Kniha Zlín strana 54 z 88

Eric Söderquist, stockholmský profesor informatiky, vymyslel systém, který za pomoci přenosu myšlenek umožňuje handicapovaným lidem používat internet. Jeho žena Hanna upadá do kómatu poté, co vynález svého manžela testovala. I když se to všem jeví jako šílený nápad, Eric je přesvědčený, že se nakazila počítačovým virem známým pod názvem Mona, který pustoší ekonomiku celého světa, především Izraele. A že jediný způsob, jak ji vyléčit, je vystopovat jeho tvůrce, Libanonce Samíra Mustafu, který býval předním odborníkem na počítačové viry v MIT Cambridge a jehož rodinu zabili právě agenti Izraele. Pátrání ho za dramatických a čím dál nebezpečnějších okolností zavádí na Blízký východ a izraelská rozvědka Mosad, FBI i Hizballáh střeží každý jeho krok na cestě vedoucí přes Francii a Izrael do pásma Gazy.Debutový román Dana T. Sehlberga Mona dovedně propojuje témata vysoké politiky, mezinárodního terorismu a vědeckého pokroku v oblasti neurologie a počítačových technologií. O autorovi Dan T. Sehlberg (nar. 1969) je přední švédský podnikatel v oblasti IT a masmédií s mnohaletými zkušenostmi na vedoucích pozicích ve významných švédských podnicích. Jeho debutový román, Mona, je neobyčejně erudovaný, napínavý a originální thriller s prvky science fiction, do značné míry však vychází z reálného vědeckého vývoje na poli ovládání myšlenek a kybernetického vedení války. Mona je prvním ze dvou dílů románu a představuje slibný začátek Sehlbergovy tvorby.

V novele Místnost se čtenář dostává do mysli chorobně pedantského úředníka, který ve státním úřadě, jehož je zaměstnancem, objeví tajnou místnost, jejíž existenci všichni ostatní odmítají uznat. Vypravěč je posedlý potřebou ovládat, trpí megalomanií a neukojitelnou touhou po moci. Různými způsoby konfrontuje své kolegy a vytváří si pozici, z níž může své okolí rafinovaně ovlivňovat. Místnost, v níž muž pravidelně nachází útočiště, se stává symbolem konfliktu. Konfliktu mezi ním a jeho kolegy a jejich odlišným vnímáním reality. Tato místnost totiž existuje pouze v jeho narušených představách.Jonas Karlsson ohromuje v tomto díle minimalistickým a umně spředeným příběhem s prvky surreálna. Novela Místnost svým ostrým vykreslením každodenního života lemovaného bizarními setkáními a nedorozuměními zkoumá klasické téma zdání versus skutečnost. O autoroviJonas Karlsson (*1971) je ztělesněním pojmu všestranného nadání. Jakožto jeden z nejvýznamnějších švédských herců ztvárnil role nejen v řadě divadelních her inscenovaných národním divadlem Dramaten, ale také v několika velmi kladně hodnocených celovečerních filmech a televizních seriálech. V roce 2005 debutoval jakožto dramatik divadelní hrou Noční procházka pro přední stockholmskou scénu Stockholms Stadsteater, která si u kritiků i publika vysloužila nadšené ohlasy. Po pozitivní zkušenosti s divadelní tvorbou se Jonas Karlsson začal věnovat i psaní prózy. Dráhu spisovatele zahájil sbírkou vzájemně propojených, humorných a inteligentních povídek Druhý gól (Det andra malet), která dává vzpomenout například na tvorbu Raymonda Carvera, Karlsson dokládá svou dovednost provázat jednotlivé povídky tak, že výsledkem je víc než pouhý součet částí.

