Filozoficka fakulta Univerzity Karlovy strana 3 z 3

Podle dat UNHCR z roku 2020 je na světě 26,4 milionů uprchlíků, polovinu z nich tvoří děti. Jejich situace není nijak jednoduchá a s celou řadou překážek se setkávají i v oblasti vzdělávání. V roce 2020 mělo pouze 77 % dětí uprchlíků přístup k základnímu vzdělávání (oproti 91 % celkové dětské populace) a jen 31 % ke vzdělávání středoškolskému. Práce popisuje situaci ve vzdělávání těchto dětí, včetně právního rámce zajišťujícího toto vzdělávání na světové i evropské úrovni. Autorka se zaměřuje především na nedávnou migrační krizi v Řecku, kdy přibližuje možnosti vzdělávání pro děti uprchlíků, a to jak formalizovaného, poskytovaného státem, tak neformalizovaného, zajišťovaného dobrovolníky (i z řad samotných uprchlíků) a neziskovými organizacemi. Pomocí kvalitativního výzkumu zkoumá bariéry, se kterými se poskytovatelé neformalizovaného vzdělávání setkávali ve snaze o doručování vzdělávání těmto dětem, a popisuje metody, jak tyto bariéry překonávali.

Časopis se zaměřuje na teorii a praxi sociální práce, sociální politiky a příbuzných disciplín. Jádrem čísla jsou recenzované akademické statě. Vedle nich jsou publikována předběžná a metodická sdělení a recenze domácích i zahraničních publikací.

Fotografii na obálce pořídila roku 1941 v protektorátní Praze agentura Centropress. Publikována byla v antisemitské knize Tajemství pražského hřbitova (Praha 1942), která je překladem části kontroverzního románu Biarritz, jehož autorem měl být John Retcliff. Za pseudonymem se skrývá německý spisovatel a sveřepý antisemita Herrmann Goedsche († 1878), uctívaný nacionálními socialisty. Fotografie je propagandisticky inscenována a představuje koláž skutečných židovských obyvatel Prahy. Ti měli být nejprve vizuálně vytěsněni a tím izolováni v rámci pražské městské komunity, aby pak byli z jejího středu odstraněni také fyzicky a nakonec zavražděni v koncentračních táborech. Snímek je tak symbolickým úvodem ke knize Vytěsněná elita, jež se snaží upozornit na významné osobnosti Německé univerzity v Praze, vytěsňované z naší národní paměti nacionálně-socialistickým a později i komunistickým režimem.

Historické životopisy jsou tradiční a úspěšnou formou psaní o dějinách přítomnou jak v akademickém prostředí, tak v populární kultuře. V důsledku toho má tato forma velký vliv na naše představy o minulosti. Jak vypadají současné teoretické diskuse o historických biografiích? Co lze říci o současné české životopisné produkci? A jaké koncepty mohou být podnětné pro životopisné psaní? Kniha nejdříve mapuje současnou českou i zahraniční diskusi pod hlavičkou teorie biografie. Představuje tak čtenářům toto badatelské pole skrze jeho klíčová témata a texty. Významnou část tvoří empirická studie současné životopisné produkce založená na výzkumu životopisných edic a kontroverzních biografií. Z ní se dozvídáme o tom, jaké významy a očekávání se v českém prostředí spojují s pojmem „životopis“. Na základě předchozích částí předkládá kniha pojem „biografického archivu“ jako základního a neredukovatelného rámce životopisného psaní.

První číslo časopisu Historie – Otázky – Problémy, nového periodika Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, je věnováno raně novověké tematice. Jeho hlavní náplň tvoří studie, vzniklé v souvislosti se čtyřsetletým výročím vydání proslulého cestopisu Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. V díle publikovaném poprvé roku 1608 vylíčil jeho autor dobrodružnou výpravu z Čech přes Bavorsko, Rakousko a Itálii až do Svaté země a do Egypta. Studie jedenácti historiků a historiček v tomto časopise se zabývají jak osobností a tvorbou Kryštofa Haranta a dalších raně novověkých cestovatelů, tak intelektuálním životem na přelomu 16. a 17. století – od vytváření komunikačních sítí spojujících tehdejší české vzdělance s Evropou přes působení literárně činných měšťanských humanistů až po méně známé aspekty alchymie a astronomie. Časopis dále obsahuje recenze a anotace věnované některým aktuálním monografiím, vztahujícím se tematicky k období raného novověku, a oddíl prezentující diplomové práce studentů Semináře českých raně novověkých dějin ÚČD FF UK, obhájené v letech 1999–2008. Na stránkách časopisu se tak širší veřejnosti představuje aktuální činnost pracovníků, externích spolupracovníků, doktorandů i studentů tohoto semináře. Časopis vychází 2x ročně.