Epocha strana 31 z 107

V první knize to mimozemšťanům ještě prošlo, teď se ale zbytky zdecimovaného upírstva vydaly do posledního boje. A že tenhle boj začíná ve čtvrti plné bojechtivých transvestitů, není nakonec na škodu. Jenže žlutí okupanti mají dost síly vzdorovat, a jestli po něčem touží, tak je to odkázat upíry jednou provždy do mýtů a legend. Ve hře je ale ještě jeden hráč – někdo podivný, kdo za sebou zanechává radioaktivní stopu… Pokud má být lidstvo znovu svobodné, je potřeba odpálit pár bomb a najít spojence, kteří mohou být mnohem nebezpečnější než ti nejhorší nepřátelé.

Tahle kniha není žádná selanka. Tahle kniha je literární swingers party plná démonů, prastaré magie, zombií, čarodějek, sukub, děsivých artefaktů, mocných sil z počátku věků a sexu. Spousty sexu. Ale taky akce a humoru. Jinak to František Kotleta ani neumí. „Kotletovky jsou hodně libové záležitosti. Nadsázka, cit pro rytmus rychlých akčních filmů, exotické lokace nikdy nezastínivší starou dobrou Prahu (nebo usípanou Ostravu) a rozumný rozsah, kdy je ještě text vtipný a nesklouzává k opakování se. A ano, knihu od knihy je to lepší.“ – Boris Hokr, Aktuálně.cz

Sexuální magie je sexy. Tedy pokud o ní čtete v ženských časopisech. Když ale narazíte na svého prvního démona, který se vás pokusí zotročit pro své choutky, dojde vám, že místo tantrické masáže potřebujete ostrý meč a bouchačku plnou nábojů. Tomáš Kosek tohle všechno už dávno ví. Je totiž tak trochu jiný detektiv. Místo podvodníků a záletníků řeší démony, magii, zombie, čarodějky, sukuby a děsivé artefakty. A poslední dobou jako by mu práce přibývalo. Kotletův oblíbený hrdina přináší další várku literární swingers party a s ní pořádnou dávku humoru a sexu

Upíři proti mimozemšťanům potřetí a naposled. Na konci knihy zůstanou jenom jedni a cesta k tomu stojí za to. S partyzánštinou je konec. Je na čase rozpoutat válku. Absolutní válku lidí proti mimozemským okupantům. Jestli má být planeta Země svobodná, je třeba obětovat všechno, včetně vlastních životů – a to platí nejen pro lidi, ale i pro upíry. Jan Bezzemek, Gerhard, Petra, Lucie i Diana a jeho partička upířích transvestitů a dalších jejich spojenců stojí na prahu poslední bitvy se žlutými šmejdy z vesmíru a vědí, že není cesty zpět. Čeká je buď smrt, nebo svoboda. „Tak jo, sežeňte mi granáty a nějaký hulení. Tohle bude epický,“ říká JUDr. Tomáš Uhřík.

omáš Kosek má problém. Velký problém. Někdo unesl dceru českého premiéra a stopy vedou k prastaré sektě, která to s magií myslí nejen smrtelně vážně, ale hlavně s ní opravdu umí zacházet. Navíc se pohádal se svou holkou a ta se vrátila zpět k prostituci. Prahou se k tomu všemu toulají démoni z vietnamských legend, čínští zabijáci a bisexuální agentky Litevské tajné služby. Tedy ta je jenom jedna, ale stejně je s ní potíž. Mohlo by to být ještě horší? Jistě, ještě je tu to proroctví o konci světa. Jak jinak? Vždycky je tu nějaké proroctví. Jenže tohle, zdá se, není úplně vycucané z prstu

Publikace přibližuje životní osudy českého dobrodruha Čeňka Paclta, pocházejícího z Turnova. Paclt patří vedle Emila Holuba, Enriquea S. Vráze či Josefa Kořenského mezi naše nejznámější cestovatele 19. století. Mezi českými dobrodruhy a cestovateli má však významné prvenství: jako první navštívil všech pět obydlených kontinentů a zanechal o tom písemné svědectví. Stěžejní část práce se zaměřuje na Pacltova cestovatelská dobrodružství. Nejdříve je zmíněno jeho mládí a první cesty po Evropě, poté odchod za oceán a vstup do americké armády. Později vycestoval do Austrálie, navštívil i Asii a Nový Zéland. Přestože po návratu do Čech plánoval v rodné zemi zůstat, nakonec se z politických důvodů a z touhy poznávat nové kraje vydal do Afriky. Zde se živil především jako hledač diamantů. V Africe Paclt prožil sedmnáct let a do své rodné země se již nevrátil.

Pětatřicet povídek s přesností laserového paprsku vyhledává zjevné i skryté kontury skutečnosti. Neotřelé vidění jen zdánlivě tradičních motivů se spojuje s uměním vyprávět. Děje se tak sympaticky úsporným, ale přitom pečlivě cizelovaným a fantazii stimulujícím jazykem. Koneckonců, když profesor Joseph Sittler mluvil o tom, že míří-li rozum na galaxii, nemůže mít Bible Ježíše v hranicích Palestiny.

