Host strana 109 z 185

Židovský gangster. Polské peklo. Varšava 1937. Všechno začíná v přeplněném sále, kde nadšené publikum sleduje boxerský zápas. Probíhá souboj o titul mistra Varšavy. Polští fanoušci podporují falangistu Andrzeje Ziembińského, zatímco ze židovských tribun se ozývají výkřiky na počest závodníka klubu Makabi Varšava Jakuba Šapira. Tento večer je jeho. Mezi jásáním jedněch a hvízdáním druhých sledují Šapirův triumf sedmnáctiletý Mojše Bernštajn a socialista a král varšavského podsvětí Kmotr Kaplica. O čtyřicet let později v Tel Avivu se voják ve výslužbě sklání nad psacím strojem, aby vzpomínal na večer, kdy v ringu poprvé uviděl pohledného a sebejistého boxera. Tehdy ovšem netušil, že právě Šapiro, Kaplicova pravá ruka, v roce 1937 zabil jeho otce, a už vůbec si neuvědomoval, kolik v jeho životě změní jeden večer a setkání s Kmotrem Kaplicou… Autor promlouvá drsným tónem a z každé stránky dýchá jeho neodolatelný smysl pro styl: oblečení, auta, zbraně, krev i sex — to vše popisuje velmi podrobně a se zalíbením. Účinek to má až „tarantinovský“, výstřednost je umně přetvořena v nadpřirozenou krásu. — Worldliteraturetoday.org Szczepan Twardoch (nar. 1979) je jeden z nejoceňovanějších současných polských spisovatelů. Studoval sociologii a filozofii v Katovicích. Říká o sobě, že je napůl Slezan a napůl Polák. Je autorem bestsellerového románu Morfium (2012, česky 2017), za který získal ceny Pas Politiky, Slezský vavřín, čtenářskou cenu Nike i rekordní počet nominací na další ocenění.

Tohle není scifi. Tušíte, kdo ve skutečnosti ovládá váš život? Na jisté varšavské ulici dojde k dopravní nehodě, při níž zemře herec a moderátor oblíbeného pořadu pro děti Ryszard Buczek. Všechno ukazuje na to, že ztratil kontrolu nad vozidlem. Redaktorka bulvárního portálu Julita Wójcická je ale přesvědčená, že Buczekovi někdo s odchodem z tohoto světa pomohl. Nezkušená novinářka začne pátrat na vlastní pěst a brzy si uvědomí, že pravda o smrti oblíbeného moderátora je mnohem děsivější, než by si kdo dokázal představit. Julita obdrží anonymní varování a s hrůzou zjišťuje, že ve světě řízeném moderními technologiemi nic není jako dřív. Zločinci pracují novými, dosud neznámými metodami, všechno je dovoleno a každý náš krok na síti lze dohledat…

Když kapitán kel Čeris vyvolala ducha dávno mrtvého generála šaose Jedaa, aby jí pomohl potlačit povstání v jisté uzlové pevnosti, nepočítala s tím, že Jedao se po staletích osvobodí ze svého vězení — a posedne ji. Mezitím Odtrženou marku napadla hafnská flotila a hexarchát proti ní vysílá roj generála kel Chirujev, která má za úkol nepřítele zastavit. Jenomže Jedao má jiné plány. Podaří se mu zmocnit se velení roje a hodlá se s Hafny vypořádat osobně. Pouze jeden z Chirujeviných podřízených, podplukovník kel Brezan, zřejmě tolik nepodléhá formačnímu instinktu a dokáže odolávat vlivu geniálního, avšak psychotického Jedaa. Ten sice tvrdí, že ho zajímá především obrana hexarchátu, ale můžou mu Chirujev nebo Brezan věřit? A nesmetou vládcové hexarchátu celou flotilu, jen aby zničili nevyzpytatelného generála?

"Rozšířené vydání úspěšné sociologické sondy do české společnosti Základní výbava k porozumění české společnosti, krizi demokracie a fungování současné politiky Debaty o politice se v Česku často redukují na řešení několika politiků a jejich výroků, hodnotovou introspekci a kulturní války liberálů a konzervativců. Témata, která ovlivňují kvalitu života v Česku, a tím i důvěru v demokracii, však jako by zůstávala v našich slepých skvrnách. Zvlášť v době, kdy jsou politické kampaně postaveny spíše na emocích než na faktech, médii se šíří dezinformace a společnost namísto problémů, jako je budoucnost práce či podoba vzdělávání, řeší bulvární kauzy svých představitelů. Sociolog Daniel Prokop v knize Slepé skvrny pohlíží na problémy a výzvy současného Česka i světa. Neřešená chudoba a exekuce, nerovné vzdělávání a omezené životní šance, nárůst populismu a neschopnost na něj reagovat, mýty o veřejném mínění zastiňující realitu — to vše souvisí s klesající důvěrou Čechů v demokracii a s její životaschopností ve stále složitější realitě."