Prvotina jednoho z nejvýraznějších talentů nové irské literatury, která se paradoxně dočkala vydání až po fenomenálním úspěchu svého volného pokračování Srdce na obrtlíku (The Spinning Heart). Ve dvanácti kapitolách podává obraz jednoho roku na samém počátku našeho století, jak ho na opuštěné rodinné farmě prožívá zdánlivě prostoduchý mladík Johnsey Cunliffe po smrti svých rodičů, když se mu rozpadl bezpečný svět jeho dětství a ten okolní se pod tlakem hospodářské konjunktury mění k nepoznání. Přesné, citlivé, vtipné i dojemné zachycení lidských vztahů v dnešním Irsku. O autorovi Donal Ryan (1976) vystudoval stavební inženýrství a práva; své první dva romány napsal jako zaměstnanec státní správy a dlouho je marně nabízel nakladatelům. Jako první se vydání dočkala jeho druhá kniha Srdce na obrtlíku, která se stala čtenářskou senzací, byla vyhlášena irskou Knihou roku 2012, nominována na Man Bookerovu cenu 2013, téhož roku získala prestižní Cenu Guardianu za nejlepší prvotinu a v USA se dostala na vrchol žebříčku Boston Globe. Následné vydání jeho skutečné prvotiny Prosinec už je takovej potvrdilo Ryana jako novou hvězdu na irském literárním nebi a jeho sbírka povídek A Slanting of the Sun (Náhodný sklon světla) je dychtivě očekávána v září 2015. Oba romány se odehrávají v místě inspirovaném autorovým rodištěm na březích druhého největšího jihoirského jezera Lough Derg v hrabství Tipperary a český čtenář je dostává do rukou ve správném pořadí.

Uznávaný biochemik Nick Lane skládá s využitím těch nejnovějších vědeckých poznatků ohromující mozaiku historie života. Jak vznikl život? Odkud se vzala DNA? Jak se vyvinulo oko? Co je to vědomí? Proč umíráme? V posledních několika desetiletích došlo k převratným novým objevům, které nám umožnily nahlédnout životu pod pokličku. Dnes už máme technologie i dostatečné zdroje k porovnávání celých genových sekvencí, zkoumání atomické struktury bílkovin, zobrazování přemýšlejících neuronů a dokonce i k podrobnému studiu geochemie hornin, s jehož pomocí odhalujeme i změny, kterými v minulosti prošlo složení vzduchu. Tyto objevy pomohly objasnit otázku vývoje života mnohem přesněji a podrobněji než kdykoli předtím. Lane s pomocí této pokladnice nového vědeckého poznání mistrně rekonstruuje dějiny života a popisuje deset největších vynálezů evoluce zvolených podle jejich dopadu na žijící svět, významu pro dnešní organismy a konečně i pro jejich symboličnost. Kdo by si pomyslel, že vývoj očí začal u na světlo citlivých míst na řasách, která sloužila k regulaci fotosyntézy? Nebo že se stavební bloky DNA samovolně zformovaly v hydrotermálních průduších? Lane vysvětluje, jak každý z velkých vynálezů evoluce - od DNA po sex, od teplokrevnosti k vědomí a konečně i ke smrti - znamenal zásadní změnu pro život a často i pro samotnou planetu. Výsledkem je fantastická, snadno srozumitelná analýza důvtipnosti přírody a zásadní dílo pro každého, kdo někdy pochyboval o vědecké podloženosti evoluce nebo přemýšlel, odkud jsme se tu vlastně vzali.

