Jonathan Livingston strana 7 z 9

5. svazek edice Vědci, vynálezci a podnikatelé v českých zemích ukončuje přehled dnes již nežijících vědců, vynálezců a podnikatelů, kteří se narodili a působili na území českých zemí. Jsou mezi nimi velmi známí i neznámí lidé, vědci, u kterých dnes mnohdy ani netušíme, že se zde narodili. Měli bychom být hrdí na své předky a uvědomit v dnešní záplavě informací ze zahraničí, že neexistují jen významní zahraniční vědci, ale že mnozí naši krajané se zapsali do dějin světové vědy a zanechali v ní významnou a nesmazatelnou stopu.

Potkal ji náhodou, tu zajímavou ženu, tajemnou, neuchopitelnou a plnou nezvyklé energie. Bylo však setkání neplánované i pro ni? Příběh o tajemstvích a síle ženské spirituality. Pragmatický Richard si vychutnává svobodný život v reklamním světě. Je spokojený, šťastný, nemá důvod si stěžovat. Až do chvíle, kdy potká ve své oblíbené kavárně tajemnou ženu. Její názory na život jsou zcela opačné, než jeho, přesto, anebo právě proto ho zcela fascinuje. Ví o ní příliš málo, protože v osobních otázkách není sdílná, často mluví v záhadách, a klade otázky, kterým Richard vůbec nerozumí. Jejich společná sexuální energie však funguje dokonale a Richard si na ní brzy vypěstuje závislost. Hlavní hrdinka působí sebejistě a vyrovnaně. Ale nebylo tak tomu vždy. Její dětství a dospívání bylo poznamenáno řadou negativních zkušeností, vedoucích k sebedestruktivnímu chování. V momentě, kdy se ocitla na prahu života a smrti, vstoupil do jejího života On, důležitý muž, který jí pomohl pochopit, že to, co považovala doposud za prokletí, je v podstatě veliký dar. Retrospektivní dějová linie, prolínající se kapitolami přítomnosti ilustruje proměny hlavního hrdiny a zároveň postupně poodhaluje skutečnou identitu jeho partnerky. Prozrazuje příčiny jejího podivínství a důvody, které ji přinutily strávit významnou dobu cestováním po světě a studiem dávnými kulturami.

Druhá kniha Gurama Odišarii je logickým pokračováním románu Prezidentův kocour. Odhaluje veškeré děsivé reálie šílené a dnes již téměř zapomenuté války, která se v Abcházii před více než pětadvaceti lety odehrála. Autor při psaní vycházel ze zcela reálných faktů a popisuje obrovské osobní tragédie zcela konkrétních lidí. Řízením osudu se totiž sám ocitl přímo v epicentru událostí. Společně s dalšími běženci, kteří utíkali před etnickými čistkami hlavně z přímořského města Suchumi údolím řeky Kodori přes průsmyk do centrální Gruzie, sám strastiplnou cestu zdolával a přitom si dělal poznámky, které teď tvoří kostru celého příběhu. Pro uměleckou fikci tu prakticky nezůstává místo a jde tedy o dílo v nejpravějším smyslu slova dokumentární a do jisté míry i dílo autobiografické. Z 525 tisíc původního předválečného obyvatelstva Abchazské autonomní republiky, patřící ke Gruzii, se jich v jediném okamžiku 300 tisíc proměnilo v uprchlíky. Drtivou většinu těch, kteří byli nuceni opustit rodný kraj, tvořili Gruzíni, kteří tam žili po generace. Mezi uprchlíky byli ale i Židé, Řekové, Abcházci, Rusové, Arméni a další. Nemělo by se také zapomínat na to, že v letech 1992-1993 bylo zavražděno více než 20 tisíc civilních obyvatel Abcházie, převážně etnických Gruzínů. Existují důkazy, že šlo o systematické likvidování civilistů s cílem území od Gruzínů etnicky vyčistit. Způsob, jakým autor události v Abcházii v letech 1992-1993 popisuje, je velmi svébytný: vidíme tu otřesné reálie bojových akcí, ale zároveň se v kontrastu s tímto pozadím pozornosti dostává i touze obyčejných příslušníků různých národů spojit se a sjednotit se, navzájem si pomoci. Autor se nevyhýbá ani líčení věcí vyloženě odpudivých, jako jsou loupeže a drancování. A není divu, vždyť každý, kdo se v atmosféře těchto lidských jatek ocitl, zároveň prošel zkouškou lidskosti a humanismu. Jak se ukazuje, dobrých lidí bylo nakonec mnohem víc, než se mohlo zpočátku zdát, což je jistě důvodem k optimismu. Důvod k naději, že za průsmykem pro lidi, kteří museli prožít tak strašné neštěstí, znovu začne normální život.

