Epocha strana 6 z 107

Apokalypsa, která zničila starý svět, je už tak vzdálená, že nikdo přesně neví, co se stalo. Civilizaci nyní ovládají kněží, kteří k vymáhání poslušnosti využívají náboženský fanatismus a elitní vojenskou skupinu známou jako Jestřábové. Posledním místem, kde ještě stále žije láska a svoboda, jsou nevelká města povstalců ukrytá v bezpečí divočiny. Když agent Lee Parker dostane rozkaz chytit a přivést povstalkyni Seru, musí ho splnit za každou cenu. Pronásledování je oba zavede až do nezmapované divočiny, kde zuří Bouře, z níž se dosud nikdo živý nedostal. Pokud chtějí přežít, musejí spolupracovat. Má to ale vůbec smysl, když Seru stejně čeká smrt z rukou nemilosrdných kněží? Jenže Sera život miluje, a tak se ho bude držet až do konce. I kdyby to mělo být jen na devět dní… Dystopický román Devět dní z roku 2017 zaujal akcí, bojovými scénami, vojenskou strategií i psychologií postav. Nyní vychází v novém, přepracovaném vydání.

Vzpomínky českého inženýra na život v divokém 20. století. Co všechno zažil? Vzdělávání za Hitlera a Stalina. Americké tanky v Hradci Králové 7. května 1945 a jeho osvobození. Jak soudruzi zatočili se skautingem. Pražský majáles. Projektování průmyslových staveb v dobách socialismu. Prudké proměny Itálie. Život na Kubě: socialismus nebo smrt! Konec totality v Čechách. Devadesátky v Rakousku: překvapivě obdobné zločiny i pachatelé, konce ale rozdílné. Nezapomíná přitom na svého otce legionáře, důstojníka meziválečné československé armády a účastníka protinacistického odboje, a jeho kolegy, kteří měli po rocích 1938 a 1948 často velmi tragické osudy, což ho přivádí k řadě zajímavých historických úvah nejen o našich dějinách.

Praha roku 2050. Desetimilionová středoevropská metropole má svých problémů dost. Třeba s odpady, přemnoženými zmutovanými potkany nebo permanentní pouliční válkou na pomezí sunnitské a šíitské čtvrti. Co je ale horší, každý padouch v tomhle městě touží po tom, aby se stal superpadouchem. Stačí trocha genetické manipulace tady, pár kybernetických vylepšení támhle a hlavně ego větší než ten kráter, co zůstal z východního Slovenska. Jediný, kdo se těmhle superpadouchům dokáže postavit, jsou super… vlastně ne, žádní superhrdinové tu nejsou. Jenom skupina federálních policistů z Organizace pro boj s vylepšenými teroristy. Říkají si Lovci…

Letěli na cizí planetu s cílem dobývat a vítězit. Již první den však přinesl větší ztráty, než si mohli dovolit. Luzná je peklem tvořeným cvakajícími čelistmi a spáry drásajícími maso. Kazimír Nezbeda má na problémy monopol. Tělo mu sílí prakticky před očima a hlavu plní myšlenky, jaké nikdy neměl. Jeho proříznutá pusa dostává družstvo B do stále větších potíží, což obnáší spoustu času před přední obrannou linií, na tom nejnebezpečnějším místě ve vesmíru. Přežít a nepřijít o kamarády je stále těžší. Nepřátel je mnohem víc, než by mělo být, a někteří z nich jsou i v řadách českého vojska.

Paranormální detektiv Tomáš Kosek má problémů víc než dost. Nejenže dluží CIA službičku a musí pro ni vyřešit, proč se z amerických mariňáků stávají zombie, ale má na krku i pár hladových naštvaných démonů a bohyně, které získaly prastarou magii. K tomu mocného sumerského démona, jezinky a starou dobrou babu Jagu. To však není nic proti tomu, že se mu místo dcer mají narodit dvě děsivé zrůdičky. Ale kdo jiný by si s tím měl poradit než právě on? František Kotleta se vrací k jedné ze svých nejúspěšnějších literárních postav a je to jízda víc než podařená.

