HOST - vydavatelství strana 20 z 52

Napínavá rodinná sága odehrávající se v Dorsetu a ve Francii Jedné bouřlivé noci roku 1928 vyplaví moře na břeh Lamanšského průlivu velrybu. Podle zákona patří králi, ale dvanáctiletá osiřelá Cristabel s ní má jiné plány. Spolu s dalšími obyvateli venkovského panství Chilcombe — sestrou Flossie, bratrem Digbym, služkou Maudie a hostujícím umělcem Tarasem — si z hrudního koše obrovského zvířete udělají divadlo. Jen tam, pod klenbou z velrybích kostí, může Cristabel uniknout bezohlednému chování svých nevlastních rodičů i rázné vychovatelce a nechat zazářit svou fantazii. Blíží se ale druhá světová válka, která odkloní životy jednotlivých protagonistů na zcela jiné koleje. Někteří z nich už nechtějí hrát role, které se od nich očekávají, a tak v počínajícím světovém konfliktu musí každý z nich najít způsob, jak napsat svůj vlastní příběh…

Co se musí stát, aby se z nejhoršího léta stalo léto nejlepší? Vypadá to, že šestnáctiletý Friedrich na konci školního roku propadne. Jeho poslední šancí je reparát, což znamená obětovat rodinnou dovolenou, obětovat léto. A jako by to nestačilo, dozví se, že se musí na opravné zkoušky připravovat u prarodičů. Friedrich se zhrozí — děda mu vždycky připadal přísný a odtažitý. Jedinou útěchou mu je babička Nana. A taky Beate, dívka v zelených plavkách, kterou potkal na koupališti pár dní před začátkem prázdnin. Navzdory nepříjemným očekáváním pozná v následujících týdnech dědu v úplně novém světle, vyslechne si příběh o tom, jak se jeho prarodiče ¬seznámili, a poprvé v životě se zamiluje. Zkrátka skoro dokonalé léto, nebýt Friedrichova nejlepšího kamaráda Johanna, který navenek působí pohodově a sebejistě, ale pod povrchem se ukrývá komplikovaná osobnost.

Učitel národů na cestě hledání moudrosti, harmonického světa a lepšího člověka Svazek I obsahuje proslulý Labyrint světa a Lusthauz srdce, alegorický příběh Poutníka odhalujícího marnost a přetvářku lidského počínání, a útěšný teologicko-filozofický traktát Centrum securitatis (známý též jako Hlubina bezpečnosti) o odpoutávání se od pomíjivých věcí a o spočinutí v Bohu. Oba spisy vychází vůbec poprvé v nejstarší známé rukopisné podobě, v případě Labyrintu jde o rukopis z konce roku 1623, v případě Centra z doby kolem roku 1625. Součástí vydání jsou nejen původní ilustrace, ale i rozsáhlá evidence změn provedených v tištěných verzích — čtenář tak může porovnat, jak se texty v průběhu Komenského života měnily. Zejména podoba Labyrintu světa je výrazně odlišná, scházejí některé autobiografické pasáže (putování po moři, zážitek z opilosti) a závěrečné kapitoly odehrávající se v hradu Moudrosti. Centrum securitatis tradičně doplňuje krátké pojednání Renuntiatio mundi, to jest Výhost světu, rozvádějící téma nalézání jistoty v Boží moudrosti. Svazek II je sestaven z osmi pastoračních a apelativních textů, seřazených chronologicky podle data prvního zveřejnění, jimiž se Komenský snažil povzbudivě promlouvat k českým exulantům, členům Jednoty bratrské. Mezi nimi vyniká především čtyřdílný cyklus Truchlivý (Truchlivý I, asi 1623; Truchlivý II, asi 16241625; Řvání hrdličky, 1650; Smutný hlas, 1660), ilustrující rozdílnost mezi tísnivou atmosférou doby pobělohorské a deziluzí let padesátých a šedesátých. Doplňují jej dva stejně koncipované texty: Napomenutí (1649) připojené k vydání osmé knihy historie Jednoty bratrské polského šlechtice Jana Łasického a slavný Kšaft umírající matky Jednoty bratrské (1650) přinášející povzbuzení i v chvílích beznaděje malé církve, jehož prorocká slova o navrácení vlády do rukou českých se stala majetkem celého národa. K této uzavřené skupině útěšných spisů jsou připojeny dva výrazné příklady Komenského homiletické tvorby z roku 1649, ozřejmující náladu panující v Jednotě po uzavření vestfálského míru: Kázání pohřební nad Pavlem Fabriciem a Kázání o vymítání ďábelství. Celou edici i s komentářem, kritickým aparátem a vysvětlivkami připravil přední český komeniolog Tomáš Havelka.

