Epocha strana 5 z 107

Konec si našel všechny postavy v této knize ve stejný okamžik. Byly ale připraveny, když přišel dřív, než čekaly? Smířila se Anna s tím, že nebude dokonalou matkou, a Marie, že lidem, jako je ona, se prostě dobré věci nedějí? Došlo Benovi, že bez otcových peněz by nepřežil, a Šarlotě, že není jedinou osobou na světě? Žijeme život s vědomím, že jednou skončí. Stejně jako v této knize. Někde v průběhu naší cesty na to zapomeneme, hrajeme si na nesmrtelné a doufáme… Nyní je na čase si to připomenout a rozmyslet si, jak chceme strávit krátké intermezzo před nevyhnutelným koncem, ve kterém stejně všichni umřou.

Konec si našel všechny postavy v této knize ve stejný okamžik. Byly ale připraveny, když přišel dřív, než čekaly? Smířila se Anna s tím, že nebude dokonalou matkou, a Marie, že lidem, jako je ona, se prostě dobré věci nedějí? Došlo Benovi, že bez otcových peněz by nepřežil, a Šarlotě, že není jedinou osobou na světě? Žijeme život s vědomím, že jednou skončí. Stejně jako v této knize. Někde v průběhu naší cesty na to zapomeneme, hrajeme si na nesmrtelné a doufáme… Nyní je na čase si to připomenout a rozmyslet si, jak chceme strávit krátké intermezzo před nevyhnutelným koncem, ve kterém stejně všichni umřou.

Praha City je šťastné město. Deset milionů obyvatel zde přežívá díky výdobytkům moderních technologií, zatímco zbytek Evropy se propadl do chaosu. Nikdo nepochybuje, že je to pravda, tvrdí to přece City News! Jenže Petr Vachten ty sračky ignoruje. Přišel o nohu ve válce s Poláky, a když hořela Ostrava, v CN hlásili, že jeho divize táhne na Krakov. Ale ta válka už nikoho nezajímá. Stejně jako Ostrava. Protože Praha City je šťastné město. Jen v něm nějak snadno umírají lidé, kteří si to nemyslí. Třeba ženy z kultu digitálních čarodějek. Postapunkový román, futuristický, temný a divoký jako podzemí stanic U-metra. Svět, který Kotleta vykreslil, by se totiž až velmi snadno mohl v ne tak vzdálené budoucnosti stát realitou. A to, že v něm i přes vší pochmurnost a krvavost nakonec zvítězí dobro, je dobrá zpráva. František Kotleta se v rozhovorech může tvářit jako ten největší prasák pod sluncem, ale jádrem jeho knih bývá cesta ze tmy ke světlu. A Underground není výjimkou, spíše naopak. Jiří Göth, idnes.cz Kotleta chytil čtenáře za ruku a protáhl ho cyberpunkovou Prahou, od nejhlubších kanálů až po střechy mrakodrapů. A jízda to je perfektní! Detektivní, ba až noirová zápletka vtahuje do děje, ale nebojte, Kotleta nezklame – vzduchem lítají kulky i veškeré tělní tekutiny a na ulicích po vás pomrkávají svůdné digitální čarodějky. BlackMira, cbdb.cz

Ve dvou novelách navštívíme svět, v němž vládnou neúprosné přírodní cykly, spalující léto střídá pochmurná zima, a kde život i smrt patří neoddělitelně k sobě. Jeho obyvatelé mu čelí silou zbraní i svého ducha a jeho pravou podstatu teprve začínají chápat. Hrdinové Poslední hlídky stojí před nejtěžším úkolem svého života. V nadcházející kruté zimě mají stát na stráži, aby chránili spící město Awaor před nepřítelem, kterého nikdo z živých dosud neviděl. Netuší, co vše je čeká, ani zda uspějí — vědí jen to, že odcházejí na Poslední hlídku, z níž se už nikdy nevrátí. Možná ale na této cestě odhalí část tajemství svého světa… Ve vzdáleném městě Harynře byla prý otevřena brána do podsvětí — a awaorský Mistr doprovázený malým chlapcem se vydává zjistit, kolik je na těchto zvěstech pravdy. Na konci dobrodružné cesty je možná čeká Druhá strana světa, ale možná i něco docela jiného…

