Host strana 75 z 155

Zábavný a napínavý příběh plný nečekaných setkání, nepravděpodobných přátelství a obrovské síly pohádek a fantazie. Else je sedm, vlastně skoro osm. Její babičce je sedmdesát sedm, vlastně skoro sedmdesát osm. O Else dospělí říkají, že je na svůj věk vyzrálá, ale ve skutečnosti jim připadá otravná. O babičce tvrdí, že je ohromně čilá, i když tím myslí, že jim přijde bláznivá. Elsa je jiná než ostatní. Kromě babičky nemá žádné další kamarády, ale to jí nevadí. Babička jí totiž vypráví úžasné příběhy o kouzelné říši, kde není normální nikdo a nic a být jiný je tam největší výhodou. Jenže i v nejkrásnějších pohádkách se občas objeví zlý drak a do boje proti nepříteli se Elsa musí vydat úplně sama. Má doručit tajemný dopis a adresátovi vyřídit, že babička pozdravuje a omlouvá se. Netuší, že přitom drží v rukou klíč k největšímu a nejdůležitějšímu dobrodružství, které se kdy v babiččině pohádkové říši odehrálo. Román Babička pozdravuje a omlouvá se je psaný se stejnou lehkostí jako Backmanův Muž jménem Ove, dokáže čtenáře vtáhnout do děje a zároveň ho pobavit i dojmout.

Jak můžeme vědět, co je pro ostatní nejlepší, když sami být šťastní neumíme? Desetiletý rozmazlený průšvihář Viktor žije v Praze s matkou, divadelní herečkou, která si s jeho výchovou ani s vlastním životem neví příliš rady. Když jednoho dne Hana dostává nabídku na natáčení seriálu na druhém konci republiky, bere ji jako příležitost, jak všechny své problémy vyřešit. Aby se mohla věnovat natáčení, přestěhuje Viktora přes jeho odpor k babičce na venkov. Namlouvá si přitom, že pro něj bude nejlepší, když změní prostředí, a pro její matku, která nedávno přišla o manžela, bude dobré, když nezůstane sama. Viktor se cítí zrazený a podvedený a jeho zoufalství je tím větší, že dominantní babička má jasnou představu o tom, jak by měl jeho život i život jeho matky vypadat. Kromě dramatického sžívání se s venkovem, sleduje román i další osudy Hany bojující se seriálovou rolí, s Viktorem, se svojí matkou i příležitostnými milenci. A rovněž příběh babičky, která si vedle Viktora začíná uvědomovat své slabosti a neodvratně přicházející stáří. A všichni přitom chtějí jeden pro druhého jen to nejlepší. Petra Soukupová ve své vrcholné formě znovu ukazuje, jak bravurně dokáže zachytit vyhrocené rodinné vztahy a prožívání dětského hrdiny v okamžiku, kdy si uvědomuje svou bezmoc ve světě dospělých. A také bezmoc dospělých vůči svým vlastním představám o štěstí. Jedna z důležitých událostí, kterou Viktor na venkově prožije, pak tvoří příběh souběžně vydávané dětské knihy Petry Soukupové Kdo zabil Snížka?

Kniha Obrazy z cest do země Sovětů představuje v šesti kapitolách české cestopisy do sovětského Ruska a posléze Sovětského svazu z let 1917–1968. Na základě analýzy sedmdesáti dvou knižně vydaných textů, zahrnujících jak cestovní relace a popisy, tak díla reportážního charakteru či stylizované literární výpovědi, odhaluje dobové představy české společnosti o sovětském Rusku a jejich proměny v závislosti na politickém a kulturním vývoji ve 20. století. Cestopisy představují výraznou skupinu textů, jež na kulturně-politické změny vždy citlivě reagovaly a reflektovaly je. Zároveň se podílely na vytváření ideologického obrazu Ruska, ať už prosovětského (fellow travellers / poputčiky), nebo méně často antisovětského (anti-fellow travellers). Kniha věnuje pozornost nejen otázkám vymezení cestopisu jako žánru, problematice ideologického cestopisu či tematizaci ruského jazyka i sovětského n

Když si Martina přála psa, netušila, že se Snížkem budou samé potíže. Z malého bílého štěněte vyrostl pes, kterého skoro nikdo ve vesnici nemá rád. Dokonce i její máma se ho bojí. A tak když Martina jednoho dne najde Snížka mrtvého, hned ji napadne, že nezemřel náhodou. Opravdu Snížka někdo zabil? Martina se spolu s kamarády Frantou, Kájou a Viktorem pustí do vyšetřování Snížkovy smrti a jejich dobrodružné pátrání přinese nečekaná odhalení.

