Epocha strana 6 z 107

V únoru 1944 osvobodila Rudá armáda ukrajinskou Volyň, kde žila početná česká menšina. Tisíce mužů a žen následně vstoupily do československé armády, aby bojovaly za osvobození rodné země svých předků. Byl mezi nimi i učitel Václav Kalcovský, který byl jako kancelářský rotmistr přidělen k oddílu samohybných děl, z něhož se později stal 3. tankový prapor. S ním se následně účastnil tažení do Československa – prošel boji na Dukle, v Polsku a při osvobozování Ostravy. Nevzpomíná ale jen na střety s Němci, popisuje každodenní život vojáků na frontě a v týlu či soužití s obyvateli v oblastech, kterými procházeli. A také na své velitele, mezi nimiž nechybí Hrdina Sovětského svazu Richard Tesařík, a na příjezd do Prahy, jež ale nebyla taková, jakou ji očekávali. Následně se se svým praporem podílel na konsolidaci pohraničí na severní Moravě, načež odešel ke své předválečné profesi. Rozsáhlé vzpomínky doplňuje na 250 unikátních fotografií a dokumentů, které přibližují i osudy dalších, dnes již téměř zapomenutých československých účastníků druhé světové války.

Bezčasí. Dvanáct hodin, během nichž se svět mění k nepoznání a bohové kráčejí mezi lidmi. Dvanáct hodin, během nichž ztrácejí svou nesmrtelnost a mohou se stát obětí kohokoliv. V Československu roku 1932 se kněžka Dorota ocitá v centru událostí, které mohou změnit osud celého lidstva. O sto let později se mladá dívka Meda vydává proti proudu času, aby zabránila smrtící pandemii. Ale minulost skrývá tajemství schopná zničit budoucnost... Uprostřed Bezčasí se rozehrává hra o život i smrt, která ovlivní osudy generací. Hra, v níž se prolínají úděly bohů a smrtelníků a v níž má každé rozhodnutí své následky.

Paměti prof. PhDr. Františka Mezihoráka, CSc., Dr. h. c. – Memofaktopis odrážejí jeho osudy po nuceném odchodu z Univerzity Palackého v r. 1968 a pak po návratu na akademickou půdu v r. 1990. Nejvýraznějšími kapitolami jsou ty, jež zachycují jeho roli v olomoucké sametové revoluci, ve funkci prorektora UP pro rehabilitace a děkana pedagogické fakulty, ve formování katedry evropských studií na filozofické fakultě a katedry společenských věd na fakultě pedagogické. V mnoha vazbách na vysokoškolskou činnost je vzpomenuta jeho aktivita v politice komunální, celostátní i mezinárodní, zvláště pak jeho působení v Senátu PČR a v Radě Evropy. Na minimum jsou omezeny vzpomínky ryze osobní. Autor zvolil i zcela novou formu pamětí. Vycházeje z faktu, že každé vzpomínky jsou velmi subjektivní, pokusil se jejich obsah podložit dokumentací, jež všechna tvrzení posilují. Proto také vytvořil nové slovo pro název svých pamětí – Memofaktopis.

Kdyby nebe chtělo žalovat Lucifera, nemá jak. Všichni advokáti totiž končí v pekle. Martinu Riegrovi se ale pod drn ještě nechce. Ostatně když je vaším klientem sám Ďábel, je nevyléčitelná nemoc v podstatě něco jako zaměstnanecký motivační benefit. Možná že existuje cesta k vykoupení, jenže pro Martina by to znamenalo zapojit se do odvěké války zla proti… ehm… většímu zlu. Ještě že jsou na to advokáti zvyklí. Obvykle totiž nemají čisté svědomí. Teď však přišel čas ušpinit si i ruce. Humor, nadpřirozeno, akce, paragrafy, a to vše v prostředí Plzně.