Miroslav Macek o sobě rád říká, že je snob. Mnoho takových vzdělaných a zábavných snobů není. A už vůbec ne takových, kteří umějí vyprávět. Miroslav Macek vypráví s gustem, moudře a vtipně, kouzelnou poetickou češtinou o svém dětství, rodičích, prarodičích, studiích, svých láskách, manželkách i dětech a pochopitelně i o dobrém jídle a pití, jak to jen gourmet umí. Miroslav Macek svou knihu představuje takto: Vážení a milí, na světě je konečně knížka, ve které vyprávím o všelikých zajímavostech, které mne potkaly cestou od narození (téměř) do smrti, a které by Vám, jak doufám, mohly poskytnout jak zábavu, tak i trochu poučení. V knize jsou též ukázky z mé letité novinové a časopisecké tvorby, výběr z překladů poezie i prózy a také něco z vlastního literárního šuplíku.

Město sužuje drak. Kdysi dávno obyvatelé města s drakem bojovali, ale přemohl je. Nakonec se vzdali a drakovi se podvolili. Když pak jednoho dne přijde do města hrdina, cizinec, který měšťanům nabídne, že draka zabije, zmocní se města panika. Konec vlády draka sice znamená svobodu, ale také velké břímě odpovědnosti. Navzdory vůli obyvatel města hrdina draka přemůže. Ale městu se neuleví. Moci se chopí ti, kteří dříve s drakem nejvíce spolupracovali, vítězství nad ním prohlásí za vlastní a nad městem a jeho obyvateli dál vládnou stejnými prostředky jako předtím drak. Co se stane poté, co bylo zlo poraženo? Jak se společnost dokáže vypořádat s nabytou svobodou, pokud celé generace žily a byly vychovávány v nesvobodě? Lze vůbec zabít draka?

Měsíc života (konec srpna - konec září 2017) autorova alter ega - nezaměstnaného spisovatele, introverta, inklinujícího k bohémství a samotě, trpícího depresemi a opovrhujícího konzumním životem. Bydlí v mizerném podnájmu, bere jakoukoliv příležitostnou práci, žije jako psanec na okraji jím nenáviděné společnosti a potýká se s existenčními problémy, díky nimž se často ocitá v až tragikomických, zoufale banálních i šílených životních situacích. Navzdory podlomenému zdraví se snaží řešit své problémy drogami, prášky, litry vypitého alkoholu a náhodnými milostnými románky. Jeho nejmilejším únikem z reality je však psaní, při němž se snaží srovnat své roztříštěné myšlenky a najít smysl života a především sebe sama. ... s duší beadnika je debutový román mladého olomouckého spisovatele Jaroslava Irovského. Stylem i obsahem navazuje na předchozí autorovy sbírky dekadentních povídek Příběhy sráče a O(byčejný) ŽIVOT psané bez příkras a cenzury, s nevybíravým slovníkem, undergroundovou emotivní přímostí a velkou dávkou upřímnosti, sebeironie a humorné nadsázky, odkazující na nejlepší tradice americké Beat generation a autory jako John Fante nebo Charles Bukowski.

Ve čtvrtém svazku o pozoruhodných českých vědcích, vynálezcích a podnikatelích se opět setkáme s postavami, které ovlivnily mnohá odvětví a inspirovaly řadu mladých badatelů. Christian Doppler, Gregor Johann Mendel, Ernst Mach, bratři Ježkové, Viktor Kaplan, Erich Roučka. Jejich dílo, které proniklo daleko za hranice Rakousko-uherské monarchie či později Československé republiky, i jejich mnohdy nelehké osudy nás stále naplňují úctou. Je moudré si jména a odkaz těchto mužů připomínat i v dnešní době.