Autor vydal v Nakladatelství Epocha dvě knihy, v jejichž titulech se objevilo slovo „pohraničí“: Boj o pohraničí a My, hoši z pohraničí. Projevilo se tak nejen autorovo tu menší, tu větší zakotvení v místech při česko-německé hranici, ale hlavně jeho zájem o lidi, události a souvztažnosti, jež jsou (nebo byly) pohraničí vlastní, charakterizovaly je a zase jím byly zpětně ovlivňovány. Kniha Vraždy v pohraničí navazuje na obě předchozí nikoli tematicky, ale právě svou prostorovou determinací. Vybrané kriminální případy pocházejí z dvacátých až padesátých let minulého století. Některé z nich by se mohly odehrát i kdekoli jinde, za mnohými však byla právě ona česko-německá hranice, ta neviditelná, ale reálná čára krajinou a s ní spojené území. Text vhodně doplňují a ilustrují dobové i současné fotografie.

Publikace obsahuje přes tisíc hesel k dějinám novověku, jež jsou doplněna o odkazy na relevantní českou či zahraniční literaturu. Jednotlivá hesla jsou věnována jak klíčovým událostem obecného významu, tak dílčím záležitostem. Války, bitvy, mírové smlouvy, konvence, mezinárodní krize, kongresy a konference, spojenecké svazky, aliance a spolky, spiknutí, povstání, politické strany a hnutí, zastupitelské sbory, církve a další jsou přehledně popsány a pro snadnou orientaci opatřeny křížovými odkazy. Kniha je doplněna jmenným rejstříkem a řadou obrazových materiálů a poskytuje detailní vhled do světových novověkých dějin.

Bezčasí. Dvanáct hodin, během nichž se svět mění k nepoznání a bohové kráčejí mezi lidmi. Dvanáct hodin, během nichž ztrácejí svou nesmrtelnost a mohou se stát obětí kohokoliv. V Československu roku 1932 se kněžka Dorota ocitá v centru událostí, které mohou změnit osud celého lidstva. O sto let později se mladá dívka Meda vydává proti proudu času, aby zabránila smrtící pandemii. Ale minulost skrývá tajemství schopná zničit budoucnost... Uprostřed Bezčasí se rozehrává hra o život i smrt, která ovlivní osudy generací. Hra, v níž se prolínají úděly bohů a smrtelníků a v níž má každé rozhodnutí své následky.

Deviant ubíjející ženy kamenem do hlavy. Zrůda znásilňující oběti vrbovým prutem. Přízrak vraždící havíře v hlubinném dole. Důchodce řešící svou frustraci semtexem… To je jen zlomek případů bývalého vyšetřovatele a vedoucího odboru obecné kriminality Krajského ředitelství PČR MSk Luboše Valeriána, který do roku 2022 šéfoval ostravskému oddělení vražd. Za svou kariéru se podílel na vyšetřování více než tisícovky nejzávažnějších trestných činů na Ostravsku – v kraji, který v žebříčcích násilné kriminality občas předstihl i Prahu. Lovil zrůdy vraždící své oběti bez mrknutí oka, jež hnala ziskuchtivost, žárlivost i sexuální deviace. Dvanáct příběhů, které zanechaly nesmazatelnou stopu v historii české kriminalistiky, vyděsí, šokuje a donutí čtenáře přemýšlet o hodnotě lidského života. Mnohé z nich nebyly dosud blíže publikovány a jsou širší veřejnosti téměř neznámé. Spoluprací novináře Tomáše Lánského a plukovníka Luboše Valeriána vznikl titul přibližující příběhy vrahů, ale též jejich obětí i opomíjených pozůstalých. Jednotlivé kapitoly předkládají čtenáři způsoby dopadení a usvědčení pachatelů či metody, které byly použity, stejně tak rozebírají podobné případy z historie české kriminalistiky. Knihu doprovází přes 170 dosud nevydaných fotografií z policejních archivů.

