Gallery strana 2 z 8

Soubor 1088 barevných fotografií z cesty na Kubu, kterou na jaře 2005 podnikla dvojice renomovaných českých výtvarníků - grafik Michal Cihlář a sochařka Veronika Richterová. Přestože se jejich snímky soustřeďují na nejrůznější drobné detaily, vytržené ze svých obvyklých souvislostí (např. mozaiky chodníků, agitační hesla, kapoty ojetých automobilů či torza kdysi honosných hotelů), výsledkem je celkový, velice pestrý a autentický obraz současné Kuby, především pak její "dekadentně krásné" metropole, Havany.

Po velmi úspěšném prvním dílu – Barrandov I., Vzestup k výšinám, vychází pod názvem Barrandov II., Zlatý věk, další díl strhující historie Barrandovského studia, která je zároveň ve značné míře i příběhem českého filmu. Budování moderního československého filmového průmyslu ve „zlatých“ třicátých letech slibovalo těm, kdo se na něm podíleli, naplnění nejrůznějších ambicí a „hvězdných“ snů meziválečná idyla však neměla trvat věčně…Poutavé vyprávění opět ilustruje množství unikátních a dosud nepublikovaných fotografií z natáčení, snímky herců, režisérů, záběry z ateliérů i dobová dokumentace prostředí Barrandova a jeho okolí.

Jak podtitul napovídá, jde o literární koláž, ve které se střídají tři žánry: rozhovor, původní výňatky z instrukcí nejbližším spolupracovníkům na Hradě a deníkové zápisy z doby práce na tomto textu. V knize se střídají nejen žánry, ale i čas a místa. Václav Havel staví knihu jako drama a se všemi materiály zachází jen jako s podklady, jejichž konečnou formu si diktuje "divadelní" struktura. I z partnera rozhovoru Karla Hvížďaly se postupně stane postava tohoto zvláštního literárního útvaru. Díky zvolené metodě má kniha trvalé napětí, které čtenáře doprovází až do poslední stránky. Autor nechává v knize nahlédnout do způsobu svého komplikovaného myšlení, prezentuje své názory na politiku a politiky, soukromí a zároveň odpovídá na nejčastější výtky vznášené po léta proti jeho osobě. Kniha je volným pokračováním Dálkového výslechu Václava Havla. Před dvaceti lety vedl Karel Hvížďala rozhovor s disidentem Havlem před jeho blížící se padesátkou.

Většina z nás zná Vladimíra Jiránka po desetiletí především jako komentátora událostí, jako spolupracovníka novin a časopisů, ilustrátora, autora animovaných filmů a večerníčků. Vladimír Jiránek je ale také autorem šestnácti knih, jejichž námětová skladba se vždycky soustředí k problému, který prostupuje jen zdánlivě anekdotické děje každodennosti, který je společným jmenovatelem toho, co v té či oné oblasti života přinesl den. Automobil má jako instrument umožňující přemísťování lidí a věcí už dávno pevné, ba stále pevnější místo v životním stylu naší doby. Což se zdaleka netýká jen jeho základní funkce. O tom je sedmnáctá autorská knížka.

Práce předního českého uměleckého historika, specialisty na domácí uměleckou scénu 60. let 20. století, která se na příkladech tvorby těch nejzajímavějších a nejpřínosnějších uměleckých individualit zabývá interpretací uměleckých děl. V samostatných kapit

Rozsáhlá obrazová monografie Adolfa Hoffmeistra doprovází stejnojmennou výstavu pořádanou Galerií hlavního města Prahy ve spolupráci se společností Gallery (Dům U kamenného zvonu a II. patro Staroměstské radnice v Praze,19. listopad 2004 – 20. únor 2005). Život Adolfa Hoffmeistra (1902 – 1973) je úzce spjatý s osudy českého moderního umění v historických souvislostech předválečného i poválečného Československa: tento mnohostranně talentovaný příslušník meziválečné avantgardy, jeden ze zakladatelů Devětsilu a spolupracovník Osvobozeného divadla Voskovce a Wericha, byl spisovatelem, malířem, karikaturistou, kreslířem, kolážistou, ilustrátorem, autorem knižních obálek, publicistou i dramatikem působil rovněž jako právník a diplomat, stal se profesorem a posléze též rektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze a organizačně uváděl v život řadu významných kulturních akcí doma i v zahraničí. Neutěšené politické poměry ve vlasti ho na sklonku života přinutily stáhnout se do nedobrovolného ústraní. Na čtyřsetstránkové publikaci s četnými reprodukcemi a dokumentárními fotografiemi, kterou graficky upravila Světla Kořánová, pracoval autorský kolektiv (Polana Bregantová, Lenka Bydžovská, Josef Vojvodík a Tomáš Winter) pod vedením hlavního editora Karla Srpa. Knihu doplňuje podrobná biografie, bibliografie a soupis výstav.

