Kniha Zlín strana 58 z 88

Jaký je rozdíl mezi tím, čemu chcete věřit, a čemu doopravdy věříte? A jaký je rozdíl mezi tím, co si myslíte a co nakonec uděláte? Čtrnáctiletá Linda žije s rodiči v zapadlém kraji obklopeném krásnou a drsnou přírodou v blízkosti jednoho z jezer na severu Minnesoty. Rodiče si jí nijak zvlášť nevšímají, a když se do srubu na protějším břehu jezera nastěhuje na první pohled naprosto dokonalá rodinka, Linda se jim nenápadně vmanévruje do života. Začne hlídat čtyřletého Paula a konečně si připadá potřebná a má pocit, že někam patří. Ne všechno je v pořádku. Linda je vtahována do zvláštního způsobu myšlení Paulových rodičů, jemuž není schopna porozumět. Paulův zdravotní stav se zhoršuje, přesto jeho rodiče zdá se o lékařské péči neuvažují. Jak však může dospívající dívka, která o světě neví skoro nic, odvrátit hrozící tragédii?

Magický příběh vášně a oběti je oslavou tvůrčí síly lásky Čtyřicetiosmiletý Američan George Duncan provozuje tiskařský krámek v Londýně, je rozvedený a osamělý víc, než si chce přiznat. Jedné noci ho vzbudí zvláštní zvuk nesoucí se ze zahrady. Ke svému překvapení tam najde bílého jeřába. Pták má poraněné křídlo, ale když mu George vytáhne šíp z rány, odletí k nebi. Druhý den vstoupí do krámku žena jménem Kumiko s netradiční prosbou. Její krása je tak oslňující a tajuplná, že se do ní George bezhlavě zamiluje a touží odhalit všechna její tajemství… Je to ale dobře?

Během letního týdne vyplaví moře na pláž poblíž Stavern čtyři levá chodidla. Místní policie čelí záhadě: Kde jsou těla, k?nimž nohy patřily? Kdo je znetvořil a proč? Wisting si neví rady a situaci mu nijak neulehčí ani jeho dcera, která píše reportáž o lidech odsouzených k dlouholetému vězení. Policejní i novinářská práce se opět nečekaně protnou a najevo vyjdou dlouho utajované skutečnosti, které ze dna na povrch vůbec vyplout neměly.

Během jediného letního týdne vyplaví moře na pláž poblíž Stavern postupně čtyři levá chodidla obutá v teniskách. Místní policie čelí záhadě: Kde jsou těla, k?nimž nohy původně patřily? Kdo je takto znetvořil a proč? A je možné, že jde o tři důchodce a psychicky nemocnou ženu, kteří jsou od podzimu pohřešováni? Wisting si neví rady a situaci mu nijak neulehčí ani příjezd jeho dcery, která se rozhodla napsat reportáž o tom, jak lidem odsouzeným k dlouholetému vězení za těžké zločiny změnil pobyt za mřížemi život. Policejní i novinářská práce se opět nečekaně protnou ve chvíli, kdy vyjdou najevo dlouho utajované skutečnosti, které ze dna na povrch vůbec vyplout neměly.

Malá japonská kavárna Funiculi Funicula ukrývá nečekané tajemství. Jedno z jejích míst umožňuje hostům kavárny, vrátit se zpět do minulosti. Musí však dodržet určité podmínky. Přítomnost však nezmění a čas mají omezený – než jim vystydne káva. Možnosti využijí čtyři dvojice – milenci, manželé, sestry a matka s dítětem. A právě jejich příběhy kniha vypráví a přináší dojemná rozuzlení jejich životních osudů.

Když mu naposledy přeje dobrou noc, netuší, že je to naposledy. Nejspíš by do svých slov vložila víc energie. Ani on ji nezastaví, když ji vidí odcházet. Místo toho upřeně sleduje obrazovku počítače. Oba si myslí, že se ráno uvidí. To se ale nestane. Neuvidí se už nikdy. Carolina najednou zůstane úplně sama s malým synkem a musí se vyrovnat nejen s žalem a smrtí partnera, ale také s vlastním životem, novými vztahy a jejich nemilosrdnými očekáváními.

