Kniha Zlín strana 58 z 88

Krokodýli, včely, nosorožci, tygři a medvědi: kde mají tahle zvířata místo v našem světě z betonu, oceli a skla? A kdyby tu mezi námi žili, co bychom se od nich mohli naučit? Shaun Tan, uznávaný autor Nového světa a Příběhů z konce předměstí, přichází s pětadvaceti povídkami o našem vztahu s ostatními živočichy: jsou to příběhy lásky, zkázy i prosté zvědavosti. Vypráví o tom, jak lidskou povahu leckdy nejlépe osvětlí to, co do světa lidí nepatří.

Věřit a nepochybovat. Lee Parker věří, Sera Trantorová věří – pouze každý něčemu jinému.

Zábavné stripy ze světa cyklistiky pro všechny, kdo milují pohled z kola na svět – pro profíky i pro hobíky. Dozvíte se ledacos nového o své oblíbené outdoorové činnosti a zároveň si připomenete, co k ní neodmyslitelně patří. Například vychytávky pro rychlejší jízdu, tréninkové a nutriční rady, přehled taktických postupů, ať už pro jízdu v balíku, v úniku, ba dokonce v supermarketu! Nechybí ani periodická tabulka cyklistů. Vše podáno s nadhledem a jemným anglickým humorem.

Kniha s pomocí úryvků z barvitě napsaného deníku jistého kupce žijícího v šestnáctém století živým způsobem popisuje osudy lidí i celých společností v uplynulých dvanácti tisíciletích, a to na příkladu potravin, které coby zdroje pěstovali nebo lovili, s nimiž obchodovali a které také konzumovali. Zároveň publikace předkládá fascinující, ale i značně pesimistický obraz toho, co lze čekat v příštích letech.

Jsme to, co jíme. Tento aforismus vystihuje hlubokou pravdu o naší civilizaci. Impérium jídla popisuje osudy lidí i celých společností v u uplynulých dvanácti tisíciletích na příkladu potravin, které člověk pěstoval nebo lovil, které konzumoval, ale s nimiž také obchodoval. Líčí napínavé příběhy tak odlišných míst, jakými jsou starověká Mezopotámie nebo imperiální Británie. Z prvního města vzniklého v kdysi prosperující oblasti zvané Úrodný půlměsíc nás kniha přenáší k rychle se vyprazdňujícím obilnicím a miskám rýže dnešní Číny. Veškerá lidská společenství vznikají na základě vytvoření a výměny přebytků potravin. Hojnost však není nevyčerpatelná. Nakonec nevyhnutelně přichází čas, kdy se neurodí, pole utrpí erozí nebo klesnou teploty. Jednotlivé kultury pak upadají do temných období chudoby, hladu a války, nebo se centrum moci přesune jinam. Něco takového se stalo na konci římské říše, kdy otroci příliš namáhali půdu na plantážích v Evropě a Egyptě a připravili ji tak o plodnost. Přihodilo se to i starodávným Mayům, kteří během staletí, kdy v jejich říši panovalo sucho, museli opustit svá nádherná města. A stalo se tak i ve čtrnáctém století, kdy středověké společnosti zničil mor a hlad, stejně jako ve století devatenáctém, kdy katastrofální postupy kolonizátorů uvrhly polovinu světa do takové bídy, že se z ní už nikdy nevzpamatovala. Kniha vynikajícím způsobem popisuje jednotlivé cykly konzumace potravin v minulosti, zabývá se však i budoucností. Líčí například, jak by mohla situace, kdy rybáři lovící krevety v deltě řeky Mekongu vytáhnou jen prázdnou síť, vyvolat nepokoje v Karibské oblasti. Nebo k čemu dochází, když nějaké kultuře nebo národu dojdou potraviny. Ukazuje tvář světa, který začal mít hlad.

Na předměstí Kodaně je nalezena zavražděná žena. Na místě činu policie objeví panáčka z kaštanů, na němž je otisk prstu patřící zmizelé dívce, jejíž případ byl dávno uzavřen. Krátce nato dojde k další vraždě. Další znetvořené tělo, další kaštanová figurka. Vyšetřovatelé bojují s časem, neznají však motiv a pachatel si s nimi nelítostně zahrává. Dokáží ho zastavit dřív, než se objeví další panáček? A jak s vraždami souvisí případ zmizelé školačky?