Praha roku 2050. Desetimilionová středoevropská metropole má svých problémů dost. Třeba s odpady, přemnoženými zmutovanými potkany nebo permanentní pouliční válkou na pomezí sunnitské a šíitské čtvrti. Co je ale horší, každý padouch v tomhle městě touží po tom, aby se stal superpadouchem. Stačí trocha genetické manipulace tady, pár kybernetických vylepšení támhle a hlavně ego větší než ten kráter, co zůstal z východního Slovenska. Jediný, kdo se těmhle superpadouchům dokáže postavit, jsou super… vlastně ne, žádní superhrdinové tu nejsou. Jenom skupina federálních policistů z Organizace pro boj s vylepšenými teroristy. Říkají si Lovci…

Apokalypsa, která zničila starý svět, je už tak vzdálená, že nikdo přesně neví, co se stalo. Civilizaci nyní ovládají kněží, kteří k vymáhání poslušnosti využívají náboženský fanatismus a elitní vojenskou skupinu známou jako Jestřábové. Posledním místem, kde ještě stále žije láska a svoboda, jsou nevelká města povstalců ukrytá v bezpečí divočiny. Když agent Lee Parker dostane rozkaz chytit a přivést povstalkyni Seru, musí ho splnit za každou cenu. Pronásledování je oba zavede až do nezmapované divočiny, kde zuří Bouře, z níž se dosud nikdo živý nedostal. Pokud chtějí přežít, musejí spolupracovat. Má to ale vůbec smysl, když Seru stejně čeká smrt z rukou nemilosrdných kněží? Jenže Sera život miluje, a tak se ho bude držet až do konce. I kdyby to mělo být jen na devět dní… Dystopický román Devět dní z roku 2017 zaujal akcí, bojovými scénami, vojenskou strategií i psychologií postav. Nyní vychází v novém, přepracovaném vydání.

Apokalypsa, která zničila starý svět, je už tak vzdálená, že nikdo přesně neví, co se stalo. Civilizaci nyní ovládají kněží, kteří k vymáhání poslušnosti využívají náboženský fanatismus a elitní vojenskou skupinu známou jako Jestřábové. Posledním místem, kde ještě stále žije láska a svoboda, jsou nevelká města povstalců ukrytá v bezpečí divočiny. Když agent Lee Parker dostane rozkaz chytit a přivést povstalkyni Seru, musí ho splnit za každou cenu. Pronásledování je oba zavede až do nezmapované divočiny, kde zuří Bouře, z níž se dosud nikdo živý nedostal. Pokud chtějí přežít, musejí spolupracovat. Má to ale vůbec smysl, když Seru stejně čeká smrt z rukou nemilosrdných kněží? Jenže Sera život miluje, a tak se ho bude držet až do konce. I kdyby to mělo být jen na devět dní… Dystopický román Devět dní z roku 2017 zaujal akcí, bojovými scénami, vojenskou strategií i psychologií postav. Nyní vychází v novém, přepracovaném vydání.

Vzpomínky českého inženýra na život v divokém 20. století. Co všechno zažil? Vzdělávání za Hitlera a Stalina. Americké tanky v Hradci Králové 7. května 1945 a jeho osvobození. Jak soudruzi zatočili se skautingem. Pražský majáles. Projektování průmyslových staveb v dobách socialismu. Prudké proměny Itálie. Život na Kubě: socialismus nebo smrt! Konec totality v Čechách. Devadesátky v Rakousku: překvapivě obdobné zločiny i pachatelé, konce ale rozdílné. Nezapomíná přitom na svého otce legionáře, důstojníka meziválečné československé armády a účastníka protinacistického odboje, a jeho kolegy, kteří měli po rocích 1938 a 1948 často velmi tragické osudy, což ho přivádí k řadě zajímavých historických úvah nejen o našich dějinách.

Praha roku 2050. Desetimilionová středoevropská metropole má svých problémů dost. Třeba s odpady, přemnoženými zmutovanými potkany nebo permanentní pouliční válkou na pomezí sunnitské a šíitské čtvrti. Co je ale horší, každý padouch v tomhle městě touží po tom, aby se stal superpadouchem. Stačí trocha genetické manipulace tady, pár kybernetických vylepšení támhle a hlavně ego větší než ten kráter, co zůstal z východního Slovenska. Jediný, kdo se těmhle superpadouchům dokáže postavit, jsou super… vlastně ne, žádní superhrdinové tu nejsou. Jenom skupina federálních policistů z Organizace pro boj s vylepšenými teroristy. Říkají si Lovci…

Letěli na cizí planetu s cílem dobývat a vítězit. Již první den však přinesl větší ztráty, než si mohli dovolit. Luzná je peklem tvořeným cvakajícími čelistmi a spáry drásajícími maso. Kazimír Nezbeda má na problémy monopol. Tělo mu sílí prakticky před očima a hlavu plní myšlenky, jaké nikdy neměl. Jeho proříznutá pusa dostává družstvo B do stále větších potíží, což obnáší spoustu času před přední obrannou linií, na tom nejnebezpečnějším místě ve vesmíru. Přežít a nepřijít o kamarády je stále těžší. Nepřátel je mnohem víc, než by mělo být, a někteří z nich jsou i v řadách českého vojska.