Technologie nikdy neudělaly svět přehlednější a jasnější — jen prostě zrychlují a zesilují vše lidské. Osvícenská víra v rozum a vědu slibovala odtajnit svět a udělat z něj lepší místo pro život. Zkušenosti dvacátého století ukázaly, že racionální a technicistní přístup vede sice k efektivitě, ale už nikoli ke spravedlnosti či štěstí. Zkušenosti jednadvacátého století pak odhalují ještě něco jiného: technologie — satelity, neuronové sítě či algoritmy — nejenže nepomáhají uspořádávat realitu, ale naopak ji činí ještě nepřehlednější. Před zraky zmateného lidstva se tak kupí hromada velkých dat, kvant informací a mediálních obsahů nejasného původu, na níž raší konspirační teorie, fundamentalismus a populistické spekulace. Přitom přestáváme tušit, jak algoritmy a umělá inteligence vlastně fungují. Brilantní studie Temné zítřky jsou příběhem o tom, jak jsme se odcizili vlastním technologiím a co to může znamenat pro svět zítřka.

První díl nové výpravné fantasy série Roberta Jacksona Bennetta, autora úspěšné trilogie Božská města Ve městě poháněném industrializovanou magií vypukne válka, která změní realitu. Sancie Gradová je zlodějka, a setsakra dobrá. Vloupat se do přísně střeženého skladiště v docích města Tevanne je pro ni hračka. Sancie ovšem netuší, že artefakt, který má ukrást, v sobě skrývá nepředstavitelnou moc. Dokonce by mohl vyvolat revoluci v magické technice zvané skribování — tato metoda mění vlastnosti běžných předmětů pomocí kódovaných nápisů. Soupeřivé korporace, které tuto magii ovládají, už díky ní přeměnily Tevanne v ohromný nemilosrdný stroj na peníze. Pokud se však zmocní ukradeného artefaktu, přepíšou samotný svět tak, aby sloužil jejich záměrům. Korporace teď jdou Sancii po krku. A ve městě Tevanne není síly, která by je dokázala zastavit. Má-li Sancie přežít — a má-li zastavit vražednou proměnu světa, k níž se schyluje —, musí shromáždit nepravděpodobné spojence, ovládnout moc artefaktu a projít svou vlastní proměnou, která ji přetvoří v cosi, o čem se jí nikdy dřív ani nesnilo.

Židovský gangster. Polské peklo. Varšava 1937. Všechno začíná v přeplněném sále, kde nadšené publikum sleduje boxerský zápas. Probíhá souboj o titul mistra Varšavy. Polští fanoušci podporují falangistu Andrzeje Ziembińského, zatímco ze židovských tribun se ozývají výkřiky na počest závodníka klubu Makabi Varšava Jakuba Šapira. Tento večer je jeho. Mezi jásáním jedněch a hvízdáním druhých sledují Šapirův triumf sedmnáctiletý Mojše Bernštajn a socialista a král varšavského podsvětí Kmotr Kaplica. O čtyřicet let později v Tel Avivu se voják ve výslužbě sklání nad psacím strojem, aby vzpomínal na večer, kdy v ringu poprvé uviděl pohledného a sebejistého boxera. Tehdy ovšem netušil, že právě Šapiro, Kaplicova pravá ruka, v roce 1937 zabil jeho otce, a už vůbec si neuvědomoval, kolik v jeho životě změní jeden večer a setkání s Kmotrem Kaplicou…

Za to, co se stalo madam, mě chtějí odsoudit k smrti. Požadují po mně přiznání. Jenže jak se mám přiznat k něčemu, o čem se domnívám, že jsem nespáchala? Píše se rok 1826 a celý Londýn šílí. Davy se mačkají u bran soudního dvora Old Bailey a vyhlížejí Frannie Langtonovou, služebnou pana a paní Benhamových, která má být souzena za jejich vraždu. Zdrcující svědectví ji označují za otrokyni, děvku a svůdnici. Ale Frannie chce vyprávět jiný příběh. Na jeho začátku se malá dívenka učí kdesi na jamajské plantáži číst. Na jeho konci stojí vzdělaná žena, která v přepychovém londýnském domě Benhamových čeká na vytouženou svobodu. Z Franniiných horečných přiznání však vystupuje na povrch jedna trýznivá otázka: Mohla zabít jediného člověka, kterého doopravdy milovala?

