Host strana 74 z 185

Je 30. dubna 1951. Pro mladého kněze Jana Bulu si do Rokytnice na Třebíčsku přijíždí tajná policie. Čeká ho mučení, zmanipulovaný soud, poprava. Stejný osud stihne i Václava Drbolu, kněze z nedalekých Babic, kde ozbrojení muži zastřelili tři místní funkcionáře MNV. Přestože Drbola i Bula jsou v době tragédie již ve vězení, budou za útok souzeni. Stejně jako mnoho dalších lidí: odsouzených nakonec bude více než sto, z toho jedenáct dostane trest smrti. Nové dokumenty ovšem ukazují, že oba kněží se pro své zásadové postoje dostávali do konfliktu s komunistickou mocí již od samého počátku. "Pán Bůh mi vyměřil krátký život. Ale věřím, že nebyl nadarmo," píše Jan Bula v posledním dopise před popravou 19. května 1952. Druhý den ráno jej na dvoře jihlavské věznice pověsí. Je mu pouhých jednatřicet let. Jeho matka Marie Bulová bude chodit už do konce života v černém… V září 2011 katolická církev zahájila kanonizační řízení Václava Drboly a Jana Buly, po jehož ukončení by měli být prohlášeni za blahoslavené.

Nová sbírka mladého autora rozrušuje stereotypy současné poezie. Už název sbírky zachycuje protiklad. Pokud hrdinství nazveme „obvyklým“, zařazujeme ho do času, zbavujeme jej kouzla, navíc z něj děláme něco rutinního. Ale neměli bychom být „hrdiny“ zcela samozřejmě? Je to jen jiné vyjádření protikladu romantiky a realismu. Humorný tón žene jeho hru (situace a příběhy) kupředu, ale co se lehce říká, může být i docela vážné, hranice mezi veselostí a šílenou „vážností“ je nejasná. Odlehčené pasáže kontrastují s přesycenými, patos sousedí s ironií. Zároveň tento svůj přístup nenabízí jako jedinou možnost tvorby a rozumění. Znovu a znovu usazuje svůj styl, zahušťuje svoji výpověď, zintenzivňuje práci s obrazem, jako by se bál tolik zrádné snadnosti a rozmáchlosti lyrického psaní. Je to svérázná, svého druhu „quijotovská“ reakce na neduhy současné poezie.

Pozoruhodná monografie mapující životní osudy dvou přátel a prokletých umělců. Malíře a fotografa Miroslava Tichého a básníka Jiřího Veselského spojoval Kyjov i společné téma dívčího těla. Kniha vychází kromě písemných dokumentů především ze vzpomínek osobností, které oba tvůrce znaly, a také z vlastní paměti autora, jenž se s nimi řadu let přátelil. Opírá se o téměř tisícovku dopisů, které si vyměnil s básníkem Jiřím Veselským a v nichž se často objevují zmínky také o Miroslavu Tichém. Olič cituje řadu Veselského básní, které ilustrují umělcovy životní peripetie, a rovněž otiskuje a interpretuje fotografie Miroslava Tichého. Oličova monografie se tak spíše než jako literárněhistorická práce čte jako faktografický román o dvou outsiderech, kteří vytvořili dílo, s nímž si stále nějak nevíme rady.

Publikace Nahé situace se pokusí rozšířit rejstřík vašeho přemýšlení nad významy lidské nahoty, ať již v její fyzické, nebo v její obrazové podobě. Autorka vychází ze své vlastní tvorby, kterou z velké části tvoří témata lidské tělesnosti. Pomocí pojmu „nahé situace“ vytváří významovou síť, do které se snaží zachytit různé typy setkání s lidskou nahotou. V publikaci se seznámíte s více než čtyřiceti uměleckými díly autorky, ať již ve formě záznamu z performance, fotografie nebo pedagogického projektu.

Román o tom, jak nás formují naše touhy a jak rozhodující, avšak proměnlivou roli hraje v našich životech přátelství. Je rok 1965 a pětice teenagerů pod vedením sedmnáctiletého Jacka Mackaye opouští své domovy v Glasgow a míří do Londýna. Jack nemusel přátele dlouho přemlouvat, aby utekli před svými nudnými životy a násilnickými rodinami a aby jako kapela vyrazili za slávou a štěstím. Jenže chlapci brzy zjišťují, že realita nemá s jejich sny nic společného, a tři z nich se do osmi týdnů od útěku vracejí domů s nenávratně poškozenými životy. O padesát let později dojde v Londýně k brutální vraždě a tři muži, nyní téměř sedmdesátníci, se musejí vrátit do města a čelit démonům, kteří je po pět desetiletí strašili a ničili jim život.

Z díla klasika poezie i drobnější prózy Svatopluka Čecha (1846–1908) přináší Česká knižnice jako první svazek humoristickosatirické „broučkiády“. Obsáhne všechny prózy spojené s postavou pražského měšťana Matěje Broučka, jež společně nebyly vydány již několik desetiletí: dvě verze Pravého výletu pana Broučka do Měsíce (časopisecky 1886, knižně 1888), Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do patnáctého století (1889) a Matěj Brouček na výstavě (1892). V podobě kriticky komentované edice vyjdou tyto čtyři prózy vůbec poprvé. Edičně připravil a komentoval Michal Topor.