Paranormální detektiv Tomáš Kosek má problémů víc než dost. Nejenže dluží CIA službičku a musí pro ni vyřešit, proč se z amerických mariňáků stávají zombie, ale má na krku i pár hladových naštvaných démonů a bohyně, které získaly prastarou magii. K tomu mocného sumerského démona, jezinky a starou dobrou babu Jagu. To však není nic proti tomu, že se mu místo dcer mají narodit dvě děsivé zrůdičky. Ale kdo jiný by si s tím měl poradit než právě on? František Kotleta se vrací k jedné ze svých nejúspěšnějších literárních postav a je to jízda víc než podařená.

Bloudíte-li brdskými lesy, zdají se nekonečné. Stejně tak nekonečný je počet legend a pověstí, které je provázejí od časů trilobitů do dnešních dní. Žily tu různé kmeny, lidé si osvojili nejrůznější profese, když využívali jejich bohatství. Láterníci, flusaři, smolaři, voraři a další se zabývali dřevem, horníci a hutníci zpracovávali železnou rudu. Pak sem vtrhli vojáci. Cvičili se ve střelbě, stavbou bunkrů vytvářeli obranný pás Prahy, střežili odsud evropský vzdušný prostor, jako krtci se zahrabávali do země a k nebi vztyčovali rakety, které převýšily vrcholky smrků. I ti oblékali nejrůznější uniformy – československou, německou, vlasovskou, esesáckou, sovětskou. Ale to největší tajemství Brd se nacházelo pod zemí, za několika šestitunovými ocelovými vraty a bylo tak utajeno, že o něm nevěděly ani nejvyšší politické a vojenské špičky našeho státu. Přivážely je k nám vlaky zakryté plachtami, plachtový koridor je chránil před nežádoucími zraky, když se v temnu noci záhadný náklad stěhoval do betonových skrýší, aby čekal na svou příležitost. Bylo ho tu tolik, že by srovnal se zemí celou Evropu. A my jsme chodili a jezdili kolem, a ani jsme netušili, co se skrývá pár metrů pod zemí. O jaké základny se jednalo, co se v nich skrývalo, kdo byli ti, kteří to střežili a obsluhovali? A jaké byly souvislosti tohoto záhadného podzemí s událostmi, které ovlivňovaly světový vývoj, a jak mohly tyto bunkry samy ovlivnit běh naší planety? Na tyto otázky se pokouší odpovědět autor PhDr. Milan Syruček. Prolistoval desítky dokumentů, hovořil s desítkami odborníků a očitých či náhodných svědků, projel a prošel desítky kilometrů i v zakázaném vojenském pásmu, kam otevřel vstup až souhlas náčelníka generálního štábu. Ač se více než polovinu století zabývá mezinárodními vztahy, žasl, co uviděl, uslyšel a vyčetl. Možná budete žasnout s ním a sami se vydáte po stopách minulosti, budete svědky přítomnosti a zamyslíte se nad budoucností kraje, jenž vás očaruje svou krásou a nažene husí kůži ze záhad, které skrýval.

Paranormální detektiv Tomáš Kosek má problémů víc než dost. Nejenže dluží CIA službičku a musí pro ni vyřešit, proč se z amerických mariňáků stávají zombie, ale má na krku i pár hladových naštvaných démonů a bohyně, které získaly prastarou magii. K tomu mocného sumerského démona, jezinky a starou dobrou babu Jagu. To však není nic proti tomu, že se mu místo dcer mají narodit dvě děsivé zrůdičky. Ale kdo jiný by si s tím měl poradit než právě on? František Kotleta se vrací k jedné ze svých nejúspěšnějších literárních postav a je to jízda víc než podařená.