Co když jsou noční můry vykreslené Georgem Orwellem v románu 1984 skutečné? Co kdybyste museli žít v zemi, ve které by bylo možné naladit pouze jedinou vládní stanici? V zemi, kde by všechno bylo černobílé kromě rudých písmen propagandistických transparentů? V zemi, ve které byste ve svém obývacím pokoji museli mít pověšený velký portrét presidenta, abyste se mu na státní svátky mohli klanět? V zemi, kde by jiná než reprodukční sexualita byla zcela zapovězena? V zemi, ve které by špióni podobní Orwellově ideopolicii na politických shromážděních zkoumali vaši tvář, aby zjistili, jestli opravdu prožíváte to, co říkáte?Tohle je ale opravdové místo - Korejská lidově demokratická republika neboli Severní Korea. Komunistický režim, který od roku 1945 ovládá severní polovinu Korejského poloostrova, je pravděpodobně nejhorší totalitní systém moderní historie.Novinářka Barbara Demicková ve své knize Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji odhaluje nevídané skutečnosti ze země a společnosti, o nichž toho zbytek světa mnoho neví. Sleduje osudy šestice lidí: tajně se scházejícího mladého páru, idealistické lékařky, malého bezdomovce, vzorné pracovnice továrny milující Kim Ir-Sena víc než svou rodinu a její vzdorovité dcery.Demicková strávila šest let pečlivou rekonstrukcí života ve městě zapovězeném cizincům. Jako zdroj informací jí sloužily rozhovory s uprchlíky, propašované fotografie a videa. Kniha popisuje chaos způsobený smrtí Kim Ir-Sena, po němž následoval suverénní nástup jeho syna Kim Čong-Ila, zničující hladomor, na jehož následky zemřelo odhadem dvacet procent populace a vzedmula se vlna ilegálních útěků ze země.Mnohé knihy o Severní Koreji se soustředí na problematiku jaderného zbrojení. Není co závidět je jedna z mála, které se zabývají tím, jak se žije obyčejným občanům této země. V knize ožívá v pozoruhodném detailu realita všedních dní v nejrepresivnějším totalitním systému dneška. Při čtení jejího popisu budete mít pocit, že se procházíte po jedné z temných ulic severní Koreje.Kritici přirovnali tuto knihu k Hirošimě Johna Herseyho a k Cestě Cormaca McCarthyho. Není co závidět je přelomovým přídavkem do sbírky titulů o totalitarismu. Jak New Yorker tak Paris Rewiev zveřejnily úryvky z knihy. O autorovi Barbara Demicková začala mluvit se Severními Korejci o jejich životě v roce 2001, kdy se přestěhovala do Soulu za prací pro Los Angeles Times. Za reportáže ze Severní Koreje dostala Cenu za zpravodajství o lidských právech americké organizace Overseas Press Club, Cenu Osborna Eliotta udělovanou Asijskou společností a Cenu Arthura Rosse udělovanou Americkou akademií pro diplomacii.Před angažmá v Los Angeles Times pracovala v deníku Philadelphia Inquirer jako zahraniční zpravodajka pro Střední Východ a Východní Evropu. V době Bosenské války žila v Sarajevu a napsala o tamějším každodenním životě knížku Ulice Logavina: Život a smrt v sarajevské čtvrti. Tyto reportáže ze Sarajeva získaly Cenu George Polka, Cenu Roberta F. Kennedyho a dostaly se do finále Pullitzerovy ceny.Demicková vyrůstala v Ridgewoodu, ve státě New Jersey. V současnosti vede pekingskou redakci Los Angeles Times.

V centru pozornosti neobvyklé knihy norského profesora Oleho Martina Hoystada stojí srdce jako kulturní fenomén. Autor sleduje jeho vnímání v prvních písemných kulturách Blízkého východu, v antické filozofii a v Bibli, vydává se po stopách arabského vlivu na rytířskou kulturu vrcholného středověku, aby zachytil okamžik zrození toho, co si Evropané hýčkají dodnes – romantické lásky, jejímž nositelem je právě srdce. Od renesance a lámání srdcí u Shakespeara dospěje až k romantismu a své vyprávění zakončí u role, kterou má srdce v dnešní společnosti. Srdce není jen orgánem lidského těla, bez nějž nelze žít, ale i reprezentací naší duševní existence. S pečlivě vybranými příklady a schopností odhalovat dosud netušené souvislosti je kniha napínavým čtením pro každého čtenáře, který se nechá fascinovat autorovým nadšením a jeho širokými znalostmi. O autorovi Ole Martin Hoystad (1947) se zabývá mezioborovým studiem filozofie, dějin kultury a literatury. Jako profesor působí v Ústavu kulturních a humanistických studií Vysoké školy v Telemarku v Norsku a v Ústavu pro literaturu, kulturu a média Jihodánské univerzity. Jeho největším přínosem je právě podíl na vybudování mezioborových kulturních studií v Norsku. Kromě knihy Historie srdce vydal řadu odborných publikací překračujících hranice filozofie, literatury či kulturní antropologie v jejich tradičním chápání.

