Kniha Zlín strana 14 z 70

Jestliže stojíte před uměleckým dílem v muzeu nebo ve výstavní síni, obvykle si pokládáte dvě otázky: 1) Líbí se mi? A následně 2) Kdo je autorem? Jestliže stojíte před uměleckým dílem v aukční síni nebo v galerii obchodníka s uměním, budou po těchto dotazech následovat další: Jakou má toto dílo hodnotu? Jakou bude mít hodnotu za pět nebo deset let? A co si o mně lidé pomyslí, když uvidí, že mi tohle visí na zdi? Snídaně u Sothebyho vám objasní, jak lidé nacházejí na podobné otázky odpovědi a jak výtvarné dílo nabývá finanční hodnoty. Philip Hook se opírá o pětatřicetileté zkušenosti na trhu s uměním a ve své fascinující a velmi subjektivní knize nám předkládá pohled na vizuálního umělce a jeho zázemí (včetně -ismů, tvůrců, jejichž dílo odpovídá obecnému vkusu, Géricaulta a sebevražd), na téma a styl (od abstrakce a všednosti až k surrealismu a válce), na sílu díla zavěšeného na zdi, na jeho původ a na proměnlivost trhu s uměním, jehož fungování autor v jednu chvíli přirovnává k vyjednávání přestupů fotbalových hráčů do konkurenčního týmu. Snídaně u Sothebyho je kniha humorná, objevná, pikantní, báječná a absurdní, plná inteligentních postřehů a vnímavá vůči výtvarnému umění i světu, který ho obklopuje.

Jakou poezii píší básníci a básnířky ze Zlína? Na tuto otázku přináší odpověď první číslo almanachu Terasa Zlínské literární tržnice. Vychází k prvnímu výročí existence webu Zlínská literární tržnice (zlinska-literarni-trznice.cz), který mapuje zdejší literární scénu. V almanachu čtenář najde ukázky z tvorby etablovaných básníků jako je Pavel Petr či Jaroslav Kovanda, ale i dosud málo publikujících autorů. Kromě ukázek z tvorby a medailonů autorů přináší Terasa i další rubriky. Nechybí exkurs do minulosti, v němž se tentokrát představí osobnost někdejšího baťovského novináře Berty Ženatého, který psal zajímavé reportáže ze svých cest po světě. V rozhovoru Jiří Severin zpovídá zlínského rodáka, prozaika Milana Ráčka, který v roce 1968 emigroval do Rakouska, kde dodnes žije. Výtvarný doprovod obstaral uznávaný sochař a výtvarník Radim Hanke svými kresbami a skicami. Můžete se ponořit do zlínských literárních vod, které možná nejsou úplně čiré (jako nikde), ale rozhodně nejsou stojaté.

Sonny je ideální vězeň. V moderní, přísně střežené věznici Staten se těší značné oblibě, neboť slouží ostatním vězňům jako zpovědník – naslouchá jejich přiznáním a uděluje jim rozhřešení. Šušká se o něm, že na sebe bere vinu za zločiny jiných a odpykává si jejich tresty výměnou za pravidelnou dodávku drog. Vrchní komisař Šimon Kéfas, působící na osloském oddělení vražd, je policista ze staré školy. V jeden den dostane najednou nový případ a novou spolupracovnici. Ab Lofthus byl policista, Kéfasův kolega a dlouholetý kamarád a také Sonnyho otec. Kvůli podezření z braní úplatků spáchal před lety sebevraždu a jeho čin obrátil Sonnymu i Kéfasovi život vzhůru nohama. Roky ve věznici jednotvárně plynou do chvíle, než si Sonny nečekaně vyslechne jistou šokující zpověď a vydá se soudit živé i mrtvé.

Opět sedmdesátá léta minulého století, tentokrát však na dalekém severu Norska. Opuštěná vesnice Kasund kdesi ve Finnmarce, jejíž obyvatelé jsou příslušníky laestadiánského hnutí, které jejich životy svazuje přísnými pravidly. Desetiletý Knut a jeho krásná, čerstvě ovdovělá matka Lea, zastávající funkci kostelníka a zvoníka, nedostudovaný teolog Mattis a šamanka Anita. Záhadný cizinec Ulf, který tvrdí, že sem přijel z Osla na lov bělokurů, ale na lovce vůbec nevypadá, dokonce ani nemá pořádnou pušku. Nechce se mu ovšem nikomu prozrazovat, že jedinou kořistí, na kterou se tu bude pořádat hon, je on sám. Těžko totiž odhadnout, na čí straně budou místní stát a zda mu pomohou lovce setřást.

Svérázná autobiografická výpověď o celoživotním boji se závislostí na alkoholu. Autor v knize věrně popisuje, jak alkohol plíživě začal ovládat jeho život a jak z mladické revolty přerostl nejprve v životní styl a poté v temného démona, který z něj udělal loutku a vzal mu nejen zdraví, ale i touhu žít. Vypráví o složité cestě zpět do všedního života, o nahrazování jedné závislosti druhou a v neposlední řadě také o síle rodinných pout. Text doprovází fotografická reportáž umocňující autentičnost a expresivitu tohoto jedinečného životního příběhu. Tomáš Němčík (1975) je sice profesí vyučený zámečník a vystřídal několik pracovních míst, ale podstatnou část svého života zasvětil alkoholu a experimentování s toxickými látkami. Má za sebou dvacet pobytů v protialkoholní léčebně a mnoho hospitalizací na jednotkách intenzivní péče, kde několikrát bojoval o holý život. Psaní se pro něj stalo východiskem ze závislosti a prostředkem k uchopení života opět do svých rukou. Jeho prvotina Panáček je autentickou, syrovou výpovědí o boji se závislostí.

Opět sedmdesátá léta minulého století, tentokrát však na dalekém severu Norska. Opuštěná vesnice Kasund kdesi ve Finnmarce, jejíž obyvatelé jsou příslušníky laestadiánského hnutí, které jejich životy svazuje přísnými pravidly. Desetiletý Knut a jeho krásná, čerstvě ovdovělá matka Lea, zastávající funkci kostelníka a zvoníka, nedostudovaný teolog Mattis a šamanka Anita. Záhadný cizinec Ulf, který tvrdí, že sem přijel z Osla na lov bělokurů, ale na lovce vůbec nevypadá, dokonce ani nemá pořádnou pušku. Nechce se mu ovšem nikomu prozrazovat, že jedinou kořistí, na kterou se tu bude pořádat hon, je on sám. Těžko totiž odhadnout, na čí straně budou místní stát a zda mu pomohou lovce setřást.