Filozoficka fakulta Univerzity Karlovy strana 3 z 3

Monografie postihuje klíčové období formování československého sociálního státu, jehož důsledky jsou patrny do dnešních dní. Práce je rozčleněna do tří tematických okruhů. První se zabývá především sociologickou teorií a standardními typologiemi sociálního státu, do jejichž rámce zařazuje východoevropský model, importovaný do ČSR po roce 1951. Druhý je věnován společenským procesům, jež ovlivňovaly možnosti sociální politiky a institucionální výstavbu sociálního státu. Jedná se především o analýzu proměn politického systému, hospodářství a sociální struktury. Autor věnuje zvláštní pozornost problematice mobilizace pracovních sil, která představuje základní determinantu podoby sociálního zabezpečení v tomto období. Třetí část knihy je analýzou jednotlivých institutů sociální ochrany obyvatelstva a tendencí jejich dlouhodobého vývoje. Jde především o problematiku sociálního pojištění, sociální pomoci, zdravotnictví či bytové politiky. Na základě studia pramenného statistického materiálu je vývoj v Československu zařazen do obecnějšího evropského kontextu. Kniha do jisté míry překvapivě ukazuje, že i po roce 1948 dokázala ČSR v některých ukazatelích dosahovat vynikajících výsledků; v celku však její sociálně zabezpečovací systém začal ztrácet efektivitu, a to zvláště s rostoucími problémy plánované ekonomiky od konce padesátých let.

Kniha přináší ucelený popis jazyků starého Orientu, tedy oblastí Mezopotámie, Malé Asie, starého Íránu, Syropalestiny a Arábie od nejstarších nálezů do příchodu islámu (7. stol. n. l.). Obsahuje přehled etnolingvistických areálů starého Orientu, lingvistickou charakteristiku nejdůležitějších jazyků oblasti a ve 112 heslech údaje o jednotlivých jazycích, jejich vývojových fázích, základní charakteristiku dochovaných textů v daných jazycích a také uvedení do problematiky písem, kterými jsou jednotlivé jazyky zapsány.

Druhé, rozšířené a přepracované vydání této publikace probírá ve dvanácti kapitolách hlavní otázky spojené s rekonstrukcí praindoevropštiny a rozvoji metody vnější a vnitřní rekonstrukce. Tři kapitoly uvádějí podrobný postup této rekonstrukce, který je předložen na příkladech vybraných slov. Dvě části jsou věnovány Schleicherovu modelu rekonstrukce (proslulá bajka v praindoevropštině), kterou nyní doplňuje rekonstrukce též českého textu (Petr Vavroušek). Další části jsou věnovány laryngální teorii a hláskovému zákonu.

Vademecum starými indoevropskými jazyky poskytuje přehled vývoje indoevropské jazykové rodiny, k níž patří většina moderních jazyků Evropy včetně češtiny, od rekonstruovaného prajazyka z doby před 6000 lety až k jazykům raného středověku, a to jak dobře známých a doložených - latina, řečtina, sanskrt, stará irština, chetitština, staroslověnština - tak jazyků prakticky neznámých - jako maloasijská palajština, keltská lepontština, jazyk sicilských Sikulů, venetšina - celkem přes sto jazyků. Hesla od jedné do čtyř stran uvádějí jak informace historického rázu, čili kde a kdy se jazykem mluvilo a jakého rázu jsou jeho památky a jakým písmem se zapisoval, tak především jazykový vývoj ve srovnání s předchozím obdobím i s vývojem blíže příbuzných jazyků. Úvodní heslo "praindoevropština" podává ucelený výklad fonologie a gramatiky rekonstruovaného prajazyka, vedle toho je v hesláři ještě řada dílčích prajazyků, jako je pragermánština, prakeltština a další. Kniha je tedy primárně určena studentům filologie, je nicméně přístupná i laikům.

První číslo časopisu Historie – Otázky – Problémy, nového periodika Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, je věnováno raně novověké tematice. Jeho hlavní náplň tvoří studie, vzniklé v souvislosti se čtyřsetletým výročím vydání proslulého cestopisu Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. V díle publikovaném poprvé roku 1608 vylíčil jeho autor dobrodružnou výpravu z Čech přes Bavorsko, Rakousko a Itálii až do Svaté země a do Egypta. Studie jedenácti historiků a historiček v tomto časopise se zabývají jak osobností a tvorbou Kryštofa Haranta a dalších raně novověkých cestovatelů, tak intelektuálním životem na přelomu 16. a 17. století – od vytváření komunikačních sítí spojujících tehdejší české vzdělance s Evropou přes působení literárně činných měšťanských humanistů až po méně známé aspekty alchymie a astronomie. Časopis dále obsahuje recenze a anotace věnované některým aktuálním monografiím, vztahujícím se tematicky k období raného novověku, a oddíl prezentující diplomové práce studentů Semináře českých raně novověkých dějin ÚČD FF UK, obhájené v letech 1999–2008. Na stránkách časopisu se tak širší veřejnosti představuje aktuální činnost pracovníků, externích spolupracovníků, doktorandů i studentů tohoto semináře. Časopis vychází 2x ročně.

