Epocha strana 29 z 107

Bůh prý pokaždé jedná a uvažuje jen o skutečné realitě, nikoliv o realitě falešné, ale jako Všemohoucí se tím samozřejmě nemusí cítit být vázán. Nezaměňovat prosím jinou či chceme-li falešnou realitu s pojmem fake news, který se nyní stal globálním mediálním i politickým tématem. Zde ovšem v konečném důsledku nemáme na mysli pouze primitivním způsobem podvržená fakta, ale také s pomocí umělé inteligence vytvořené informace (dokumenty, obrázky, video, zvukové záznamy) o událostech, které se nikdy nestaly nebo se alespoň neodehrály tak, jak je publiku předkládáno. Připusťme však, že problém je ještě daleko složitější, a zdaleka se netýká jen ideologicky podbarvených šarvátek. Roku 1957 se v kvantové mechanice objevuje myšlenka paralelních vesmírů, která předpokládá, že všechny možné alternativní minulosti a budoucnosti jsou reálné a každá představuje současný, třebaže paralelní svět. Jeho pozorování je pro nás ovšem za stávajících okolností neuskutečnitelné, neboť je lze provádět pouze v našem světě. Proto si existenci těchto světů a události, které tam probíhají, lze jen představovat. Možná že ale stačí jen ve vhodné chvíli zakašlat

Černí husaři jsou elitní vojáci císaře Arminia, kteří se dokážou ohánět nejen palašem, ale i magií. Život ovšem není jen boj, občas je třeba nabrousit šavle nebo okovat koně. A tak jednoho dne zastaví před kovárnou v Lískovci dva jezdci, čarodějka Sabina a válečný mág Florián. Netuší, že právě upoutali pozornost místní loupežnické bandy. Jejich vůdce Krahujec vycítí snadnou kořist a rozhodne se je přepadnout. Floriánovi nezbývá než použít magii, čímž probudí prastaré zlo a rozpoutá největší bitvu věků… Dobrodružný fantasy příběh pro čtenáře od 9 let.

Lužice a slovanská složka jejího obyvatelstva, Lužičtí Srbové, zaujímají v rámci českého společenského a kulturního povědomí osobité místo. Materiály s touto tematikou však většinou zůstávají v úzce informativní rovině, anebo jsou monotematicky zaměřeny. Cílem předloženého sborníku textů je naopak ukázat lužickosrbskou problematiku z různých úhlů pohledu, tedy z širší a komplexnější, svého druhu holistické perspektivy. Jde o to představit Lužické Srby v kontextu různorodých, nicméně navzájem tematicky provázaných rovin. Ve sborníku jsou přetištěny studie a stati autora publikované mezi lety 1983-2019, více než z poloviny však vzniklé po roce 2005. Jednotlivé práce jednak věcně informují o Lužici a slovanské složce jejího obyvatelstva, především se pak při využití různorodých prizmat zabývají problematikou etnicity a identity Lužických Srbů a stavem lužické srbštiny zejména pokud jde o aktuální situaci. Výbor se ubírá jinou cestou než standardní monografie. Není koncipován ani jako soubor přísně vědeckých statí nalezneme v něm vedle ryze odborných studií i věcné, popisné a informativní texty či popularizační články nebo literární rozbory. Text je rozdělen do čtyř hlavních bloků: 1) základní informace k problematice Lužických Srbů; 2) texty a studie s etnologickou a historickou tematikou; 3) sociolingvistická zjištění; 4) literárněvědné studie a recenze. Zmíněné tematické celky jsou doplněny bibliografickými údaji.

V pražských uličkách se začíná povídat stará legenda o příchodu Stříbrné čarodějky, která vládne nevídanou mocí. A být čarodějkou v Praze není jen tak! Ginevra, mladá čarodějka z Malé Strany, o tom ví své. Jen co odkryla jedno velké rodinné tajemství, spadne rovnou do další šlamastyky, když se při jednom kouzlu něco pořádně zvrtne. Jako by nestačilo, že na ni mají spadeno ostatní pražské čarodějky a chtějí malostranský rod jednou provždy vyhnat z Prahy. Ginevra teď musí dokázat, že sem i se svou rodinou patří. Vydá se proto i se svými třemi přáteli na dobrodružné putování časem hledat dávno ztracený artefakt. Při jejich pouti do „stříbrného města“ se jim do cesty připlete i nějaké to čertisko, potrhlé strašidlo či podivuhodná trojčata v maringotce a samotnou Ginevru pak cesta zavede až hluboko pod zem, k bytostem tak starým, že z nich zbyla jen pověst. Vítejte již podruhé v kouzelném světě malostranských čarodějek, který uchvátil malé i velké čtenáře. Ilustrace Striga.