Děj románu se odehrává v marocké poušti. Vypráví tragický příběh o smrtelné dopravní nehodě a jejím dopadu na životní osudy marockých muslimů a britských a amerických „nevěřících“, jež se protnuly v luxusním sídle v průběhu dekadentní víkendové party.Lékař David Henniger a jeho manželka Jo, autorka dětských knih, hledají únik ze svého neuspokojivého života v Londýně. Přijímají pozvání starých přátel na každoroční víkendový večírek v bývalé pevnosti přestavěné na přepychové sídlo, která se nachází hluboko v marocké poušti. Cestou autem na party pozdě v noci se David a Jo hádají a přestanou dávat pozor na cestu. Náhle se jim ve světle reflektorů objeví dvojice mladých mužů, kteří u silnice prodávají zkameněliny. David se mladíkům nevyhne a jednoho na místě zabije. Druhý uteče do nedalekých kopců. Tak začíná dramatický víkend, v jehož průběhu manželský pár řeší důsledky Davidova zločinu, Joinu obecnou nespokojenost se současným životem a svůj rozpadající se vztah. Zabití mladého muže nakonec vychází najevo a postupně se ukazuje, že i ostatní účastníci divoké party mají svá vlastní temná tajemství.Strhující četba plná morálních rozporů. O autorovi Lawrence Osborne (1958), původem Brit, studoval na univerzitách v Cambridgi a Harvardu. Žil deset let v Paříži, poté nějaký čas v New Yorku, v Mexiku či Istanbulu, v současné době je častým přispěvatelem amerických časopisů. Několik let měl pravidelnou rubriku v New York Times Magazine, ve které se věnoval tématům vědy, psychiatrie a medicíny. Psal také pro Salon, Harper's, The New Yorker, The Financial Times, The New York Observer, New York Magazine a Forbes. Pravidelně též přispíval do mezinárodního vydání časopisu Newsweek. Jeho povídky se objevily v časopisech jako Tin House a Fiction, získal za ně několik ocenění, například v roce 2011 Cenu Thomase Lowella za cestovatelskou žurnalistiku. Jeho povídka Volcano (Sopka), která vyšla v roce 2011 v časopise Tin House, byla vybrána do souboru Nejlepší americké povídky roku 2012. Lawrence Osborne je autorem románu Ania Malina (1986), cestopisu Paris Dreambook (1990, Pařížský snář), sbírky esejů The Poisoned Embrace (1993, Zákeřné objetí). Vydal studii o autismu nazvanou American Normal (2002, Americké pojetí normality), The Accidental Connoisseur (2004, Náhodný znalec), publikaci o moderním cestování The Naked Tourist (2006, Nahý turista), v knize Shangri-la (2008) popisuje svou cestu po čínských provinciích S´-čchuan a Jün-nan. Jeho paměti Bangkok Days (2009, Život v Bangkoku) vyšly v USA v roce 2009 a ve Velké Británii v roce 2010. V tomtéž roce kniha získala italskou literární cenu Premio Napoli. Román The Forgiven (2012, Odpuštění, KNIHA ZLIN 2013) vyšel současně v New Yorku a v Londýně a The Economist jej vyhodnotil jako nejlepší román roku 2012. Jeho zatím poslední kniha The Wet nad the Dry (2013) zkoumá, co člověku bere a dává alkohol…

Sliv, zvláštní agent KFR, se snaží zjistit, pro koho pracuje a proč. S jistotou ví jen to, že „Konsorcium pro falšování reality“ je tajná mezinárodní organizace, která se snaží ovlivňovat lidské dějiny, a jejíž existencí závažně otřásl jistý den – 11. září 2001. Sledujeme příběh Youssefa, rozpolceného mezi svou vírou a přátelství, Magy, mladé moderní ženy, kterou sňatek uvrhne do rodiny fundamentalistů, Leny, jejíž profesní rivalita se Slivem možná skrývá pocity jiného řádu. Děj se točí kolem zbraní hromadného ničení, které se samotnému autorovi vyjevily jako falzifikace století. Autor zde ventiluje svou frustraci z USA, „které poučují celý svět a samy nejsou schopné uspořádat řádné volby”. Průzkumníci volně navazují na román Falzifikátoři.   O autorovi Antoine Bello (1970) je francouzský spisovatel žijící v New Yorku. Od roku 1996 vydal sbírku povídek a čtyři romány, za které získal několik literárních ocenění. V roce 2009 mu byla za román Průzkumníci, který je pokračováním Falzifikátorů, udělena cena France Culture/Télérama.

