklady toho, jak se projevuje fašismus ve 21. století a proč je jeho hrozba, bohužel, stále aktuální. "Drábikova kniha reflektuje nejnovější vývoj v komparativních studiích fašismu, teoriích a chápání specifických hnutí. Je významná i tím, že věnuje značnou pozornost i poválečenému vývoji fašismu." - Roger Griffin

Osud Alexandra Velikého fascinuje již po celá staletí a stal se tématem bezpočtu divadelních her či literárních děl. Karel Richter se při jeho líčení nespokojuje pouze s odbornou dějepisnou výpovědí o velikých a někdy téměř nadlidských činech mladého makedonského krále, který porážel své řecké, perské i indické odpůrce v bitvách, jejichž vítězné zakončení se zdálo nemožné. S hlubokým prožitkem historických faktů barvitě vykresluje Alexandra jako člověka neobyčejně schopného, vynikajícího silou, moudrostí i velkorysostí svých plánů na dobytí světa. Stejně tak jej dokáže vylíčit ve slabých chvilkách lidské nedokonalosti, nemoudrých rozhodnutí, pochybností, přehmatů i zavrženíhodných skutků. Hrdinou je velký starověký vojevůdce a vladař, ale zůstává člověkem ve vší úplnosti lidské podstaty, i když sám začínal s rostoucími úspěchy podléhat samolibému přesvědčení, že je bohem. Z tohoto omylu jej vyvedl až předčasný skon. Jeho skutky a říše, kterou vytvořil, jej však učinily nesmrtelným…

Klaudie má problém. Na tajnou schůzku Pentagramu pronikl magický atentátník, všichni hned ukazují prstem na Oslovené a nikdo jí nevěří, že jsou v tom její teroristé výjimečně nevinně. Walter má problém. Zvedl špatný telefon a legenda, která dlouhá staletí spala v hlubinách jistého kopce, se chystá vyrazit na spanilou jízdu českými zeměmi. A hádejte, kdo se o ni teď musí postarat? Felix překvapivě žádný problém nemá. Jeho život je téměř idylka, a proto se na něj logicky sesypou problémy ostatních. Vypadá to, že na scénu dorazil nový hráč a Felix ho musí najít dřív, než se magická Praha stane jedním velkým magickým bojištěm. Naštěstí má znovu po boku svého starého parťáka, ale i ten má problém. Vincenc se začal vyhýbat násilí, a to Felixe děsí víc než hrozící třetí světová.

Remake třetího dílu trilogie Propast času. Když došlo k poruše časoprostoru, lidské dějiny se roztříštily a znovu složily do chaotické koláže. Jediný svět tak nyní sdílejí střípky civilizací, které předtím oddělovala propast stovek nebo i tisíců let. Následující události vynesly bývalou studentku archeologie Toňu až do čela římské říše. S pomocí legií a Serenina bitevního robota se jí podařilo postupně porazit nacisty, toskánské křižáky, sicilské islamisty z počátku dvaadvacátého století a nakonec i vzpouru vedenou římským patricijem Septimiem Severem. Císařovna Antonia, jak Římané Toňu nazývají, tak rozšířila území říše a upevnila svoji moc. Nicméně vše, co se během prvních let po Propadu času událo, bylo jen předehrou. Skutečný boj o Evropu začíná až nyní, kdy proti sobě stojí dvě impéria, která Propad času zastihl na vrcholu slávy – starověký Řím a Británie roku 1900. Na čí stranu se přikloní Aaronson, vládce podsvětí v pyramidě IleDefrance, jež v šestadvacátém století nahradila dávnou Paříž? Nebo kyborg Viktor, který zasvětil svoji existenci ochraně alpských neandertálců? A jak do dění zasáhne Neffi, jemuž se podařilo uprchnout před Toniným hněvem? Nikdo z nich však netuší, že skutečná zkáza se do Evropy valí z nekonečných stepí, které nahradily Černé moře. Odtud přichází muž, který sám sebe nazývá Bohem…

Klaudie má problém. Na tajnou schůzku Pentagramu pronikl magický atentátník, všichni hned ukazují prstem na Oslovené a nikdo jí nevěří, že jsou v tom její teroristé výjimečně nevinně. Walter má problém. Zvedl špatný telefon a legenda, která dlouhá staletí spala v hlubinách jistého kopce, se chystá vyrazit na spanilou jízdu českými zeměmi. A hádejte, kdo se o ni teď musí postarat? Felix překvapivě žádný problém nemá. Jeho život je téměř idylka, a proto se na něj logicky sesypou problémy ostatních. Vypadá to, že na scénu dorazil nový hráč a Felix ho musí najít dřív, než se magická Praha stane jedním velkým magickým bojištěm. Naštěstí má znovu po boku svého starého parťáka, ale i ten má problém. Vincenc se začal vyhýbat násilí, a to Felixe děsí víc než hrozící třetí světová.

