Epocha strana 99 z 107

Vývoj jaderných zbraní a jejich nosičů je nepřetržitý proces, který trvá už půl století a zatím neskončil. Navíc ohrožuje celý svět. Řada zemí provádí tento vývoj tajně, např. Francie, Čína, Izrael, Jihoafrická republika, Indie, Irák, Írán. Jiné státy, zvláště pak USA, jejich počínání velmi pozorně sledují a snaží se tomuto rozšiřování jaderných zbraní předcházet. Po rozpadu Sovětského svazu se nebezpečí ještě zvýšilo - zchudlí ruští odborníci hledali zaměstnání i ve státech považovaných za teroristické. Studená válka v tomto směru stále pokračuje.

Konflikt mezi carským Ruskem a císařským Japonskem, jímž vyvrcholil zápas o mocenské pozice na Dálném východě, konkrétně o vliv v Koreji a Mandžusku, v období od 8. února 1904 do 28. května 1905 – začíná překvapivým útokem japonského loďstva pod velením admirála Tóga na legendami opředenou ruskou námořní základnu Port Arthur, vítězství Japonců u Mukdenu až po rozdrcení ruské Baltské flotily u Cušimy. Diplomatická jednání v americkém Portsmouthu dne 5. září 1905 definitivně končí tento konflikt. Válka, ve které na obou stranách nalezlo smrt přibližně 130 tisíc mužů, potvrdila sice dominantní pozici Japonska na Dálném východě, ale bez dalších hospodářských a teritoriálních zisků pro Tokio. Knihu doplňují poprvé dosud nepublikovaná, neznámá, nebo málo známá fakta ze zákulisí, zejména z oblasti výzvědných služeb, diplomacie a finančnictví.

České země byly v důsledku svého pevného včlenění do habsburské monarchie nuceny sdílet s ní všechny její válečné strázně. Platí to i o prusko-rakouských válkách, jejichž dramatické děje se odehrávaly převážně na území Slezska, Moravy a Čech. Pruský král Friedrich II. zahájil vpádem do Slezska koncem roku 1740 tzv. „Slezské války“, jejichž výsledkem bylo odejmutí Kladska a Slezska z historického celku českých zemí. V tzv. „Sedmileté válce“, rozpoutané po necelém desetiletí míru, potvrdil svou územní loupež a ani v nepříliš dlouho trvající tzv. „Bramborové válce“ nedlouho po válce sedmileté nedosáhlo Rakousko navrácení ztracených území. Nedořešený spor o vedoucí postavení v Německu pak čekal na své rozuzlení téměř celé století. Rozhodla jej až válka, kterou Prusko rozpoutalo v roce 1866. Skončila drtivou porážkou Rakouska v jednom z nejdramatičtějších a nejkrvavějších vojenských střetů devatenáctého století – v bitvě u Hradce Králové – a po ní následným rychlým ústupem zdecimované rakouské armády. Byla to poslední z řady prusko-rakouských válek, či spíše poslední fáze jedné a téže dlouhodobé války o nadvládu v Německu, jejímž definitivním důsledkem bylo vybudování imperiální německé říše. Kniha nabízí v historických souvislostech nový úhel pohledu na všechny uvedené války.

Již v prvních měsících po útoku na Sovětský svaz v létě 1941 nabízeli postupujícím německým jednotkám spolupráci jednotlivci i skupiny obyvatel SSSR. Kozáci postižení nucenou kolektivizací vítali Němce jako své osvoboditele podobně jako příslušníci neruských národností. Proti vůli nacistických nejvyšších kruhů tvořili velitelé wehrmachtu z ruských zajatců pomocné oddíly. Chyběla však osobnost, která by dokázala soustředit armádu, bojující po boku Němců proti bolševickému režimu v Rusku. Tuto roli převzal generálporučík Andrej Andrejevič Vlasov (1900-1946), zajatý na volchovské frontě v červenci 1942. Donedávna úspěšný velitel Rudé armády, objížděl zajatecké tábory. Hledal i nacházel vojáky ochotné vstoupit do Ruské osvobozenecké armády. "Vlasovci" spolu s Himmlerovými zbraněmi SS bojovali na jaře 1945 ve ztracené válce. Stejně jako jejich velitel se dopustili osudového omylu, když nenašli cestu k protihitlerovským mocnostem, které usilovaly o vítězství demokracie. Sehráli dosti významnou roli v bojích Pražského povstání, ale v té chvíli již bylo pozdě... Pro velení Rudé armády i pro představitele politického vedení sovětského státu (ale i ve vnímání většiny sovětských obyvatel) na příslušnících Ruské osvobozenecké armády zůstala pachuť zrady.