Tento svazek Edice pamětí Československé obce legionářské je trochu netypický. Jedná se o kompilaci různých prací legionáře a učitele Václava Valenty, který byl v meziválečném období jako Valenta-Alfa známým autorem knih a her pro děti s legionářskou tematikou. Kniha se tak skládá ze tří částí. Textů o službě v rakousko-uherské armádě, zajetí a legionářských vzpomínek z různých knih a časopisů, nikdy nepublikovaného zápisníčku ze zajateckého tábora v Šadrinsku a knihy Česká škola na Sibiři. Ta zachycuje málo známkou část legionářských dějin, školu pro nezletilé dobrovolce československého vojska. Jednalo se většinou o sirotky, kteří s legionáři prodělávali jejich válečnou anabázi, ale po stažení k ochraně Transsibiřské magistrály roku 1919 byli posláni do školních lavic! Valenta byl jejím řídícím učitelem a svým nezaměnitelným humorem zachycuje její osudy až po příjezd do Československa. Text je doplněn mnoha unikátními fotografiemi.

Vrátíme se do prvních let 20. století a společně zavítáme aviatické dny a týdny v Evropě, a především ve Francii, která tehdy byla nepochybným střediskem rozvoje letectví. Budeme sledovat napínavé soutěže s neopakovatelnou atmosférou a navštívíme několik významných dálkových závodů, které měly dokázat budoucí využití letadel jako dopravního prostředku, a to v době, kdy ještě zdaleka nebylo jasné, zda vzdušné moře ovládnou aeroplány, řiditelné balony nebo vzducholodě. Budeme svědky nejen příběhů s vítězným koncem a provoláváním slávy, ale i příběhů tragických, v nichž odvážní muži na létajících strojích zaplatili cenu nejvyšší. Přeneseme se do nejslavnějšího období průkopníků aviatiky a potkáme známá jména: Alberto Santos-Dumont, Roland Garros, Henry Farman, Louis Blériot, Wilbur a Orville Wrightové. Nevynecháme ani našeho prvního aviatika Jana Kašpara a první létající ženu Boženu Laglerovou. A zmíníme krajany, kteří měli ve Francii, možná překvapivě, ke slavným vzduchoplavcům a aviatikům blízko, například Josefa Mařatku a malíře Václava Radimského. Podařilo se Josefu Mařatkovi vytvořit na doporučení Augusta Rodina sochu Santos-Dumonta? Ostatně o létání se zajímal i slovenský astronom, politik a generál Milan Rastislav Štefánik, na letecké přehlídce v Brescii potkáme dokonce Franze Kafku Komu z nich se podařilo vzlétnout?

Přestože Československo a Afghánistán byly velmi rozdílné země, obě sdílely společný osud - staly se obětí invaze sovětské armády. A přestože válečné dobrodružství komunistické velmoci v hornatém asijském státě není tak vzdálenou minulostí, víme toho o něm málo. Do Afghánistánu proniklo, na rozdíl od jiných konfliktů druhé poloviny 20. století, jen málo novinářů a zveřejněných svědectví neexistuje příliš mnoho. Kniha zachycuje průběh této války, která se odehrávala v osmdesátých letech minulého století a která ve svých důsledcích ovlivnila dění na mnoha místech planety. Přispěla svým dílem ke konci studené války, k rozpadu východoevropského komunistického bloku, a nakonec i k rozpadu samotného Sovětského svazu. Zároveň porodila globální teroristickou organizaci, jakou je dnes Al-Káida, a tak přispěla ke vzestupu nekompromisních radikálních islamistů, kteří v dnešním světě - nejen v islámském - představují nepřehlédnutelný fenomén. Kromě situace na bojištích, politických, diplomatických jednání i ekonomické situace země sleduje autor - zkušený publicista, jenž se nejen zabývá problematikou islámského světa, ale který Afghánistán několikrát navštívil - na pozadí války vzestup vůdce Al-Káidy Usámy bin Ládina a věnuje se také následující afghánské občanské válce, která eskalovala po odchodu Sovětů a vyústila v převzetí moci fanatickým hnutím Taliban.

