Host strana 78 z 185

Brožované vydání druhého dílu trilogie Milénium v novém designu. Druhý díl trilogie Milénium odkrývá minulý a současný život Lisbeth Salanderové, tajemné punkerky a hackerky, kterou čtenáři znají již z prvního dílu. Dva novináři časopisu Milénium jsou zavražděni krátce před publikováním článku o dětské prostituci, korupci a obchodu s bílým masem. Na zbrani nalezené na místě činu se najdou otisky Salanderové a její poručník je brzy nalezen mrtvý. Policie zahájí celostátní pátrání po Salanderové, podporované mediální kampaní, ve které se vytahují na světlo skandální informace o její potenciální nebezpečnosti a problematické minulosti. Mikael Blomkvist je však přesvědčen o její nevině...

Vázané vydání třetího dílu trilogie Milénium v novém designu. Lisbeth Salanderová plánuje pomstu. Chce se pomstít lidem, kteří se ji pokusili zabít, a také vládním institucím, které jí téměř zničily život. Ale nebude to mít jednoduché. Poté, co ji kulka zasáhla do hlavy, leží pod přísným dohledem na jednotce intenzivní péče. Pokud se uzdraví, bude souzena za tři vraždy a jeden pokus o vraždu. Ale i v nemocnici, přestože je v kritickém stavu, musí být stále ve střehu. Je tu totiž ještě jeden pacient - Alexander Zalaščenko... Mikael Blomkvist se rozhodne, že nenechá Lisbeth v rukou státní spravedlnosti. Lisbeth bude muset s jeho pomocí dokázat svou nevinu a také upozornit na zkorumpované politiky, kteří dopustili, aby se bezbranní lidé stali oběťmi zneužívání a násilí. Salanderová, bývalá oběť, je připravena úder vrátit. Kniha získala v roce 2008 ocenění The Glass Key za nejlepší dílo severské kriminální literatury. Na motivy této knihy, stejně jako předchozích dílů, vznikl celovečerní film v produkci agentury Yellow Bird. Film už zhlédly asi dva milionů diváků ve Švédsku, Norsku, Dánsku, Finsku a Španělsku. Připravuje se premiéra filmu v Kanadě, Estonsku, Řecku, Itálii, Francii, Německu, Švýcarsku, Rakousku a České republice.

Novinář Mikael Blomkvist má za úkol vyšetřit starý kriminální případ: Harriet Vangerová, vnučka průmyslníka Vangera, zmizela beze stopy téměř před čtyřiceti lety. Blomkvist se seznámí s Lisbeth Salanderovou, mladou svéhlavou ženou, nepřekonatelnou hackerkou, která se stane pro jeho pátrání nepostradatelnou. Blomkvist a Salanderová tvoří neobvyklý pár, ale dokonalý tým. Společně začnou brzy rozkrývat temnou a krvavou rodinnou historii. Trilogie Milénium nové hvězdy švédské kriminální literatury Stiega Larssona sklidila ihned po svém vydání mimořádný úspěch u čtenářů i kritiky. První díl (Muž, který nenávidí ženy) dostal v roce 2005 cenu za nejlepší skandinávský kriminální román, druhý díl (Dívka, která si hrála s ohněm) byl oceněn jako nejlepší švédský kriminální román roku 2006, a poslední (Ztracené vzdušné zámky) získal cenu Kniha roku. Larsson není autorem, který by se spokojil s naplněním žánrových konvencí, píše se silným zanícením pro problémy současnosti, uvažuje o vztahu politiky a morálky, klade otázky a hledá zodpovědnost. Šíře jeho znalostí odpovídá hloubce pohledu na věc, což činí příběh velmi věrohodným. Má fantastickou schopnost udržet napětí v mnoha komplikovaných paralelně se odvíjejících zápletkách a současně je brilantně propojovat. Svým bohatým jazykem a stylem navazuje na tu nejlepší severskou vypravěčskou tradici.