Román podle skutečného příběhu z koncentračního tábora Osvětim Slovenská Židovka Helena Citronová a příslušník SS Franz Wunsch. Téma připomínající Shakespearovo drama. Zakázaná láska; Mal ju poslať do plynu, ale zamiloval sa do nej; Úprimná láska; Láska to nebola – nejen pod těmito titulky na sociálních sítích kolují zprávy o vztahu těchto dvou lidí. Jaký byl doopravdy? Upřímný, láskyplný nebo šlo o Helenin zoufalý boj o holý život? Kniha vychází z dobových materiálů, z vyprávění pamětníků, očitých svědků oněch tragických událostí, ze soudních spisů z poválečného procesu s Franzem Wunschem. S hlavní hrdinkou se vracíme do časů, kdy šlo o bytí či nebytí jednotlivců i celých národů. Cílem autorky bylo zprostředkovat čtenářům atmosféru, ducha tragické doby, nacistické krutovlády a nechat na nich samotných úvahy o tom, co by na místě mladé Heleny dělali oni sami. Kniha tak není soudem nad ní, nevynáší rozsudek. K tomu se autorka necítí oprávněna. Pokusila se spolu s ní vžít do osudů žen, které se ocitly v pekle Osvětimi, které byly postaveny do extrémních situací, na něž nebyly a ani nemohly být připraveny. Svůj osud si nevybraly. Prostě stalo se, co se stalo! Proti své vůli se změnily v loutky v rukách mocných. Láska v Osvětimi je román inspirovaný pohnutým životním osudem Heleny Citronové, osvětimské vězeňkyně č. 1971. Dívky, která na vlastní kůži poznala rasovou diskriminaci, holocaust. Doplňují jej dobové snímky a dokumenty, z nichž mnohé jsou veřejnosti představeny poprvé.

Svět je zázračné místo. Zvlášť pro ty, kterým ukázal záda. Když vás odtud vykážou na oběžnou dráhu, do limbu nebo rovnou do nebytí, najednou vám ten starý všivý prohnilý svět, plný korupce a pošahaných magorů bude připadat jako to nejúžasnější místo pod sluncem. A uděláte cokoliv, abyste se tam mohli vrátit. Svět je zázračné místo, protože magie se vrátila. A vrátil se i Felix Jonáš, jenomže jak to tak vypadá, jeho bývalý tým už o něj příliš nestojí. To ale není nic, s čím by si neporadil! Je zpátky a plný odhodlání napravit staré chyby. A nadělat spoustu nových. Vincenc je mrtvý a začíná mít neodbytný pocit, že záhrobí není místo pro něj. Jenomže vstát z mrtvých, to není jen tak, dokonce i pro Vincence. Taková věc vyžaduje odhodlání a oběti. S tím však Vincenc nikdy neměl problém. I Klaudie se vrací, do světa střízlivosti a předstírané normálnosti. Je z ní dvojitá agentka, a to jednomu zamíchá prioritami. A Walter? Ten si hledí své kariéry a jediné, po čem opravdu netouží, je pomáhat po Felixově boku dámám v nesnázích. Co ale mohl čekat? Svět je zázračné místo a jako takový nyní poskytuje rejdiště nové, divoké magii. Z hlubin země se navracejí vzpomínky na dávné bytosti a jejich poklady. Poklady mimořádné ceny, které by každý chtěl. Poklady gnómů...

Slovenská Židovka Helena Citronová a příslušník SS Franz Wunsch. Téma připomínající Shakespearovo drama. Zakázaná láska; Mal ju poslať do plynu, ale zamiloval sa do nej; Úprimná láska; Láska to nebola – nejen pod těmito titulky na sociálních sítích kolují zprávy o vztahu těchto dvou lidí. Jaký byl doopravdy? Upřímný, láskyplný nebo šlo o Helenin zoufalý boj o holý život? Kniha vychází z dobových materiálů, z vyprávění pamětníků, očitých svědků oněch tragických událostí, ze soudních spisů z poválečného procesu s Franzem Wunschem. S hlavní hrdinkou se vracíme do časů, kdy šlo o bytí či nebytí jednotlivců i celých národů. Cílem autorky bylo zprostředkovat čtenářům atmosféru, ducha tragické doby, nacistické krutovlády a nechat na nich samotných úvahy o tom, co by na místě mladé Heleny dělali oni sami. Kniha tak není soudem nad ní, nevynáší rozsudek. K tomu se autorka necítí oprávněna. Pokusila se spolu s ní vžít do osudů žen, které se ocitly v pekle Osvětimi, které byly postaveny do extrémních situací, na něž nebyly a ani nemohly být připraveny. Svůj osud si nevybraly. Prostě stalo se, co se stalo! Proti své vůli se změnily v loutky v rukách mocných. Láska v Osvětimi je román inspirovaný pohnutým životním osudem Heleny Citronové, osvětimské vězeňkyně č. 1971. Dívky, která na vlastní kůži poznala rasovou diskriminaci, holocaust. Doplňují jej dobové snímky a dokumenty, z nichž mnohé jsou veřejnosti představeny poprvé.