Bloudíte-li brdskými lesy, zdají se nekonečné. Stejně tak nekonečný je počet legend a pověstí, které je provázejí od časů trilobitů do dnešních dní. Žily tu různé kmeny, lidé si osvojili nejrůznější profese, když využívali jejich bohatství. Láterníci, flusaři, smolaři, voraři a další se zabývali dřevem, horníci a hutníci zpracovávali železnou rudu. Pak sem vtrhli vojáci. Cvičili se ve střelbě, stavbou bunkrů vytvářeli obranný pás Prahy, střežili odsud evropský vzdušný prostor, jako krtci se zahrabávali do země a k nebi vztyčovali rakety, které převýšily vrcholky smrků. I ti oblékali nejrůznější uniformy – československou, německou, vlasovskou, esesáckou, sovětskou. Ale to největší tajemství Brd se nacházelo pod zemí, za několika šestitunovými ocelovými vraty a bylo tak utajeno, že o něm nevěděly ani nejvyšší politické a vojenské špičky našeho státu. Přivážely je k nám vlaky zakryté plachtami, plachtový koridor je chránil před nežádoucími zraky, když se v temnu noci záhadný náklad stěhoval do betonových skrýší, aby čekal na svou příležitost. Bylo ho tu tolik, že by srovnal se zemí celou Evropu. A my jsme chodili a jezdili kolem, a ani jsme netušili, co se skrývá pár metrů pod zemí. O jaké základny se jednalo, co se v nich skrývalo, kdo byli ti, kteří to střežili a obsluhovali? A jaké byly souvislosti tohoto záhadného podzemí s událostmi, které ovlivňovaly světový vývoj, a jak mohly tyto bunkry samy ovlivnit běh naší planety? Na tyto otázky se pokouší odpovědět autor PhDr. Milan Syruček. Prolistoval desítky dokumentů, hovořil s desítkami odborníků a očitých či náhodných svědků, projel a prošel desítky kilometrů i v zakázaném vojenském pásmu, kam otevřel vstup až souhlas náčelníka generálního štábu. Ač se více než polovinu století zabývá mezinárodními vztahy, žasl, co uviděl, uslyšel a vyčetl. Možná budete žasnout s ním a sami se vydáte po stopách minulosti, budete svědky přítomnosti a zamyslíte se nad budoucností kraje, jenž vás očaruje svou krásou a nažene husí kůži ze záhad, které skrýval.

Paranormální detektiv Tomáš Kosek má problémů víc než dost. Nejenže dluží CIA službičku a musí pro ni vyřešit, proč se z amerických mariňáků stávají zombie, ale má na krku i pár hladových naštvaných démonů a bohyně, které získaly prastarou magii. K tomu mocného sumerského démona, jezinky a starou dobrou babu Jagu. To však není nic proti tomu, že se mu místo dcer mají narodit dvě děsivé zrůdičky. Ale kdo jiný by si s tím měl poradit než právě on? František Kotleta se vrací k jedné ze svých nejúspěšnějších literárních postav a je to jízda víc než podařená.

Román podle skutečného příběhu z koncentračního tábora Osvětim Slovenská Židovka Helena Citronová a příslušník SS Franz Wunsch. Téma připomínající Shakespearovo drama. Zakázaná láska; Mal ju poslať do plynu, ale zamiloval sa do nej; Úprimná láska; Láska to nebola – nejen pod těmito titulky na sociálních sítích kolují zprávy o vztahu těchto dvou lidí. Jaký byl doopravdy? Upřímný, láskyplný nebo šlo o Helenin zoufalý boj o holý život? Kniha vychází z dobových materiálů, z vyprávění pamětníků, očitých svědků oněch tragických událostí, ze soudních spisů z poválečného procesu s Franzem Wunschem. S hlavní hrdinkou se vracíme do časů, kdy šlo o bytí či nebytí jednotlivců i celých národů. Cílem autorky bylo zprostředkovat čtenářům atmosféru, ducha tragické doby, nacistické krutovlády a nechat na nich samotných úvahy o tom, co by na místě mladé Heleny dělali oni sami. Kniha tak není soudem nad ní, nevynáší rozsudek. K tomu se autorka necítí oprávněna. Pokusila se spolu s ní vžít do osudů žen, které se ocitly v pekle Osvětimi, které byly postaveny do extrémních situací, na něž nebyly a ani nemohly být připraveny. Svůj osud si nevybraly. Prostě stalo se, co se stalo! Proti své vůli se změnily v loutky v rukách mocných. Láska v Osvětimi je román inspirovaný pohnutým životním osudem Heleny Citronové, osvětimské vězeňkyně č. 1971. Dívky, která na vlastní kůži poznala rasovou diskriminaci, holocaust. Doplňují jej dobové snímky a dokumenty, z nichž mnohé jsou veřejnosti představeny poprvé.