Dovolená může být krásná, slunná, deštivá, ale taky společná. Už jste něco podobného zažili? A že to bylo bezva? Možná u vás. Může to ale dopadnout i vražedně, hlavně když se na společné dovolené dohodnou bezdětný manželský pár, rodina s desetiletým ďáblíkem a puberťačkou a dva důchodci. O infarktové situace pak není nouze. Ale jak známo, cizí neštěstí potěší! Cizí neštěstí uzdravuje! Svět bude opět krásný!

Pedagogové Václav Klaus ml. a Milan Kocmánek spolu napsali knížku. Vykašlali se na korektnost a ruku v ruce dali dohromady knihu vtipů o české škole. Možná kritici namítnou, že některé vtipy jsou za hranou, že jsou příliš zjednodušující, že přehánějí. Ale vtipy takové být musí, pokud jsou opatrné a korektní, moc vtipné většinou nejsou. Oběma stejně jako mnohým českým kantorům vadí experimentování sociálních inženýrů a zájmových neziskovek s našimi dětmi. Vadí jim hromady papírování, kterým jsou zahrnováni učitelé a ředitelé škol, když jejich úkolem na prvním místě je UČIT!

"Kdysi dávno, v daleké Africe, žila-byla dvě královstvíčka. Království hroznýšů a království králičí. Mezi těmi dvěma královstvími panovalo od nepaměti přirozené nepřátelství, avšak pro krále každého z nich byla vzájemná nenávist potřebným instrumentem pro udržení moci. Tahle dvě království totiž byla jedno druhému velmi užitečná. Králíci sloužili hroznýšům jako základ zdravé stravy a hroznýši byli pro vládce králíků velmi důležitým prostředkem disciplíny a udržení pořádku v králičím království… Králíci a hroznýši jsou satirickým podobenstvím na totalitní režim a povídkou, která po svém vydání v USA na začátku 80. let vyvolala velký ohlas a byla zařazena mezi velké antiutopie 20. století po bok Orwellovy Farmy zvířat."

Třetí svazek věnovaný významným českým vědcům, badatelům a vynálezcům popisuje život a dílo Antonína Holého, který výrazně přispěl k boji proti závažným onemocněním včetně AIDS, nebo Václava Dolejška, jenž se věnoval výzkumu rentgenových spekter. Setkáme se zde i s Antonínem Svobodou, expertem v oboru výpočetní techniky, s vynálezcem tryskových tkacích stavů Vladimírem Svatým, s Otto Wichterlem, kterého proslavily zejména měkké kontaktní čočky, a s Jaroslavem Heyrovským, nositelem Nobelovy ceny za chemii.

Jan Marek Marků, Josef Ressel, Jan Perner, Václav Prokop Diviš, bratranci Veverkové. Co mají tato jména společného? Jde o významné vědce a vynálezce, kteří se nesmazatelně zapsali do české, ale i evropské historie a zasloužili se o pokrok v mnoha oborech lidského počínání – v zemědělství, medicíně, průmyslu, dopravě… Neměli bychom na ně zapomínat. Jsou důkazem toho, že člověk, který má dost odvahy a pevného odhodlání, dokáže překonat mnohé překážky a dosáhnout svého cíle. Svým životem a dílem mohou být zmíněné osobnosti pro dnešní mladou generaci vynikajícími vzory vhodnými k následování. Podmínky k prosazení jsou dnes sice jiné, ale rozhodně vyžadují stejné zaujetí, vůli a pracovitost, a přináší stejnou míru uspokojení z dosažených výsledků.

