Jan Kozák - Aktis

Počítače ovládají budoucnost. Net Force byla založena proto, aby chránila Ameriku před všemi hrozbami on-line. Její profesionálové ale záhy zjistí, že několik mladých lidí ví o počítačích často víc, než oni sami. Vytvoří z nich jednotku Slídilů Net F orce. Proniknou tam, kam nikdo jiný, aby se postavili zločinu do cesty... Virtuální říše Sarxos je na Síti nejoblíbenější válečnou hrou. Tisíce hráčů každý večer vstupuje do světa neskutečna a vede armády svých snů do boje.Náhle se začne dít cosi zlo věstného. Počítače některých hráčů jsou fyzicky zničeny zloději. Jedna hráčka se stane sama obětí útoku. Je zřejmé, že někdo v Sarxosu bere hru opravdu vážně. Slídilové Net Force Megan OMalleyová a Leif Anderson jsou vyzváni, aby pomohli. Hrají Sarx os. Znají jeho svět. Nic je však nemůže připravit na nebezpečí, kterému budou čelit v okamžiku, kdy začne skutečná hra

Tenký, zcela jednostranně subjektivní soubor Co jsme my lidé zač byl původně určen pro obsáhlou antologii, na níž se podílelo několik překladatelů. K jejímu vydání však nakonec nedošlo. Nechť tedy tyto básně stojí jako jedna z možných sond do německé barokní lyriky v jejím širokém žánrovém rejstříku. Překladatel kromě několika slavných jmen, jako jsou Weckherlin nebo Gryfius, s potěšením připomíná, že jsou zde poprvé otištěny v českém znění verše sekretáře Petra Voka z Rožmberka Theobalda Hoecka, který vydal v roce 1601 v Praze svou jedinou životní sbírku Schönes Blumenfeld. Jsou to verše z Čech, a patří tudíž do české poezie i do rukou jejích českých čtenářů.

Viktor Dyk, který tragicky zahynul před sedmdesáti lety, byl až do smrti básníkem ironie a skepse, která ovšem pramenila z urážené lásky. Duch, který popírá, nepřistupoval na pozlátko, na povrchnost bez jádra ani na tatíčkovské legendy. Jako jeden z mála vyzýval k boji navzdory příslovečným nedozírným důsledkům a do smrti varoval před běsy v nás. A znal dobře i melancholii dnů a dění. Proto jsme mohli nazvat jubilejní výbor jeho apostrofou: Položivote!

Po letech znovu připomínáme verše největšího z francouzských symbolistů Paula Valéryho v básnicky svrchovaném a dodnes platném překladu Josefa Palivce. Výbor, který vyšel ještě za Palivcova života pod názvem Básně, pietně přetiskujeme.

van Wernisch, přední osobnost z generace živých klasiků české poezie, jejíž další představitelé – Šrut, Brousek, Kabeš – debutovali stejně jako on na začátku šedesátých let dvacátého století, předkládá soubor básní v próze Lásku já nestojím, který zdánlivě vznikal mimo hlavní proud básníkovy tvorby.

Jedenáctiletý Nick zažil v roce 1968 dvě věci, jednu přelomovou, druhou prakticky banální: jeho rodiče se rozvedli a otec jej vzal na fotbalový zápas Arsenalu. Od té chvíle fotbal poznamenal jeho život tak, že stal posedlostí, které musí uhnout z cesty všechno. Pokud neuhne, jako tato úsměvná autobiografie, fotbal to nemilosrdně převálcuje.

Neohrožený hrdina románové série amerického autora Dirk Pitt v závodu s vražednými protivníky pátrá po zlatém pokladu Inků miliardové hodnoty. Vyvázne živý z indiánské obřadní studny, z legendárního pralesního Města mrtvých i z boje s guerillou Světlé stezky, až v podzemní jeskynní řece pod mexickou pouští má konečně poklad na dosah.

Cesta lidskou džunglí do Bíl..

Navenek je všechno v pořádku. Steelton vzkvétá, jeho političtí předáci budí zdání, že pečují o jeho rozvoj. Jejich poslední projekt však zavání nejen megalománií, ale i marnotratností: ve Steeltonu má za více než čtvrt miliardy dolarů vyrůst ohromný baseballový stadion. Arthur Bright je ve Steeltonu okresním žalobcem. Způsob, jakým radnice vede město, a zvlášť projekt stadionu tam, kde by se měly stavět obytné domy, školy a starat se o bezpečnost ulic, jej přivede k rozhodnutí kandidovat na star ostu. Má bezvýhradnou podporu své asistentky Stelly Marzové, která v případě jeho vítězství převezme jeho dosavadní funkci. Obhájci z ní mají hrůzu už teď a vidina, že se stane ještě mocnější, děsí patrně nejen je. První zemře Tommy Fielding, šéf pro jektu výstavby stadionu. Najdou jej mrtvého, předávkovaného heroinem v objetí ze stejného důvodu zemřelé prostitutky. Jenže fakt, že Fielding byl homosexuál a na drogy nikdy nesáhl, napovídá, že něco není zcela v pořádku. A smrt se blíží tichým kroke m: další obětí je bývalý Stellin milenec, místní advokát a významný přispěvatel na Brightovu volební kampaň. Stella i Bright začínají chápat, že udeří-li ještě jednou, bude terčem jeden z nich.