Autor (nar. 1985) vystudoval AVU v Praze (ateliér J. Sopka), je spoluautorem výtvarné části komiksové novely CHYBA (volně dle románu M. Šindelky). Své básně publikoval např. v Souvislostech, Listech či Přítomnosti. Je také zastoupen v antologii Nejlepší české básně 2015. Lipavský, jak se dá očekávat u tvůrce s dvojdomým záběrem, je nadán citem pro velké scenerie i drobná, jen letmo zahlédnutá zátiší: „Tys viděla sekvoj já velrybu / a nestalo se nic / obvyklý pocit cílových prázdných míst / kulky zarostlé v kůře borovic / na straně od moře.“ Nika je prostor, který ohraničuje prázdno, je to však prázdno k naději a sdílení. Nika je prvotina mocného zraku.

Jan Čep (1902–1974) patří k výrazným českým prozaikům dvacátého století. Jeho odchod do exilu po únoru 1948 a spirituální orientace jeho tvorby způsobily, že v době komunistického režimu byla Čepova díla umlčována. Několikasvazkové vydání autorových próz a esejů, připravené Bedřichem Fučíkem a Mojmírem Trávníčkem, tak mohlo být zveřejněno jen v samizdatu a knižní podoby se dočkalo až po roce 1989. Česká knižnice přináší kratší prózy ze všech období Čepovy tvorby, od knižního debutu Dvojí domov z poloviny dvacátých let až po exilové Cikány. Výběr a komentář Tomáš Kubíček, příprava textu Marie Havránková.

Kniha Pyramida tvoří v sérii románů o komisaři Wallanderovi krok zpět do minulosti a odhaluje ystadského komisaře tak, jak jsme ho ještě neviděli. První případ vraždy řeší Wallander coby jednadvacetiletý pochůzkář v Malmö, poté ho vidíme jako mladého otce čelícího nečekanému nebezpečí na Štědrý večer, jako detektiva ve středním věku na pokraji rozpadu manželství i jako čerstvě samostatného vyšetřovatele řešícího brutální vraždu místního fotografa. V titulním příběhu se Wallander představuje již v roli zkušeného detektiva se svým typickým stylem instinktivní a zároveň metodické práce, který objevuje nečekané spojení mezi sestřeleným letadlem a vraždou dvojice osamělých sester. V těchto pěti úžasných příbězích odehrávajících se před úvodním dílem série Vrazi bez tváře sledujeme Kurta Wallandera na jeho cestě k sobě samému nejen jakožto detektivovi, ale také jako člověku.

Podivná matka, po lásce lačnící syn a touha po snadné smrti. Po letech chladu a odmítání se matka otevře svému synovi romanopisci. Dovolí mu, aby sepsal její životní příběh, pod podmínkou, že jí pomůže k snadnému odchodu. Dodrží oba svůj slib? Mohou si důvěřovat? Matka se synovi vysmívá lžemi a polopravdami. A jak vypráví, syn se od ní stále více odtahuje. Kdo je vlastně jeho matka? Jako dcera brabantského farmáře se ke zděšení své protestantské rodiny vdala za indonéského úředníka koloniální armády. Poté, co se svými třemi dcerami strávila válku v japonském zajateckém táboře, se dozvěděla, že jejího manžela popravili. Zcela bez prostředků a těhotná s jiným mužem se vrátila do Holandska. Zde se usadila, usmířila se se zámožnou rodinou a pečovala o svého šíleného muže — spisovatelova otce. Syn se ptá, zapisuje a čas od času nad ní láme hůl, zoufalý z nepřehledné směsice pravdy a lží. Román Já se vrátím je tragikomedií o chladné, leč fascinující matce, po lásce toužícím synovi a napínavé hře, kterou spolu hrají

Druhá detektivní kniha ostravské spisovatelky Příběh s detektivní zápletkou zavádí čtenáře do neutěšeného prostředí ostravské periferie, kde je nalezeno tělo zavražděného a profesionálně vypreparovaného muže. Ačkoli první stopy policejního vyšetřování vedou téměř neomylně k místnímu profesionálnímu preparátorovi, vyšetřovatelé začínají postupně rozkrývat složitě spletenou síť mezi lidmi ze zcela odlišných společenských vrstev. Na jedné straně tak stojí novodobá „elita“ v podobě podnikatele Gavly a Pavly Bittnerové, proti nim pak gambler Pavel se svou sestrou a otcem. Přestože by se mohlo zdát, že jediným pojítkem mezi těmito postavami je více či méně zdařilé balancování na hraně zákona, čtenář brzy začíná tušit, že je spojuje daleko víc. Děj doplňuje třetí vyprávěcí linie, sahající až do předválečných časů. Díky tomu můžeme sledovat nejen postupné rozuzlení detektivní zápletky, ale především to, jak snadno se člověk stává obětí lhostejnosti, hněvu a dějinných událostí a jak fatálními důsledky může končit promlčená spravedlnost.