Když ti naposledy přeju dobrou noc, netuším, že to je opravdu naposledy. Kdybych něco tušila, nejspíš bych do našeho rozloučení vložila víc energie. Namísto toho ti oznamuju, že si asi brzy půjdu lehnout k Ivanovi. Neprotestuješ. S pohledem upřeným na obrazovku počítače mě necháš odejít. A já tedy odcházím. Domnívám se, že se uvidíme ráno. Není tomu tak. Neuvidíme se už nikdy. Jednoho rána najde Carolina svého manžela v posteli mrtvého. Najednou je úplně sama s malým synkem a musí začít žít nový život. Zároveň zpětně přemítá nad tím, jak žila dřív. Doufejme v to nejlepší je fantastické zúčtování nejen se smrtí, ale i se životem; s láskou, rodičovstvím, moderními vztahy a jejich nemilosrdnými očekáváními. Čtenář provází Carolinu téměř deseti lety jejího života a pozoruje přitom její zamilování i smutek, její život, který se navzdory přísnému naplánování náhle rozhodne vydat zcela jiným směrem.

Islandský autor se vydává po stopách vlastního předka, který žil před 1100 lety. Z kusých fragmentů skládá dobrodružný život Geirmunda Heljarskinna, syna norského místního krále a princezny z Karélie. Přestože tento tajemný viking patřil k nejzámožnějším dobyvatelům ostrova, v islandských ságách se o něm téměř vůbec nemluví. Čím se ideálním představám vikinské společnosti vymykal a proč o něm jinak bohatá ságová literatura mlčí?

Knížka Baťa v kostce nabízí čtenáři stručný, avšak ucelený a přehledný pohled na důležité momenty působení Tomáše Bati a jeho světové firmy. Odpovídá také na některé otázky týkající se jeho nástupců a novějších osudů podniku. O Baťovi se často mluví a píše, a přece to podstatné často uniká. Za monolitem pevné osobnosti se zbytečně ztrácejí lidské osudy Tomáše Bati, prožitky, které ho formovaly. Mnozí jsou dnes překvapeni jeho všestranností, která vtiskla pečeť československému podnikání, architektuře, školství či zdravotnictví, a také veřejné správě města Zlína či země Moravskoslezské. Kniha chce připomenout leccos z toho, co se kolem Bati a jeho impéria odehrálo. Tak, aby to podstatné nebylo zapomenuto. O autorovi Zdeněk Pokluda se narodil roku 1946 ve Zlíně. Vystudoval obory historie-filosofie na Filosofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, v roce 1982 absolvoval odbornou archivní stáž v Národním archivu v Paříži. Pracoval jako archivář ve Státním okresním archivu v Mikulově, historik v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně, ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně; nyní působí v knihovně Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Kromě jiných témat se zabýval hospodářskými dějinami 19. - 20. století, specializuje se na vývoj a působení firmy Baťa.

Děj románu se odehrává v Helsinkách blízké budoucnosti, kdy fatální změna klimatu přinesla do zdejších ulic kromě přívalů vody také chaos, utečence, narůstající zločinnost a epidemie různých chorob.   Dva dny před Vánoci zmizí beze stopy novinářka Johanna Lehtinenová. Policie, jíž se zoufale nedostává lidí a prostředků, se takovou "banalitou" odmítá zabývat. Proto se novinářčin manžel, básník Tapani Lehtinen, pustí do hledání sám, na vlastní pěst. Poměrně záhy odhalí, že manželčino zmizení souvisí s tím, že Johanna shromažďovala materiál o sériovém vrahovi, který systematicky vyvražďuje průmyslové magnáty včetně jejich rodin, úspěšně několik let uniká policii a nechá si říkat Léčitel. Tapani však při zběsilé dvoudenní honbě za vražedným monstrem zároveň narazí v manželčině minulosti na několik velmi překvapivých a s Léčitelem úzce souvisejících okolností, o nichž za deset let trvání manželství neměl nejmenšího tušení.   O autorovi:   Finský spisovatel Antti Tuomainen (nar. 1971) žije v Helsinkách. V minulosti se živil jako reklamní textař a kreativec. V současnosti je vedle vlastní tvorby činný také jako nezávislý redaktor, mj. soustavně spolupracuje s nejstarším a nejčtenějším finským lifestylovým magazínem Image. Tuomainenova prvotina Doufám, že zabiják (Tappaja, toivoakseni) z roku 2006 je příběh zadluženého muže, který se nechá najmout jako zabiják, třebaže o svém úkolu pochybuje. Vyprávění přerůstá takřka v esej o pomstychtivosti, právu a odpovědnosti. Román Strážce mého bratra (Veljeni vartija) z roku 2009 vypráví o dědovi, otci a synech, kteří jsou všichni dohnáni ke spáchání zločinu. Největšího úspěchu se Tuomainen dočkal se svým třetím a zatím posledním románem Léčitel (Parantaja) z roku 2010, jejž zasadil do Helsinek blízké budoucnosti, ochromených chaosem po prudké změně klimatu. V roce 2011 za něj Tuomainen obdržel prestižní cenu Vuodenjohtolanka (volně přeloženo Stopa roku) udělovanou finským Klubem přátel detektivek. Tuomainen, kritikou řazený k autorům noir detektivek, si mezi fanoušky krimi žánru rychle vydobyl oblibu především pro svůj řízný styl plný svižných dialogů i výstižných charakterizací hlavních postav, jakož i pro neotřelost témat, napínavost a nápadité přesahy do jiných literárních žánrů.   Oficiální web autora: http://thrill.knihazlin.cz/?u=anttituomainen  

