Host strana 76 z 155

Rozsáhlý román inspirovaný autorčinými pobyty v Číně Do osudu několika rodin odlišných generací z evropských zemí i sociálních vrstev zasáhne tatáž rozhodující věta. Český podnikatel, jeho manželka a dospívající dcera, ruský diplomat, francouzský literát, studentka kaligrafie, kuchař a řada dalších hrdinů. A jejich rodinná traumata, krize středního věku, vyhoření nebo puberta. Poutníci a cestovatelé, kteří odjeli do Číny, aby si uklidili ve svém životě, ale jejich svět se dál rozpadá. Něco nenávratně ztrácejí a sami nejsou s to to pochopit. Hledají pevný bod v minulém životě, ale nevědí, na co si vzpomenout. A tak jako v jejich soukromých příbězích dochází k dramatickému zlomu, něco podstatného se láme a mění v osudech nás všech. Starý svět Evropy končí a nikdo netuší, co začíná. A tak jako každá z postav románu zažije mezní situaci jako existenciální a osobní zkušenost, prožíváme „hodinu z olova“ také všichni společně. Lidé se stahují do sebe a začíná éra rezignované apatie, demoralizace, éra šedivé totalitně konzumní každodennosti. Ale stále ještě existuje čin. Jenom je důležité sledovat znamení.

„Patnáct roků rozepsaná báseň. / Nechávám ji tak, / abych za ní mohl jezdit…“ To, co kdysi nedávalo spát autorovi, je nyní štěstím čtenáře. Máme zde příslovečný „objev“, originální a civilně laděný debut, zralé dílo někoho, kdo uměl čekat a obeše l se i bez obligátního publikování v literárním tisku. Pavel Němec (nar. 1981 v Moskvě) vyrůstal v česko -ruské domácnosti v Ústí nad Labem, studoval informatiku v Brně a Plzni, ze studií dezertoval do prostředí lifestylových magazínů, nyní pracuje pro TV Prima jako akviziční dramaturg dokumentů. Je členem undergroundové kapely Umbrtka. Žije v Praze

Lehce humorný příběh jedné současné vesnice Hranice rozorané mezi poli i lidmi. Hospoda, malá prodejna, zabíjačky… a sám život. Nevěra a jeden nezdařený pohřeb. Nemoderní výchovné metody a rozšlápnuté kuře. Babka s dědkem srostlí jak dva stromy. Život, tady ještě stále spjatý s půdou, zvířaty a hospodařením. To všechno je Dědina, tragikomický příběh vyprávěný očima jejích obyvatel. Sedlák Josef se marně trápí, proč jeho syn Zbyňa odmítá převzít hospodářství, když je tolik co napravovat na polích zničených v družstvu. Vavirci počítají, kde by mohla ukápnout další koruna, dobrosrdečná prodavačka Maruna se snaží být s každým zadobře a řezník Láďa se dobývá pod cizí sukni a přitom řeší, jak uživit rodinu. A malá Petruna? Ta chvilku neposedí. Na pozadí lehce humorného vyprávění se před čtenářem odkrývá venkovské hemžení v nepřikrášlené nahotě. Přirozená fyzická blízkost hrdinů, jejich společná práce, jejich touha po lepším živobytí až vypočítavost jsou zdrojem věčných svárů i svázanosti a také marné snahy vyléčit minulé rány. Svižné vyprávění formanovského střihu, které však není cynické; nikoho nesoudí a co je podstatné — nenudí.

Nová série detektivních románů zasazená do prostředí Normanských ostrovů, která jistě zaujme příznivce Ann Cleevesové nebo Petera Maye Novinářka Jennifer Doreyová se po několika letech v Londýně vrací na rodný ostrov Guernsey, aby si uspořádala život a našla ztracený klid. Začne pracovat v místních novinách a těší se, že na poklidném ostrově, kde se každý zná s každým, bude psát o místní politice a třeba se i trochu nudit. Když se však jednoho podzimního večera najde na pláži tělo utopené mladé psychicky labilní ženy, policie chce případ uzavřít jako zjevnou sebevraždu. Jennifer to nedá a pustí se do pátrání. Díky své houževnatosti odhalí sérii nápadně podobných úmrtí, k nimž na Guernsey došlo za posledních padesát let. Spolu s Michaelem Gilbertem, zasloužilým policejním inspektorem těsně před penzí, kterého se jí podaří přimět ke spolupráci, sledují stopu vedoucí ke zjištění pravdy. Je na vině pouze nedostatečná péče o mladé lidi na okraji společnosti, nebo na Guernsey už padesát let řádí sériový vrah a nikdo si toho nevšiml?

