Kniha Zlín strana 77 z 88

Román inspirovaný skutečným osudem vily Tugendhat, který zaujme od první věty. Na pozadí příběhu jejích majitelů zrcadlí tragédii celého českého národa. Vysoko na kopci nad Brnem ční zázračný dům. Postaven na míru židovsko-křesťanskému novomanželskému páru vyzařuje bohatství, sebevědomí, krásu a majestátnost. Avšak jen do chvíle, než do země vstoupí nacistické vojsko a manželé musí vilu i zemi opustit. Život vily se s odchodem jejích majitelů ale nezastaví. Přechází z jedněch rukou do druhých, z českých do nacistických, pak do sovětských až se opět vrátí do majetku československého státu. Krystalická dokonalost skleněného pokoje přitom zasahuje nesmírnou gravitací každého, kdo se dostane do jeho blízkosti. Jenom málo knih z poslední doby dokázalo očima cizince (podobně jako Gottland Poláka Maria Szczygiela) postřehnout československou realitu druhé poloviny 20. století tak brilantně jako Skleněný pokoj Simona Mawera. Román je o to cennější, že byl v létě 2009 nominován na nejprestižnější knižní cenu anglicky mluvícího světa The Man Booker Prize.

Praktická magnetická záložka do vaší knihy.

V jednom bangkockém nevěstinci je nalezen norský velvyslanec v Thajsku. V zádech má nůž a v aktovce pedofilní pornosnímky. V Oslu vypuká na ministerstvu zahraničí panika, neboť velvyslanec měl úzké vazby na norského premiéra. Je bezpodmínečně nutné zabránit politickému skandálu. Opilý Harry Hole se zásobou vitamínu B12 nasedá do letadla, aby sehrál roli užitečného idiota. Jeho úkolem je případ vyřešit, ale přitom se do celé záležitosti co nejméně míchat. Harry se však do takové role vmanipulovat nenechá, a tak se hned po příletu do Bangkoku pouští spolu se svou thajskou kolegyní do vyšetřování. Brzy se ukazuje, že nejde jen o jednu náhodnou vraždu - za zdmi se cosi hemží a šramotí. Cosi, co nesnese denní světlo.

Když se antropolog Alan Macfarlane setkal s Japonskem poprvé, připadal si jako Alenka v Říši divů a zatoužil zemi, její kultuře a zvykům více porozumět. V této knize nás provází všemi stránkami japonské společnosti, od těch nejobecnějších až po ty nejintimnější. Postupně před námi odkrývá mnohostrannou povahu této země a jejích obyvatel. Bez sentimentu a s čestností nám ukazuje Japonsko tak, jak ještě nikdo před ním.

Sněhulák je sedmou knihou volné série krimirománů, jejichž hrdinou je vyšetřovatel Harry Hole. Je listopad. V Oslu napadl první sníh. Birte Beckerová přichází domů z práce a chválí manžela a syna, jakého postavili v zahradě krásného sněhuláka. Jenže oni žádného sněhuláka nepostavili. Celá rodina užasle zírá z okna. Syn si všimne, že sněhulák je obrácen tváří k domu a jeho černé oči hledí přímo dovnitř. Ráno je Birte pryč. Zmizela bez stopy. Jen sněhulák má kolem krku její šálu. Vrchní komisař Harry Hole dostává tajemný dopis s podpisem "Sněhulák" a také novou kolegyni Katrine Brattovou, která si v tajuplnosti se Sněhulákem nezadá. Harry později zjistí, že Birte Beckerová není první případ. Na povrch vyplouvá řada podobných zmizení a ukazuje se, že mají společné rysy, především to, že všechny ženy byly vdané a všechny se ztratily s prvním sněhem. Rozbíhá se vyšetřování, které je tentokrát ještě napínavější než obvykle a pro Harryho o to složitější, že se silně dotýká jeho nové kolegyně i jedné velice blízké osoby. Harry ani netuší, jakému zlu bude muset tentokrát čelit a jakým způsobem bude muset prokázat, co v něm je.

Ruské hornické město Pyramida, které mělo být ztělesněním sovětské ideologie a bylo tak i prezentováno, bylo až do roku 1998 jedním z největších sídel na Špicberkách. Po ukončení důlní činnosti lidé místo opustili a zbylo jen město duchů - v Paláci kultury zůstaly v policích i pod nimi desetitisíce knih, v kině kompletní filmový archiv, v nemocnici na pracovních stolech lékařů otevřené chorobopisy pacientů a v dětských pokojích plakáty zapomenutých zpěváků a hudebních skupin. Po dlouhá léta vše vypadalo tak, jako by se původní obyvatelé města mohli kdykoli vrátit a pokračovat ve své práci. Toto magické místo zaujalo umělkyni a fotografku Siri Hermansenovou, jejíž výstava v oslovském Stenersenmuseet upoutala nakladatelství Spartacus. To oslovilo Kjartana Fl?gstada, který je dobře znám svou slabostí pro hornická města a osudy míst po útlumu průmyslové činnosti, a požádalo ho, zda by o Pyramidě nenapsal knihu. Fl?gstad souhlasil. Při práci se nechal inspirovat vlastními návštěvami Pyramidy, zároveň však vycházel z dostupných materiálů, mj. navštívil hlavní sídlo ruské těžařské společnosti, která uzavřený důl provozovala. Díky tomu dokázal vytvořit působivý esejistický cestopis, který vyniká především tím, že brilantně propojuje několik žánrů. Fl?gstad zde vysvětluje historii rozvoje oblasti, přibližuje ducha sovětské socialistické ideologie, dává čtenáři nahlédnout do duše obyvatel města, ale také předkládá paralely s vývojem industriálních společenství jinde ve světě. Čtenáři tak nabízí plastický obraz vzestupu a pádu jedné velké utopie.

