Kniha Zlín strana 13 z 70

Sedmdesátá léta v Oslu. Olav Johansen nedokáže jezdit autem pomalu, je měkký jako máslo, příliš snadno se zamilovává, jestliže se rozčilí, ztrácí hlavu a je mizerný v matematice. Něco málo přečetl, ale moc toho neví a rozhodně nemá takové znalosti, které by byly k něčemu užitečné. A píše pomaleji, než roste stalaktit. K čemu se tedy hodí? Je skvělý zabiják. Nemusí přitom jezdit autem, zabíjí většinou lidi, kteří si to zasluhují, a nejsou to žádné složité počty. Alespoň prozatím nebyly. Dokud od šéfa nedostal nový úkol: vyřídit jeho manželku.

Jedna z nejúspěšnějších a nejoceňovanějších knih Simova Mawera, autora bestselleru Skleněný pokoj. List New York Times knihu zařadil mezi nejpozoruhodnější díla vydaná v roce 1997, zájem o něj projevili také filmaři (práva ke zfilmování drží Barbra Streisand). Kniha líčí příběh vědce, který zasvětil svůj život studování genetické poruchy, jež těžce poznamenala jeho samotného. Benedict Lambert je nejen trpaslík, ale také vzdálený příbuzný slavného genetika Gregora Mendela, v románu se tedy - podobně jako v již zmíněném Skleněném pokoji - objevuje i řada českých, respektive moravských reálií.

Konzultanti v otázkách umění Thea Westreichová Wagnerová a Ethan Wagner s využitím svých rozsáhlých zkušeností, které nasbírali za léta spolupráce se sběrateli a uměleckými institucemi, nabízejí prostřednictvím deseti tematických kapitol zasvěcený, ale přitom laikům srozumitelný vhled to někdy trochu záhadného světa sbírání současného umění. Kniha Sbíraní umění: vášeň, investice a mnohem víc odpovídá na otázky, co je na sběratelství tak úchvatného a co tato vášeň sběratelům přináší emocionálně, intelektuálně a společensky. Autoři uvádějí, že nákup uměleckých děl a budování sbírky jsou – na rozdíl od kupování čehokoliv jiného – motivovány libovolnou kombinací takových faktorů, jako jsou předpokládaný investiční potenciál děl, jejich estetické hodnota, láska sběratelů k umění i jejich soutěživost, intelektuální náboj díla, adrenalin, posilování ega nebo společenského statusu či snaha vzbudit zájem okolí. Otázky otevírající každou z kapitol jsou přímé a jednoduché: týkají se věcí, které jsme o sbírání současného umění chtěli vědět, ale báli jsme se zeptat. Odpovědi jsou poučné, ale čtivé a obsahují konkrétní příklady z praxe obou autorů. Každou z otázek doprovází fotografie a doplňující texty, které čtenáři umožňují nahlédnout do zákulisí světa moderního umění – na výstavy, do depozitářů, na bienále, na umělecké veletrhy, do soukromí sběratelů – a nabízejí rovněž klíč k interpretaci konkrétních uměleckých děl. Autoři jsou zároveň vlivnými členy sběratelské obce i vnímavými pozorovateli dění v tomto světě. Díky tomu dokáží přiblížit historický a společenský kontext spletitého světa sběratelů umění. Proč lidé umění sbírají, co jim to přináší, kdo všechno může umění sbírat a jak správně budovat sbírku, jaké jsou vztahy mezi komerčními a veřejnými uměleckými galeriemi a institucemi, to jsou jen některá z témat, jimž se kniha Sbíraní umění: vášeň, investice a mnohem víc věnuje.