Host strana 80 z 154

Příběh ze světa bestsellerové trilogie Vzpomínka na Zemi Pao-šu s požehnáním autora oceňované sci-fi ságy Liou Cch-sina rozvíjí zápletku konfliktu mezi lidstvem a Trisolarany, jakož i původ a důsledky principu temného lesa. Jün Tchien-ming se ocitl v přední linii mezihvězdné války: muž, který chtěl kvůli smrtelné rakovině podstoupit eutanazii, byl v podobě holého mozku vyslán do vesmíru s úkolem infiltrovat trisolaranskou První flotilu. Mimozemšťané jej zajali a dlouhá desetiletí podrobovali nelidskému mučení. Tchien-ming nakonec podlehl a svým věznitelům pomohl s obsazením Země, aby zabránil úplnému vyhlazení lidstva. Trisolarané mu vyrobili nové naklonované tělo a Tchien-ming žil dlouho v exilu coby zrádce lidské rasy. Nyní se však na sklonku života dočká druhého vzkříšení. Bytost, jež si říká Duch, jej naverbuje do bitvy proti nepříteli, který usiluje o zkázu celého vesmíru. Tchien-ming však nechce být znovu loutkou. Tentokrát se bude řídit jen vlastním úsudkem.

Každá situace může být přelomová Člověk vyrůstá v rodině, se kterou se chtě nechtě musí nějak sžít. Pak ho smete puberta a nepřekonatelné výzvy prvních lásek, následuje série dalších více či spíše méně šťastných vztahů, spousta takzvaně běžných problémů, až se jakžtakž bez újmy dokodrcá k remcavému stáří. A v průběhu toho všeho se nepřetržitě snaží zavděčit rodičům, které si vlastně nevybral. Roční období se střídají a životy běží. Povídková sbírka Biancy Bellové zachycuje právě tyto fragmenty lidských osudů. Jsou to výseky jednotlivých životních příběhů, v nichž jsou často ony osudy obsaženy vlastně kompletně dívka na koupališti zažije přelomovou situaci, podobně zásadní je pro jinou ženu setkání dohodnuté přes Tinder, jednomu muži zemře dobrý přítel, jiný se vydává číst na literární festival, stará básnířka vede v pečovatelském domě rozhovor s mladým novinářem a v nehostinných Sudetech zase hrázný vzpomíná na dívku, která mu pootočila svět. Z hromad nostalgie a melancholie však Bianca Bellová umí vyhrábnout i dávku zvláštní naděje. Naděje, že to všechno jsou skutečně jen fragmenty a svět se nepřestává točit dál Od autorky oceňovaného románu Jezero

Filozofie jako životní program Píše se rok 1933. V pařížském baru Bec-de-Gaz nedaleko Lucemburských zahrad si tři mladí přátelé objednávají meruňkový koktejl. Nápoj patří k místním specialitám, takže to není nic zvláštního - až na to, že druhá runda zásadně ovlivní světovou filozofii, literaturu a kulturu. Ti tři u malého stolku jsou Simone de Beauvoirová, Jean-Paul Sartre a Raymond Aron. Právě se seznámili s fenomenologií, filozofickým směrem hlásajícím návrat k věcem samým. Předmětem filozofického zájmu se tak najednou může stát dopitá sklenička nebo znuděný číšník, který ji odnáší. V této chvíli také začíná tato kniha. Sarah Bakewellová s erudicí a zároveň s lehkostí líčí životní osudy předních evropských myslitelů, spisovatelů a dramatiků Martina Heideggera, Alberta Camuse, Jana Patočky a dalších. Existencialistickou nitku přitom sleduje napříč světovým myšlením. Top Ten 2016 podle The New York Times, kniha roku v The Guardian, Times Literary Supplement, The Observer a dalších.