Padesát nejnovějších minihororů předního českého humoristy je naplněno „švandrlíkovsky“ svéráznou vynalézavostí ve strašení a nahánění husí kůže – autor však ani na chvilku nezapomíná na to, proč ho mají jeho čtenáři rádi: Jeho strašidelné povídky překvapují čtenáře nečekanými závěry a vždy se v nich nachází humor – alespoň ten takzvaně černý.

Události se valí jedna za druhou: schyluje se k velikému střetu s Římem a hrozivé mystérium Teutonského lesa vyplouvá na povrch, stejně jako jiná nebezpečná tajemství. Marobudovo království je ohroženo intrikami a řáděním krvavého přízraku. I panovníkův milostný příběh notně zhořkne. A vlkodlačice Kroana se ocitá ve vleku dějů, v nichž zachovat si svobodu a lidství bude více než těžké. Navíc musí kráčet cestou, kterou jí připravily mocnosti z jiného světa…

Drsný, ale i lyrický příběh plný dobrodružství a sugestivní historické atmosféry patří k tomu nejlepšímu, co v historickém a detektivním žánru současná česká literatura nabízí. Roku 1691 je v Pelhřimově - téměř před zraky diváků - povražděna tlupa kočovných komediantů. V okolí města dochází k sérii brutálních vražd mladých žen, úchylný pachatel však místní spravedlnosti stále uniká. Souhrou dramatických okolností má zeman Jožík Bukovský osobní zájem vypátrat vraha - a získá k tomu i úřední pověření. Nitky strhujícího příběhu s námi autor sleduje nejen v dobře zmapovaném pelhřimovském kraji, ale i v různých koutech tehdejší Evropy.

Rennard, zvaný Druhý princ, čelí nepřízni otce a krále, úkladům bratrů, Zlu přicházejícímu ze severu i dávnému rodovému prokletí. Řízením osudu se stává vyhnancem nejprve v cizině a poté i ve vlastní zemi. Bizarní sny, jejichž dějištěm jsou nepozemské světy, a nadlidské schopnosti, které v něm probouzejí momenty ohrožení, přivedou Rennarda k poznání, kdo je jeho opravdovým nepřítelem a kým je ve skutečnosti on sám...

Vývoj jaderných zbraní a jejich nosičů je nepřetržitý proces, který trvá už půl století a zatím neskončil. Navíc ohrožuje celý svět. Řada zemí provádí tento vývoj tajně, např. Francie, Čína, Izrael, Jihoafrická republika, Indie, Irák, Írán. Jiné státy, zvláště pak USA, jejich počínání velmi pozorně sledují a snaží se tomuto rozšiřování jaderných zbraní předcházet. Po rozpadu Sovětského svazu se nebezpečí ještě zvýšilo - zchudlí ruští odborníci hledali zaměstnání i ve státech považovaných za teroristické. Studená válka v tomto směru stále pokračuje.

Strhující utopický thriller známého britského autora má vše, co má kniha tohoto žánru obsahovat: kvalitní námět, čtivost, napětí i dostatek fantazie. Je 21. století a v biotechnologickém ústavu kdesi v Oregonu se John Cope probudí z kómatu a ocitá se ve světě, který již nepoznává. Ztratil paměť i svou identitu a zjišťuje, že během svého dlouhého spánku se planeta ponořila do kosmické zimy, vyvolané pádem meteoritu před deseti lety. Třetina Spojených států se stala divokou tundrou, kde neplatí žádné zákony… Je John opravdu tím vyvoleným, který má spasit lidstvo, nebo je to obyčejný vrah, odsouzený v minulosti za strašlivé zločiny? Zachrání jej lékařka Mhairi Magnussonová před děsivým osudem lidského morčete?

Region Blízkého východu, kde je pod zemí více než polovina známých zásob ropy, není na ozbrojené konflikty chudý. Do dvou z nich zde přímo vstoupila vzdálená velmoc. V obou stála proti jedné zemi a jednomu vládnoucímu režimu. Proti Iráku Saddáma Husajna. Do obou válek vedl Spojené státy prezident jménem Bush. V roce 1991 George, o dvanáct let později jeho syn George. První válka v roce 1991 po iráckém vpádu do Kuvajtu skončila iráckou porážkou, ale ne pádem Husajna. V roce 2003 se ale historie neopakovala a iráckého vládce nakonec jeho bývalí poddaní o tři roky později popravili. Publicista a novinář, který se věnuje Blízkému východu, ve své knize mapuje situaci na bojištích obou konfliktů a věnuje se i zákulisním jednáním politiků a diplomatů. Autor navštívil Irák jak za vlády Saddáma Husajna, tak v době, kdy zemi už kontrolovala americká armáda, cestoval po severním i jižním Iráku. Navštívil také další dvě země, které hrály ve válkách důležitou roli, Kuvajt a Saúdskou Arábii. Kniha proto obsahuje nejen historická fakta, ale také reportážní pohled zblízka, na "místech činu".

