Galén strana 23 z 55

Druhý díl Základů anatomie obsahuje informace o kardiovaskulárním a lymfatickém systému. Vzhledem k řadě novějších poznatků je část o srdci nově koncipována a jsou zařazeny i kapitoly o klinických zobrazovacích metodách vyšetření srdce a o vrozených vadách srdce. Kapitoly o vývoji srdce a o vývoji krevních a lymfatických cév připravili autoři s ohledem na soudobé poznatky založené na postupech buněčné a molekulární biologie. Uvádí molekulární mechanismy morfogenetických dějů a názvy příslušných molekul, aby se s nimi mohli studenti seznámit již nyní, neboť signální molekuly a transkripční faktory, které řídí morfogenezi, jsou exprimovány rovněž za patologických stavů a jejich stanovení má diagnostický význam. Rovněž problematice morfogeneze orgánových systémů je zde věnována větší pozornost než v předchozích dílech Základů anatomie. Do textu jsou navíc vloženy graficky zvýrazněné poznámky, které zdůrazňují funkci popisovaných struktur a uvádějí je do souvislosti s klinickou medicínou. Použité ilustrace mají převážně charakter jednoduchých a přehledných schémat, nechybí dokumentace z oblasti zobrazovacích metod a fotografie z archivu autorů textu. Text je určen především posluchačům lékařství, poslouží také v bakalářských studijních programech i v ostatních programech zaměřených na zdravotnickou problematiku.

Termín Z deníku osamělého běžce se poprvé objevil v měsíčníku Melodie zkraje osmdesátých let. Pod tímto názvem tam František Ringo Čech popisoval svoje postřehy z muzikantského života. Po třiceti letech se k názvu vrátil a na svých webových stránkách začal publikovat deníkové zápisky. Jejich první část mapuje celý rok 2012 a vychází v knižní podobě poprvé. Další svazek přinese deníky z let 2013 až 2015. Kniha není míněna jen jako zpráva o stavu Unie pro gardu. Je naopak adresována všem zájemcům o Mistrův život a dílo. Čtenář postupně a důvěrně poznává, na čem renesanční umělec pracuje, jaké problémy řeší, co jej trápí či naopak uvádí v nadšení. Ringovy deníkové zápisky jsou bohatou mozaikou vzpomínek, komentářů, ohlasů, úvah, obrazů, pochval i stížností na umělecký i politický svět, rodinu nevyjímaje. Před čtenářem defilují postavy hudebního, politického, výtvarného, televizního, divadelního i ryze soukromého života a díky Ringově upřímnosti čtenář rychle pochopí, zda jde o osobnosti obdivuhodné, významné, nebo naopak. Snad vás, jak Mistr sám v úvodu poznamenává, potěší vzpomínka na staré časy a dobré lidi. Píše i o šmejdech, ale dobrých lidí je díkybohu víc!

Myslím, že jsme opět velmi ohrožený národ, biologicky i kulturně. Jedenadvacet esejí nevypráví příliš o tom, co by český národ měl dělat, jestliže chce přežít, a popřípadě se dostat dál; víc mluví o tom, co by dělat neměl. Hodnotové myšlení naproti tomu říká, že je každý národ svého druhu jedinečný vesmír - stačí uvážit jen jazyk - a že jeho zánik je stejná škoda, jakou je zánik jakéhokoli druhu života. Vzdorovat zániku národa? Nevím o větší a nevděčnější námaze. Příliš velký podíl z nás totiž mylně očekává, že přežití zařídí někdo z nás. Domnívám se, že by v českém případě mohl být tenhle typ myšlení, cítění a chování výsledkem rychlé, dejme tomu šest století trvající koevoluce genů a kultury. Vypráví o tom například esej Altruismus. Převezmou svět vlastníci korporací, pro něž budou národy pouhým nástrojem? Čím méně budou národy autonomní, což nevylučuje kooperaci, tím to bude snazší. A platí dnes aktuální názor, že pokud národ a jeho stát nebudou kontrolovat imigraci, pak se národ v průběhu jedné až dvou generací ohrožuje poškozením identity a riskuje státnost?

Vladimír Veit ve své knize s výstižným podtitulem Ze života jednoho českého písničkáře nabízí čtenáři koláž svých písňových textů a vzpomínek na dětství, mládí a vlastní písničkářské začátky. Jako člen volného sdružení Šafrán zažil jeho zrod, vrcholná léta i pád, řízený komunistickou policií. Cudně a bez emocí popisuje též léta strávená ve vídeňském exilu, kam odešel po podpisu Charty 77. Knihu uzavírá vyprávění z let devadesátých, kdy se v éře začínajícího kapitalismu věnoval vydávání vlastní tvorby. Mozaiku textů doplňuje bohatá dobová dokumentace, diskografie a glosy Veitových kolegů a přátel. Vladimír Veit patří k první generaci našich městských písničkářů, ovlivněné zejména poezií beatniků, Donovanem a Bobem Dylanem, kteří začali veřejně vystupovat v druhé polovině 60. let. Jako křehký lyrik a výborný skladatel melodických písní býval zastíněn svými slavnějšími a výrazově suverénnějšími kolegy Vladimírem Mertou, Vlastimilem Třešňákem či Jaroslavem Hutkou. Patrně jen znalci vědí, že Veit je autorem hudby mnoha zásadních písní z Hutkova repertoáru. Asi nejvíce se však proslavil svým nevšedním a naléhavým zhudebňováním pestré palety autorů naší i světové poezie 19. a 20. století. Pro svou nenápadnou autorskou a interpretační sílu je již několik desetiletí považován za neopakovatelnou osobnost české folkové scény.