Křišťálová studánka v Chicagu? Fejetony a příhody, v nichž Josef Václav Sládek seznamoval soudobou českou veřejnost se svými zážitky z cesty po Severní Americe, obohacují tradiční portrét básníka o nové rysy, a představují ho tak v nezvyklé roli zpravodaje a publicisty. Soubor je uspořádán chronologicky, aby věrně rekonstruoval Sládkovo putování po Spojených státech, kam z politických, ekonomických nebo osobních důvodů mířily v šedesátých letech 19. století vlny emigrantů ze střední Evropy, aby si splnily svůj „americký sen. Sládek si s respektem i dojetím všímá individuálních osudů bezejmenných tuláků, groteskních podivínů, romantických dobrodruhů i šťastně usazených farmářů, vypráví o vtipných i pohnutých setkáních s českým, potažmo slovanským živlem, popisuje stereotypy spjaté s irskými nebo čínskými přistěhovalci, skepticky sleduje domorodé komunity černochů a míšenců, a především odsuzuje kruté zacházení s indiány, jejichž údělu a kulturnímu odkazu věnuje nejvíc pozornosti. Soubor Má Amerika vychází v České knižnici podruhé, a to v revidované podobě a s rozšířenými vysvětlivkami.

Tylova dramata nově představená Realizaci svazku Tylových divadelních her v České knižnici předcházely roky diskusí nad jeho koncepcí. Cílem nebylo jen vybrat to nejlepší z tvorby uznávaného dramatika devatenáctého století, ale rovněž uvést do čtenářského povědomí interpretace her, nezkreslené pokřivenou vykladačskou tradicí let minulých. Tohoto nelehkého úkolu se nakonec zhostil Dalibor Tureček. Se zřetelem k žánrovým proměnám Tylovy dramatiky, od raných kusů ovlivněných vlasteneckou romantikou po výrazně biedermeierovský tón děl posledních, předkládá současnému čtenáři šest Tylových divadelních her společně s obsáhlým průvodním komentářem. Veršovanou tragédii vysokého stylu Čestmír (1835), hru o polepšení Pražský flamendr (1846), prerealistickou hru ze soudobého života Paličova dcera (1847), vrcholná historická dramata s propracovanou psychologií postav Kutnohorští havíři (1848) a Krvavé křtiny (1849) a populární dramatickou báchorku Strakonický dudák (1847) edičně ošetřil a vysvětlivkami opatřil František Martínek.

První Čech, který spatřil pyramidy a výbuch Etny Reprezentativní výběr z poezie a dochované korespondence Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic v chronologicko-tematickém uspořádání vybízí k exkurzi do Evropy doznívajícího středověku a nastupujícího humanismu, do doby zámořských objevů, technologických inovací a vynálezů, ale také náboženských konfliktů, morových epidemií a turecké hrozby. Díky unikátnímu prozaickému překladu Marty Vaculínové promlouvá Hasištejnský k dnešnímu čtenáři zcela srozumitelně a přirozeně. S charakteristicky kritickým nadhledem mu nabízí spontánní vhled jak do veřejných roztržek a politických intrik na dvoře Vladislava Jagellonského, tak do soukromí vzdělaného šlechtice, horlivého katolíka, který si v životě kladl vysoké cíle, skládal milostnou i duchovní lyriku a miloval knihy. Pro čtenáře, kteří se s dobovými reáliemi či antickou mytologií setkávají poprvé, připravila Marta Vaculínová praktické vysvětlivky, znalce zase potěší možností porovnat latinský originál nebo starší, časoměrný či přízvučný překlad, všem je určen její doprovodný komentář, v němž přibližuje Bohuslavovu osobnost, tvorbu a vymezuje jeho místo v dějinách literatury.

Nové, textově nejspolehlivější vydání Výbor tvoří nejvýznamnější Bondyho básnické sbírky a lyricko-epické skladby z první poloviny padesátých let (Totální realismus, Trapná poezie, Pražský život, Dagmara aneb Nademocionalita, Für Bondy’s unbekannte Geliebte aneb Nepřeberné bohatství, Velká kniha, Malá kniha a Zbytky eposu), k nimž je na úvod přiřazena raná, doposud oficiálně a v celku nepublikovaná próza 2000. Edičně navazuje na samizdatové vydání Jana Lopatky (1977) a na řadě míst koriguje znění Bondyho básnických spisů (2014). Svazek uspořádal a komentářem doprovodil znalec a dlouholetý editor Bondyho díla Martin Machovec.

