Galerie hlavního města Prahy

Dvojníci nás fascinují už po staletí. V literatuře, filmu i výtvarném umění se vrací stále dokola, jako zlé znamení, ale i jako ochránce. Kniha nabízí poutavý a podrobný pohled na tento fenomén a rozvíjí ho nejen v rovině výtvarného umění – v českém i mezinárodním kontextu a napříč staletími – ale také v souvislostech literatury, filosofie a psychologie. Čtenář se tak setká s úvahami o rozdvojené osobnosti, alter egu, zrcadle či stínu za doprovodu bohatého obrazového materiálu, který text citlivě doplňuje. Kniha Dvojník vznikla u příležitosti stejnojmenné výstavy v GHMP. Doubles have fascinated us for centuries. In literature, film and visual art, they recur time and again, as evil omens but also as protectors. This book offers a captivating and detailed look at this phenomenon, exploring it not only in the context of visual art – in both the Czech and international contexts and across the centuries – but also in relation to literature, philosophy, and psychology. Readers will encounter reflections on split personalities, alter egos, mirrors and shadows, accompanied by rich visual material that sensitively complements the text. The book Dvojník (The Double) was created on the occasion of the exhibition of the same name at the GHMP. Texty: Iva Andrejsová, Stanislava Fedrová, Kristýna Jirátová, Tomáš Koblížek, Martin Skála Recenzoval: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. Překlad do angličtiny: Stephan von Pohl

Monografie Pavla Jasanského (1938–2021) je první souhrnnou publikací o díle tohoto výrazného českého fotografa, grafika a výtvarníka. Představuje komplexní pohled na jeho bohaté a mnohostranné celoživotní dílo, které se rozpíná od rané reportážní fotografie přes dlouhodobou reflexi pozdně moderní doby až k malířským a multimediálním přesahům. Publikaci editorsky připravil kritik fotografie Pavel Vančát v úzké spolupráci s rodinou autora. Kniha vychází česko-anglicky.

Publikace Enter the Room vychází u příležitosti stejnojmenné výstavy, kterou Galerie hlavního města Prahy pořádá v prostorách Domu U Kamenného zvonu (28. 3. – 14. 9. 2025). Její obsah je proto nejen zaměřen na popis vystavených děl či představení participujících autorů, autorek a kolektivů, ale také představuje celkový kurátorský koncept projektu. Pomyslné jádro knihy pak tvoří text Ondřeje Trhoně a Filipa Hauera, který přibližuje kritické strategie současné herní tvorby, a tím vymezuje i její pozici v širším rámci umělecké produkce. The publication Enter the Room coincides with the exhibition of the same name, organised by Prague City Gallery in the spaces of the Stone Bell House (28 March — 14 September 2025). Its content thus not only focuses on descriptions of the exhibited works or presentations of the participating artists and collectives, but also presents the entire curatorial concept of the project. The core of the book is formed by Ondřej Trhoň and Filip Hauer’s text, which outlines the critical strategies of contemporary game art and thus defines its positions in the broader context of artistic production.

Publikace Návratný průzkum: Vazby, struktury a proměny ostravské umělecké scény mapuje vývoj severomoravského kulturního centra od poloviny osmdesátých let až do současnosti. Zaměřuje se při tom hlavně na specifika tamního galerijního provozu, ale také na vazby sahající za hranice regionu. Kniha tak popisuje nejen formování umělecké subkultury před koncem státního socialismu a vývoj alternativního výstavnictví v období transformace, ale i personální obrodu kulturního dění po novém miléniu. Důraz je kladen rovněž na přehodnocení teritoriálního rámce výtvarné produkce, který byl pro Ostravu, jakož i celorepublikové dění dříve určující. Texty: Martin Drábek, Tomáš Knoflíček, Josef Ledvina, Johana Lomová, Terezie Nekvindová, Martin Netočný, Jitka Šosová, Kateřina Štroblová Odborná spolupráce: David Bláha, Renata Skřebská, Viktorie Vítů Fotografie: Eda Babák, Matěj Doležel, Jan Kolský, Martin Bražina, Daniela Dostálková, Petr Dub, Lukáš Kabon, Michal Kalhous, Tomáš Knoflíček, Oto Palán, Martin Polák, Ondřej Polák, Roman Polášek, Martin Popelář, Zdeněk Porcal, Marián Ravasz, Tomáš Souček, Jiří Šigut, Zuzana Šrámková, Jan H. Vitvar, Michal Vybíral Překlady: Tomáš Míka Redakce: Lenka Jindrová, Ondřej Krochmalný, Tony Ozuna Grafické řešení: St. Anymade (Petr Cabalka, Filip Nerad, Svatopluk Ručka) Produkce: Kristýna Terrones Černá, Katarína Valentová