Neřeknu ani slovo. Na mou duši… Profesoru poezie na odlehlé Vermontské univerzitě Jonahu Baumovi se celý život převrátí vzhůru nohama, když jeho žena Rebecca a malá dcerka Sally zmizí z domova. Nic neukazuje na únos — žádné stopy vraždy, žádný důkaz, že Rebecca Jonaha opustila. Jen Sallyiny mrazivé kresby, Jonahovy malé lži a šerifovy obavy, že nic není takové, jak to vypadá. I Sallyina nejlepší kamarádka Lucinda ví, že Sally by jen tak nezmizela, když spolu sdílejí tolik tajemství — zvlášť to, co viděly v lese. A Lucinda přísahala, že tohle tajemství si nechá pro sebe. V den pětadvacátého výročí zmizení své ženy a dcery najde Jonah v lese malou dívenku. Nemohla by to být Sally? Je holčička vůbec skutečná, nebo je jen výplodem Jonahova zoufalství a smutku? Anebo se v temných lesích odehrává něco zlověstnějšího?

Válka. Kacířství. Šílenství. Když kapitán kel Čeris vyvolala ducha dávno mrtvého generála šaose Jedaa, aby jí pomohl potlačit povstání v jisté uzlové pevnosti, nepočítala s tím, že Jedao se po staletích osvobodí ze svého vězení — a posedne ji. Mezitím Odtrženou marku napadla hafnská flotila a hexarchát proti ní vysílá roj generála kel Chirujev, která má za úkol nepřítele zastavit. Jenomže Jedao má jiné plány. Podaří se mu zmocnit se velení roje a hodlá se s Hafny vypořádat osobně. Pouze jeden z Chirujeviných podřízených, podplukovník kel Brezan, zřejmě tolik nepodléhá formačnímu instinktu a dokáže odolávat vlivu geniálního, avšak psychotického Jedaa. Ten sice tvrdí, že ho zajímá především obrana hexarchátu, ale můžou mu Chirujev nebo Brezan věřit? A nesmetou vládcové hexarchátu celou flotilu, jen aby zničili nevyzpytatelného generála?

Štěstí v rodině, úspěch v kariéře i pohoda v posteli začínají v zákonech. Západní společenská stabilita poválečných let je paradoxně v mnohém dílem komunismu: demokratické státy ze strachu před radikalizací obyvatelstva přijímaly opatření, jimž se dnes souhrnně říká sociální stát. Snad žádné skupiny obyvatel se tento vývoj nedotkl tak výrazně jako žen: vzdělávací politika a státní podpora jim umožnily kariéru, sexuologie a zdravotnictví částečně odtabuizovaly sexuální život a ženské tělo přestalo být vlastnictvím někoho jiného. S rokem 1989, kdy skončila komunistická hrozba a začala sílit mantra deregulace, se trend obrátil a sociální stát začal korodovat. Dnes jsou ženy více ohroženy chudobou a sexuální vztahy se opět pojí s materiálním zajištěním. Kristen Ghodseeová v provokativní studii analyzuje, jaké dopady má kapitalismus na soukromí, kariéry i sebevědomí žen a kudy by se mohl v budoucnu ubírat.

Svět je čím dál bizarnější. Překvapivé a nepředvídatelné povídky od držitelky Nobelovy ceny za literaturu, díky nimž se budeme na realitu kolem sebe dívat úplně jinýma očima. Odkud se bere pocit podivnosti? Je podivnost vlastností světa, nebo se skrývá spíše v nás samých? Původně francouzské slovo bizzare znamená „(po)divný, nestálý“, ale také „směšný“ a „zvláštní“. Právě taková — udivující a mimo všechny kategorie — je nejnovější kniha Olgy Tokarczukové. Deset povídek, každá v úplně jiném prostoru. Volyň během vpádu švédských vojsk, současné Švýcarsko, vzdálená Asie, imaginární místa. Díky proměnlivému rytmu povídek si čtenář ani na chvíli nemůže být jistý, co se stane na další stránce. Autorka nás vyvádí z rovnováhy, vystrkuje z komfortní zóny a ukazuje, že svět je čím dál méně srozumitelný. Prvky grotesky, černého humoru, fantastiky a hororu odhalují, že nic v realitě není takové, jak to na první pohled vypadá.