Severská krimi ze severu Čech Ústecký vyšetřovatel Václav Rákos se vypraví do nemocnice v Rumburku kvůli podezření, že pacientka, která zemřela na otravu metylalkoholem, se ve skutečnosti stala obětí vraždy. Rákos je přesvědčený, že existuje souvislost mezi její smrtí a případem zdravotní sestry obviněné z otravy šesti pacientů draslíkem. Krátce nato dojde v nedaleké Doubici k vraždě zaměstnance národního parku. Důkazy směřují k Miloši Bjelejovi, válečnému zločinci z války v Jugoslávii, který kdysi pobýval v Pardubicích jako vojenský poradce. Jenže Bjelej je oficiálně už deset let po smrti. Zima je toho roku mimořádně dlouhá a tuhá a Václav Rákos zjišťuje, že vraždy v Rumburku a jeho okolí mají mnohem temnější pozadí, než tušil. Tento strhující a skvěle napsaný thriller se inspiroval skutečnými událostmi.

Mistr severských thrillerů se vrací se sedmým dílem poutavé řady o oddělení Q. V kodaňském parku je nalezeno tělo staré ­ženy. Šílený řidič zahájí hon na mladé dívky. Je mož­né, ž­e spolu tyto na první pohled odlišné brutální útoky nějak souvisejí? Tuto záhadu řeší detektiv Carl Morck z oddělení Q. Carl a jeho tým jsou pod velkým tlakem a musí případ rozlousknout — pokud se jim nepodaří splnit očekávání nadřízených, jejich oddělení bude zrušeno. Rose navíc dohnala vlastní minulost — kdysi mož­ná měla co do činění se strašlivým zločinem.

Působivý román o tom, že na některé vzpomínky nestačí ani ničivý oheň. Jedné podzimní noci se Fredrik Welin probudí a zjistí, že mu hoří střecha nad hlavou. Fredrik unikne doslova na poslední chvíli a stihne popadnout jen pláštěnku a dvě holínky — obě levé. Jeho milovaný dům na ostrůvku v Baltu lehne popelem i se vším majetkem. Ohořelé trosky se stanou symbolem jeho osamělého života, který se už chýlí ke konci. Fredrik se nastěhuje do starého přívěsu po dceři a hned si objedná nové holínky. Když mu dcera přijede na pomoc a zkontaktuje ho sympatická novinářka kvůli rozhovoru pro místní noviny, obrátí se Fredrikovi život vzhůru nohama.

Strhující debut o ženě, která překročila hranici šílenství, odkud už možná není návratu… Sam Jamesová si po léta budovala pověst nejlepší psycholožky v psychiatrické léčebně Typhlos na Manhattanu, kde se léčí ty nejtěžší případy. Doufá, že když už nedokáže zachránit sama sebe, zachrání alespoň jiné. Psycholožčin spasitelský komplex pomáhá pacientům bojovat s jejich démony, ale jí se při terapii zároveň otvírá pohled do hlubin vlastního chaotického nitra. Jednoho dne se v Typhlosu objeví záhadný pacient Richard, kterého ostatní terapeuti odmítají léčit. Sam si usmyslí, že odhalí jeho tajemství i duši. Jak je možné, že se Richard v nemocnici plné šílenství chová tak normálně? Sam postupně rozkrývá Richardovu spletitou minulost, a to ji přiměje analyzovat svůj vlastní život. Psychologická hra začíná. Ale kdo koho tady vlastně zachraňuje? Tento překvapivý a poutavý psychologický román zavede čtenáře do duše psychicky narušené ženy, která se zoufale snaží udržet nad vodou, a ukáže nám, že největší běsy si někdy nosíme uvnitř své hlavy.