Přírodovědecké výzkumy na téma život, inteligence a hmota dosáhly v současné době revoluční výsledky, které provokují naše dosavadní pojetí přírody, lidského těla a ducha. Vynálezce a futurolog Ray Kurzweil odvodil z možných technologických aplikací těchto poznatků vizi blízké budoucnosti, ve které umělá inteligence překoná lidskou ve všech oblastech, člověk splyne s inteligentní technikou, stárnutí a nemoci budou pokořeny využitím genové techniky a nanomedicíny a nakonec už nikdo nebude muset zemřít přirozenou smrtí. Co je na těchto vizích věda, co náboženský příslib, co pouhé sci-fi? Spisovatel Tobias Hülswitt a fyzik Roman Brinzanik diskutovali s významnými vědci, mezi jinými s nositelem Nobelovy ceny za chemii Jean-Marie Lehnem, vědcem v oboru výzkumu kmenových buněk Hansem R. Schölerem a vědcem v oboru výzkumu mozku Wolfem Singerem. Chtěli zjistit, jaký je současný stav přírodních věd a jak vypadají seriózní scénáře budoucnosti. Vedle toho se snažili z rozhovorů s prezidentem Max-Plankova institutu Peterem Grussem, demografem Jamesem W. Vaupelem a etikem Bertem Gordijnem vysondovat sociální důsledky nových technologií a případného radikálního prodloužení lidského života. S páterem Friedhelmem Mennekesem SJ, spisovatelem Hans-Ulrichem Treichelem, filozofem Aaronem Ben-Ze’evem a dalšími mluvili autoři o tvárnosti lidské identity a o vztahu umění k technice, trudomyslnosti a pomíjivosti. O autorovi Roman Brinzanik (1969) se narodil v Československu, studoval fyziku a filosofii ve Frankfurtu nad Mohanem a v Berlíně. Po dokončení doktorandské práce z oboru komplexních systémů a nanofyziky přešel k výpočetní biologii a pracoval ve Weizmannově vědeckém institutu v Izraeli. Dnes je vědcem v Max-Plankově institutu pro molekulární genetiku v Berlíně a bádá v oboru systémové biologie, předmětem jeho výzkumu jsou mimo jiné molekulární příčiny rakoviny a obezity. Je členem Korsakowa institutu pro nelineární kulturu vyprávění. Tobias Hülswitt (1973) se narodil v německém Hannoveru, je spisovatelem na volné noze. Napsal jednu dětskou knihu a několik románů, ten poslední se jmenuje Dinge bei Licht (2009). Pracuje jako docent na Univerzitě umění v Berlíně, na Akademii umění v Mnichově a jako hostující profesor v Německém literárním institutu v Lipsku. Spolu s dokumentaristou Florianem Thalhoferem založil a provozuje Korsakowův institut pro nelineární kulturu vyprávění, www.institut.korsakow.com.  