Obyvatelé středomořského ostrova Kypr, jenž byl od roku 1925 britskou kolonií, začali po druhé světové válce intenzivně usilovat o získání samostatnosti. O dekolonizačním procesu ale měli rozdílné představy nejen Řekové a Turci žijící na ostrově, ale i jejich "mateřské státy" a Velká Británie. Od poloviny padesátých let se konflikt mezi kyperskými Řeky a Turky začal vyhrocovat natolik, že měl negativní dopad nejen na řecko-turecké vztahy, ale i na situaci ve východním Středomoří, jež představovalo v kontextu studené války strategicky důležitou oblast. Po získání samostatnosti v roce 1960 se o situaci na ostrově začaly intenzivně zajímat také Spojené státy americké a Sovětský svaz, který společně s Československem dodával na ostrov zbraně, čímž přispíval k ještě větší politické nestabilitě, která nakonec vyústila v rozdělení ostrova na řeckou a tureckou část v roce 1974. Monografie si klade za cíl na základě nedávno odtajněných archivních materiálů nově zhodnotit mezinárodní dimenzi kyperského konfliktu, přičemž neopomíjí aktivity států východního bloku na ostrově, zejména Československa.

V průběhu tří staletí existence vojenské duchovní služby v rakouskouherské i československé armádě prošlo jejími řadami mnoho desítek českých kněží. Svoji službu vykonávali věrně a poctivě, i když do jejich životů zasáhly všechny dramatické zvraty pohnutých historických událostí. Druhý svazek monumentálního a dosud nerealizovaného badatelského projektu, jenž shrnuje problematiku života a práce vojenských duchovních na našem území od samých počátků až po padesátá léta 20. století, chronologicky navazuje na první část a klade si za cíl představit působení duchovní služby v československé armádě v letech 1918–1950 i vojenské kněze, kteří se svou činností nesmazatelně zapsali do jejích dějin. Jsou mezi nimi generálové i prostí kněží, v jejichž řadách nechybí oběti nacistické perzekuce nebo poúnorového režimu. V širší perspektivě se dotýká dalších témat církevních dějin, jakými jsou vztah církve a státu, nebo samotné přítomnosti duchovních v armádě. Tak jako první část, i druhý svazek je doplněn bohatým obrazovým doprovodem doposud nikdy nepublikovaných fotografií, který knihu ještě více oživuje.

Základní vývozní artikl Britů z Číny představoval čaj. Jeho nákup ale museli platit stříbrnými mincemi a neraženým stříbrem, což vyvolalo nerovnováhu platební bilance a nutilo obchodníky hledat komoditu, jejíž prodej Číňanům by tuto nerovnováhu odstranil. Mělo to změnit opium, jehož dovoz se postupně císařský režim snažil zastavit. Zlomová v tomto směru byla opatření z konce třicátých let 19. století, která vyostřila celou situaci, jež v září 1839 vygradovala prvními výstřely. V následné válce Britové bojovali o legalizaci obchodu s opiem, otevření čínských přístavů a rozšíření diplomatických styků. Jejich vojenskou převahu stvrdila mírová smlouva v Nankingu v roce 1842, na jejímž základě mimo jiné získali ostrov Hongkong.

Portrét Karla Hermanna Franka, nacisty, který se nejprve agilně podílel na rozbití Československa a poté výrazně a někdy i zásadním způsobem ovlivňoval dění v protektorátu Čechy a Morava, není obyčejnou životopisnou knihou, nýbrž detailně zpracovaným příběhem jednoho z tyranů vlastního národa. Na stránkách knihy poznáme nejen jeho osobní život i rodinu, ale také vztah k dalším nacistickým pohlavárům – Konradu Henleinovi, Konstantinu von Neurathovi, Reinhardu Heydrichovi, Kurtu Daluegemu či Wilhelmu Frickovi, seznámíme se s Frankovými poradci, mezi nimiž nad jiné vynikal jeho osobní tajemník Robert Gies, i s koncepcí protektorátní politiky, s jeho podílem na vyhlazení Lidic a Ležáků či s aférou o „tajné sekretářce“… Druhé, opravené a doplněné vydání úspěšného titulu renomovaného autora literatury faktu.

Pocházela z chudých poměrů argentinské provincie, ve škole vynikala jenom v recitaci. V patnácti letech odešla z domova a zamířila do hlavního města země, kde začínala jako herečka druhořadých rolí. Široce známou se stala díky účinkování v rozhlasových hrách, jako celebrita se účastnila charitativních akcí, kde se seznámila s jedním z představitelů vojenského režimu Juanem Domingem Perónem. Po dvou letech se stala jeho manželkou a absolvovala s ním kampaň před prezidentskými volbami vrcholící vítězným vstupem do prezidentského paláce. Nikdy neměla žádnou oficiální státní funkci, dosáhla však vlivu jako žádná žena předtím v argentinské historii. Otevřela tak cestu do vysoké politiky nejen ženám v Argentině, ale v celé Latinské Americe, kde se stala, a dodnes zůstala, symbolem levé části politického spektra.