I loučení bolí méně, když na něj nejste sami Děda a Noah si povídají na lavičce. Pod lavičkou roste hyacint, stejný si děda kdysi pěstoval i na zahrádce. Děda s Noahem si můžou povídat úplně o všem. O všech otázkách života, závažných i nicotných. Při rozhovorech s vnukem si děda vždycky vzpomene, jak se zamiloval do babičky a jak o ni pak přišel. Zatím ji pořád vidí před sebou, a děsí se dne, kdy si ji už nebude schopný vybavit. Cítí, že jeho svět se mění. Proto by rád zůstal tady na lavičce, kde je stále ještě obklopuje silná vůně hyacintu. Jenže zachytit vzpomínky je čím dál těžší a oba se musejí naučit to nejtěžší: rozloučit se. Fredrik Backman v knize líčí boj stárnoucího muže o zachování nejdražších vzpomínek. Činí tak něžně a způsobem, jak to dovede jen on.

Požár celého světa nám nestačil, abychom se sjednotili. Jsme si tak vzdáleni, že bychom se nesešli ani o soudném dnu V rozvalinách po bitvě na turecké řece Sakarya najdou vojáci ohořelý sešit popsaný poznámkami. Jedná se o zápisky Ahmeta Celala, který v bojích za tureckou nezávislost utrpěl zranění a léčí se v zapadlé anatolské vísce. Vesničané přijímají svého istanbulského krajana s nedůvěrou, která časem přerůstá v otevřené nepřátelství. Inteligentní vlastenec, stoupenec Kemalových snah o záchranu Turecka, naráží při každém pokusu o sblížení na nepochopení prostých lidí, kteří byli po staletí udržováni v nevědomosti a bídě hmotné i duchovní. Stává se cizincem ve vlastní zemi. Znova a znova se vrací do bezvýchodného kruhu nevzdělanosti, zaostalosti, rozkladu národa a palčivých otázek o jeho budoucnosti.

Kolikrát může člověk předělat sám sebe? Imogen je dědička na útěku, sirotek, kuchařka a podvodnice. Jule je bojovnice, společenský chameleon a sportovkyně. Intenzivní přátelství. Záhadné zmizení. Vražda, nebo dvě. Zlomené srdce, nebo hned tři. Tupé předměty, přestrojení, krev a čokoláda. Americký sen, superhrdinové, tajní agenti a odpadlíci. Dívka, která odmítá dát lidem to, co od ní chtějí. Dívka, která odmítá být člověkem, jímž byla kdysi.

Přestože je tvorbě Bohumila Hrabala věnována značná pozornost, knih, které kladou důraz na detailní rozbor jeho klíčových literárních děl (v předkládané knize to jsou: Obsluhoval jsem anglického krále, Hlučná samota a raná novela Jarmilka), je jako šafránu. Takto vedená analýza může napomoci vymanit Hrabala z publicistických klišé, jakými jsou hospodský vypravěč, pábitel, zapisovatel hovorů a kronikář nejrůznějších profesí. Hrabal není ani v nejmenším autentický zapisovatel života, nýbrž vášnivý spisovatel, který se snaží v obtížných podmínkách dozorované literární produkce uhájit právo na svobodu tvorby. O tom, nakolik svébytným, literárně rafinovaným a autonomním spisovatelem Bohumil Hrabal byl, svědčí také analýza lektorských posudků z času normalizace. Z ní je totiž patrné, jak je krátkozraké přehlížet tuto část Hrabalovy tvorby. Nejen že ji napsal ve svém vrcholném tvůrčím období, navíc se teprve v něm stává autentickým spisovatelem.

Nádherný pohádkově zimní příběh o narození vánoční jedličky Všechny stromy se rodí v létě. Včetně jedliček. O to, aby jejich malinké semenáčky do zimy pořádně povyrostly a zesílily, se stará tukoň Jedlička. Podívej, kolik s tím má práce! Musí stromečky uvázat, aby se nelámaly, chránit je před nečasem i mlsnými lesními zvířaty a občas jim přečíst nějakou pohádku. Jedna jedlička se ale vždycky narodí až v zimě. Jenže se nikdy neví, na kterém místě v lese se objeví. Najít ji dokáže jediný tukoň — ten, který převléká zvířátka na zimu do bílého šatu. Když promění všechny kožíšky, bodlinky i poslední peříčka nabílo, i on sám se obleče do bílých šatů a vyrazí do ztichlého, zasněženého lesa hledat malinkou zimní jedličku. Její příchod oslavuje celý les. Ten den je svátkem všech tukoňů.