Padesáté výročí založení Evropské komise se blíží, což je důvod pro velkolepé oslavy. A podle evropských úředníků neexistuje pro připomínku tohoto jubilea lepší místo než bývalý vyhlazovací tábor v Osvětimi… Inspektor Brunfaut má naproti tomu jiné starosti: vyšetřování vraždy v bruselském hotelu Atlas zastavila vyšší místa a on tak musí začít pátrat na vlastní pěst. A jak s tím vším souvisí prase, které si volně pobíhá po bruselských ulicích?

Magický příběh vášně a oběti je oslavou tvůrčí síly lásky Čtyřicetiosmiletý Američan George Duncan provozuje tiskařský krámek v Londýně, je rozvedený a osamělý víc, než si chce přiznat. Jedné noci ho vzbudí zvláštní zvuk nesoucí se ze zahrady. Ke svému překvapení tam najde bílého jeřába. Pták má poraněné křídlo, ale když mu George vytáhne šíp z rány, odletí k nebi. Druhý den vstoupí do krámku žena jménem Kumiko s netradiční prosbou. Její krása je tak oslňující a tajuplná, že se do ní George bezhlavě zamiluje a touží odhalit všechna její tajemství… Je to ale dobře?

Jaký je rozdíl mezi tím, čemu chcete věřit, a čemu doopravdy věříte? A jaký je rozdíl mezi tím, co si myslíte a co nakonec uděláte? Čtrnáctiletá Linda žije s rodiči v zapadlém kraji obklopeném krásnou a drsnou přírodou v blízkosti jednoho z jezer na severu Minnesoty. Rodiče si jí nijak zvlášť nevšímají, a když se do srubu na protějším břehu jezera nastěhuje na první pohled naprosto dokonalá rodinka, Linda se jim nenápadně vmanévruje do života. Začne hlídat čtyřletého Paula a konečně si připadá potřebná a má pocit, že někam patří. Ne všechno je v pořádku. Linda je vtahována do zvláštního způsobu myšlení Paulových rodičů, jemuž není schopna porozumět. Paulův zdravotní stav se zhoršuje, přesto jeho rodiče zdá se o lékařské péči neuvažují. Jak však může dospívající dívka, která o světě neví skoro nic, odvrátit hrozící tragédii?

Během letního týdne vyplaví moře na pláž poblíž Stavern čtyři levá chodidla. Místní policie čelí záhadě: Kde jsou těla, k?nimž nohy patřily? Kdo je znetvořil a proč? Wisting si neví rady a situaci mu nijak neulehčí ani jeho dcera, která píše reportáž o lidech odsouzených k dlouholetému vězení. Policejní i novinářská práce se opět nečekaně protnou a najevo vyjdou dlouho utajované skutečnosti, které ze dna na povrch vůbec vyplout neměly.

Během jediného letního týdne vyplaví moře na pláž poblíž Stavern postupně čtyři levá chodidla obutá v teniskách. Místní policie čelí záhadě: Kde jsou těla, k?nimž nohy původně patřily? Kdo je takto znetvořil a proč? A je možné, že jde o tři důchodce a psychicky nemocnou ženu, kteří jsou od podzimu pohřešováni? Wisting si neví rady a situaci mu nijak neulehčí ani příjezd jeho dcery, která se rozhodla napsat reportáž o tom, jak lidem odsouzeným k dlouholetému vězení za těžké zločiny změnil pobyt za mřížemi život. Policejní i novinářská práce se opět nečekaně protnou ve chvíli, kdy vyjdou najevo dlouho utajované skutečnosti, které ze dna na povrch vůbec vyplout neměly.

Malá japonská kavárna Funiculi Funicula ukrývá nečekané tajemství. Jedno z jejích míst umožňuje hostům kavárny, vrátit se zpět do minulosti. Musí však dodržet určité podmínky. Přítomnost však nezmění a čas mají omezený – než jim vystydne káva. Možnosti využijí čtyři dvojice – milenci, manželé, sestry a matka s dítětem. A právě jejich příběhy kniha vypráví a přináší dojemná rozuzlení jejich životních osudů.

Když mu naposledy přeje dobrou noc, netuší, že je to naposledy. Nejspíš by do svých slov vložila víc energie. Ani on ji nezastaví, když ji vidí odcházet. Místo toho upřeně sleduje obrazovku počítače. Oba si myslí, že se ráno uvidí. To se ale nestane. Neuvidí se už nikdy. Carolina najednou zůstane úplně sama s malým synkem a musí se vyrovnat nejen s žalem a smrtí partnera, ale také s vlastním životem, novými vztahy a jejich nemilosrdnými očekáváními.