Nepraktovy erotické kresby se za dlouhá léta jeho umělecké činnosti staly klasickými zobrazeními krásné a inspirativní lidské činnosti, spojujícími nás všechny – lidské tvory – bez ohledu na rasu, pleť, náboženství, národnost i věk. Každý máme nějakého předka, který, jak Mistr podotýká, musel být alespoň jednou v živote sexuálně aktivní. Takže sexualita je nám všem vlastní, jen se na ni každý díváme jiným pohledem. Posuďte sami, jakým pohledem se dívá zvědavé oko Jiřího Wintera – Neprakty. Kresby Nepraktova atlasu sexu vznikaly řadu let jako ilustrace k různým článkům, publikacím, kalendářům a knihám mnoha autorů a vždy se setkávaly s velkým zájmem. V tomto výběru a s texty Radima Uzla se čtenář seznámí s historií sexuality a erotiky, přečte si o zajímavostech a kuriozitách tohoto oboru a nakonec mu oba autoři vysvětlí, „jak na to“.

Plukovník Valerián se od roku 1988 věnuje problematice zabývající se násilnou trestnou činností, tedy především vraždám, k nimž došlo na území severní Moravy. Některé z jeho případů ovšem získaly pozornost celorepublikových médií - ať už pro mimořádnou brutalitu pachatelů (na Valeriánově kontě je několik doživotně odsouzených vězňů), či kvůli mobilitě zločinců, kteří předtím vraždili na jiných místech republiky. Kniha vyprávění a vzpomínek plk. Valeriána zachycuje dvacet různých případů, členěných do tematických kapitol. Jako příslovečná červená nit jimi prochází kariérní a profesní vzestup kriminalisty, od typického začátečníka, vypomáhajícího zkušeným kolegům, přes první velký případ až po šéfování "mordpartě". Vzhledem k profesi vypravěče a jeho životním zkušenostem má kniha exkluzivní charakter. Mimořádně zajímavé jsou například Valeriánovy osobní zážitky s různými typy vrahů, s nimiž během přípravného řízení strávil dlouhou řadu hodin.

V povědomí nás všech přežívá sousloví „Anglie pánem moří“, ale jen málokdo dnes ví, že v 17. století to byli Nizozemci, kdo zcela suverénně ovládal námořní obchod. A Angličané, kteří v tomto ohledu hráli jen druhé housle, se dlouhodobě snažili námořní dominanci Spojených nizozemských provincií narušit. V prvním konfliktu s Holanďany, probíhajícím v letech 1652–1654, se válečné štěstí nakonec přiklonilo na stranu Londýna, ovšem obchodní soupeření v západní Africe v šedesátých letech 17. století nadále zvyšovalo pnutí mezi oběma zeměmi. Situace neodvratně směřovala k dalšímu konfliktu, od něhož si král Karel II. sliboval posílení své politické pozice na domácí scéně a londýnští obchodníci doufali, že z námořních tras vystrnadí holandské konkurenty. Namísto toho se Angličané dočkali krvavých porážek, zemi zdecimoval mor, Londýn požár a námořnictvo zažilo jednu z největších pohan své historie…

Když máte výjimečné schopnosti, máte i výjimečné starosti. Tou aktuální je přežít hon na výjimečně nadané bytosti. A zatím se záhadná šedá nenápadně šíří… Sedmnáctiletá Jenovéfa se ocitla v divokém víru událostí, které změnily ji i celý svět. Lidé nadaní paranormálními schopnostmi čerpají své síly ze záhadné šedé a stávají se lovnou zvěří pro organizaci, která chce překonat blížící se konec civilizace. Československo stále existuje i v druhé polovině devadesátých let 20. století, umírajícím Sovětským svazem otřásá občanská válka, do práce se pouští bývalí, stárnoucí agenti StB, elitní zabijáci v důchodu přestávají okopávat své zahrádky a začíná akční jízda, která nemůže skončit ničím jiným než třeskutým finále, v němž půjde o životy i duše všech zúčastněných. A šedá stále prosakuje do našeho světa…