Dvě stě tisíc dolarů ukradených z jejího bytu, získala Cass Ridleyová, bývalá vojenská pilotka, za svůj "vedlejšák" drogového kurýra. Nemá čeho litovat, byly falešné, což přivádí Carellu a spol. na stopu mezinárodní padělatelské sítě. Nemůže toho litovat, protože ji záhy kdosi zavraždí, což i v čase vánočním přivádí naše staré známé na stopu vraha...

Troy je fantastický svět, kde jestli něco nechybí, tak magie, dobrodružství a legrace. A v tomto světě vyrostla lidská dívka Waha, i když maličko na podivném místě... Adoptoval ji totiž troll, slavný lovec Tetraam, který sežral její rodiče a jejich k oně, jenže když mělo dojít na ni, už nemohl, a tak si ji nechal. Waha vyrostla v přesvědčení, že je také trollka, jen maličko méně ochlupená, než se sluší. Pak ale lidé zahájí velkou válku proti trollům, kteří je pravda dost žerou, a to doslova. A Te traam a Waha, aby zachránili svůj kmen, se musejí vydat na odvážnou pouť, díky níž se mezi trolly stanou legendami... 48 stran

Severský hrdina Thorgal Aegirsson se v této epizodě svých slavných dobrodružství utkává se silami, které nelze překonat pouhým mečem či odvahou. Aby zachránil svou milovanou ženu, která se potácí mezi životem a smrtí, pronikne do krajů, kam je obyčejným smrtelníkům vstup zapovězen. Ba putuje ještě dále, vydá se na metafyzickou hrdinskou pouť do říše smrti, kam se i sami bohové neodvažují. A na konci cesty zjistí, že za vše je třeba zaplatit určitou cenu a že tato cena někdy může být těžším břemenem, než si myslíme.

Troya je svět, ve kterém magie je něčím úplně normálním a všedním. Každý má určitou magickou schopnost byť třeba jen takovou, že dokáže zabíjet mouchy. To se ovšem týká jenom lidí. Trollové žádné schopnosti nemají. K tomu, aby si nějakého toho člov ěka ulovili k večeři, je ani nepotřebují. Teď ale dali lidé dohromady tým trolobijců a vyrazili do boje. Aby trol Tetram a jeho lidská dcera Waha (kterou trolové neuvařili, ale adoptovali) zachránili svou rasu, musí sehnat pramen vlasů otce představe ného kouzelnické školy. Má to jen jeden malý háček. Otec představený je plešatý.

V Chrámu Luny postaveném Alexandrem Velikým objeví Lara předmět, který je klíčem k nejstrašnějšímu pokladu všech dob, smrtící Pandořině skříňce. Po staletí se ukrývala v místě, jemuž faraónové starého Egypta přezdívali "kolébka života". Skříňka, prok letý dar bohů, ukrývá zárodky neléčitelného moru. Naneštěstí pro Laru se o tomto prokletí lidstva dozví i bezohledný terorista. Jedinou osobou, ktorá Laře může pomoci získat vražedný poklad, je bývalý příslušník britských speciálních jednotek, kdysi nejlepší voják Británie, z něhož se stal žoldák a prodává své schopnosti nejvyšší nabídce. Terryho Sheridana Lara kdysi velice milovala, ale teď si nemůže být jistá ani tím, jestli se k němu může otočit zády. Osud světa visí na vlásku a Laře nezbývá, než riskovat a znovu se spojit s Sheridanem. Musí se však mít velice na pozoru, jinak ji opět zradí a lidstvo postihne nepředstavitelná katastrofa.

Kohoutí kříž u Nicova (Nitzau) při hrázce z polních kamenů šumavské země je víc než symbolem a ozvěnou utrpení Kristova. Věčně a věrně nám tlumočí i to, co za šumavskou literaturu už provždy vyslovil Adalbert Stifter: „Was je Gutes oder Böses über den Menschen gekommen ist, haben die Menschen gemacht. – Co dobrého nebo zlého bylo způsobeno člověku, učinili lidé.“ Zvon Vojtěch (Adalbert) s tím nápisem v originále i českém překladu mi ostatně den co den zvoní pod okny přes řeku Vltavu. Svědectví všeho, cokoli tu přešlo a co se muselo zajizvit v našich srdcích, poněvadž zase jen člověku se všechna lidská bolest i radost může také navracet darem jazyka a paměti, poskytuje na následujících stranách hlas německých básníků ze Šumavy, mrtvých i těch dosud živých, bratrsky daleký a blízký hlas i za nás, kdo milujeme svou zemi. Ano, je svá, je Boží. A není vinna.

Magické verše Chimér a první, fragmentární verze Aurélie z pera francouzského romantika Gérarda de Nerval, již do češtiny poprvé přeložil Jan M. Tomeš (* 20. 9. 1913).