Epocha strana 22 z 107

Vydáno u příležitosti 200. výročí narození Johanna Gregora Mendela (20. 7. 1822 – 6. 1. 1884) a vychází pod patronací laureáta Nobelovy ceny sira Paula Nurse s předmluvami biochemika Jana Konvalinky a astrofyzika Jiřího Grygara.Uplynulo dvě stě let od narození otce genetiky Gregora Mendela, ale genetika je pořád pro vědu obrovskou výzvou a polem pro nové fascinující objevy. A stejně tak pro spisovatele sci-fi. U příležitosti narozenin velké osobnosti české vědy se vynikající autoři fantastiky vydali na své vlastní dobrodružné výpravy spojené s genetikou. Vypravíte se do vesmíru, setkáte s mimozemšťany, budete cestovat časem, budete se smát, bát i hloubat nad tím, co nás ještě v oblasti genetiky možná čeká a nemine, protože věda a fantastika patří neodmyslitelně k sobě. Stejně jako objevování nových příběhů a tajemství.Do antologie přispěli tito autoři: Roman Bureš, Pavel Fritz, Jan Hlávka, František Kotleta, Jan Kotouč, Lucie Lukačovičová, Jakub Mařík, Michaela Merglová, Ondřej Neff, Julie Nováková, Martin Paytok, Tomáš Petrásek, Kristýna Sněgoňová, David Šenk, Dalibor Vácha, Lukáš Vavrečka.

Autor předkládá úvahu o vesmíru, lidské civilizaci a v druhé části o fenoménu křesťanství v lidských dějinách. Z politologického, filozofického a dějinného úhlu zaujímá stanovisko ke třem mimořádným událostem v kosmickém prostoru. Předkládá vizi života ve vesmíru, vývoj civilizačních forem a možného života ve víře, ale i v bezvěrectví. Poukazuje na lidskou kreativitu, na vstup křesťanství do civilizačního procesu, na vizi rovnosti před Bohem, vizi mezilidské solidarity či možnou symbiózu náboženského a vědeckého přístupu k základním otázkám lidské existence a perspektivy. Z pozice křesťanského demokrata předkládá ucelený úhel pohledu na vývoj lidské civilizace v kosmickém prostoru, na kreativitu, víru, naději a lásku.A byť autor nezastírá své náboženské přesvědčení, zároveň ponechává diskusní a intimní prostor čtenářům pro hledání a nalezení svého životního stylu a postojů. V publikaci jsou kladeny veřejnosti otázky životní existence, proč a z jaké příčiny, důvodu a účelu lidská bytost existuje v časoprostorových jednotkách kosmu.

Ve čtvrtém a závěrečném díle pamětí Otakar Husák popisuje druhou polovinu svého působení na pozici ministra národní obrany. Blíže představuje spolupráci s francouzskou vojenskou misí, zejména se ale věnuje své politické práci v úřadu a věčnému boji za rozvoj kvalitní armády mladého státu, který probíhal například v branných výborech. Rozsáhlá část je věnována „sedmé velmoci“ – tisku a jeho článkům o vojsku, vojácích i autorovi samotném. Následně přibližuje svůj konec v politice i armádě a vzpomínky uzavírá krátkým popisem svého života ve dvacátých letech 20. století. I proto je tento díl doplněn autorovým životopisem, který zachycuje jeho následné, opět často velice dramatické osudy, včetně období věznění v německých koncentračních táborech za druhé světové války. Vše doplňuje velké množství dobových fotografií a dokumentů.

Válka proti vzbouřenému lidskému dobytku skončila, lidé jsou zpět v ohradách masokombinátů a život v Inferiu se vrací do starých kolejí. Rónan se po návratu z Pekla snaží zapomenout a opět žít. Jde mu to však ztěžka, neustále myslí na Amálku. Na židovskou holčičku, kterou sice vyrval ze spárů nacistů, ale záhy ji musel zanechat v Inferiu. Přítomnost nevinné duše v Pekle přitom vychyluje rovnováhu, a zatímco démoni po kontaktu s lidskou technologií modernizují, Satan slábne a chřadne. Je třeba znovu otevřít portál do světa lidí a vrátit Amálku domů. Avšak démoni netuší, že na tento okamžik čeká Azrael, vrchní velitel vojsk nebeské Demokratické republiky Eden, který se chystá s pluky andělů vtrhnout do Inferia a vzít si zpět vlast svých předků.