Margaret se opět ocitá v situaci, kdy musí zapojit své jedinečné schopnosti, tentokrát během vyšetřování série rituálních poprav v Pekingu. První tři oběti byly zdrogované, svázané, označené plakátem s přezdívkou a číslem, a profesionálně sťaté. Čtvrtá oběť byla popravena stejně, ale s tím rozdílem, že šlo o amerického diplomata čínského původu. Pro všechny je záhadou, proč se Jüan Tchao po několika desítkách let v Americe vrátil do Pekingu, proč se spokojil s nevýnosným úřednickým postem, proč si pronajal byt v ošuntělé části města - nebo proč zemřel stejně bizarním způsobem jako další tři Číňané. Li s Margaret jsou pravdě na stopě, ale zároveň se tak nebezpečně přibližují i k vrahovi, který je připraven obětovat kohokoliv, aby svá tajemství uchránil.

Fascinující historický román o střetu evropského a grónského pohledu na svět. Mladý misionář Morten Falk přijíždí na konci osmnáctého století do dánské kolonie v Grónsku, aby mezi tamními obyvateli šířil křesťanství a obrátil je na víru. Chce změnit svůj život a něco dokázat v daleké, neznámé zemi. Část místních vedená charismatickým Habakukem a jeho ženou Marií Magdalenou se ale pokusí vytvořit vlastní náboženskou obec, v níž realizují své představy o ideální společnosti. Konfrontace Mortenových naivních představ s někdy krutou realitou v jeho novém působišti ho ubíjí a přivádí na scestí. Nechuť místních obyvatel přizpůsobovat se stylu života rozporuplných dánských kolonizátorů, všudypřítomné zlo, špína a chtíč vyústí v dramatický střet kultur. Je svět místních obyvatel, občas plný nepředstavitelného násilí, strádání a boje o holý život, opravdu o tolik horší než život dánských kolonizátorů?

První díl trilogie Stín krkavce Vélin Al Sorna, zasvěcený Šestému řádu, byl od dětství cvičen k boji a zabíjení ve službách Víry. Řád se stal jeho jedinou rodinou. Vélinův otec sloužil jako rytíř králi Janusovi, panovníkovi Sjednoceného království, rozhodl se však Vélina zbavit jeho práv a v pouhých deseti letech ho zanechal na prahu Šestého řádu. Chlapec ho za to nenávidí. Během pobytu v řádu se Vélin dozvídá zatím netušené podrobnosti o své matce, která zemřela, když byl ještě dítě. Postupně také odhaluje důvody, jež jeho otce vedly k tomu, že ho řádu svěřil. Jedna pravda je však důležitější než všechny ostatní: Vélina Al Sornu čeká budoucnost, kterou má teprve pochopit. Budoucnost, jež změní nejen království, ale také celý svět.

Dílo Bohumila Hrabala (1914—1997) je dnes uznávané nejen jako jedna z dominant české prózy druhé poloviny dvacátého století, ale je známé i v evropském a světovém kontextu. Přední znalec Hrabalova díla Milan Jankovič vybral pro Českou knižnici soubor kratších autorových próz z celého rozsahu jeho prozaické tvorby od počátku padesátých let až po léta devadesátá. Těžiště svazku však spočívá v povídkách a črtách z let padesátých a šedesátých. Téměř půl století po proslulém Automatu Svět (1966) s doslovem Emanuela Frynty a kolážemi Jiřího Koláře tak vznikl další orientující výbor z Hrabalova díla, přinášející jeho živé a hodnotné kratší texty.

Kniha Vyměřování Německa. Promluvy o podstatě němectví mapuje, jakým způsobem německá poválečná inteligence přemýšlela o němectví. V prvním plánu se snaží načrtnout spojnice mezi tematizací němectví v politických, historiografických, filosofických i literárních textech, a to v období přibližně od roku 1960 do současnosti. Ve druhém plánu se zaměřuje na čtyři významné západoněmecké literáty (Güntera Grasse, Martina Walsera, Hanse Magnuse Enzensbergera a Botha Strauße) a ukazuje, že se všichni čtyři odchylují od bipolárního výkladu společnosti a dějin, a to v mnohem menší závislosti na politických událostech, než se často předpokládá v dějinách moderní literatury. Kniha se tak snaží potvrdit předpoklad, že tento různorodý a časově variabilní rozchod s bipolárním výkladem světa lze nejlépe vysvětlit, zohledníme-li, jak se němectví tematizovalo mimo literaturu, tedy v dobové německé historiografii, politologii a filosofii.