Pražský Karlův most střeží třicet kamenných soch a sousoší. Většinou představují historické postavy, z nichž každá nějakým způsobem zasáhla do běhu světa a změnila ho k lepšímu. Je to pestrá společnost, skutečný výkvět Evropy. Duchovní působení světců, které přetrvává věky, mění Karlův most v neobyčejné místo. Můžeme tudy proběhnout s očima upřenýma na dlažbu. Anebo pomalu procházet mystickým koridorem a meditovat nad poselstvím svatých, kteří mlčky a trpělivě čekají na náš zájem.

Multietnický prostor meziválečného Československa představuje specifický kulturní fenomén. Výstava Nové realismy v Galerii hlavního města Prahy doplnila poznání meziválečné výtvarné kultury a umění o nový pohled a nabídla nedávno uceleně zmapovaný soubor výtvarného umění a fotografie z období let 1918 až 1945. Kapesní, česko-anglické vydání průvodce v elegantním designu Jana Havla nabízí atraktivní a srozumitelnou formou shrnutí vlastní výstavy a zároveň je samostatnou publikací, která zájemcům o výtvarné umění přibližuje díla, snažící o pronikavé, nepopisné zachycení skutečnosti. Knížka obsahuje stručné charakteristiky jednotlivých témat, dobové texty, časovou osu, mapové podklady, fotografické pohledy do instalace a reprodukce téměř stovky klíčových uměleckých děl z oblasti výtvarného umění a fotografie opatřené rozšířenými popiskami. Součástí je také „kruh“, mentální mapa nových realismů, shrnutí filmových projekcí a seznam vystavených děl. Editor: Helena Musilová, Anna Habánová, Ivo Habán Texty: Helena Musilová, Anna Habánová, Ivo Habán Fotografie: Jan Kolský

Název publikace Sochař a architekt. Korespondence Františka Bílka s Josefem Fantou parafrázuje titul vydaný roku 1948, uveřejňující tehdy korespondenci Bílka s básníkem Juliem Zeyerem. Právě prostřednictvím Zeyera a Zdenky Braunerové se mladý Bílek seznámil též s architektem Josefem Fantou (1856–1954). Povaha jejich epizodického (a příznačně ambivalentního) přátelství a jeho význam pro Bílkovu tvorbu dosud nebyly předmětem badatelského zájmu. Jejich vzájemná korespondence obsahuje množství neznámých informací týkajících se především sochařova raného tvůrčího období a ozřejmuje okolnosti některých jeho důležitých zakázek. Komentovaná edice dopisů obou umělců je uvedena souborem několika vybraných, dosud rovněž nepublikovaných písemností přibližujících Bílkovy nesnadné začátky včetně jeho vlastního popisu pověstné osudové konfrontace s Josefem Václavem Myslbekem v září 1892. S cílem zpřístupnit Bílkovu pozoruhodnou osobnost a jeho dílo i zahraničním badatelům je celá publikace dvojjazyčná; do angličtiny tak byly přeloženy i transkribované dopisy. Edice dosud nepublikované vzájemné korespondence sochaře Františka Bílka (1872?1941) a architekta Josefa Fanty (1856?1954) obsahuje množství neznámých informací o Bílkově raném tvůrčím období a některých jeho důležitých zakázkách. Fanta sice patřil k blízkým přátelům Julia Zeyera, jeho vztah s Bílkem byl nicméně příznačně komplikovaný a kontroverzní. Komentovaná a kontextualizovaná edice dopisů obou umělců je doplněna úvodní studií a několika dalšími – zde nově publikovanými – písemnostmi ozřejmujícími nesnadné Bílkovy počátky včetně osudového střetu s Myslbekem v září 1892. Texty: Martin Krummholz Fotografie: Archiv architektury Národního technického muzea, Archiv GHMP, Archiv Národní galerie Praha, Josef Jindřich Šechtl, Literární archiv Památníku národního písemnictví, Státní okresní archiv Nymburk – Archiv města Poděbrady, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Tomáš Souček Překlad do angličtiny: David Vichnar Redakce českých textů: Eva Hrubá Redakce anglických textů: Jeffrey A. Howe