Když ti naposledy přeju dobrou noc, netuším, že to je opravdu naposledy. Kdybych něco tušila, nejspíš bych do našeho rozloučení vložila víc energie. Namísto toho ti oznamuju, že si asi brzy půjdu lehnout k Ivanovi. Neprotestuješ. S pohledem upřeným na obrazovku počítače mě necháš odejít. A já tedy odcházím. Domnívám se, že se uvidíme ráno. Není tomu tak. Neuvidíme se už nikdy. Jednoho rána najde Carolina svého manžela v posteli mrtvého. Najednou je úplně sama s malým synkem a musí začít žít nový život. Zároveň zpětně přemítá nad tím, jak žila dřív. Doufejme v to nejlepší je fantastické zúčtování nejen se smrtí, ale i se životem; s láskou, rodičovstvím, moderními vztahy a jejich nemilosrdnými očekáváními. Čtenář provází Carolinu téměř deseti lety jejího života a pozoruje přitom její zamilování i smutek, její život, který se navzdory přísnému naplánování náhle rozhodne vydat zcela jiným směrem.

Islandský autor se vydává po stopách vlastního předka, který žil před 1100 lety. Z kusých fragmentů skládá dobrodružný život Geirmunda Heljarskinna, syna norského místního krále a princezny z Karélie. Přestože tento tajemný viking patřil k nejzámožnějším dobyvatelům ostrova, v islandských ságách se o něm téměř vůbec nemluví. Čím se ideálním představám vikinské společnosti vymykal a proč o něm jinak bohatá ságová literatura mlčí?

Přírodovědecké výzkumy na téma život, inteligence a hmota dosáhly v současné době revoluční výsledky, které provokují naše dosavadní pojetí přírody, lidského těla a ducha. Vynálezce a futurolog Ray Kurzweil odvodil z možných technologických aplikací těchto poznatků vizi blízké budoucnosti, ve které umělá inteligence překoná lidskou ve všech oblastech, člověk splyne s inteligentní technikou, stárnutí a nemoci budou pokořeny využitím genové techniky a nanomedicíny a nakonec už nikdo nebude muset zemřít přirozenou smrtí. Co je na těchto vizích věda, co náboženský příslib, co pouhé sci-fi? Spisovatel Tobias Hülswitt a fyzik Roman Brinzanik diskutovali s významnými vědci, mezi jinými s nositelem Nobelovy ceny za chemii Jean-Marie Lehnem, vědcem v oboru výzkumu kmenových buněk Hansem R. Schölerem a vědcem v oboru výzkumu mozku Wolfem Singerem. Chtěli zjistit, jaký je současný stav přírodních věd a jak vypadají seriózní scénáře budoucnosti. Vedle toho se snažili z rozhovorů s prezidentem Max-Plankova institutu Peterem Grussem, demografem Jamesem W. Vaupelem a etikem Bertem Gordijnem vysondovat sociální důsledky nových technologií a případného radikálního prodloužení lidského života. S páterem Friedhelmem Mennekesem SJ, spisovatelem Hans-Ulrichem Treichelem, filozofem Aaronem Ben-Ze’evem a dalšími mluvili autoři o tvárnosti lidské identity a o vztahu umění k technice, trudomyslnosti a pomíjivosti. O autorovi Roman Brinzanik (1969) se narodil v Československu, studoval fyziku a filosofii ve Frankfurtu nad Mohanem a v Berlíně. Po dokončení doktorandské práce z oboru komplexních systémů a nanofyziky přešel k výpočetní biologii a pracoval ve Weizmannově vědeckém institutu v Izraeli. Dnes je vědcem v Max-Plankově institutu pro molekulární genetiku v Berlíně a bádá v oboru systémové biologie, předmětem jeho výzkumu jsou mimo jiné molekulární příčiny rakoviny a obezity. Je členem Korsakowa institutu pro nelineární kulturu vyprávění. Tobias Hülswitt (1973) se narodil v německém Hannoveru, je spisovatelem na volné noze. Napsal jednu dětskou knihu a několik románů, ten poslední se jmenuje Dinge bei Licht (2009). Pracuje jako docent na Univerzitě umění v Berlíně, na Akademii umění v Mnichově a jako hostující profesor v Německém literárním institutu v Lipsku. Spolu s dokumentaristou Florianem Thalhoferem založil a provozuje Korsakowův institut pro nelineární kulturu vyprávění, www.institut.korsakow.com.