Jak je možné, že se vosková figurína bývalé supermodelky prodala bezmála za dva a půl milionu dolarů? Jak se mění postavení aukčních síní a galerií v době pokračující digitalizace? Na tyto i další otázky vám odpoví kniha Supermodelka a krabice Brillo, která je pokračováním bestselleru Dona Thompsona Jak prodat vycpaného žraloka za 12 milionů dolarů (česky KNIHA ZLÍN, 2010) a jako taková si jistě získá každého čtenáře se zájmem o moderní umění. Don Thompson opět nahlíží do zákulisí světového trhu s uměním, jehož ceny zaznamenaly raketový růst pouhé dva roky po pádu banky Lehman Brothers a vypuknutí ekonomické krize, a zamýšlí se nad tím, nakolik tento vzestup ovlivnily ekonomické zákonitosti a marketingové strategie, nakolik peníze podmiňují společenský status, i nad fenoménem celebrit. Svou pronikavou, humorem okořeněnou analýzu opírá o vlastní výzkum a rozhovory se zástupci aukčních síní a obchodníky s uměním z celého světa od New Yorku přes Abú Dhabí až po Peking.„Psáno živě, se zápalem a neústupností – kniha, kterou je radost číst.“The Financial Times„Poutavá a soustředěná analýza hráčů na trhu s uměním.“Publishers Weekly O autorovi Don Thompson je ekonom a sběratel současného umění. Jako profesor obchodu a podnikání se zaměřením na marketingovou strategii působil na London School of Economics, Harvard Business School a v současné době na York University v Torontu. Je autorem nebo spoluautorem devíti knih o marketingu a ekonomice. Žije v Londýně a v Torontu.

Asfaltoví andělé, druhý román Johanny Holmströmové, vypráví o síle patriarchátu, o kulturních propastech a o spletitých cestách mezi identitami. Samira a její kamarádky mají strach jenom ze dvou věcí: že se z nich stanou asfaltoví andělé a že se budou muset vdát proti své vůli. Samira nechce ani jedno, a tak se rozhodne uprchnout z domova. Opustí matku Sáru, finsko-švédskou konvertitku k islámu, která chce za každou cenu víru praktikovat ortodoxněji než její manžel Farid, řidič autobusu a přistěhovalec z maghrebského regionu. Opustí také mladší sestru Leilu, která se ve svých patnácti letech uzavře do sebe, ve škole cítí nebezpečí a nerada by poutala pozornost, ale matka ji nutí nosit hidžáb. Starší sestra Samira chce žít jako její finští vrstevníci: odstěhovat se z domova, studovat na univerzitě, zbavit se nevinnosti. Cesta za snem se ale začne komplikovat, když se zamiluje do Pitera, který si oholí hlavu a dá se k partě rasistů. O autorovi Johanna Holmströmová (1981) je finská spisovatelka a novinářka. Narodila se v jihofinském Sipoo, žije v Helsinkách a píše švédsky, druhým úředním jazykem ve Finsku. Debutovala sbírkou povídek Inlast och andra noveller (2003, Zamčená a další povídky). V roce 2007 vydalo nakladatelství Söderströms Förlag její románový debut Ur din längtan (Z tvé touhy). O dva roky později získala Literární cenu deníku Svenska Dagbladet za třetí sbírku povídek Camera Obscura (2009). Její knihy jsou se železnou pravidelností vřele přijímány čtenářskou obcí i literární kritikou, která je vyznamenala několika domácími cenami za literaturu.

Rozhodující střetnutí se blíží. Závěr výpravné ságy o nejkrvavějším konfliktu anglické historie. Anglie, 1470. Devět let po bitvě u Towtonu se karta obrací a král Eduard musí prchnout i se svým bratrem Richardem do Burgundska. Královskou korunu chce ale za každou cenu získat zpět, nicméně jeho plán na vylodění u anglických břehů je nesmírně riskantní. Hrabě Warwick navíc netouží po ničem jiném než zbavit se Yorků jednou provždy. A na svou příležitost čeká také Jindřich Tudor, který se ve francouzském vyhnanství rozhodne k zásadnímu kroku...