Když se japonské síly vylodily v lednu 1942 v blízkosti strategického přístavu Rabaul na ostrově Nová Británie, všem zúčastněným bylo jasné, že dalším cílem bude japonská izolace Austrálie, nebo dokonce invaze na tento kontinent. Hlavní bojiště se rozvinulo na Nové Guineji, kde se Japonci pokusili obsadit další strategický prostor u Port Moresby, a pokud by se japonské válečné mašinérii podařilo vyřadit Austrálii z války, pro Spojence by to znamenalo těžko řešitelnou katastrofu ohromného dosahu. Bojovalo se v extrémně náročných klimatických podmínkách, v džunglích, v horách, nelítostně, za použití nejmodernějších zbraní té doby, ale také muž proti muži, bodák proti bodáku

Svět je v troskách. Když se hroutil, postavili lidé svou spásu – město na obrovských pilířích, chráněné před vším zmarem tam dole. Ale to bylo dávno. Tak dávno, že už si to nikdo nepamatuje. A kdo o tom něco tuší, je v nebezpečí, mohla by po něm totiž jít císařská tajná služba, Polit, protože svět mimo město přece neexistuje. Alespoň ne pro ty, kdo nejsou vyvolení. Jenže stará tajemství se ráda nečekaně vynořují, a když se ve městě začnou záhadným způsobem ztrácet děti, nejlepší vyšetřovatel Politu pochopí, že věci mohou být jinak, než mu celý život tvrdili. Nový román Kristýny Sněgoňové přináší mezi troskami světa po apokalypse temné dobrodružství, jaké tu dlouho nebylo.

Vzpomínky Karla Prášila začínají vypuknutím války a jeho odvodem do rakousko-uherské armády. Následuje popis peripetií na východní frontě a pád do ruského zajetí. Přes Dárnici u Kyjeva se dostal do zajateckého tábora Tockoje, kde panovaly otřesné životní podmínky. V zimě 1915/1916 zde téměř polovina zajatců zemřela zimou, hladem a na šířící se nemoci. Také Karel Prášil onemocněl, ale díky silné vůli se uzdravil a v létě 1916 vstoupil do řad československého vojska. Jako příslušník 2. čs. stř. pluku se účastnil rozvědek v Pinských bažinách, slavné bitvy u Zborova a během tarnopolského ústupu skončil zcela vyčerpán v nemocnici. Poté se přes 1. záložní pluk, se kterým bojoval u Bachmače a proti bolševikům, dostal k armádní intendanci, s níž spojil zbytek své profesní kariéry. Autor však nepopisuje jen bojové akce. Mnohem více se věnuje životu vojáků, jejich všedním starostem i radostem a také ruské kultuře a historii. Byť zůstaly jeho vzpomínky nedokončeny, tvoří zajímavý příspěvek do dějin legií a jsou ilustrovány více než stovkou dobových fotografií a dokumentů.

Publikace přibližuje české veřejnosti období reformního socialismu, normalizace a zvonění klíči v roce 1989. Osobní prožitky na působení v mládežnických organizacích a zastupitelských orgánech, na invazi sovětských armád do Československa, na každodenní život v normalizačním Československu, přelomové měsíce sametové revoluce atd. se prolínají s úvahami a analýzami politického a společenského vývoje Československa v období reforem, za normalizace i po sametové revoluci. Autor k tomu využívá osobních vzpomínek i oficiálních dokumentů. Osobitým způsobem přibližuje současným generacím dnes již historické události posledních padesáti let.

Krize mění nejen naše zvyky a chápání, ale i způsob přemýšlení o smyslu existence člověka. Vnáší do našeho vědomí nejistotu a strach a někdy i paniku a depresi. Aktuálním se stává okřídlené rčení „dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu celou zeměkoulí“. Měli bychom však hledat „pevný bod“ v sobě a „pohnout“ naším myšlením. Znamená to přestat se bát neznámých a nových věcí a adaptovat se na přicházející a budoucí podmínky. Touha po politické a ekonomické moci a ovládání druhých svádí souboj se solidaritou, pomocí druhým a sounáležitostí lidí. Když nám „neteče do bot“, tak na ně zapomínáme. Teď si ovšem klademe otázku, jaký je vlastně člověk.