Zatím poslední básnická sbírka Václava Daňka ohlašuje návrat k básníkově dominantní formě, k sonetu, a najdeme v ní i kaligramy. Zahrnuje pět oddílů - Barevné sonety, Imaginární sonety, Elementární sonety a Věnec sonetů (Láska). Vychází u příležitosti aut

Podrobně zpracovává jak Fárovu volnou tvorbu v nejrůznějších technikách (malba, kresba, koláž, asambláž, objekt), tak i jeho tvorbu užitou - především ve sféře divadla, kde dlouhodobě působil jako jevištní výtvarník, autor scén a kostýmů, divadelních programů a plakátů k inscenacím (Armádní umělecké divadlo E. F. Buriana, Divadlo Na zábradlí, Činoherní klub); představuje se i jako grafik knižní a časopisecký. Závěr publikace doplňují životopisné údaje, soupis Fárových výstav, jeho scénografického díla, typografických prací (připravila Polana Bregantová), bibliografie, seznam vyobrazení, jmenný rejstřík a anglické resumé.

Barevná obrazová publikace představuje zejména tvorbu tří osobností, které se nejvíce zasloužily o slávu a věhlas míšeňské manufaktury obrazem i slovem jsou prezentováni i další vybraní modeléři, kteří v rozmezí téměř tří století s míšeňskou porcelánkou s

Velkou reprezentativní monografií připomíná Gallery jednu z uměleckých osobností, jejíž dílo se podstatně podílí na formování české výtvarné kultury od počátku šedesátých let dodnes, ale která byla díky specifickému zaměření své tvorby někdy neprávem opomíjena. Je to Lubomír Přibyl, který již v druhé polovině padesátých let směřoval k moderní oproštěné formě a propracoval se k osobité abstrakci. Na samém počátku šedesátých let pak velice originálně spojil prostředky strukturální malby s minimalistickou skladbou obrazů, tehdy také začal v reliéfních obrazech důsledně uplatňovat monochromii, většinou stříbrnou nebo černou. Díky tomuto svému specifickému zaměření měl jako první u nás nejblíž k těm problémům, jaké přinášelo na mezinárodní výtvarnou scénu hnutí Zero. V mezinárodním kontextu se začal již tehdy objevovat především díky svým grafikám, v nichž přehodnotil možnosti tisku z materiálové matrice. V průběhu dalších desetiletí zůstává Přibyl věren monochromii i užívání jazyka geometrie a postupně zkoumá řadu problémů, vycházejících z lineárních konstrukcí a jejich řazení podle určitých pravidel. Postupem času se ovšem ve sféře umělcova zájmu objevují také některé syntakticky složitější konstrukce... Autorem textu Přibylovy monografie je Jiří Valoch, který jeho dílo sleduje od poloviny šedesátých let, kdy jej také poprvé prezentoval na výstavách.

Fotografická publikace s barevnými snímky ze všech koutů světa od fotografa Jana Halašky (narozen v roce 1956 v Praze, od roku 1979 žije ve Woodstocku v USA) je ukázkou pestré plejády nejrůznějších obrazových postřehů a zážitků z fotografových četných ces

Fotograf Bohdan Holomíček zachytil na fotografiích jednu sezonu v Národním divadle.

Monografie představuje osobu a dílo Maxe Švabinského. Katalog vychází u příležitosti stejnojmenné výstavy pořádané společností Gallery.

Katalog vychází u příležitosti stejnojmenné výstavy pořádané Galerií Hlavního města Prahy a společností Gallery v Domě u Kamenného zvonu (19.11.2002 - 2.3.2003) a v Moravské galerii v Brně (2003).

Obrazová publikace s barevnými reprodukcemi děl současné přední české výtvarnice Jaroslavy Severové vychází jako katalog výstavy jejích digitálních tisků a světelných objektů v Galerii moderního umění v Hradci Králové a v Alšově jihočeské galerii (Wortner