Zdánlivě běžná situace: Tři sestry nasedají jednoho zimního dne do auta a vyrážejí k rodičům na oslavu narozenin svého otce. Blanka se dvěma dcerami, miminem a psem, Olina se synem a tabletem, Kristýna s kocovinou. V jednom autě se však spolu s nimi ocitají i jejich životní příběhy, vzpomínky na dětství, nenaplněné sny a frustrace a sedmimístné Volvo XC se tak už po několika kilometrech jízdy mění v napěchovaný papiňák, který každou chvíli hrozí výbuchem. A to ještě žádná ze sester netuší, že další drama je čeká v domě rodičů. V rodinných vztazích a na první pohled obyčejných událostech dokáže Soukupová zachytit otisky spletitých osudů, dávných zážitků a frustrací s takovou bravurou, že před čtenářem vyvstávají jako jedinečná životní dramata. Autorčin typický způsob vyprávění s předstíranou ledabylostí a neokázale podtrhuje autenticitu příběhu a vtahuje do něj čtenáře natolik, že se sám stává jedním z pasažérů auta jedoucího na rodinnou oslavu.

Sázka odstartuje pátrání biologa v nevyřešených francouzských případech v prvním dílu série Akta Enzo. Deset let stará záhada — zmizení geniálního Jacquese Gaillarda, přednášejícího na elitní francouzské vysoké škole École nationale d’administration, vychovávající francouzské premiéry a prezidenty —, se stane předmětem sázky. Enzo Macleod, který opustil Skotsko i slibnou kariéru ve forenzních vědách a nyní vyučuje biologii ve francouzském Toulouse, si ji nemůže dovolit prohrát. Doufá, že se mu s využitím nových vědeckých metod podaří zjistit, co se s Jacquesem Gaillardem stalo. Enzo přijíždí do Paříže, aby se tu setkal s novinářem Rogerem Raffinem, autorem knihy o sedmi slavných nevyřešených vraždách, mezi něž zařadil i případ Jacquese Gaillarda. Neidentifikovaná lebka v kufru nalezeném v pařížských katakombách Enza záhy navede na stopu rafinovaně ukrytých Gaillardových ostatků.

Sázka odstartuje pátrání biologa v nevyřešených francouzských případech v prvním dílu série Akta Enzo. Deset let stará záhada — zmizení geniálního Jacquese Gaillarda, přednášejícího na elitní francouzské vysoké škole École nationale d’administration, vychovávající francouzské premiéry a prezidenty —, se stane předmětem sázky. Enzo Macleod, který opustil Skotsko i slibnou kariéru ve forenzních vědách a nyní vyučuje biologii ve francouzském Toulouse, si ji nemůže dovolit prohrát. Doufá, že se mu s využitím nových vědeckých metod podaří zjistit, co se s Jacquesem Gaillardem stalo. Enzo přijíždí do Paříže, aby se tu setkal s novinářem Rogerem Raffinem, autorem knihy o sedmi slavných nevyřešených vraždách, mezi něž zařadil i případ Jacquese Gaillarda. Neidentifikovaná lebka v kufru nalezeném v pařížských katakombách Enza záhy navede na stopu rafinovaně ukrytých Gaillardových ostatků.

