Jota strana 135 z 187

Bájné ostrovy Jižního Pacifiku vždy jitřily fantazii Evropanů. Jen někteří tam však skutečně dorazili, aby mohli obdivovat krásu polonahých žen, západ slunce nad ševelícími plážemi, ale třeba i řezbářské nebo tetovací umění Polynésanů. Čechem, jemuž se to v mnohém splnilo (ještě před nástupem globalizace), je etnolog Miloslav Stingl, žijící legenda cestopisné literatury. „Je ještě na světě něha? Je ticho, nepřerušený tok štěstí, je ještě na světě ráj? Ráj na světě... Říkají, že je. Že existuje! Etnograf ho nazývá Polynésií. A zeměpisec Ostrovy jižních moří,“ napsal Stingl v úvodu beznadějně rozebrané knihy z roku 1974. Aktualizované a komentované vyprávění o krásách a tajích Tahiti, Samoy, Nového Zélandu, Markéz či Velikonočního ostrova přináší nejen klasické a brilantní Stinglovy postřehy, upevněné odbornou erudicí, ale i zcela nové pasáže věnované dalšímu polynéskému fenoménu: lidojedství. Věděli jste, že novozélandští Maoři si z lidských kostí vyráběli dokonce i kolíčky na prádlo a flétničky? Že Markézané, tetovaní od hlavy až k patě, si lidské maso doslova zamilovali? A že na ostrově Rapa Nui – plném mýtických soch moai – existuje i jeskyně Ana Kai Tangata, což neznamená nic jiného nežli Jeskyně kanibalů? O tom všem vypráví Stingl, již osmdesátiletý, v Ostrovech krásy, lásky a lidojedů, na něž brzy naváže druhá část přibližující Stinglovy cesty Melanésií a také Mikronésii.

Tajemný ostrov. Opuštěný sirotčinec. Zvláštní sbírka velice podivných fotografií. To vše čeká na odhalení v knize Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, nezapomenutelném románu, kde děj a děsivé fotografie přináší jedinečný čtenářský zážitek. Náš příběh začíná strašnou rodinnou tragédií, která přivede šestnáctiletého Jacoba k cestě na vzdálený ostrov u břehů Walesu, kde objevuje rozpadající se trosky sirotčince slečny Peregrinové pro podivné děti. Když Jacob bloumá jeho opuštěnými ložnicemi a chodbami, ukazuje se postupně, že děti slečny Peregrinové byly víc než podivné. Byly možná nebezpečné. Možná byly na opuštěném ostrově drženy v jakési karanténě z velmi dobrých důvodů. A nějak – i když to zní jako něco nemožného – jsou možná stále naživu. Fantasy doprovázená strašidelnými starými dobovými fotografiemi, při které běží mráz po zádech. Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti zaujme dospělé, teenagery a všechny, kdo mají rádi temná dobrodružství.

Je mnoho způsobů, jak využít všeobecnou svobodu. Cestovatel a fotograf Jiří Kolbaba si intenzivně plní své klukovské sny. Náruživě cestuje a sbírá po celém světě informace, obrázky exotické přírody a lidských tváří. Poté, co navštívil okolo sta zemí všech šesti kontinentů planety, připravuje četné fotovýstavy, besedy a diashow. Po reakcích svých posluchačů a milovníků cestování vznikla tato kniha téměř na "společenskou objednávku". Několik desítek příběhů a postřehů tohoto známého dobrodruha nás zavede doslova do celého světa. Všechny kapitoly jsou doplněny barevnými fotografiemi.

Máte občas pocit, že jste otroky svého chytrého telefonu, Googlu nebo Wikipedie? Stává se vám, že nejste sto si vzpomenout, kde jste nechali klíčky od auta, nebo dokonce auto samotné? Nepanikařte! Inspirativní a zábavná kniha Šetři se, Einsteine! vás provede technikami, které vám pomohou obnovit netušenou kapacitu vaší paměti. Autor se poutavou a zábavnou formou označovanou jako reality show v knižní podobě snaží zjistit, co je podstatou vynikající paměti, a vydává se jako aktivní pozorovatel na mistrovství USA v paměťových dovednostech, aby se tam setkal s lidmi disponujícími mimořádnými paměťovými schopnostmi. O rok později se na tutéž soutěž vrací znovu – nyní již jako rovnocenný soupeř a jeden z aspirantů na celkové vítězství. K úspěchu mu pomohl intenzivní trénink paměti, kdy strávil řadu měsíců studiem antických mnemotechnických metod, s nimiž se seznámil při své první návštěvě soutěže. Foerovo podivuhodné dobrodružství, představující autorovu proměnu z chronicky zapomětlivého novináře v šampióna Spojených států v paměťových dovednostech, slouží jako zajímavý rámec objevného zkoumání onoho nesmírného, a přitom skrytého vlivu, který má paměť na každý aspekt našeho života. Knihu, která vychází ve 23 zemích a hned po vydání se stala bestselerem New York Times, můžete číst jako praktickou příručku pro zlepšení paměti i jako příběh paměti naší civilizace, antickými školami počínaje a přenosem paměti na externí disky počítačů konče. Po přečtení této knihy už nikdy nebudete tupě stát před ledničkou a ptát se sami sebe, pro co jste to vlastně šli. Kniha Šetři se, Einsteine! byla redaktory Amazon.com zařazena mezi nejlepších 20 knih roku 2011!