Masadži Išikawa, po otci Korejec, po matce Japonec, strávil celý svůj život s pocitem, že nemá vlast. Když mu bylo třináct, celá rodina byla repatriována z Japonska do KLDR. Otce zlákaly sliby o řadě pracovních příležitostí, bezplatném vzdělání a lepším společenském postavení. Otevřeně líčí svou bouřlivou výchovu v dětství, třicet šest brutálních let strávených v totalitním režimu Severní Koreje, útěk, při němž málem přišel o život, a nakonec problémy, s nimiž se musel vypořádat po návratu do Japonska.

Když nesmrtelnost není dar, ale prokletí. Ráchel má problém: nemůže zemřít. Její současné potíže – skomírající podnik, dospělý nezaměstnaný syn a mrtvý manžel – jsou ničím oproti tomu, co zažila za posledních dva tisíce let. Od chvíle, kdy v Římany okupovaném Jeruzálemě zaplatila svou smrtelností za to, aby mohl žít její syn, zkusila už všechno, aby mohla pokojně odejít z tohoto světa. Když se však Ráchelina vnučka Hannah pustí do převratného výzkumu v oblasti DNA, svitne jí nová naděje...

William Wisting jako každý rok přijíždí k domu Martina Haugena, odkud před čtyřiadvaceti lety beze stopy zmizela Haugenova manželka Katharina. Zůstal po ní jen papírek se záhadnými číslicemi a sbalený kufr. Případ se nikdy nepodařilo vyřešit – Katharina se nenašla živá ani mrtvá, Martin Haugen měl solidní alibi a ani jiné stopy nikam nevedly. Vztah mezi Wistingem a Haugenem se během dlouhého vyšetřování vyvinul v přátelství, a tak Wisting Haugena v den Katharinina zmizení vždycky navštěvuje. Jenže tentokrát nikdo neotevírá, dům je zamčený a Haugenův telefon mlčí. Téhož dne navštíví Wistinga na stanici mladší kolega, kriminalista Adrian Stiller z Kriposu, který má na starosti vyšetřování policejních pomníčků a přichází proto, že případ Kathariny Haugenové souvisí s jiným podivným zmizením. Přestože si oba vyšetřovatelé příliš nepadnou do oka, nezbývá jim než spolupracovat a pokusit se obě záhady vyřešit.

Masadži Išikawa, po otci Korejec, po matce Japonec, strávil celý svůj život s pocitem, že nemá vlast. Když mu bylo třináct, celá rodina byla repatriována z Japonska do KLDR. Otce zlákaly sliby o řadě pracovních příležitostí, bezplatném vzdělání a lepším společenském postavení. Otevřeně líčí svou bouřlivou výchovu v dětství, třicet šest brutálních let strávených v totalitním režimu Severní Koreje, útěk, při němž málem přišel o život, a nakonec problémy, s nimiž se musel vypořádat po návratu do Japonska. Řeka v temnotě není jen šokujícím popisem života v zemi ovládané diktátorským režimem, vypovídá také o nezlomné vůli člověka po důstojném a smysluplném životě. Masadži Išikawa se narodil v roce 1947 v japonském městě Kawasaki, ale roku 1960 přesídlil se svými rodiči a třemi sestrami do Korejské lidově demokratické republiky, kde živořil až do svého útěku ze země v roce 1996. V současné době žije opět v Japonsku.

Na 50. léta minulého století Ingmar Bergman vzpomínal jako na nejšťastnější období svého života. Strávil je převážně v jihošvédském Malmö, kde působil jako režisér a umělecký šéf Městského divadla. Zde také uvedl hry, obsažené v této knize povídek: Večer kejklířů, Úsměvy letní noci a Tvář. Všechny tři se odehrávají v minulosti, jejich témata, v neposlední řadě nebezpečná úskalí partnerských vztahů mužů a žen, jsou však nenostalgicky dnešní a stále aktuální.