V poslední dekádě plodný spisovatel Karel Kubeška vydává již svou čtvrtou knihu. Ta aktuální, Pozůstalost (2026) možná volně navazuje na předcházející poetický titul Menuet podpatků daleko odsud (2024), ale výrazně se odlišuje od dvou prvních, jež jsou ze sportovního prostředí. Vyprávění příběhů, mozaika drobných zážitků, kaleidoskop nečekaných i běžných situací, to vše provází základní dějovou linii, jíž představuje cesta hlavního hrdiny Viktora Švece za záhadným dědictvím, kterým ho obdařil zesnulý příbuzný. Kniha je místy posměšnou a jindy seriózně míněnou karikaturou snahy o pochopení logiky života a fungování světa v souladu s niternými pocity běžného člověka začleněného do české či československé společnosti konce minulého a začátku tohoto století. Karel Kubeška se důstojně zhostil role průvodce Viktorovými životními peripetiemi a s jemným humorem, nadhledem a nonšalancí vykresluje kontury jednotlivých zápletek vedoucí k rozuzlení. Pozůstalost obsahuje části, které si zaslouží opakované přečtení, teprve po něm je možné si vytvořit kompletní obraz autorova záměru vložit do Viktorovy DNA viditelné i skryté, ale jednoznačně všudypřítomné charakterové klady a zápory tvořící jeho osobnost. A nejen jeho.

Projekt 3x 100 hororů přináší čtenářům ve třech svazcích kompletní soubor všech povídek, které na téma hrůzy, mystiky, záhrobí a nevysvětlitelných záhad napsal Miloslav Švandrlík. Autorův vynalézavý způsob, jak čtenáře vyděsit či alespoň postrašit, a přitom ho vtipně pobavit, si konzumenti příběhů o upírech, krvelačných monstrech nebo vlkodlacích oblíbili už dávno. Důkazem je mimo jiné i umístění Švandrlíkovy knihy "100 nejlepších hororů" v první desítce knih, které si mládež zapsala do čtenářských deníků žáků 9. tříd základních škol.

Známé a oblíbené dílo z pera renomovaného autora a osvědčeného vypravěče Miloslava Švandrlíka vychází v Nakladatelství Epocha již počtvrté se všemi původními barevnými ilustracemi kreslenými Mistrem Nepraktou knize přímo na míru. Dnes již klasický titul připomínající doby nedávno minulé, v němž autor, který vojenskou prezenční službu vykonával v letech 1953-55 na pracovištích Technických praporů v západních a jižních Čechách, barvitým a osobitým způsobem popisuje všední absurdity nevšední doby československo-sovětského poválečného přátelství a její odraz nejenom v životě vojenských branců - pétépáků. Kniha, resp. jejích 17 kapitol "prvního dílu", vyšla poprvé v nakladatelství Vysočina v roce 1969 a dalších dvacet let se příběhy "druhého dílu" mohly šířit jen ústním podání nebo opisováním, komplexního vydání se text dočkal až po změně politických poměrů, v roce 1990. Román Černí baroni byl ve Studiu Barrandov zfilmován v roce 1992 (režie Zdeněk Sirový, scénář M. Švandrlík a Z. Sirový). Film se natáčel na Zelené Hoře. V roce 2002 byl v brněnském studiu České televize realizován jedenáctidílný seriál podle obou dílů Černých baronů doplněný o příběhy z dalších románů: Říkali mu Terazky a Pět sekyr poručíka Hamáčka. Seriál se točil ve značně zdevastovaném a nepřístupném zámku v Jaroslavicích u Znojma a byl v premiéře uveden na prvním programu ČT 19. 1. 2004 (režie Juraj Herz, scénář Martin Bezouška).

Projekt 3x 100 hororů přináší čtenářům ve třech svazcích kompletní soubor všech povídek, které na téma hrůzy, mystiky, záhrobí a nevysvětlitelných záhad Miloslav Švandrlík napsal. Autorův vynalézavý způsob, jak čtenáře vyděsit či alespoň postrašit, a přitom ho vtipně pobavit, si konzumenti příběhů o upírech, krvelačných monstrech nebo vlkodlacích oblíbili už dávno. Důkazem je mimo jiné i umístění výběru 100 nejlepších hororů v první desítce knih, které si mládež zapsala do čtenářských deníků žáků 9. tříd základních škol.

V poslední dekádě plodný spisovatel Karel Kubeška vydává již svou čtvrtou knihu. Ta aktuální, Pozůstalost (2026) možná volně navazuje na předcházející poetický titul Menuet podpatků daleko odsud (2024), ale výrazně se odlišuje od dvou prvních, jež jsou ze sportovního prostředí. Vyprávění příběhů, mozaika drobných zážitků, kaleidoskop nečekaných i běžných situací, to vše provází základní dějovou linii, jíž představuje cesta hlavního hrdiny Viktora Švece za záhadným dědictvím, kterým ho obdařil zesnulý příbuzný. Kniha je místy posměšnou a jindy seriózně míněnou karikaturou snahy o pochopení logiky života a fungování světa v souladu s niternými pocity běžného člověka začleněného do české či československé společnosti konce minulého a začátku tohoto století. Karel Kubeška se důstojně zhostil role průvodce Viktorovými životními peripetiemi a s jemným humorem, nadhledem a nonšalancí vykresluje kontury jednotlivých zápletek vedoucí k rozuzlení. Pozůstalost obsahuje části, které si zaslouží opakované přečtení, teprve po něm je možné si vytvořit kompletní obraz autorova záměru vložit do Viktorovy DNA viditelné i skryté, ale jednoznačně všudypřítomné charakterové klady a zápory tvořící jeho osobnost. A nejen jeho.