Kniha Hledání nové modernosti je zaměřena na desátá léta dvacátého století, zejména na čtyři pozoruhodné roky před první světovou válkou. Její úvodní část analyzuje dobový teoretický diskurz, v němž si moderně cítící výtvarníci a literáti vyjasňovali základní filozofické a estetické rámce své tvorby. Do druhé části knihy jsou zařazeny studie věnované autorům, jejichž tvorba představuje různé podoby poetik významně se uplatňujících v daném období. Jde o secesi, novoklasicismus, expresionismus a kuboexpresionismus, jejichž koncept je představen na rané tvorbě bratří Čapků, Františka Langera, Richarda Weinera aj.

Autor (nar. 1987) je básník a prozaik. Doposud publikoval v časopisech Host, Tvar, Pandora, Protimluv aj. Do kulturních magazínů píše recenze na knihy a komiksy. Na FF MU v Brně studuje bohemistiku a estetiku. Jeho první sbírku uvozují verše Louise Aragona: „Všechny hrozné pohromy hrozí tomu, kdo se ožení s vílou / a chce s ní jít do krajin, jež nenajdeme na žádné mapě“; a skutečně - meziměstí je u něj předobrazem pro všechny proluky a „slepé skvrny“ našeho bytí. Na konci cest nejsou cíle, ale vždy jen přístavy, krátká zastavení před další cestou. Meziměstí je pokusem o rozrušování jistot poezie, paradoxně jemným pokoušením prošlapaných cest.

Margaret Campbellová a Li Jen ve třetím díle čínských thrillerů. V hromadném hrobě v Šanghaji je nalezeno osmnáct znetvořených a rozřezaných ženských těl. Li je na místo činu vyslán, protože objevené mrtvoly mohou souviset se starou nevyřešenou vraždou v Pekingu. Čeká ho pohled na hrůzný zločin, jaký v Číně dosud nemá obdoby. Margaret mezitím musí čelit pochybnostem ohledně složitého vztahu s Lim. Když se po pohřbu svého otce vrátí ze Spojených států, zjistí, že jejich společný život, milostný i pracovní, může být nyní v ohrožení. Mej-Ling, zástupkyně velitele kriminálního oddělení v Šanghaji, s Lim úzce spolupracuje a podle všeho nechce zůstat pouze u toho. Jak může Margaret, „cizí ďábel“, soupeřit se ženou, která je Limu po všech stránkách blíž? Když vyšetřovatelé při pitvách odhalí strašlivé okolnosti šanghajských vražd, s hrůzou si uvědomí, že mají co do činění s nelidským monstrem. Čím déle jsou chladnokrevnému zabijákovi na stopě, tím je jistější, že se budou muset postavit nejen jemu, ale i vlastním nočním můrám.

Nejlepší světový vinařský kritik Gil Petty zmizel během degustačního turné po ne příliš známém vinařském regionu Gaillac. Před třemi lety byl nalezen ve vinicích na jihozápadě Francie, oblečený do karmínového roucha Bratrstva Řádu božských lahví. Jeho tělo viselo jako morbidní strašák na obtěžkané vinné révě a zdá se, že předtím bylo nějakou dobu uchováváno v červeném víně. Pettyho vrah nikdy nebyl dopaden. Když se Enzo Macleod do odloženého případu znovu pustí, zjistí, že za klidnou fasádou francouzského vinařství se skrývá tvrdý byznys ovládaný chamtivostí, závistí a zoufalstvím. Potenciální vrahové Enzovi rozhodně nechybí: místní vinaři, Bratrstvo Řádu božských lahví — starobylá společnost, která se věnuje propagaci gaillackých vín —, a dokonce i Pettyho dcera Michelle. Co když je některý z nich připraven Enza zastavit, i kdyby měl zabíjet znovu?

Úžasný feel-good román o lásce ke knihám a o tom, co všechno se může stát, když máte opravdové přátele Dvě zcela rozdílné ženy, osmadvacetiletá Sara Lindqvistová ze švédského Haninge a pětašedesátiletá Amy Harrisová z amerického Broken Wheel, si dopisují. Po dvou letech vzájemného vyměňování knih, dopisů a myšlenek o literatuře i životě se Sara rozhodne, že Amy navštíví. Když však konečně dorazí, je Amy po smrti. Sara se ocitá sama v ospalém městečku uprostřed ničeho. Pochopitelně jsou tam ale všichni ti, o nichž jí Amy psala. A tak excentrickým obyvatelům Broken Wheel nezbývá nic jiného než se o zmatenou turistku postarat. Sara zůstává a poprvé v životě nachází skutečné přátele (nejen pana Darcyho a Bridget Jonesovou), kteří jí pomáhají otevřít knihkupectví, kde Sara nabízí knihy po zesnulé Amy. Sara i město ožívají, vznikají nové, nečekané páry a ani Sara, ani obyvatelé Broken Wheel se neodvažují pomyslet na chvíli, kdy se Sara bude muset vrátit domů do Švédska. Sařino dvouměsíční vízum co nevidět vyprší, a tak se její novopečení přátelé rozhodnou vzít celou záležitost do vlastních rukou…