Monografie, do které přispělo deset domácích i zahraničních autorů, odborníků v oblastech dějin umění a historie, se zabývá různými aspekty uměleckého i politického života chorvatského sochaře Ivana Meštroviće (1883–1962). Věnuje se kontextu vývoje sochařství v době Meštrovićova uměleckého zrání, zejména během jeho vídeňských studí a působení v Paříži pod vlivem Augusta Rodina. Pozornost také zaměřuje na politický rámec Meštrovićova díla, které formovalo vizuální formu nacionální a státní ideologie někdejší Jugoslávie. Objevné poznatky přinášejí kapitoly o Meštrovićových vazbách na české prostředí a o české reflexi Meštrovićova díla. Autoři shodně poukazují na Meštrovićovo úsilí vyjadřovat se skrze parciální národní či náboženské motivy k obecně lidským tématům a univerzálním humanistickým hodnotám. Zároveň představují Meštroviće jako mezinárodně vysoce úspěšného umělce bořícího bariéry mezi údajnými centry a periferiemi světového umění. Kniha je dosud nejrozsáhlejší odbornou publikací věnovanou tomuto významnému sochaři v českém jazyce. Přináší řadu dosud nepublikovaných zobrazení, zejména pak snímky Meštrovićových soch od českého fotografa Josefa Sudka. Všechny texty jsou paralelně v češtině a angličtině. Součástí knihy je taktéž životopisná chronologie, reprinty textů o Meštrovićovi od předních českých výtvarných kritiků první poloviny 20. století a výběrová bibliografie zaměřená na českou produkci o Meštrovićovi. Kniha vychází u příležitosti stejnojmenné výstavy uspořádané v Galerii hlavního města Prahy ve spolupráci s Muzei Ivana Meštroviće ve Splitu a Záhřebu. Editoři: Sandra Baborovská, Ondřej Vojtěchovský, Barbara Vujanović Texty: Sandra Baborovská, Aude Chevalier, Irena Kraševac, Hana Larvová, Marijan Lipovac, Alena Pomajzlová, Dalibor Prančević, Ondřej Vojtěchovský, Barbara Vujanović, Petr Wittlich Resumé: Barbara Vujanović Životopisná data: Barbara Vujanović, Ondřej Vojtěchovský Fotografie: Anderson – Fototeka Galerije Meštrović; Barbara Šarić – Fototeka Galerije Meštrović; Boris Cvjetanović – Fototeka Galerije Meštrović; Carl Thiefs – Fototeka Galerije Meštrović; Česká pošta, s.p.; ČTK; Eugene Druet – Fototeka Galerije Meštrović; Fine Art Archives of the Croatian Academy of Sciences and Arts; Firšt – Fototeka Galerije Meštrović; Foto Tonka – Fototeka Atelijera Meštrović; Hervé Lewandowski – Musée Rodin, Paris; Christian Baraja – Musée Rodin, Paris; Institut za povijest umjetnosti; Jerome Manoukian – Agence Photographique du Musée Rodin; Josef Sudek; Moravská zemská knihovna v Brně; Moritz Nahr – Fototeka Galerije Meštrović; Museums and Galleries of Konavale; Muzej grada Beograda; Muzeji Ivana Meštrovića; Národní archiv; Národní galerie Praha; Národní knihovna České republiky – Slovanská knihovna; Svetozar Prodanović – Fototeka Atelijera Meštrović; Österreichische Nationalbibliothek, Wien; The Cleveland Museum of Art; Uměleckoprůmyslové museum v Praze; Valentino Bilić Prcić – Fototeka Galerije Meštrović; Victoria & Albert Museum, London; Vlado Bohdan – Ústav dějin umění AV ČR v. v. i.; Zoran Alajbeg – Fototeka Galerije Meštrović Překlad z chorvatštiny a angličtiny: Lucie Vidmar, Branislava Kuburović Překlad do angličtiny: Lucie Vidmar, Branislava Kuburović Překlad z francouzštiny: Michala Marková