Autor předkládá úvahu o vesmíru, lidské civilizaci a v druhé části o fenoménu křesťanství v lidských dějinách. Z politologického, filozofického a dějinného úhlu zaujímá stanovisko ke třem mimořádným událostem v kosmickém prostoru. Předkládá vizi života ve vesmíru, vývoj civilizačních forem a možného života ve víře, ale i v bezvěrectví. Poukazuje na lidskou kreativitu, na vstup křesťanství do civilizačního procesu, na vizi rovnosti před Bohem, vizi mezilidské solidarity či možnou symbiózu náboženského a vědeckého přístupu k základním otázkám lidské existence a perspektivy. Z pozice křesťanského demokrata předkládá ucelený úhel pohledu na vývoj lidské civilizace v kosmickém prostoru, na kreativitu, víru, naději a lásku. A byť autor nezastírá své náboženské přesvědčení, zároveň ponechává diskusní a intimní prostor čtenářům pro hledání a nalezení svého životního stylu a postojů. V publikaci jsou kladeny veřejnosti otázky životní existence, proč a z jaké příčiny, důvodu a účelu lidská bytost existuje v časoprostorových jednotkách kosmu. Autor připravuje druhý díl publikace, v němž se hodlá zabývat dějinnými vývojovými trendy a východisky z globalizace planety. Václav Ryneš junior se v období komunismu angažoval v křesťanském a demokratickém seskupení, které mělo centrum v Praze a které se pokusilo reformovat Obrozenou ČSL. V letech 19671972 byl pracovníkem ideologického oddělení sekretariátu ÚV ČSL a jeho pracovních komisí. Pod jeho vedením vznikla nová organizační koncepce modernizace ČSL, ze strany byl ale vyloučen v období normalizace. Ryneš byl postupně členem vedení Sdružení organizací dětí a mládeže, která nahradila ČSM, předsedou Sdružení mladých poslanců Československa a členem komise pro vznik Svazu měst a obcí a reorganizace Národní fronty, poslancem ONV Praha a Národního výboru Prahy. Po roce 1989 byl v rámci ČSL rehabilitován a stal se zastupitelem hlavního města Prahy. Angažoval se při zakládání Křesťanské a demokratické strany i v rámci Občanské demokratické aliance. Je autorem celé řady článků a publikací historického, politologického a filozofického zaměření. Jmenujme například Národ a stát v českých dějinách (2018), Paradigma a vize lidské společnosti (2019), Léta touhy, víry i zklamání (2020) či Český stát a náboženství v obdobích krize 15471620 a 19481989 (2021).

Válka démonů s anděly se blíží! Kdo nakonec ovládne Peklo? Válka proti vzbouřenému lidskému dobytku skončila, lidé jsou zpět v ohradách masokombinátů a život v Inferiu se vrací do starých kolejí. Rónan se po návratu z Pekla snaží zapomenout a opět žít. Jde mu to však ztěžka, neustále myslí na Amálku. Na židovskou holčičku, kterou sice vyrval ze spárů nacistů, ale záhy ji musel zanechat v Inferiu. Přítomnost nevinné duše v Pekle přitom vychyluje rovnováhu, a zatímco démoni po kontaktu s lidskou technologií modernizují, Satan slábne a chřadne. Je třeba znovu otevřít portál do světa lidí a vrátit Amálku domů. Avšak démoni netuší, že na tento okamžik čeká Azrael, vrchní velitel vojsk nebeské Demokratické republiky Eden, který se chystá s pluky andělů vtrhnout do Inferia a vzít si zpět vlast svých předků.

Publikace Hudebníkem u čs. kavalerie v Rusku se skládá z pěti částí a přináší osobité svědectví o slavném období působení československých legionářů v Rusku. Nejdůležitější částí jsou poměrně netradiční paměti Aloise Semeráda. Nezaměřují se na většinou probíraná témata, jakými v legionářských vzpomínkách bývají bojové operace či vnitropolitická situace v rámci československého vojska. Důraz je, vzhledem k autorovu angažmá u plukovní hudby 1. čs. jízdního pluku, kladen na hudební produkci, kterou byli legionáři v Rusku doslova proslulí. Sám Alois Semerád přitom vykonával významnou funkci zástupce kapelníka plukovní hudby, a tak se stal aktérem takřka veškerých významných událostí, kterých se „jeho“ hudební těleso v bouřlivých letech 1918 až 1920 účastnilo – od pořizování nástrojů přes koncerty až po bojový střet během napadení bolševickým oddílem. Samotné paměti byly doplněny několika krátkými kapitolami o souvisejících tématech – souhrnně o československé legii v Rusu, dějinách 1. čs. jízdního pluku, legionářských hudebních tělesech a v neposlední řadě o dalším životě samotného autora pamětí Aloise Semeráda.