Ve společnosti, která o sobě není schopna vyprávět, je obtížné nacházet smysl. Máme k dispozici nepřeberné množství nástrojů k šetření času — a přitom nic nestíháme. Dějinné události jako by bez přestání probíhaly kolem nás. A přece jsou hned zapomenuty, jelikož se z nich nedá sestavit jednolitý, smysluplný příběh. Podobné je to i s lidským životem, který se roztříštil do tisíce přítomností. Žijeme v časovém paradoxu: neustále se něco děje a zároveň se nic nemění. Projevem tohoto stavu „zběsilé strnulosti“ jsou pak mimo jiné i úzkostné stavy a deprese, jejichž diagnóz rok od roku přibývá. Kniha Společnost úzkosti vypráví o původu tohoto paradoxu — o mizení prostoru politiky coby společenského synchronizátoru a místa vyprávění o minulosti i vytváření představ o budoucnosti. A také o tom, jak je vzniklé vakuum zaplněno informacemi, zbožím, zážitky a chronickou úzkostí ze skutečnosti, že nic z toho nedává pořádně smysl.

Být ženou v Česku není jednoduché. Ale mohlo by! Přes sto let hledá česká i celá západní společnost odpověď na takzvanou ženskou otázku. Těch otázek je ve skutečnosti celá řada. Některé už řešení mají, jiné stále vzbuzují kontroverze. Přijali jsme za samozřejmé, že ženy mohou volit, v politice jsou však stále podezřelé — kdo se asi doma stará o jejich děti? Mužů se na takové věci neptáme. Podobně ženám nikdo nebrání zastávat jakoukoli pracovní pozici — pokud se do ní ovšem ve složitém období návratu po mateřské dostanou. Jsou tu přece hlavně od maminkování. A jestliže žena děti nemá, nebo je dokonce nechce, pak s ní musí být něco špatně. A co teprve, když chce měnit zažité pořádky — vždyť je to proti přirozenosti! Novinářka Silvie Lauder v knize V pasti pohlaví popisuje, na čem se ženská emancipace v Česku zadrhla a jaké to má následky. Nejen pro společnost, ale především pro ženy samotné, ať už jako strukturální znevýhodnění, nebo téměř všudypřítomné násilí — symbolické, slovní, sexuální. Zkrátka přišel čas na pádné odpovědi.

Historický román o střední Evropě v době Francouzské revoluce Velká francouzská revoluce vrcholí popravou krále a královny, Francií se šíří atmosféra strachu a násilí. V habsburské monarchii vládne Leopold II., avšak po jeho nečekané smrti se panovníkem stává jeho mladý syn František. A ten je pevně odhodlán zabránit tomu, aby v jeho říši vypukla revoluce — nechce dopustit, aby nastal „bezhlavý čas“. Krok za krokem sledujeme zápas konzervativního vládce s revolucionáři ve Vídni i v Uhrách, nahlédneme do činnosti utajených společenství, tajných agentů i rozvážných slovenských osvícenců. Poznáváme prostředí paláců, klášterů a tiskáren, ale také soudní síně, cely a popraviště v Trnavě, Vídni, Praze, Paříži či Lyonu. Události staré více než dvě stě let v lecčems připomínají i naši současnost.

Kniha téměř o všem, co trápí ženy kolem padesátky Co se vám vybaví při slovním spojení „žena v přechodu“? Pokud zabrousíte na internet, abyste zjistili něco víc, dočtete se o návalech horka, osteoporóze a ztrátě libida. Ženy v tomto období však prožívají i mnoho dalších změn — a právě na ty se autorka Lenka Kapsová vyptávala svých kamarádek a vrstevnic. Jak se v tomto věku smiřujeme s proměnou vzhledu? Co pro nás ve zralém věku znamená krása? Co s naším tělem dělá vymizení menstruačního cyklu? Jsme stejné jako naše matky? Dokážeme své dospívající děti nechat vyletět z hnízda? Jak vypadá sexuální život po padesátce? Jaký význam má v tomto věku tvořivost a víra? Pečlivě poskládané úryvky z rozhovorů, propojené osobními komentáři a autorčiným vyprávěním, vytvářejí čtivý příspěvek k důležitému, ale často opomíjenému tématu.