Kdyby nebe chtělo žalovat Lucifera, nemá jak. Všichni advokáti totiž končí v pekle. Martinu Riegrovi se ale pod drn ještě nechce. Ostatně když je vaším klientem sám Ďábel, je nevyléčitelná nemoc v podstatě něco jako zaměstnanecký motivační benefit. Možná že existuje cesta k vykoupení, jenže pro Martina by to znamenalo zapojit se do odvěké války zla proti… ehm… většímu zlu. Ještě že jsou na to advokáti zvyklí. Obvykle totiž nemají čisté svědomí. Teď však přišel čas ušpinit si i ruce. Humor, nadpřirozeno, akce, paragrafy, a to vše v prostředí Plzně.

Jedné noci se celý svět změnil. Lidské dějiny se roztříštily a střípky civilizací od pravěku až po vzdálenou budoucnost se znovu složily do chaotické koláže. Do přímého kontaktu se tak dostaly kultury, které předtím oddělovala propast stovek, nebo i tisíců let. Osud vynesl bývalou studentku archeologie Toňu až do čela římských legií, které dokázaly za výrazného přispění Serenina bitevního robota porazit nacisty. Toňa v doprovodu legií nakonec vstoupila do zchátralého Říma, kde byla provolána vládkyní impéria. Nyní ji čeká nelehký úkol – konsolidovat říši a vrátit Věčnému městu slávu. Legionáři přicházejí do kontaktu s dalšími časovými enklávami, mimo jiné se Sicílií budoucnosti, již ovládají islamisté toužící do Itálie rozšířit pravou víru. V Toskánsku mezitím roste vliv církve, která za svého úhlavního nepřítele považuje pohanský Řím. Na scénu také přichází experimentální vojenský tvor Viktor, kyborg s primárním instinktem bojovat. A v neposlední řadě je tu touha po moci staré římské aristokracie v čele se Septimiem Severem, který se – nebýt Propadu času – měl stát císařem. Odolá Toňa vnějším i vnitřním nepřátelům? Dostane Serenin bitevní robot rovnocenného soupeře? A dokáže se římské impérium v novém světě prosadit, nebo ho čeká zánik?

V únoru 1944 osvobodila Rudá armáda ukrajinskou Volyň, kde žila početná česká menšina. Tisíce mužů a žen následně vstoupily do československé armády, aby bojovaly za osvobození rodné země svých předků. Byl mezi nimi i učitel Václav Kalcovský, který byl jako kancelářský rotmistr přidělen k oddílu samohybných děl, z něhož se později stal 3. tankový prapor. S ním se následně účastnil tažení do Československa – prošel boji na Dukle, v Polsku a při osvobozování Ostravy. Nevzpomíná ale jen na střety s Němci, popisuje každodenní život vojáků na frontě a v týlu či soužití s obyvateli v oblastech, kterými procházeli. A také na své velitele, mezi nimiž nechybí Hrdina Sovětského svazu Richard Tesařík, a na příjezd do Prahy, jež ale nebyla taková, jakou ji očekávali. Následně se se svým praporem podílel na konsolidaci pohraničí na severní Moravě, načež odešel ke své předválečné profesi. Rozsáhlé vzpomínky doplňuje na 250 unikátních fotografií a dokumentů, které přibližují i osudy dalších, dnes již téměř zapomenutých československých účastníků druhé světové války.

Bezčasí. Dvanáct hodin, během nichž se svět mění k nepoznání a bohové kráčejí mezi lidmi. Dvanáct hodin, během nichž ztrácejí svou nesmrtelnost a mohou se stát obětí kohokoliv. V Československu roku 1932 se kněžka Dorota ocitá v centru událostí, které mohou změnit osud celého lidstva. O sto let později se mladá dívka Meda vydává proti proudu času, aby zabránila smrtící pandemii. Ale minulost skrývá tajemství schopná zničit budoucnost... Uprostřed Bezčasí se rozehrává hra o život i smrt, která ovlivní osudy generací. Hra, v níž se prolínají úděly bohů a smrtelníků a v níž má každé rozhodnutí své následky.