Svět je zázračné místo. Zvlášť pro ty, kterým ukázal záda. Když vás odtud vykážou na oběžnou dráhu, do limbu nebo rovnou do nebytí, najednou vám ten starý všivý prohnilý svět, plný korupce a pošahaných magorů bude připadat jako to nejúžasnější místo pod sluncem. A uděláte cokoliv, abyste se tam mohli vrátit. Svět je zázračné místo, protože magie se vrátila. A vrátil se i Felix Jonáš, jenomže jak to tak vypadá, jeho bývalý tým už o něj příliš nestojí. To ale není nic, s čím by si neporadil! Je zpátky a plný odhodlání napravit staré chyby. A nadělat spoustu nových. Vincenc je mrtvý a začíná mít neodbytný pocit, že záhrobí není místo pro něj. Jenomže vstát z mrtvých, to není jen tak, dokonce i pro Vincence. Taková věc vyžaduje odhodlání a oběti. S tím však Vincenc nikdy neměl problém. I Klaudie se vrací, do světa střízlivosti a předstírané normálnosti. Je z ní dvojitá agentka, a to jednomu zamíchá prioritami. A Walter? Ten si hledí své kariéry a jediné, po čem opravdu netouží, je pomáhat po Felixově boku dámám v nesnázích. Co ale mohl čekat? Svět je zázračné místo a jako takový nyní poskytuje rejdiště nové, divoké magii. Z hlubin země se navracejí vzpomínky na dávné bytosti a jejich poklady. Poklady mimořádné ceny, které by každý chtěl. Poklady gnómů...

Slovenská Židovka Helena Citronová a příslušník SS Franz Wunsch. Téma připomínající Shakespearovo drama. Zakázaná láska; Mal ju poslať do plynu, ale zamiloval sa do nej; Úprimná láska; Láska to nebola – nejen pod těmito titulky na sociálních sítích kolují zprávy o vztahu těchto dvou lidí. Jaký byl doopravdy? Upřímný, láskyplný nebo šlo o Helenin zoufalý boj o holý život? Kniha vychází z dobových materiálů, z vyprávění pamětníků, očitých svědků oněch tragických událostí, ze soudních spisů z poválečného procesu s Franzem Wunschem. S hlavní hrdinkou se vracíme do časů, kdy šlo o bytí či nebytí jednotlivců i celých národů. Cílem autorky bylo zprostředkovat čtenářům atmosféru, ducha tragické doby, nacistické krutovlády a nechat na nich samotných úvahy o tom, co by na místě mladé Heleny dělali oni sami. Kniha tak není soudem nad ní, nevynáší rozsudek. K tomu se autorka necítí oprávněna. Pokusila se spolu s ní vžít do osudů žen, které se ocitly v pekle Osvětimi, které byly postaveny do extrémních situací, na něž nebyly a ani nemohly být připraveny. Svůj osud si nevybraly. Prostě stalo se, co se stalo! Proti své vůli se změnily v loutky v rukách mocných. Láska v Osvětimi je román inspirovaný pohnutým životním osudem Heleny Citronové, osvětimské vězeňkyně č. 1971. Dívky, která na vlastní kůži poznala rasovou diskriminaci, holocaust. Doplňují jej dobové snímky a dokumenty, z nichž mnohé jsou veřejnosti představeny poprvé.