Kniha s drobnými literárními postřehy z Vodičkovy ulice se zaměřením na legendární Čínskou restauraci, úsměvné klepy a klípky o známých lidech, kteří do "číny" chodili (a rádi), připomenutí, co se zde vařilo, jaké byly ceny, kdo a co napsal do pamětní knihy a kdo a co tady také kdy řekl. A dále povídání o Vláďovi Suchém, který předběhl všechny, kdo u nás otevřeli čínskou restauraci, protože otevřel tu jedinou a pravou, jež je přímým následníkem legendy z Vodičkovy ulice, a to slavnou restauraci U Koruny v Hostivici u Prahy.

Každý z nás dokáže vyjmenovat nejméně dvě desítky obecně známých strašidel a neméně tolik strach vzbuzujících bytostí z pohádek a pověstí. Ostatně na každém hradě nebo zámku vám průvodce rád přednese něco ze strašidelných dějin onoho místa, a tak pravidelní návštěvníci památek mají o říši tzv. padlých andělů slušný přehled. Navíc často se stejný bubák, alespoň co do pojmenování, vyskytuje na mnoha místech najednou, a tak je těžké stanovit, jaký vzhled a které vlastnosti jsou charakteristické zrovna pro to strašidlo, jež znáte vy. Zkrátka, v detailech se popisy rozcházejí, ale leccos mají všichni démoni společné. Mistr Neprakta nakreslil 62 strašidel na základě svých dlouholetých poznatků, autora textů inspiroval svým vyprávěním a čtenáře možná podnítí k zájmu o bytosti, na něž leckdo nevěří, někdo se na ně rád kasá a vytahuje, ale všichni do jednoho se jich v skrytu duše bojíme.

Příběh nejlepší českého hokejového obránce všech dob – bojovníka, který nechával na ledě srdce. S Duklou Jihlava se stal sedmkrát mistrem Československa. Jako jediný obránce v historii naší ligy vyhrál kanadské bodování soutěže. Zvítězil v prvních dvou ročnících ankety Zlatá hokejka. Čtyřikrát byl vyhlášen členem all stars sestavy mistrovství světa. O největší úspěch svojí kariéry Jan Suchý přišel. V době své největší slávy zabil v autě spolujezdce, skoro rok strávil ve vězení, a přišel tak o zlato z mistrovství světa v roce 1972. Stejně intenzivně jako hru, prožíval Suchý i mimosportovní život. Nikdy – ani před zápasem – se nevzdal piva a cigaret. Otevřeně hovoří o braní zakázaných podpůrných prostředků, prodávání zápasů, pašování zboží za hranice, hazardních karetních hrách a dalších fenoménech, které se rozhodně neslučovaly s prototypem socialistického sportovce přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Hráč s číslem 17 šel z průšvihu do průšvihu, ale na ledě zářil a fanoušci ho milovali. Čtenář spolu s ním nahlédne i za skrytou tvář vrcholového sportu, kterou Jan Suchý naprosto otevřeně popisuje.

Pokud jde o knihu, kterou držíte v ruce, nelekejte se třináctky v jejím podtitulu. I když někteří lidé považují číslo 13 za nešťastné, Michal Fieber měl při psaní svých třinácti povídek zařazených do této knížky šťastnou ruku – napsal poutavé detektivní příběhy, jejichž hlavní hrdina, dříve pouhý inspektor, dnes již komisař Houdek, řeší své případy nejen s pomocí moderních kriminalistických metod, ale i staré dobré intuice a dedukce. A protože nežije ve vzduchoprázdnu, nýbrž v současné české společnosti, a to se ženou, synkem a přáteli, stává se celá knížka detektivním románem svého druhu. Díky skvěle odpozorované životní realitě, ironickému nadhledu a laskavému humoru je ideálním čtením na dovolenou, ale také do postele na odreagování po náročném dni...

Drsný, ale i lyrický příběh plný dobrodružství a sugestivní historické atmosféry patří k tomu nejlepšímu, co v historickém a detektivním žánru současná česká literatura nabízí. Roku 1691 je v Pelhřimově - téměř před zraky diváků - povražděna tlupa kočovných komediantů. V okolí města dochází k sérii brutálních vražd mladých žen, úchylný pachatel však místní spravedlnosti stále uniká. Souhrou dramatických okolností má zeman Jožík Bukovský osobní zájem vypátrat vraha - a získá k tomu i úřední pověření. Nitky strhujícího příběhu s námi autor sleduje nejen v dobře zmapovaném pelhřimovském kraji, ale i v různých koutech tehdejší Evropy.