Jak dopadne vztah zhýčkaného a znuděného Evropana (ajťáka) a filipínské prostitutky? Jak vidí svou životní cestu cynický Evropan a jak asijská kněžka lásky? Mohou se vůbec pochopit, když se jejich cesty protnou uprostřed exotických Filipín? A jaká tajemství tvrdošíjně skrývá Rose? Dva pohledy na jeden příběh plný vášně a dobrodružství. On je tak trochu cynik, ona tak trochu šlapka. Jednoho dne se náhodně potkali, původně jako zákazník a jeho exotická prostitutka, ale příběh se poněkud zvrtnul. Co skrývá Rose za svým mlčením na téma minulost a Petr pod maskou sarkastického šovinisty? Ne, nečekejte další pohádku o Popelce nebo Pretty Woman. Tenhle příběh je drsnější a syrovější tak, jako život sám. Oba hlavní hrdinové vědí, že svět není vždycky tím nejlepším místem pro život, ať už jste slušně vydělávající „ajťák“ v renomované mezinárodní společnosti, anebo vám nad hlavou svítí slunce pod palmami u tyrkysového moře. Petr je otrávený svým životem, přesycen krátkodobými vztahy a nudí se. Před vánočními svátky, které by měl strávit se svojí rodinou, utíká na měsíční zahraniční dovolenou. Sám. Což, jak posléze zjistí, není úplně zábavné. Rose je klasická asijská prostitutka, která měla Petrovi posloužit jako laciná cestovní kancelář a holka pro všechno. Jak už to bývá, trochu se to zvrtlo. Do jejich příběhu pronikáme nadvakrát. Každý z této nesourodé dvojice jej totiž postupně vypráví ze svého úhlu pohledu, tolik odlišného jak z genderové, tak kulturní stránky. Erotický příběh zasazený do exotického prostředí filipínských ostrovů vznikl na základě poznatků autorky a příběhů, jež během své zahraniční cesty vyslechla od skutečných kněžek lásky, jejich zákazníků nebo starousedlíků. Sexpat je erotický román s cestopisnými prvky, tedy vlastně by se dalo říct erotopis. Ačkoliv je kniha sepsaná dle skutečných reálií, jedná se o střípky mnoha příběhů spojených v jeden a doplněný fiktivními událostmi, tudíž je jakákoliv podobnost se skutečnými osobami čistě náhodná.

Balada z nemocnice, Balada o námořníkovi a Balada o očích topičových jako komiks!? Lubomír Lichý dostal nápad udělat balady Jiřího Wolkera jako komiks. A proč ne? Jsou to básně dějové a jeho kresba není líbivá, ale pěkně syrová, sešla se s náladou literární předlohy. Možná, že tím objeví pro mnoho neznalých duší jednoho z nejnadanějších českých básníků, kterému bylo dopřáno jen 24 roků života.

Povídky ze života uprostřed nádherné šumavské přírody z dob dávno minulých, kdy zapadlí vlastenci pěstovali krásnou češtinu a po večerech sepisovali své každodenní zážitky. Jack Flor však nepsal jen kroniku života, psal příběhy někdy nostalgické, poetické, někdy zas napínavé, které však nepostrádají ani humor. Jsou to příběhy nejen pro lidi znalé lesa a práce lesnické, ale potěší i čtenáře lesem nepolíbeného. Zastavte se na chvíli, v klidu si sedněte a ponořte se do světa dávných časů. A možná, že při čtení ucítíte vůni lesa, vlhkého mechu a divočiny. Příběhy jsou doplněné neméně půvabnými ilustracemi.

Rytíře Falka, medicuse a zaklínače začátečníka, jsme opustili v okamžiku, kdy se u Furatských brodů střetly dvě skvělé armády. Saladín neprošel a splnil to, co se zavázal svému příteli, hraběti Joscelinovi. Jeruzalém je nyní otevřené město, Falko získává odměnou titul i panství a zdá se, že se do Outremeru vrátil mír. Zdání klame... Zlo, které kdosi vypustil z okovů, kam je zavřeli snad samotní apoštolové, je zde a sílí. Ve druhém díle ságy se vydáme s Falkem na dalekou cestu, která rytíře odvede od jeho přátel, ale na které získá nové. Hrdina se setká nejen s potomkem slavných králů Haralda Modrozuba a Ivara Výbojného, ale nalezne též ženu svého srdce... Avšak jen dočasu. Útěchou mu může být rozluštění záhady tajemné vraždy, při jejímž řešení jsme se s ním poprvé setkali. A také významná diplomatická mise do hlavního města Světa - Konstantinopole. Tam však Franky a Latince v úctě příliš nechovají a je otázkou, zda si Falko poradí s úskočným Komořím císaře Izáka Anděla, Izákem Ďáblem.