Vydáno u příležitosti 200. výročí narození Johanna Gregora Mendela (20. 7. 1822 6. 1. 1884) a vychází pod patronací laureáta Nobelovy ceny sira Paula Nurse s předmluvami biochemika Jana Konvalinky a astrofyzika Jiřího Grygara Uplynulo dvě stě let od narození otce genetiky Gregora Mendela, ale genetika je pořád pro vědu obrovskou výzvou a polem pro nové fascinující objevy. A stejně tak pro spisovatele sci-fi. U příležitosti narozenin velké osobnosti české vědy se vynikající autoři fantastiky vydali na své vlastní dobrodružné výpravy spojené s genetikou. Vypravíte se do vesmíru, setkáte s mimozemšťany, budete cestovat časem, budete se smát, bát i hloubat nad tím, co nás ještě v oblasti genetiky možná čeká a nemine, protože věda a fantastika patří neodmyslitelně k sobě. Stejně jako objevování nových příběhů a tajemství. Do antologie přispěli tito autoři: Roman Bureš, Pavel Fritz, Jan Hlávka, František Kotleta, Jan Kotouč, Lucie Lukačovičová, Jakub Mařík, Michaela Merglová, Ondřej Neff, Julie Nováková, Martin Paytok, Tomáš Petrásek, Kristýna Sněgoňová, David Šenk, Dalibor Vácha, Lukáš Vavrečka

Ve čtvrtém a závěrečném díle pamětí Otakar Husák popisuje druhou polovinu svého působení na pozici ministra národní obrany. Blíže představuje spolupráci s francouzskou vojenskou misí, zejména se ale věnuje své politické práci v úřadu a věčnému boji za rozvoj kvalitní armády mladého státu, který probíhal například v branných výborech. Rozsáhlá část je věnována sedmé velmoci tisku a jeho článkům o vojsku, vojácích i autorovi samotném. Následně přibližuje svůj konec v politice i armádě a vzpomínky uzavírá krátkým popisem svého života ve dvacátých letech 20. století. I proto je tento díl doplněn autorovým životopisem, který zachycuje jeho následné, opět často velice dramatické osudy, včetně období věznění v německých koncentračních táborech za druhé světové války. Vše doplňuje velké množství dobových fotografií a dokumentů.

Publikace Hudebníkem u čs. kavalerie v Rusku se skládá z pěti částí a přináší osobité svědectví o slavném období působení československých legionářů v Rusku. Nejdůležitější částí jsou poměrně netradiční paměti Aloise Semeráda. Nezaměřují se na většinou probíraná témata, jakými v legionářských vzpomínkách bývají bojové operace či vnitropolitická situace v rámci československého vojska. Důraz je, vzhledem k autorovu angažmá u plukovní hudby 1. čs. jízdního pluku, kladen na hudební produkci, kterou byli legionáři v Rusku doslova proslulí. Sám Alois Semerád přitom vykonával významnou funkci zástupce kapelníka plukovní hudby, a tak se stal aktérem takřka veškerých významných událostí, kterých se jeho hudební těleso v bouřlivých letech 1918 až 1920 účastnilo od pořizování nástrojů přes koncerty až po bojový střet během napadení bolševickým oddílem. Samotné paměti byly doplněny několika krátkými kapitolami o souvisejících tématech souhrnně o československé legii v Rusu, dějinách 1. čs. jízdního pluku, legionářských hudebních tělesech a v neposlední řadě o dalším životě samotného autora pamětí Aloise Semeráda.

Společnost si postupně vytvořila propracovanou ekonomickou a sociální hierarchii. Vztahy lidí jsou posuzovány nejen tradicemi, ale zejména normami a zákony. Jejich porušování je chápáno jako nedodržování morálky a tradic příslušné komunity či přestupky nebo trestné činy, které nerespektují platné zákony. Takto je posuzováno nejen směřování člověka, ale téměř každý krok, který učiní. Regulace prostřednictvím norem a zákonů je provázena rozvolňováním charakteru a morálky. Méně viditelnou stránkou je, že každý složitější systém se stává zranitelnějším. Cítíme to, a ačkoliv oficiálně preferujeme individuum, fakticky předáváme své kompetence (ochranu volnosti) jiným. To nás ovšem nezbavuje otázek aktivity člověka a smyslu další existence lidstva jako živočišného druhu.