Brutální čin a jediný svědek, jehož chorá paměť odmítá vydat pravdu. Návrat hypnotizéra v osmém případu komisaře Joony Linny. Šestnáctiletá Jenny zmizí cestou ze školy. O pět let později se její tělo objeví na hřišti v centru Stockholmu. Pachatel dívku oběsil obzvlášť krutým způsobem na ocelovém laně ji vytáhl na dětskou prolézačku. Kdo může něco takového udělat? Joona Linna se s vervou pouští do vyšetřování. Tuší, že Jenny nemusí být jediná. Díky bezpečnostním kamerám se policii podaří najít očitého svědka, jenže se ukáže, že jde o psychicky nemocného muže. Z toho, co viděl, si vůbec nic nepamatuje. Joona se proto znovu spojí s hypnotizérem Erikem Mariou Barkem. Pomůže mu odhalit pravdu?

Návrat do světa bestsellerové trilogie Stín krkavce Legendární Vélin Al Sorna se vrací Vélin Al Sorna je žijící legenda, jeho jméno zná celé království. Právě pod jeho vedením byly dobyty celé říše, právě jeho meč vítězil v urputných bitvách — a jen díky jeho oběti bylo poraženo zlo strašlivější než cokoli, co tento svět dosud spatřil. Zvítězil v nespočtu bitev, avšak zaslouženou slávu vyměnil za poklidný život v Severních provinciích Sjednoceného království. Nyní se však ze zámoří šíří zvěsti o armádě zvané Ocelová horda, kterou vede muž považující se za boha. Vélin po další válce netouží, ale když se dozví, že se Šerin, žena, kterou kdysi ztratil, ocitla v ohrožení, rozhodne se této nové, mocné hrozbě postavit tváří v tvář. Vélin proto putuje do říše kupeckých králů, země, kde vládne zákon cti a intriky. Právě tam, v prachu nekonečných stepí Dálného západu, si Vélin uvědomí strašlivou pravdu: existují bitvy, ve kterých možná nedokáže zvítězit ani on.

Gita Lauschmannová, dívka sotva šestnáctiletá, přežila koncentrák a spěchá do rodných Puklic, aby po letech hrůz i strádání objala své blízké a znovu se vyspala ve své posteli. Vrátila se, aby zjistila, že se nemá kam vrátit. Válka skončila, běsnění nikoli. Gita Lauschmannová, energická žena na sklonku života, osudem drsně poznamenaná. Nenechala si život zošklivit úplně. Nastřádané vzpomínky ožívají. Gita shrnuje pásku z očí. Odvážně, nemilosrdně. Čas ovšem semele všechny a všechno po svém. Lze tomu navzdory dosáhnout spravedlnosti? Lze se domoci trestu za barbarské činy? Lze křivdy napravit? Ano i ne. Svůj talíř si však každý musí vyjíst sám. Hlavně se udržet v lati, nezkolabovat, neječet. Druhá autorčina prozaická kniha je opět groteskně potemnělým příběhem, panoptikem, v němž se blyští odlesky příběhů, které sami žijeme. Magnesia Litera za prózu 2007 Usedomská literární cena 2011 Německá knižní cena Georga Dehia 2012

Amy se vydává pátrat po své milované starší sestře. Netuší však, že ji zdaleka nezná tak dobře, jak si myslela. Manželé Leeovi se přestěhují z Číny do Ameriky, avšak po narození dcery zjistí, že si její výchovu nemohou dovolit. Pošlou ji tedy do Nizozemska k příbuzným, a když se Sylvie po letech vrátí domů, kromě rodičů na ni čeká i plachá mladší sestra Amy. V dospělosti má Sylvie vše, co si mladá žena může přát prestižní studia, dobrou práci, pohledného a bohatého manžela. Když se dozví, že její babička umírá, odletí do Nizozemska, aby se s ní naposledy rozloučila a vzápětí zmizí. Vyděšená, ale odhodlaná Amy se rozhodne vydat po sestřiných stopách a vypátrat ji. Jenže místo jednoduchých odpovědí narazí na něco mnohem důležitějšího: na pravdu. Dokonalá Sylvie totiž ukrývala několik bolestivých tajemství

Co všechno udrží člověka při životě… Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, její osud je předem daný. Transport. Koncentrační tábor. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?