Paměti prof. PhDr. Františka Mezihoráka, CSc., Dr. h. c. – Memofaktopis odrážejí jeho osudy po nuceném odchodu z Univerzity Palackého v r. 1968 a pak po návratu na akademickou půdu v r. 1990. Nejvýraznějšími kapitolami jsou ty, jež zachycují jeho roli v olomoucké sametové revoluci, ve funkci prorektora UP pro rehabilitace a děkana pedagogické fakulty, ve formování katedry evropských studií na filozofické fakultě a katedry společenských věd na fakultě pedagogické. V mnoha vazbách na vysokoškolskou činnost je vzpomenuta jeho aktivita v politice komunální, celostátní i mezinárodní, zvláště pak jeho působení v Senátu PČR a v Radě Evropy. Na minimum jsou omezeny vzpomínky ryze osobní. Autor zvolil i zcela novou formu pamětí. Vycházeje z faktu, že každé vzpomínky jsou velmi subjektivní, pokusil se jejich obsah podložit dokumentací, jež všechna tvrzení posilují. Proto také vytvořil nové slovo pro název svých pamětí – Memofaktopis.

Kdyby nebe chtělo žalovat Lucifera, nemá jak. Všichni advokáti totiž končí v pekle. Martinu Riegrovi se ale pod drn ještě nechce. Ostatně když je vaším klientem sám Ďábel, je nevyléčitelná nemoc v podstatě něco jako zaměstnanecký motivační benefit. Možná že existuje cesta k vykoupení, jenže pro Martina by to znamenalo zapojit se do odvěké války zla proti… ehm… většímu zlu. Ještě že jsou na to advokáti zvyklí. Obvykle totiž nemají čisté svědomí. Teď však přišel čas ušpinit si i ruce. Humor, nadpřirozeno, akce, paragrafy, a to vše v prostředí Plzně.

Praha roku 2050. Desetimilionová středoevropská metropole má svých problémů dost. Třeba s odpady, přemnoženými zmutovanými potkany nebo permanentní pouliční válkou na pomezí sunnitské a šíitské čtvrti. Co je ale horší, každý padouch v tomhle městě touží po tom, aby se stal superpadouchem. Stačí trocha genetické manipulace tady, pár kybernetických vylepšení támhle a hlavně ego větší než ten kráter, co zůstal z východního Slovenska. Jediný, kdo se těmhle superpadouchům dokáže postavit, jsou super… vlastně ne, žádní superhrdinové tu nejsou. Jenom skupina federálních policistů z Organizace pro boj s vylepšenými teroristy. Říkají si Lovci…

Apokalypsa, která zničila starý svět, je už tak vzdálená, že nikdo přesně neví, co se stalo. Civilizaci nyní ovládají kněží, kteří k vymáhání poslušnosti využívají náboženský fanatismus a elitní vojenskou skupinu známou jako Jestřábové. Posledním místem, kde ještě stále žije láska a svoboda, jsou nevelká města povstalců ukrytá v bezpečí divočiny. Když agent Lee Parker dostane rozkaz chytit a přivést povstalkyni Seru, musí ho splnit za každou cenu. Pronásledování je oba zavede až do nezmapované divočiny, kde zuří Bouře, z níž se dosud nikdo živý nedostal. Pokud chtějí přežít, musejí spolupracovat. Má to ale vůbec smysl, když Seru stejně čeká smrt z rukou nemilosrdných kněží? Jenže Sera život miluje, a tak se ho bude držet až do konce. I kdyby to mělo být jen na devět dní… Dystopický román Devět dní z roku 2017 zaujal akcí, bojovými scénami, vojenskou strategií i psychologií postav. Nyní vychází v novém, přepracovaném vydání.