Múdrosť, toto slovo sa najčastejšie spája s vekom a veľmi často sa zamieňa so slovom inteligencia. Ak by sme chceli dôjsť k určitému zovšeobecneniu, potom môžeme povedať, že inteligencia veľmi úzko súvisí s vekom a poznaním, či už individuálnym alebo celospoločenským a to vyúsťuje do múdrosti človeka, či ľudskej múdrosti. I Ruisel (1999) zdôrazňuje, že ľudská inteligencia je pozoruhodný fenomén a umožňuje rutinné vykonávanie veľkého počtu zmysluplných aktivít, a práve ten veľký počet a zmysluplnosť sa nedajú dosiahnuť za krátky čas a bez využívania rozumu. Vo svojich úvahách parafrázujúc Ananieva pridáva aj iný fenomén, a to, že inteligencia je zároveň aj večným problémom ľudstva, či už v súvislosti s dôsledkami našich nesprávnych hodnotení a rozhodnutí (napr. Černobyl), alebo pokusmi o zjednodušenú interpretáciu inteligencie. Inteligencia vždy bude pôsobiť nezávisle, bez šablón, schém a vopred stanovených kritérii a to platí aj pre jej výsledok, ktorým je múdrosť. Je to dané kognitívnou podstatou človeka, o ktorom už starí Gréci vedeli, že sa riadi svojim rozumom. Nezabúdajúc, že pre sokratikov, bola múdrosť - sofia hlavnou cnosťou... Avšak je pochopiteľné, že inteligencia pôsobí v celostnom kontexte ľudskej existencie, individuálnej i ľudskej skúsenosti. Je to schopnosť podmieňujúca efektívnosť človeka v každodenných životných situáciách, zvlášť v tých náročných. O to významnejšie sa nám problematika múdrosti, inteligencie spája so seniorom, ktorý je dennodenne postavený do náročných životných situácii, ktoré od neho vyžadujú vysoký stupeň inteligentných rozhodnutí. Ak ich nenachádza, častokrát je sklamaný, nešťastný a stráca zmysel života. Preto nás problematika zmyslu života seniora sprevádza už niekoľko rokov v súvislosti s výskumami, ktoré sme doteraz realizovali. Táto monografia je pokusom odpovedať na otázky hľadania zmyslu života adresnejšie a komplexnejšie aj v kontexte jeho multidisciplinárnosti. Ponúkajúc otvorený dialóg odborníkov, ktorý hľadajú , analyzujú, odpovedajú na túto základnú otázku z pohľadu filozofie, teológie, sociálnej práce, sociálnej pedagogiky, literárnej vedy a psychológie. Domievajúc sa, že každý si v nej nájde svoje vlastné odpovede na tak závažné otázky.

První číslo časopisu Historie – Otázky – Problémy, nového periodika Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, je věnováno raně novověké tematice. Jeho hlavní náplň tvoří studie, vzniklé v souvislosti se čtyřsetletým výročím vydání proslulého cestopisu Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. V díle publikovaném poprvé roku 1608 vylíčil jeho autor dobrodružnou výpravu z Čech přes Bavorsko, Rakousko a Itálii až do Svaté země a do Egypta. Studie jedenácti historiků a historiček v tomto časopise se zabývají jak osobností a tvorbou Kryštofa Haranta a dalších raně novověkých cestovatelů, tak intelektuálním životem na přelomu 16. a 17. století – od vytváření komunikačních sítí spojujících tehdejší české vzdělance s Evropou přes působení literárně činných měšťanských humanistů až po méně známé aspekty alchymie a astronomie. Časopis dále obsahuje recenze a anotace věnované některým aktuálním monografiím, vztahujícím se tematicky k období raného novověku, a oddíl prezentující diplomové práce studentů Semináře českých raně novověkých dějin ÚČD FF UK, obhájené v letech 1999–2008. Na stránkách časopisu se tak širší veřejnosti představuje aktuální činnost pracovníků, externích spolupracovníků, doktorandů i studentů tohoto semináře. Časopis vychází 2x ročně.