Těšínská jablíčka. A ještě kyselá… Mohlo by se zdát, že spojovat něco takového s válkami, byť polozapomenutými, se ani trochu nehodí. A přece asi nejlépe vystihují obsah této knížky. Na území Těšínského knížectví si po první světové válce dělaly nárok Československo a Polsko. V lednu 1919 spor vyvrcholil sedmidenní válkou, v níž nejprve československé legie obsadily většinu Těšínska, aby později z rozhodnutí politiků ustoupily na hranici probíhající po řece Olši. Část Těšínska, která připadla Československu, se stala jedním z trvalých problémů československo-polských vztahů. Na konci září 1938 přinutila polská vláda mnichovskou dohodou právě zdeptané a oloupené Československo, aby jí pod hrozbou vojenského útoku Zaolží vydalo. S koncem druhé světové války se spor o Těšínsko rozhořel znovu a také tentokrát to byli českoslovenští vojáci, kteří obsadili v červnu 1945 část Ratibořska. Opět se museli stáhnout a na hranicích stála vojska připravena k útoku. Kdyby nebylo sovětských jednotek, které je od sebe oddělily… Nakonec na zásah Stalina musely obě země uzavřít v roce 1947 spojeneckou smlouvu. Těšínsko s pestrým národnostním složením prožilo mezi lety 1918 a 1947 hodně těžké chvíle, pronásledování tu poznali Češi, Poláci, Němci, Šlonzáci i Židé, kteří mnohokrát uvěřili planým slibům probouzejícím plané naděje. A když to zjistili, už jim nepomohlo žádné utěšování, dostali jen další plané sliby a naděje.

Svět je zázračné místo. Zvlášť pro ty, kterým ukázal záda. Když vás odtud vykážou na oběžnou dráhu, do limbu nebo rovnou do nebytí, najednou vám ten starý všivý prohnilý svět, plný korupce a pošahaných magorů bude připadat jako to nejúžasnější místo pod sluncem. A uděláte cokoliv, abyste se tam mohli vrátit. Svět je zázračné místo, protože magie se vrátila. A vrátil se i Felix Jonáš, jenomže jak to tak vypadá, jeho bývalý tým už o něj příliš nestojí. To ale není nic, s čím by si neporadil! Je zpátky a plný odhodlání napravit staré chyby. A nadělat spoustu nových. Vincenc je mrtvý a začíná mít neodbytný pocit, že záhrobí není místo pro něj. Jenomže vstát z mrtvých, to není jen tak, dokonce i pro Vincence. Taková věc vyžaduje odhodlání a oběti. S tím však Vincenc nikdy neměl problém. I Klaudie se vrací, do světa střízlivosti a předstírané normálnosti. Je z ní dvojitá agentka, a to jednomu zamíchá prioritami. A Walter? Ten si hledí své kariéry a jediné, po čem opravdu netouží, je pomáhat po Felixově boku dámám v nesnázích. Co ale mohl čekat? Svět je zázračné místo a jako takový nyní poskytuje rejdiště nové, divoké magii. Z hlubin země se navracejí vzpomínky na dávné bytosti a jejich poklady. Poklady mimořádné ceny, které by každý chtěl. Poklady gnómů...