Margaret Campbellová a Li Jen ve čtvrtém díle čínských thrillerů. Americká patoložka Margaret Campbellová se vrací do Spojených států, kde ji však čeká kamion plný mrtvých Číňanů a konfrontace s vlastní minulostí. Pekingský detektiv Li Jen působící na čínském velvyslanectví ve Washingtonu má zjistit, proč se jeho krajané udusili v uzavřeném chladicím voze v jižním Texasu. Navíc se opět setká se ženou, která utekla z Číny i z jeho života. Společně dostanou za úkol odhalit, kdo stojí za obchodem s ilegálními čínskými imigranty, který vedl k texaské tragédii. Zjistí, že imigranti se stali nedobrovolnými přenašeči smrticího nákladu. Li a Margaret, zápasící s démony společné minulosti, závodí s časem, aby zneškodnili biologickou časovanou bombu, která hrozí, že zničí nejen jejich budoucnost, ale i budoucnost celého lidstva.

Enzo Macleod, Skot vyučující biologii na univerzitě v Toulouse na jihozápadě Francie, se rozhodl, že s využitím svých znalostí vyřeší sedm nechvalně proslulých vražd popsaných v knize odložených případů pařížského novináře Rogera Raffina. Enzo už dokázal rozlousknout první dva zločiny, ale na třetí případ teď nemá ani pomyšlení. Právě mu diagnostikovali rakovinu, a navíc se objevil někdo, kdo má v plánu zničit jeho pověst i vztahy. Souvisí nějak Enzovy osobní strasti s šestnáct let starou vraždou mladého prostituta v pařížském bytě? Dokáže najít alespoň nějaké zbytky důkazů — a zůstane naživu dost dlouho na to, aby dopadl vraha?

Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv. Nový začátek se tak záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu Anežky.

Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným. Jenže co když je přesto nevinen? Co když je to všechno jen shoda okolností a člověk je pouze bezmocným nástrojem osudu? Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se přes zákaz rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tím, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a odhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, který vychází ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí…

Napínavý příběh o smrti a tajemství ukrytém v mokřadech Rašeliniště je opuštěná krajina s přikrčenými borovicemi, lukami zahalenými v mlze a nepevnou propadající se půdou. Kdysi dávno tu pochovávali oběti bohům a říká se, že tady lidé beze stopy mizejí ještě dnes. Právě sem přijíždí bioložka Nathalie, aby dokončila pokusy pro svou doktorskou práci o zeminách. Brzy se ale ukáže, že její skutečný cíl je mnohem osobnější. Když se v rašeliništi objeví mrtvé tělo, znamená to děsivý důvod k pátrání v minulosti — jak pro policii, tak pro Nathalii samotnou. Spolu s fotografkou Mayou Lindeovou pronikají vrstvami vzpomínek i rašelinných půd až k šokujícím odhalením dávno ukrytých pravd.

Kdo je bez viny, ať hodí kamenem Rok 1976, Anglie. Paní Creasyová zmizela a celá Ulice si šušká. Sousedé viní z jejího náhlého zmizení vlnu veder, ale desetiletá Grace s kamarádkou Tilly o tom nejsou tak docela přesvědčené. Léto pálí čím dál víc a dívky se rozhodnou vzít záležitost do vlastních rukou. Inspirovány místním vikářem začnou hledat Boha. Věří totiž, že když najdou jeho, mohly by najít i paní Creasyovou a přivést ji zpátky domů. Kurážná Grace spolu s hloubavou Tilly chodí od domu k domu a pátrají po indiciích. Slepá ulice postupně vydává svá tajemství a malé detektivky odhalí mnohem více, než si představovaly. Začíná se rozplétat komplikovaná historie lží a klamů. Každý v Ulici se snaží skrývat to, čím nezapadá. Uhlídat své zvláštnosti před ostatními je ale v dusivém letním parnu téměř nemožné. Trávníky usychají, chodníky se roztékají a životy sousedů se začínají obnažovat. Dívky si neuvědomují, že stejná tajemství rozplétala před svým zmizením i paní Creasyová.

Konec se blíží! Hladina magie a napětí v devátém díle série PAX stoupá! Černá čarodějnice uzavírá osudovou dohodu s noční můrou a Estridin strážce snů se tím ocitá mimo hru. Krkavčí bratři Alrik a Viggo se vydávají Estrid zachránit do jejích snů. Iris je varuje, že vstoupit do světa snů je velmi nebezpečné: kdo zemře tam, zemře doopravdy… Pro čtenáře od deseti let