Přijde-li někomu, že v knize není mnoho kladných postav a dobrých skutků (jsou-li tam vůbec nějaké), zde je omluva. Vše bylo učiněno pro výnos nakladatelův. Dobro je v dnešních ekonomicky obtížných dobách totiž krajně nevýnosné. Lidé, kteří nejvíce po dobru volají, jsou nejméně ochotni ho kupovat. Neštěstí a zlo se proto v knize volně prochází. Autor se ho sice snaží morálně odsoudit, ale vždy jen do té míry, aby neztratil sympatie svých čtenářů. Zároveň se autor omlouvá těm, kteří budou těmito stránkami zaujati, či dokonce vzrušeni, že tak lehkovážně hazarduje s jejich jinak vybraným literárním vkusem...

Ambiciózní praktikantka. Perfekcionistický šéf. A pořádná spousta šikany. Chloe Millsová, zatraceně chytrá a pracovitá studentka obchodní administrativy, má jediný problém: svého šéfa, Bennetta Ryana. Je náročný, neomalený, bezohledný – a naprosto neodolatelný. Božský bastard. Bennett se vrátil z Francie do Chicaga, aby zaujal významný post v obrovském rodinném podniku. Vůbec nečekal, že ta asistentka, která mu v zahraničí na dálku pomáhala, je nádherné, nevinně provokativní – naprosto nesnesitelné – stvoření, se kterým se teď bude muset vídat každý den. Navzdory drbům nikdy nebyl příznivce románků na pracovišti. Jenže Chloe pro něj představuje takové pokušení, že je ochotný pravidla ohnout – nebo je rovnou poslat k čertu –, pokud to znamená, že bude jeho. Kdykoli a kdekoli. Když ovšem jejich vzájemná touha dostoupí zlomového bodu, budou se muset Bennett a Chloe rozhodnout, co všechno jsou ochotni obětovat, aby jeden druhého získali.

Mrazivý okamžik je debut, ve kterém autorka nástroji detektivní literatury vytesává podobu Švédska, jak ho nikdy z hlavní silnice nespatříme. S neuvěřitelným citem pro každodenní bytí člověka spřádá příběh několika životních osudů, které se dílem náhody i neúprosného vývoje událostí protnou a vyústí ve strašlivý zločin. Zločin, který se vyšetřovatelům v čele s komisařem Christianem Tellem na první pohled jeví jako zcela nepochopitelný.

Víte, že po snědení dvou krajíčků pšeničného chleba vám stoupne krevní cukr víc než po dvou polévkových lžících čistého cukru? Od zavedení stravovacích směrnic v 70. letech, které vyzývaly k omezení příjmu tuků, jsme byli svědky podivného jevu: Američané neustále tloustli, postonávali a měli ještě větší sklony k cukrovce než dřív. Kardiolog William Davis se to rozhodl risknout a naordinoval více než dvěma tisícům svých pacientů režim bez pšenice. Když pak viděl, jaké to mělo mimořádné výsledky, dospěl ke znepokojivému závěru: Není to tuk, není to cukr, ani náš pohodlný životní styl, co je příčinou epidemie obezity v celé Americe – je to pšenice. Ve své knize Život bez pšenice autor odhaluje pravdu o moderní pšenici a rozebírá její historickou roli v lidském jídelníčku. Už to není ta vydatná základní potravina, kterou naši předci pěstovali pro svůj chléb vezdejší; dnešní pšenice byla geneticky změněna tak, aby výrobcům potravin přinesla největší výnosy za cenu nejnižších nákladů. Dosud neškodná obilnina se tak proměnila v nutričně ochuzenou, ale jinak všudypřítomnou ingredienci, která zvedá krevní cukr ještě drastičtěji než běžný stolní cukr a vyvolává závislost, kdy se jako na tobogánu střídají cykly hladu, přejídání a únavy. Doktor Davis si posvítil na tloustnutí a hromadění tuku ve všech tělesných partiích a také na celou řadu nepříznivých zdravotních účinků: od cukrovky přes srdeční choroby až po imunologické a neurologické poruchy, jako je celiakie, revmatická artritida a demence. A konečně předkládá přesvědčivé argumenty pro úplné odstranění pšeničných výrobků z našeho jídelníčku, spolu s doporučeními, jak si tento přechod usnadnit a nesklouznout zase zpátky k dřívějším návykům. Kniha Život bez pšenice, postavená na dlouholetém klinickém výzkumu a studiích jednotlivých mužů a žen, kteří se rozloučili s pšenicí a úplně tím změnili svůj život, nabízí velmi poučný pohled na důvěrně známou potravinu a poskytuje návod, jak se uzdravit a nadobro se zbavit přebytečných kil.