I když umělecká, stejně jako jakákoliv jiná fotografie už dávno není specifickým, snadno definovatelným médiem, stále snad zůstává citlivou deskou zobrazující identity současného světa. Otázka, jaká je její role poté, co ji adoptoval internet a sociální sítě, však zaměstnává nejen současné teoretiky, ale především řadu umělců samotných. Multiplicita, manipulovatelnost a všudypřítomnost digitálního obrazu poskytují takřka neomezené možnosti a oscilování mezi reprezentací a participací, autentickým a posthumánním, pohyblivým a statickým a dalšími rozhraními nastoluje celou řadu témat a zpětných reflexí média. V reakci na živelný proces fragmentace svébytného uměleckého média do sdílené, autonomně jednající komunikační sítě můžeme v tvorbě umělců, vycházejících z fotografických principů, sledovat různé reflexívní přístupy: Obrat k materialitě a organickým tvarům, hmatovým a jiným smyslovým aspektům, k singularitě díla, k abstraktním formám, k akcentování sociálních či psychologických funkcí média… Škála všech přístupů je těžko uchopitelná jinak než metaforicky – třeba představou rozpínajícího se vesmíru. Vyslali jsme do něj klíčové slovo „postmediální fotografie“. Ukázalo se několik pozoruhodných objektů, myšlenek a postřehů, které předkládáme tak, jak jsme je našli: prostřednictvím odpovědí od desítky teoretiků nabízíme fragmentární sondu do postmediálního fotografického a digitálního obrazu, který alespoň symbolicky zachycuje hybridní a výsostně prosíťovaný charakter naší situace. Zahlédneme kosmické objekty vzniklé v nedávné minulosti nebo také před desítkami let, pozorovatelné ze stále nových úhlů. Katalog Věštění z noční oblohy částečně zakryté mraky. Role fotografie v postmediální době vychází ke stejnojmenné výstavě konané v Domě fotografie od 24. května do 18. září 2022. Editorka: Jitka Hlaváčková Texty: Palo Fabuš, Jitka Hlaváčková, Andrea Průchová Hrůzová, Hana Janečková, Václav Janoščík, František Kalivoda, Jen Kratochvil, Vojtěch Märc, Lucia Gregorová Stach, Barbora Trnková, Pavel Vančát, Filip Vančo Překlad z českého jazyka: Adrian Dean, Jan Morávek Překlad z anglického jazyka: Martin Micka Redakce textů: Tatjana Štemberová Fotografie: Larry Achiampong & David Blandy; Hynek Alt, Ruth Beale Studio; Ivars Gravlejs, Tomáš Hliva, Jana Ilková, Nikol Czuczorová, Richard Janeček, Andrej Kiripolský, Alena Kotzmannová, Markéta Magidová, Markéta Othová, Martin Polák, Lucie Rosenfeldová, Erica Scourti Studio; Matěj Smetana, Jonáš Strouhal, Petr Svárovský, Ezra Šimek, Jiří Thýn, Leevi Toija, Aleksandra Vajd, Max Vajt

Katalog Suška Kameny / Škoda Objekty vychází ke stejnojmenné výstavě Michala Škody a Čestmíra Sušky konané v Zámku Troja od 6. dubna do 3. října 2022. Michal Škoda pracuje s maximálně redukovanými tvary, které v prostoru hybridně expandují a nepřipomínají tak klasické stereometrické útvary. Působí jako objekty odvozené z futuristické architektury nebo schránky ukrývající nějaké magické tajemství. Vedle toho se intenzivně zabývá kresbou, která je plošným vyjádřením prostorových rozvrhů sledovaných v objektech. Vedle minimalistického tvarosloví je důležitou výrazovou složkou jeho prací užití černého monochromu nebo jednoduchého kontrastu černé a bílé. Čestmír Suška svou práci často definuje skrze materiál. V současnosti stojí pevnýma nohama v nové etapě, která je svázána s kamenem. Perforované cisterny jsou minulostí a odebírání hmoty z kamenného bloku představuje zcela opačný sochařský postup, který vyžaduje nejen řemeslo a flexibilní vnímání kvality kamene, ale nesmí zároveň dojít k ohnutí původní koncepce budoucího díla.

Katalog Mlčení, torzo, přítomnost vychází ke stejnojmenné výstavě Jiřího Thýna konané v Domě fotografie od 29. června do 3. října 2021. Do publikace přispěli kurátorka výstavy Sandra Baborovská, teoretička fotografie Mariana Serranová a historik umění Adam Mazur. Výstavní projekt stejně jako kniha Mlčení, torzo, přítomnost navazuje na výstavu Předobrazy, prostor, abstrakce, která se před deseti lety uskutečnila v bývalých prostorách Galerie hlavního města Prahy ve druhém patře Staroměstské radnice. Tehdy Thýna inspiroval kubistický sochař Otto Gutfreund. Nyní, v případě projektu Mlčení, torzo, přítomnost, pak výrazná osobnost meziválečné avantgardy Hana Wichterlová(19031990). Bohatě obrazově doprovozená publikace se rovněž věnuje výstavě Tvar, práce a dvě tlustá břicha, která se odehrála v galerii hunt kastner, kde se Thýn vyrovnával s dílem sochařky Aliny Szapocznikow. Editorka: Sandra Baborovská Texty: Sandra Baborovská, Mariana Serranová, Adam Mazur Překlady do angličtiny: Stephan von Pohl Redakce textů: Ondřej Krochmalný Fotografie: Jiří Thýn, Tomáš Souček, Ondřej Polák Grafická úprava: Anymade studio