Je pravdou, že K. H. Frank byl v letech 1939–1945 faktickým pánem Protektorátu Čechy a Morava. Po celou tu dobu usiloval nikoli neúspěšně o to, aby Hitlerem mu zadaná politická linie – udržet na svěřeném území co největší klid a zajistit chod zbrojní výroby – byla striktně dodržována, a to jak tvrdými represivními opatřeními, tak politikou „cukru“. Frank by však nedokázal svou roli plnit, kdyby neměl k ruce a za zády vysokého důstojníka SS dr. Roberta Giese jako svého osobního tajemníka a později šéfa ministerského úřadu. Gies, Heydrichův člověk, byl mocným mužem v pozadí, skutečnou „šedou eminencí“, označovanou též za Frankova „zlého ducha“. Jak pamětníci, tak historikové se shodují v tom, že na všech Frankových závažných činech a opatřeních se Gies podílel a stál rovněž za vznikem pro nacisty klíčových memorand, Frankem podepsaných, včetně toho, které se týkalo „konečného řešení české otázky“. Robert Gies byl nakonec lépe informován o dění v protektorátu než sám K. H. Frank a jeho reálná moc byla obrovská. Gies stál rovněž za tzv. úklidovými opatřeními prováděnými nacisty na konci války, dohlížel na ukrytí „štěchovického archivu“ a zcela nepochybně věděl, kam byly z Prahy odvezeny insignie Univerzity Karlovy a její archiv. Po skončení války Robert Gies „zmizel“: po krátké internaci Američany se skrýval v západním Německu pod falešným jménem, aby po nějaké době zahájil svou další kariéru. Pokusy v 60. letech postavit Giese před soud jako válečného zločince vyzněly do prázdna.

Celá desetiletí byly zamlčovány zločiny, jimiž se Stalinův režim provinil vůči Polsku, Evropě i světu, zdiskreditoval svou vlastní zemi. Tyto zločiny dodnes zůstávají nepotrestány. Kniha zkušeného autora literatury faktu přináší vylíčení fakt o podepsání sovětsko-německého paktu, kterým Stalin dodatečně Hitlerovi schválil uchvácení Rakouska i českých zemí a umožnil mu útok na Polsko, k němuž se pak připojil, aby se s ním mohl podělit o dobyté území. Sovětský svaz tak vrazil bojující polské armádě dýku do zad vpádem vojsk, a třebaže sovětská vláda lživě zdůvodňovala invazi snahou o záchranu životů a majetku obyvatelstva, její vojska bezohledně rozsévala zkázu. Přitom bylo přes 200 tisíc polských vojáků odvlečeno do zajateckých táborů, kde jich stovky zahynuly. Během spěšné proměny východního Polska v sovětskou západní Ukrajinu a Bělorusko byl zhruba milion polských obyvatel deportován do asijských pustin. Nejhrůznější zločin však byl spáchán masovým povražděním více než 15 tisíc polských důstojníků. Podrobnosti, jak tyto vraždy proběhly, a historii jejich odhalení v průběhu války i v poválečných letech najde čtenář na stránkách tohoto titulu.

Evžen Savojský zůstává dodnes fenoménem, vojevůdcem, jehož kariéra je stále předmětem živého zájmu historiků i čtenářů. Dějiny jej opředly aureolou neporazitelného vojevůdce, schopného státníka či mecenáše umění. Autor na základě studia pramenů a odborné literatury představuje s uměleckou ambicí líčený soukromý život i profesní dráhu prince Evžena, obsáhle se věnuje jeho tažení proti Turkům, jež jej proslavilo po celé Evropě coby nadaného válečníka a které vyvrcholilo roku 1697 bitvou u Zenty, popisuje válku o španělské dědictví a četné boje s Francií Ludvíka XIV., a v neposlední řadě umožňuje také nahlédnout do mnohdy složitého světa tohoto barokního válečníka a politika.

Závěr akční postapokalyptické tetralogie (Spad, Poločas rozpadu, Rázová vlna) Je po válkách, které nikdo nevyhrál. Většinu planety vymazaly výbuchy jaderných bomb a tam, kde lidé přežili, je situace stále horší – šíří se hlad, chaos, otrokářství a postapokalyptické kulty. V sutinách Prahy se dějí strašné věci, ale ti, kdo mají moc, netouží po změně. A už vůbec ne od člověka, který přináší pořádky starých časů. Navíc, když je to žena. S divokým tetováním na tváři a lidmi, kteří pro ni udělají cokoliv. A k tomu se blíží nejhorší zima od doby, kdy začala poslední válka. stopáž: 9:43:13