Feminismus má mnoho podob a mnoho historií. Často neznámých či zapomenutých — ale stále inspirativních. Když se řekne feminismus, vybaví se nám známé obrazy: pochodující sufražetky, pálení podprsenek, duhové vlajky. Boj za genderovou emancipaci má však mnohem pestřejší a mnohdy delší dějiny než ty, které si vypráví západní společnost. Snad na všech místech světa se ženy pokoušely vymanit se z údělu, který jim předepisovala tradice, společenská konvence nebo politika. Ale ať už šlo o možnost veřejně se projevovat, právo na nakládání se svým tělem, nebo občanská práva, podoba těchto bojů se lišila kulturu od kultury, třídu od třídy. Ani zdaleka nepřipomínala a nepřipomíná jednolitý proud feminismu, jak si ho na západě představujeme dnes. Historička Lucy Delap v knize Feminismy tato rozmanitá a pozapomenutá hnutí připomíná. Líčí jejich minulost i důsledky pro tu či onu současnou společnost. Nejenže se tím vyjevuje dost často neznámá historie — Delap rovněž vtahuje do současných debat o feminismu hlasy, které běžně nezaznívají.

Příběh o maďarské revoluci v roce 1956 s prvky magického realismu Budapeští protéká Dunaj. Csilla ví, že tato řeka má kouzelnou moc — když byla její rodina za druhé světové války v největší nouzi, zachránila je před holokaustem. Jenže to bylo ještě předtím, než se v Maďarsku chopili moci komunisté; než tajná policie odsoudila a zabila její rodiče; než se dozvěděla pravdu o svém otci, kterou by nejraději zapomněla. Teď se Csilla snaží na sebe příliš neupozorňovat, protože plánuje ze země, která ji nikdy dostatečně nemilovala, uprchnout. Všechny pečlivě promyšlené plány se však rozpadnou ve chvíli, kdy soud její rodiče nečekaně zprostí viny a očistí jejich jména. Tahle událost zažehne jiskru a vyvolá plamenné protesty po celém městě. Revolty v okolních zemích východního bloku podnítí v Maďarsku volání po revoluci. Nepokoje rostou a v budapešťských ulicích se zjeví sám Anděl smrti. Csilla se musí rozhodnout, jestli uvěří ve znovuzrození své nedokonalé země a bude ochotná riskovat život při její záchraně — nebo jestli ji nechá shořet na popel.

Životopis jednoho z nejvlivnějších a nejzáhadnějších matematiků dvacátého století Na okraji rozumu je portrétem podivínského a geniálního brněnského rodáka Kurta Gödela, označovaného za největšího logika od dob Aristotelových. Kniha velmi přístupně osvětluje dalekosáhlé důsledky Gödelových převratných myšlenek pro filozofii, matematiku a umělou inteligenci. Autor Stephen Budiansky se snaží co nejvěrněji zrekonstruovat Gödelův život v Brně, v předválečné Vídni i jeho působení na Princetonském institutu pro pokročilá studia. Zkoumá Gödelova hluboká intelektuální přátelství (například s Albertem Einsteinem), dojemný vztah s matkou, jeho problematické, avšak oddané manželství či vysilující záchvaty paranoie, které ho nakonec připravily o život. Na okraji rozumu je první životopisná kniha, která plně vychází z Gödelových obsáhlých dopisů a zápisků — včetně dosud nikdy nepublikovaného deníku s jeho nejniternějšími myšlenkami.

Velký román středoevropské fantastiky Radek Rak se ve svém románu noří do mytologie dávné Haliče, v níž historické postavy a události obrůstají legendami. Sledujeme osudy mladého Jakuba Szely, který se stane zbojníkem a vůdcem selské vzpoury proti šlechtě z roku 1846. Rakova kniha však čtenářům mnohem spíše než historická fakta přibližuje potřebu mýtu a mytického vyprávění, jíž se moderní společnost vzdaluje. Pohybujeme se na pomezí dějin a mytologie — zdánlivě mrtvé věci ožívají, do osudů lidí zasahují víly a moudří hadi. Zároveň však příběh Jakuba Szely vypráví o sociální nespravedlnosti, což je aktuální snad v každé době. Radek Rak napsal román o dobru a zlu, které se skrývá v každém z nás, o nerovných příležitostech, o Haliči a Polsku — a to vše nezvykle barvitým jazykem.

Čtyři česky dosud nepublikované novely a povídky ze světa Vélina Al Sorny. Během doby, kterou Anthony Ryan strávil psaním trilogie Stín krkavce se svým legendárním hrdinou Vélinem Al Sornou, se rozhodl prozkoumat minulost a příběhy známých postav v kratších textech. Všechny čtyři novely a povídky nyní vycházejí česky v jednom svazku - fanoušci série se tak budou moci zřejmě naposledy vrátit do oblíbeného světa. Ve strhujících vyprávěních plných tajemství, magie, intrik a bojů nahlédneme do doby dávno před vznikem Sjednoceného království, ale i do dějů osvětlujících mnohá tajemství dobře známých příběhů.