Bloudíte-li brdskými lesy, zdají se nekonečné. Stejně tak nekonečný je počet legend a pověstí, které je provázejí od časů trilobitů do dnešních dní. Žily tu různé kmeny, lidé si osvojili nejrůznější profese, když využívali jejich bohatství. Láterníci, flusaři, smolaři, voraři a další se zabývali dřevem, horníci a hutníci zpracovávali železnou rudu. Pak sem vtrhli vojáci. Cvičili se ve střelbě, stavbou bunkrů vytvářeli obranný pás Prahy, střežili odsud evropský vzdušný prostor, jako krtci se zahrabávali do země a k nebi vztyčovali rakety, které převýšily vrcholky smrků. I ti oblékali nejrůznější uniformy – československou, německou, vlasovskou, esesáckou, sovětskou. Ale to největší tajemství Brd se nacházelo pod zemí, za několika šestitunovými ocelovými vraty a bylo tak utajeno, že o něm nevěděly ani nejvyšší politické a vojenské špičky našeho státu. Přivážely je k nám vlaky zakryté plachtami, plachtový koridor je chránil před nežádoucími zraky, když se v temnu noci záhadný náklad stěhoval do betonových skrýší, aby čekal na svou příležitost. Bylo ho tu tolik, že by srovnal se zemí celou Evropu. A my jsme chodili a jezdili kolem, a ani jsme netušili, co se skrývá pár metrů pod zemí. O jaké základny se jednalo, co se v nich skrývalo, kdo byli ti, kteří to střežili a obsluhovali? A jaké byly souvislosti tohoto záhadného podzemí s událostmi, které ovlivňovaly světový vývoj, a jak mohly tyto bunkry samy ovlivnit běh naší planety? Na tyto otázky se pokouší odpovědět autor PhDr. Milan Syruček. Prolistoval desítky dokumentů, hovořil s desítkami odborníků a očitých či náhodných svědků, projel a prošel desítky kilometrů i v zakázaném vojenském pásmu, kam otevřel vstup až souhlas náčelníka generálního štábu. Ač se více než polovinu století zabývá mezinárodními vztahy, žasl, co uviděl, uslyšel a vyčetl. Možná budete žasnout s ním a sami se vydáte po stopách minulosti, budete svědky přítomnosti a zamyslíte se nad budoucností kraje, jenž vás očaruje svou krásou a nažene husí kůži ze záhad, které skrýval.

Na území Těšínského knížectví si po první světové válce dělaly nárok Československo a Polsko. V lednu 1919 spor vyvrcholil sedmidenní válkou, v níž nejprve československé legie obsadily většinu Těšínska, aby později z rozhodnutí politiků ustoupily na hranici probíhající po řece Olši. Část Těšínska, která připadla Československu, se stala jedním z trvalých problémů československo-polských vztahů. Na konci září 1938 přinutila polská vláda mnichovskou dohodou právě zdeptané a oloupené Československo, aby jí pod hrozbou vojenského útoku Zaolží vydalo. S koncem druhé světové války se spor o Těšínsko rozhořel znovu a také tentokrát to byli českoslovenští vojáci, kteří obsadili v červnu 1945 část Ratibořska. Opět se museli stáhnout a na hranicích stála vojska připravená k útoku… Nakonec na zásah Stalina musely obě země uzavřít v roce 1947 spojeneckou smlouvu. Těšínsko s pestrým národnostním složením prožilo mezi lety 1918 a 1947 hodně těžké chvíle, pronásledování tu poznali Češi, Poláci, Němci, Šlonzáci i Židé...

Všechno je ztraceno. Někdy musí i ti největší bouchači padnout na dno, aby dokázali vystoupat výš. Ale to není myšlenka, kterou by kapitán Moravec a poručík Vojcechovsky zrovna teď řešili. Mají totiž jiné starosti. S vesmírnou mafií – a o život dávného přítele. Vesmírná drůbež si chce vyřídit staré účty a Rudý vrabčák má plán. Nebyl by to svět Legie, kdyby se všechno nezkomplikovalo. Ale možná, že před úsvitem někdy jenom bývá největší tma. Série Legie se blíží do finále a její hrdinové musí uspořádat své záležitosti a připravit se na poslední boj. Ať už na jeho konci bude cokoliv. Předposlední 11. díl ze série Legie

Víte, co je to brainstorming? Nebo teambuilding? Minimalismus? A víte, že existují kokoti, kteří tato slova používají v běžné řeči? Mistr komiksových stripů Albrecht Smuten (Pac & Pussy, Kapitán Chemo, Terapie masem) vám v této knížce s břitkým humorem vysvětlí, proč je práce v reklamní agentuře ještě mnohem horší než leukémie.