O svém kostrbatém životě a lidech zajímavých i zlých vypráví výtvarník, textař, enfant terrible českého folku, písničkář i rocker, zakladatel a dosud frontman kapely Extempore, která se v 70. letech snažila posunout český rock trochu jinam. Jeho životaběh sahá od dětství v eroticky dusném ghettu špitálu v Motole přes objevování světa v letech 1968 a 1969 a přes osobní i umělecké prohry a radosti, exil ve Vídni, návraty a útěky až po dnešek. Který, jak autor doufá, není ještě závěrem, ale nadějí na to, co by ještě rád dokončil, nakreslil, zahrál, napsal, ale i viděl a zažil. Pestrá a obsáhlá vzpomínková kniha popisuje setkání s mnohými - skvělými i ohavnými - lidmi za sedmdesát let života, přibližuje dobrodružství i nudnou bídu normalizace a líčí nekonečný boj s hloupostí a zlem - před sametem i po něm. Publikace je doplněna množstvím unikátních dobových dokumentů, diskografií a rejstříkem.

Tak jsem již zpátky v Kolumbii, třicet hodin čtyřmi různými autobusy z Quita až do Medellínu. Policejní kontroly hledají drogy a zbraně, po zuby ozbrojené motohlídky vyhledávají ozbrojence, ukrutné vedro, jedna hořící pneumatika, a tedy tříhodinové zpoždění… Rovněž nádherná příroda plná gigantických skalisek, vulkánů, jezírek a horské džungle. A báječní, milí lidé na cestě. Zkrátka: typické cestování po Jižní Americe. :-) Tak nějak vypadají e-maily ze země magického realismu od kamaráda, bluesmana „Matea“ Ptaszka. Jako školák objevil v knihovně svého táty knihu o válečných fotografech a od té doby snil o cestě do zemí, kde se něco děje a kde je to horké. Jeho sen tiše ustoupil do pozadí v době, kdy Matěj slavil úspěchy jako uznávaný hráč na foukací harmoniku a bluesový zpěvák, a s pochopením a trpělivostí dál čekal, až se Matěj stane nositelem prestižního světového ocenění pro hráče na foukací harmoniku, napíše oblíbenou učebnici hry na harmoniku, natočí několik úspěšných alb a po létech hraní v duu Ptaszek & Beňa se stane i leaderem vlastní kapely Dobré ráno blues band. Ale pak se sen razantně přihlásil o slovo. V roce 2015 opustil Matěj naše i zahraniční jeviště bluesových klubů a kulturáků a namířil si to se svojí paní do Jižní Ameriky. Svoje zkušenosti a zážitky z prvních měsíců shrnul do knihy o této „Amééérice“: svým nadšeným, vlídným a typicky necestovatelským způsobem nám přibližuje Mexiko, Guatemalu, Nikaraguu, Salvador, Ekvádor a Kolumbii, jak je poznal na vlastní kůži. Země s pro nás drsným podnebím, občas děsivou historií, ale plné skvělých lidí, kteří se každý den perou o život v podmínkách, v nichž by málokdo z nás obstál. A co na to oni? Usmívají se. Nezlomní lidé s velkým srdcem. Vítejte v Latinské Americe!

Autorova prvotina se pokouší zmapovat a rozkrýt témata, o kterých se nemluví. Člověk dnes funguje mechanicky, pohybuje se po svých „trasách“ a žije svůj život tak, aby moc neodbočil ze zažitého rituálu plánování, opakuje nastolené zvyky rok co rok, Jen občas mu bleskne hlavou myšlenka, že není něco v pořádku, cítí to, ale neumí to identifikovat. Autor se ve své knize pokouší popsat svět sám pro sebe, svět, který určuje a řídí běh věcí. Je to školství? Jsou to média a jejich vlastníci? Jsou to zájmové skupiny, různé tajné i polotajné organizace, rodové banky, náboženství? Komu vlastně vyhovují násilné intervence? Kdo nebo co stojí za globalizací? Náš základní problém je v tom, že ONI nám sdělují pouze to, co si myslí, že bychom měli vědět. A mají navíc náskok, přesně vědí, jak budeme myslet a reagovat. Nejpodstatnějším problémem naší společnosti je totiž skutečnost, že mnohdy již nejsme schopni rozlišit, co je podstatné, a co nikoli. Na tyto a podobné vysoce znepokojivé skutečnosti se nás autor pokouší upozornit, prorazit nám alespoň na chvíli začarovaný kruh v informačním toku kolektivního myšlení.

Všichni stárneme a to s sebou nese nárůst mnohých zdravotních a psychosociálních problémů. Velmi časté jsou například poruchy spojené s trávením. Zejména inkontinence stolice je zdrojem zdravotních, hygienických, psychických, ale i ekonomických obtíží a sužuje jak pacienty, tak osoby blízké a pečující. V publikaci Trápí vás zácpa nebo inkontinence stolice? autoři podávají pomocnou ruku pacientům, kteří dosud nenašli odvahu svůj problém konzultovat s lékařem, aby ho společně mohli vhodně a odborným způsobem řešit. Kniha vysvětluje základní problematiku a mapuje hlavní aspekty medicínské diagnostiky i léčby. Navíc poskytuje důležité rady v oblasti dietologie a správné výživy k nalezení cesty k opětovnému nabytí jistoty v plnohodnotném životě.

Již třetí vydání oblíbené učebnice fyziologie je určeno medikům, ale je vhodné také pro bakalářské studium ošetřovatelství a pro přírodovědné, pedagogické a tělovýchovné obory. V novém, přepracovaném vydání autoři přehledně a stručnou, přístupnou formou vysvětlují zákonitosti fyziologických pochodů v lidském organismu v normálním i patologickém procesu, a to s využitím nejnovějších výsledků ze všech souvisejících medicínských oborů.