V mlhách Skotské vysočiny, která se převaluje nad hrbolatými poli a průlivem Minch, se na horizontu ztrácejí ostrovy a z osamělých domů mizejí lidé… Šestnáctiletý Robert přijde domů pozdě, jako obvykle se pohádá s otcem a zavře se v pokoji. Pak beze stopy zmizí. Stejně jako před několika týdny jeho matka. Inspektorka Monica Kennedyová zatím vyšetřuje případ těla, které bylo nalezeno na severozápadním pobřeží Skotské vysočiny. Intuice jí napovídá, že jednou smrtí tento případ rozhodně neskončí. Sociální pracovník Michael Bach si zase dělá starosti o svého mladého klienta Nichola Morgana. Už sedm dní ho nikdo neviděl a Michaelovi od něj přišla podivná esemeska. Monica se snaží chytit vraha, který číhá ve tmě, a Michael pokračuje v zoufalém pátrání po Nicholovi. Doufá, že ho najde dřív, než děsivý vrah znovu udeří.

Pohádková fantasy inspirovaná slovanským folklorem od autorky Ve stínu Hvozdu Mirjem pochází z rodu lichvářů, avšak její otec ve svém řemesle zrovna nevyniká. Každému rád půjčí, ale pak si neumí říct o splátky, takže se rodina nachází na pokraji chudoby — dokud Mirjem nezakročí. Obrní se před prosbami vesničanů, vydá se vymáhat dluhy a zjistí, že je pro to jako stvořená. Když jí dědeček dá měšec stříbrňáků, přinese mu ho zpátky plný zlata. Brzy se rozkřikne, že dokáže proměnit stříbro ve zlato. To ale přiláká pozornost krále Staryků — bytostí, které přicházejí s prvním záchvěvem zimy a prahnou po zlatě. Tím se dá do pohybu řada událostí, jimž spolu s Mirjem čelí vesnická dívka Wanda, která pro ni pracuje, protože její otec si nemůže dovolit zaplatit dluh, a šlechtična Irina, kterou chce otec provdat za mladého cara. Jenže ani car Mirnatius není tím, čím se zdá být.

Druhý díl epické fantasy série Licanius Po ničivém útoku byla pro všechny Augury vyhlášena amnestie, takže směli vyjít z úkrytů a otevřeně se postavit temným silám, které hrozí Andaře. Davian a jeho noví spojenci spěchají na sever směrem ke stále slabší hranici, avšak nové hrůzy, s nimiž se cestou setkají, naznačují, že jejich povolání možná přišlo příliš pozdě. Davianův spojenec v hlavním městě, nový Strážce severu, bojuje s vrahy a odhaluje nebezpečné politické tajemství. Mezitím Asha začíná potají vyšetřovat, proč zmizely Stíny. A Caeden závodí s časem, aby splnil svou zrádnou smlouvu s Lythy. Když se mu ale vracejí vzpomínky, začíná si uvědomovat, že rozdíly mezi dvěma stranami v této pradávné válce nemusí být tak zjevné, jak se zpočátku zdálo…

Úskalí věrnosti, lásky a víry na příběhu přistěhovalecké rodiny ve Velké Británii Isma je volná. Vyrostla v Londýně a po matčině smrti se roky starala o mladší sourozence, dvojčata Aneeku a Parvaize. Nyní přijala pozvání své profesorky do Ameriky, kde si konečně může splnit sen, který na dlouhou dobu odložila. Nedokáže se ale přestat strachovat o svou krásnou a tvrdohlavou sestru Aneeku, která studuje práva v Londýně, ani o bratra Parvaize, jenž se zničehonic rozhodl dokázat, že je právoplatným synem svého otce, džihádisty, kterého ovšem nikdy nepoznal. Parvaiz se dostal až do Sýrie a své nešťastné sestry nechal daleko za sebou. Co pro něj mohou udělat? Co by měly udělat? Vypovídá bratrovo rozhodnutí také něco o jejich vlastních životech?