Společnost si postupně vytvořila propracovanou ekonomickou a sociální hierarchii. Vztahy lidí jsou posuzovány nejen tradicemi, ale zejména normami a zákony. Jejich porušování je chápáno jako nedodržování morálky a tradic příslušné komunity či přestupky nebo trestné činy, které nerespektují platné zákony. Takto je posuzováno nejen „směřování“ člověka, ale téměř každý krok, který učiní. Regulace prostřednictvím norem a zákonů je provázena „rozvolňováním“ charakteru a morálky. Méně viditelnou stránkou je, že každý složitější systém se stává zranitelnějším. Cítíme to, a ačkoliv oficiálně preferujeme individuum, fakticky předáváme své kompetence (ochranu volnosti) jiným. To nás ovšem nezbavuje otázek aktivity člověka a smyslu další existence lidstva jako živočišného druhu.

Noirová jatka pokračují. Komu nestačila první porce masa, pro toho je tu krvavý nášup v podobě druhého dílu. Albrecht Smuten, autor komiksových sérií Pac & Pussy a Terapie masem, opět přitvrdil. Černočerný humor, násilí, sex a drogy... Co víc si můžete v životě přát?

Noirová jatka pokračují. Komu nestačila první porce masa, pro toho je tu krvavá nášup v podobě druhého dílu. Albrecht Smuten, autor komiksových sérií Pac a Pussy a Terapie masem, opět přitvrdil. Černočerný humor, násilí, sex a drogy co víc si můžete v životě přát?

Kniha připomíná prostřednictvím poutavého textu, doplněného o pestré a mnohdy unikátní fotografie, účinkování českých handicapovaných sportovců na mezinárodní scéně a jejich rozmanité cesty za ziskem některé z medailí. Nebylo jich úplně málo. Publikace mapuje čtyřleté sportovní cykly – začíná na pobřeží Černého moře, v tureckém Samsunu, kde naše reprezentace získala hned dvě zlaté medaile. Následně si čtenáři připomenou paralympijské hry v jihokorejském Pchjongčchangu, na níž nás statečně reprezentovala parta sledge hokejistů a skupina alpských lyžařů. V roce 2019 se konaly hned dvě sportovní akce – Global Games v australském Brisbane a zimní deaflympiáda. Jako poslední představuje tato kniha paralympijské hry v japonském Tokiu, která byla kvůli světové pandemii koronaviru přeložena až na rok 2021.

Švédský král Gustav II. Adolf, příslušník dynastie Vasa, smělý vojevůdce a jedinečný politik, se už ve své době těšil přízvisku Lev severu. Zvláště mezi protestanty došla pověst hrdého, cílevědomého, energického, inteligentního a zbožného panovníka uznání, nepřiměřené slávy a nekritické glorifikace. Jeho názoroví odpůrci a katoličtí protivníci jej zase nemilosrdně obviňovali z nenasytné ctižádosti a svévole, v neposlední řadě byl v záplavě pamfletů a satirických letáků často osočován z uzurpátorství a tyranie. Lze tohoto nejznámějšího a nejdůležitějšího skandinávského monarchu jednoznačně zařadit a objektivně zhodnotit? Pro historika je dodnes nesnadné vůči této výrazné postavě zajmout nezaujatý postoj a překonat všeobecně uznávané názory a některé neměnné soudy. Gustav II. Adolf zdědil po svém otci Karlovi IX. hned tři války: s Dánskem, moskevským státem a Polsko-litevskou unií. Po celou svou kariéru musel nepokojně putovat od jednoho evropského bojiště k dalším místům ozbrojeného střetnutí, řešit nakumulované mocensko-politické problémy a usměrňovat agresivní chování sousedních vladařů a jejich velmocenské zájmy. Poučil se však z mnohých nezdarů a jako vynikající vojenský organizátor a stratég zreformoval, takticky zdokonalil a úspěšně zmodernizoval švédskou armádu, která zvláště v průběhu třicetileté války budila značný respekt.