Zábavný a napínavý příběh plný nečekaných setkání, nepravděpodobných přátelství a obrovské síly pohádek a fantazie. Else je sedm, vlastně skoro osm. Její babičce je sedmdesát sedm, vlastně skoro sedmdesát osm. O Else dospělí říkají, že je na svůj věk vyspělá, ale ve skutečnosti jim připadá otravná. O babičce tvrdí, že je ohromně čilá, i když tím myslí, že jim přijde bláznivá. Elsa je jiná než ostatní. Nemá jiné kamarády než babičku, ale jí to nevadí. Babička jí totiž vypráví úžasné příběhy o kouzelné říši, kde není normální nikdo a nic a být jiný je tam největší výhodou. Jenže i v nejkrásnějších pohádkách se občas objeví zlý drak a do boje proti nepříteli se musí Elsa vydat úplně sama. Má totiž doručit tajemný dopis a adresátovi vyřídit, že se babička omlouvá a pozdravuje. Netuší, že v rukou drží klíč k největšímu a nejdůležitějšímu dobrodružství, které se kdy v říši fantazie odehrálo. Román Babička pozdravuje a omlouvá se je psaný se stejnou lehkostí, jako Backmanův Muž jménem Ove, ale zároveň je i dojemný a vzrušující.

Druhá kniha ze série o komisařce Katie Maguirové. Hradba mlčení skrývá tajemství, jemuž se nechce věřit. Jednoho chladného jarního rána najdou dva rybáři ranec hadrů plovoucích na řece Blackwater v Corku. Jde o mrtvolu otce Heaneyho, bývalého učitele hudby na místní chlapecké škole. Má svázané ruce a nohy a na krku stopy po škrcení drátem. A co hůř, je vykastrovaný. Případ místní komunitu hluboce zasáhne a inspektorka Katie Maguirová se ocitne pod velkým tlakem, aby ho co nejrychleji vyřešila. Jenže pak je nalezen další zavražděný kněz… Katie objeví důkazy, že v sirotčinci Sv. Josefa došlo ke zlověstnému spiknutí, pokud však ve vyšetřování zajde příliš daleko, přivolá na sebe hněv katolické diecéze. Jestliže chce chytit vraha dřív, než znovu udeří, bude muset čelit církevní hierarchii a prolomit hradbu mlčení, která už desetiletí skrývá strašlivé tajemství.

Co je to estetický soud? Může být estetický soud obecně platný? Jak můžeme někoho přesvědčit o správnosti našeho estetického hodnocení? Co je to estetická vlastnost? Publikace předkládá odpovědi na tyto a další otázky prostřednictvím nástrojů filozofie jazyka a opírá se přitom o empirické poznatky kulturní sociologie a etnografického výzkumu vkusu. Základním poselstvím knihy je teze, že filozofická a sociologická estetika jsou komplementárními oblastmi vědění, které se vzájemně podmiňují a potřebují, mají-li být výše uvedené otázky uspokojivě zodpovězeny.

Bez Joony Linny je policie bezmocná. Před devíti lety byl pastor Rocky Kyrklund odsouzen za brutální vraždu a svěřen do psychiatrické péče. Z události si nic nepamatuje od tragické autonehody trpí opakujícími se výpadky a ztrátou paměti. Ve stejnou dobu, kdy se Rocky Kyrklund znovu vrací do společnosti, někdo policii pošle video ženy v okně. Následujícího dne je žena nalezena mrtvá. Brutalita vrahova útoku vyšetřovatele dovede k Rockymu Kyrklundovi. Policii přijde další videonahrávka. Nikdo nerozumí tomu, co se to děje. A Joona Linna více než před rokem zmizel. Skoro všichni si myslí, že je mrtvý. Skoro všichni.

Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky a nabízející potěšení a rozkoš párům za protektorátu, a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce. Po velmi úspěšném románu Slepá mapa popisujícím dramatické životní osudy tří generací žen se v nové knize autorka věnuje především postavě jediné: Leopoldovu vnukovi Václavu Mánesovi, který převzal vedení podniku v šedesátých letech. Václav je muž bez vlastností, jasných názorů i charakteru, což mu umožňuje obratně proplouvat komunistickým režimem a držet rodinný podnik stále pohromadě, má však zničující vliv na vztahy v rodině i životy lidí, kteří se ocitnou v jeho blízkosti. Mornštajnová popisuje a vysvětluje Václavovy skutky tak obratně, že se teprve na konci knihy zděsíme, komu jsme to vlastně po celou dobu drželi palce.