Knížka Baťa v kostce nabízí čtenáři stručný, avšak ucelený a přehledný pohled na důležité momenty působení Tomáše Bati a jeho světové firmy. Odpovídá také na některé otázky týkající se jeho nástupců a novějších osudů podniku. O Baťovi se často mluví a píše, a přece to podstatné často uniká. Za monolitem pevné osobnosti se zbytečně ztrácejí lidské osudy Tomáše Bati, prožitky, které ho formovaly. Mnozí jsou dnes překvapeni jeho všestranností, která vtiskla pečeť československému podnikání, architektuře, školství či zdravotnictví, a také veřejné správě města Zlína či země Moravskoslezské. Kniha chce připomenout leccos z toho, co se kolem Bati a jeho impéria odehrálo. Tak, aby to podstatné nebylo zapomenuto. O autorovi Zdeněk Pokluda se narodil roku 1946 ve Zlíně. Vystudoval obory historie-filosofie na Filosofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, v roce 1982 absolvoval odbornou archivní stáž v Národním archivu v Paříži. Pracoval jako archivář ve Státním okresním archivu v Mikulově, historik v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně, ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně; nyní působí v knihovně Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Kromě jiných témat se zabýval hospodářskými dějinami 19. - 20. století, specializuje se na vývoj a působení firmy Baťa.

Román zachycuje životní příběh ruské básnířky Mariny Cvetajevové a její dcery Ariadny Efronové. Náš všední život představuje úspěšný pokus o skloubení monumentální historické fresky s osobním příběhem Cvetajevové a její rodiny a předkládá silný, dramatický příběh člověka semletého historickými okolnostmi a monstrózní ideologickou mašinerií Sovětského svazu.

Láska na druhou?Román s tajemstvím. Příběh o zrodu milostného vztahu a zároveň napínavé, téměř detektivní pátrání po stopách vášně a smrti. Konec dvacátého století. Žena a muž. Oba přesáhli třicítku, mají své rodiny, odlišné životy a seznámí je náhoda. S objevem těla mrtvé stařeny narazí na záhadnou historii nenaplněné lásky. Podaří se jim odhalit, co skrývá dávno uplynulý čas? Dějem se proplétá osud zmizelých vzácných mozaik. Mají skutečně magickou moc?Petrovy mozaiky mohou připomínat osobou vypravěče Grigův román Třetí kaple. Lze vytušit další souvislosti a číst knihu jako „předchozí život“ autorovy prvotiny?

Rafinovaný psychologický thriller o učiteli fyziky, který je obviněn z vraždy jedné ze svých studentek, evokuje svou atmosférou Dívku ve vlaku či Musíme si promluvit o Kevinovi. Warren Botts je rozčarovaný doktor přírodních věd, který si udělá roční přestávku ve výzkumné práci na univerzitě a odchází vyučovat fyziku na druhý stupeň základní školy. Tento mírný a nenápadný samotář se spřátelí se svou studentkou, třináctiletou Amandou, která se cítí opuštěná a hledá spřízněnou duši. Jednoho nedělního rána si jde Warren zaběhat a po návratu najde Amandu mrtvou, oběšenou na stromě na svém zadním dvorku. Následuje policejní vyšetřování, Warren však nedokáže – nebo nechce – zodpovědět otázky, které se na něj valí ze všech stran. Podezření narůstá a Warrenovi mírumilovní sousedé se brzy začnou chovat nepřátelsky. Mezitím anonymní vypravěč, který je obdařen nebezpečnou kombinací vysoké inteligence a emocionální odtažitosti, popisuje minulé i současné události. Napětí se stupňuje a my začínáme postupně chápat, jakou sílu mají vzpomínky, tajnosti a lži. Náhradník je strhující thriller, který drží čtenáře v napětí až do poslední stránky a nabízí mrazivý pohled do mysli psychopata.

Jednoho srpnového dne roku 2008 je ve své chatě nalezen předák sociálnědemokratické strany Arve Storefjeld. Byl zavražděn – stejně jako jeho dcera a další tři osoby, které tam s ním pobývaly. Ihned se vyrojí řada hypotéz, kdo za hrůzným činem stojí. Celé Norsko truchlí, jen novinářka Ine Wangová, jíž se v posledních letech nedařilo, chytá druhý dech. Konzervativní soudce Peter Malm rozmrzele sleduje emoce, s nimiž celá země na událost reaguje. Jako by se lidé ve smutku vyžívali. Stranou všeho dění stojí bývalý přítel Storefjeldovy dcery Nicolai Berge. Až do chvíle, než ho Ine Wangová požádá o rozhovor. Společenský román s náznakem detektivní zápletky zachycuje Norsko v době před Breivikovými útoky z pohledu tří různých osob: novinářky, soudce a bývalého přítele zavražděné. Renomovaný klasik norské postmoderny Jan Kjarstad opět přichází s knihou, v níž nic není předem jasné.