Druhá část oceňované tetralogie Knihy Babylonu Útěk z Babylonské věže není snadný, ale návrat je ještě těžší. Thomas Senlin a jeho nesourodá posádka sice unikli ze spárů babylonských byrokratů a despotů, nyní však nemají na vybranou a na své uloupené vzducholodi musejí vést svízelný život pirátů. Senlin se ovšem nevzdává a dál pátrá po své ztracené ženě. Bez peněz a velkých nadějí se obrátí pro pomoc k bájné postavě Babylonské věže, záhadné Sfinze. Ta však nikomu nepomáhá zadarmo a Senlin už dobře ví, že dluhy nejsou v Babylonu nikdy takové, jak vypadají. A Thomas Senlin se musí rozhodnout, zda dá přednost svým přátelům, své svobodě, nebo své ženě. Jenže čas se mu krátí

Život nelze naplánovat ani se na něj nedá dopředu připravit. Alice a Richard, sedmnáct let jejich společného života, dvě děti, Kája a Lola. Kájovi je třináct a začíná mít rodičů dost, Lole bude jedenáct a nejvíc ze všeho na světě si přeje psa. Nikomu se nic moc neděje, stereotyp všechno překrývá jako měkká deka. Asi to není štěstí, ale žít se v tom dá. Až do chvíle, než se objeví někdo nový. A s tím pocit, že doteď to vlastně nebyla láska. Jenže jsou rodina, a cokoliv se stane jednomu, poznamená všechny. A Kája s Lolou musí najednou řešit to, co děti nikdy řešit nechtějí. Stojí ale tahle rodina vůbec za záchranu?

Nezvěstná dcera, zoufalý otec a odhalování špíny nablýskaného prázdninového ráje. Mons Kallentoft přichází s novým příběhem, který vám nedá spát. Stockholm, 2015: Emme, jediná dcera Tima a Rebecky Blanckových, odlétá na Mallorku na svoji první dovolenou bez rodičů. A už se nikdy nevrátí. Palma, 2018: španělská policie uzavírá případ Emmina zmizení jako nevyřešený, ale zdrcený otec se s tím odmítá smířit. Bývalého policistu už v rodném Švédsku nic nedrží, protože jeho manželství ztrátu milované dcery neuneslo. Přestěhuje se tedy na osudnou Mallorku a začne se živit jako soukromý detektiv. Když dostane za úkol prošetřit pravděpodobnou nevěru, je nečekaně zatažen do světa korupce, kuplířství, drog a mocenských her. Podobnost případu s dceřiným zmizením Tima vybičuje ke zběsilému pátrání. V temných uličkách jinak luxusního ostrova nasazuje vlastní život, aby nalezl pravdu a to jediné, co jeho životu dává smysl — Emme.

Panoráma jediného roku, kterým začíná naše přítomnost. 1913: rok, kdy se zdá, že vše je možné. Doba nebývalého rozkvětu, kdy vznikají extrémní umělecká díla, jako by už neměl přijít žádný zítřek. Zároveň je však už ve vzduchu tušení rozpadu, toho, že lidstvo ztrácí svou nevinnost. Rok, kdy se prudce střetává devatenácté a dvacáté století. Proust hledá ztracený čas, Malevič maluje čtverec, Kafka píše nekonečně dlouhé a nezměrně krásné dopisy Felici Bauerové, Stravinskij a Schönberg vyvolávají neslýchané skandály, Duchamp montuje kolo na kuchyňskou stoličku, Kirchner zas a znovu maluje Postupimské náměstí. Patnáctiletý Brecht se stává šéfredaktorem augsburského školního časopisu a dvanáctiletý Louis Armstrong se poprvé chopí trubky. Joyce a Musil si dávají kávu v Terstu, Freud a Rilke pro změnu skleničku v Mnichově. V Essenu se otevírá prototyp prvního supermarketu Aldi, v Miláně zase první filiálka módního domu Prada. Do Vídně k Trojanovským přijíždí pod krycím jménem Stavros Papadopulos Stalin a v Mnichově prodává jeden rakouský pohlednicový malíř jménem Adolf Hitler své chabé městské veduty. 1913: počátek a konec, triumf a melancholie, vše se prolíná a stává se uměním. Po tomto roce už nic není tak jako dřív. Brilantní stylista Florian Illies s tichým humorem vyvolává k životu kouzlo klíčového okamžiku kulturních dějin.