Katalog k výstavě Jan Jedlička plánované od 28. 4. 2021 v 2. patře Městské knihovny v Praze. Jan Jedlička je malířem, kreslířem, grafikem, fotografem a filmařem, ale také chodcem, pozorovatelem a médiem. Jeho obrazy jsou především záznamem toho, co prožívá při chůzi krajinou a v závislosti na jejích proměnách. Kombinováním nejrůznějších technik a médií vytváří vícevrstevnaté obrazy míst, sledovaných obvykle v dlouhých časových horizontech. Katalog, který doprovází monografickou výstavu, připravenou pro prostory Městské knihovny Galerie hlavního města Prahy, jako první představuje Jedličkovo dílo vcelku. Není koncipován chronologicky, ale jako mapování autorova pohybu krajinou a cestami různých uměleckých strategií. Protože každé Jedličkovo dílo je bez výjimky spojeno s určitým místem a časem, je také výběr děl tematicky členěn podle tří nejvýznamnějších geografických oblastí, v nichž autor pobýval: italská Maremma, Praha a některé oblasti britských ostrovů. Texty: Jitka Hlaváčková, Marie Rakušanová, Kateřina Svatoňová, Friedemann Malsch, Bruno Cora

Katalog výstavy Sníh, kámen, hvězda, strom autorů Vladimíra Havlíka a Rudolfa Sikory vznikl s ambicí co nejvíce uchovat a zpřítomňovat probíhající přehlídku, která představila díla obou autorů formou vizuální eseje o našich snech o přítomnosti a tušené budoucnosti. Klíčem výstavy tak nebylo historizující hledisko, ale aktualizace obsahů a témat, s nimiž autoři pracují. Mimo kurátorský text, kontextualizující vystavená umělecká díla vůči tématům, problémům a výzvám dneška, publikace obsahuje sled reprodukcí děl, který zračí vnitřní logiku a rytmus výstavy samotné. Výstava od: 12. 5. 2020 do: 27. 9. 2020, Colloredo-Mansfeldský palác, Karlova 1/189/2, Praha 1, piano nobile a 3. patro Překlady do angličtiny: Stephan Von Pohl Předtisková úprava fotografií: Studio Zdaar (David Šrot a Kryštof Novák) Redakce textů: Ondřej Krochmalný Grafická úprava: Studio Zdaar (David Šrot a Kryštof Novák)

Tvorba malíře Josefa Žáčka má hluboce sociální a politický kontext. V současnosti kriticky reaguje na skryté i otevřené manipulace masmédií, otázku terorismu a na situaci vyvolanou uprchlickou krizí v Evropě. V publikaci ANTICORPS mimo jine umělec ukazuje svět jako každodenní mechanismus lidského konání, stereotypů, standardních úkonů.

Nově vydávaná publikace věnovaná trojskému zámku popisuje stavební historii a okolnosti vzniku tohoto celoevropsky významného barokního komplexu. Architektura, mimořádně kvalitní výzdoba i společenské vazby budovatele Troji, hraběte Václava Vojtěcha ze Šternberka, jsou zde poprvé vsazeny do širšího kontextu středoevropského umění závěru 17. století. Bohatě ilustrovaný a názornými schématy vybavený titul je zároveň koncipován jako praktický průvodce objektem, vycházející vstříc potřebám jak běžných tak i odborněji zainteresovaných návštěvníků.

Výpravná velkoformátová publikace vydaná ku příležitosti výstavy konané ve Veletržním paláci představuje monumentální dílo Alfonse Muchy. Tematické rozpětí Slovanské epopeje sahá od působivých představ slovanského dávnověku a uctívání pohanských božstev, přes znázornění historicky doložených událostí, důležitých především z myšlenkového a kulturního hlediska, až po závěrečnou vizi duchovního významu Slovanstva pro celé lidstvo. V deseti plátnech se Mucha zabýval českými dějinami: „česká epopej“ představovala ideovou osu celého díla. Mucha kladl důraz na husitství a Jednotu bratrskou, tedy etapu, kterou v souhlase s Františkem Palackým, Ernestem Denisem, Jaroslavem Bidlem a Tomášem Garriguem Masarykem považoval za nejvýznamnější.