Brendě je šestnáct, je tlustá, ve škole je outsider a o kvalitách jejího společenského života svědčí fakt, že na Facebooku má čtyři přátele – autistického bratrance a tři amatérské korejské stepaře, které zná jen díky YouTube. Když už rodiče přestane bavit povětšinou marné pátrání po zbytcích v lednici, rozhodnou se ji poslat na soukromou internátní školu ve Stocktonu, která se vyznačuje hubenými porcemi, striktními pravidly a zkostnatělým přístupem k jakémukoli náznaku svobodného uvažování. I tady se Brendiny společenské styky zpočátku omezují na pár podobně neoblíbených a neatraktivních dívek a trpasličího homosexuála, který se živí žebrotou a přebývá na staré plachetnici. Všechno se změní v okamžiku, kdy se Brenda spřátelí s krásnou a všeobecně zbožňovanou spolužačkou Marií. Její prestiž začíná pomalu stoupat. Jenže nic není tak jednoduché, protože pobyt v ústavu plném znuděných, žárlivých a nadržených puberťaček připomíná spíš válečnou zónu než čajový dýchánek.

Kniha je dalším strhujícím čtením legendy české cestopisné literatury Miloslava Stingla. Na základě dlouholetého usilovného bádání v muzeích a archivech i četných etnologických návštěv všech částí Ameriky přináší autor fascinující, informacemi nabité příběhy skutečných hrdinů indiánských válek, povstání a vzpour, kteří všude v širé Americe vstupovali na válečnou stezku, aby bránili svůj lid, svou zem. Vydejte se i vy po stopách nejslavnějších indiánských bojovníků. Knihu doprovázejí ilustrace a dobové fotografie.

Sara Dillonová, nadaná finanční asistentka, se při útěku od svého nevěrného přítele přestěhuje do NY. Unavená několikaletým stereotypem hledá povyražení bez přílišných závazků. Když v tanečním klubu potká neodolatelného, sexy Brita, nepočítá s tím, že by z toho bylo něco víc než zábava na jednu noc. Ale způsob a rychlost, kterými překračuje její zákazy, ho brzy promění z nezávazného flirtu v jedinečného Božského cizince. Celé město ví o tom, že Max Stella je na ženské a střídá je jako trenýrky. Navzdory tomu, že spoléhá na svůj vzhled businessmana, začne po setkání se Sarou – a po jejím svolení, aby pořídil několik jejích divokých fotek – přemýšlet nad tím, jestli by jeho vášně mohly přerůst za hranice ložnice. Pro Sáru je jen jediná věc děsivější, než že by je někdo chytil při setkáních plných erotických zážitků na veřejnosti – že by se jí Max mohl dostat příliš k tělu – a to ne doslovně.

Günter K. Koschorrek nebyl vojevůdcem, ani vědcem nebo historikem. Válku prožíval jinak než ti ve štábech nebo na velitelských stanovištích. Bylo mu 19 let, když byl povolán do války v její nejhorší fázi a ta mu ukázala svou neúprosnou tvrdost. Nacistický režim, který nelítostně sledoval své cíle, donutil celou generaci přísahat mu věrnost a hanebně zneužil její ideály. Čtenáři se dostává do rukou deník obyčejného vojáka wehrmachtu, který narukoval na podzim 1942 do armády a byl nasazen na východní frontě. Popisuje své zážitky z bojů, ale také každodenní život vojáků. Dostal se až ke Stalingradu, kde se jen těsně vyhnul obklíčení a potom s wehrmachtem ustupoval zpátky na západ. Na krátkou dobu byl nasazen ve Francii a v Itálii, ale potom se znovu vrací na východní frontu. Autor popisuje celou řadu dramatických bojových situací, z nichž se mu často jenom díky štěstí podařilo vyváznout živý. Jeho vyprávění je velice civilní a věcné a nepokouší se ze svých zážitků dělat hrdinské činy. Z knihy není patrná žádná nacionalistická ideologie, spíše naopak - je zřejmé, že většina vojáků wehrmachtu nebojovala za vlast nebo za nacistické dobyvačné cíle, ale pouze proto, aby oni sami a jejich nejbližší kamarádi přežili.

Ženy mají mnoho chyb. Muži mají jen dvě. Všechno, co řeknou, a všechno, co udělají. Kathy Letteová shromáždila v tomto ironickém průvodci svoje nejjiskřivější vtípky a slovní hříčky o mužích. Čeká nás ničivá porce humoru a větší než malé množství nestydatosti. Autorka nabízí praktické rady („Když chce snídani do postele, řekněte mu, ať spí v kuchyni.“), nenapodobitelný a osobitý přístup k věčnému boji obou pohlaví („Je statisticky dokázáno, že sto procent rozvodů začíná sňatkem.“) a trefné postřehy týkající se silnějších protějšků („Všichni muži se považují za bohy. Jejich manželky jsou bohužel ateistky.“) Dokonalý dárek pro ženy, které si neberou servítky.