Druhý díl postapokalyptické trilogie Krysy apokalypsy I bohové potřebují naději. Mocní se perou o vládu nad známým světem, zatímco magie je čím dál nevyzpytatelnější. Každý dobrý skutek je po zásluze potrestán a ušlechtilé úmysly jsou zašlapány pod nánosy zrady a nedorozumění. Arumielovy plány se pomalu rozpadají a supi už krouží, aby si urvali svůj díl. Velký spasitel je však stále pánem mnoha životů, které může z pouhého rozmaru nechat snadno vyhasnout. Slepá poslušnost jeho poddaných už ale dávno není samozřejmostí. Příliš mnoho jich ztratilo víru a nechává se zlákat vidinou možné svobody. Otázkou zůstává, co bude onou pověstnou poslední kapkou, jež postrčí přes hranu i ty, kteří doposud mlčeli. Jaká pravda musí být odhalena? A kdo kvůli tomu musí zemřít? Každé další Arumielovo rozhodnutí může Ler nadobro přivést do záhuby. Nebo ho snad skutečně jen spasit…

Klimatická krize se městům nevyhýbá. A lidé z měst se nevyhýbají klimatické krizi. Většina obyvatel západního světa žije ve městech. V prostředí, které v naší kulturní představivosti nahradilo přírodu, v „betonové džungli“. Život ve městě si proto automaticky spojujeme s jejím opakem — s kariérou, rychlostí, pokrokem, civilizací. Globální perspektiva klimatické krize však ukazuje, že nic není vzdálenější pravdě: požáry, povodně ani sucho se na adresu neptají. Ke stejnému zjištění se však dá dojít i pozorným lokálním zkoumáním. Tu je záhon, odněkud smrdí kompost, všude bzučí včely, tamhle někdo vysadil strom, v obchodě se prodávají vejce od nespoutaných slepic, kytička na kavárenském stolku je z náletových rostlin… Spisovatelka Viktorie Hanišová v knize Beton a hlína prostřednictvím třinácti rozhovorů zachycuje rozmanitou snahu lidí žít udržitelně a zodpovědně i v hektickém prostředí měst. Zpovídá nadšence z komunitních zahrad i aktivisty ze zahrádkářských kolonií, pražské včelařky, organizátory kompostovacích systémů či provozovatele bezobalového obchodu. Každý osud i přístup se liší, avšak v jednom ohledu mají všichni zpovídaní stejně jasno — na kritickou otázku „Co dělat?“ odpovídají jednoznačně: „Něco!“

Žena žijící sama v malém domku na anglickém venkově se může zdát osamělá, ve skutečnosti se však nachází v té nejlepší společnosti. Len Howardová strávila polovinu života v domku na anglickém venkově. Napsala tam dva bestsellery o červenkách, vrabcích a dalších ptácích z okolí. Dnes tam její podivuhodný životní příběh připomíná už jen cedulka „Bird Cottage“. Okno ptačího domku bylo vždy otevřené, aby mohli vrabci a sýkorky přilétat, kdy se jim zachce, a přistávat na psacím stroji, jakmile k němu Len usedla. Ačkoli nebyla původní profesí bioložka, v padesátých letech minulého století se stala průkopnicí ve zkoumání ptáků: studovala je na základě důvěry a svobody, pozorovala jejich povahu a zvyky. Co přimělo Len k tomu, že radikálně změnila svůj život a vykročila mimo vyšlapané cesty? Co vypovídají příběhy sýkorek o světě lidí? A je vůbec možné vymanit se z očekávání druhých? Ptačí domek vypráví o hudbě a ptačím zpěvu, ale i o tom, co to znamená někam patřit.