Terapeutka Gabrielle Foxová zůstala po nehodě na vozíku, ale chce se co možná nejdříve zapojit do normálního života. A v léčebně pro psychicky narušené mladé delikventy je o pracovní síly nouze vždycky. Jednou z Gabrielliných pacientek je i charismatická Bethany Krallová, která ubodala vlastní matku k smrti a myslí si, že dokáže předpovídat přírodní katastrofy. A těch je ve světě postiženém důsledky globálního oteplování víc než dost. Gabrielle se musí vyrovnat především sama se sebou a snaží se nepustit si Bethany k tělu, jenže postupně přichází na to, že dívčiny předpovědi možná nejsou jen výmyslem nemocného mozku. Ale jak o tom přesvědčit ostatní? A i kdyby jí uvěřili, lze odvrátit blížící se apokalypsu? Psychologický ekothriller psaný břitkým, nesentimentálním jazykem nabízí napínavou četbu jako stvořenou k filmovému zpracování. Liz Jensenová se narodila v Británii, ale její otec pochází z Dánska a matka je anglomaročanka. Pracovala jako novinářka v jihovýchodní Asii, delší čas strávila ve Francii, kde se věnovala sochařství, a v současnosti žije jak v Londýně, tak v Kodani. Je autorkou několika úspěšných románů, které byly přeloženy do více než 20 jazyků. Její knihu Devátý život Louise Draxe měl převést na filmové plátno režisér Anthony Minghella.

Terapeutka Gabrielle Foxová zůstala po nehodě na vozíku, ale chce se co možná nejdříve zapojit do normálního života. A v léčebně pro psychicky narušené mladé delikventy je o pracovní síly nouze vždycky. Jednou z Gabrielliných pacientek je i charismatická Bethany Krallová, která ubodala vlastní matku k smrti a myslí si, že dokáže předpovídat přírodní katastrofy. A těch je ve světě postiženém důsledky globálního oteplování víc než dost. Gabrielle se musí vyrovnat především sama se sebou a snaží se nepustit si Bethany k tělu, jenže postupně přichází na to, že dívčiny předpovědi možná nejsou jen výmyslem nemocného mozku. Ale jak o tom přesvědčit ostatní? A i kdyby jí uvěřili, lze odvrátit blížící se apokalypsu? Psychologický ekothriller psaný břitkým, nesentimentálním jazykem nabízí napínavou četbu jako stvořenou k filmovému zpracování. Liz Jensenová se narodila v Británii, ale její otec pochází z Dánska a matka je anglomaročanka. Pracovala jako novinářka v jihovýchodní Asii, delší čas strávila ve Francii, kde se věnovala sochařství, a v současnosti žije jak v Londýně, tak v Kodani. Je autorkou několika úspěšných románů, které byly přeloženy do více než 20 jazyků. Její knihu Devátý život Louise Draxe měl převést na filmové plátno režisér Anthony Minghella.

John Corey, detektiv z oddělení vražd newyorské policie, se přestěhuje na Long Island, aby se zotavil ze zranění, které utrpěl ve službě. Místní šerif ho však najme jako poradce při vyšetřování vraždy Toma a Judy Gordonových, biologů pracujících na ostrově Plum Island, kde se nachází výzkumné středisko zvířecích chorob Ministerstva zemědělství. Byli Gordonovi zavražděni kvůli tomu, že odcizili cennou novou vakcínu nebo dokonce smrtící virus? Očividně si žili nad poměry. Byli zapleteni do pašování drog? Corey se spojí s Beth Penroseovou, policistkou vyšetřující svou první vraždu, a jejich návštěva na Plum Islandu odhalí, že agenti FBI a CIA už stihli místo uklidit. Corey poté narazí na Emmu Whitestonovou, specialistku na místní dějiny pirátství ... Tento titul nahradil bestseller Johna Grishama v žebříčku nejprodávanějších knih v USA a čelní pozici si udržel po dlouhých pět týdnů. Nelson Richard DeMille (1943) se narodil v New Yorku. V dětství se rodina přestěhovala na Long Island. DeMille studoval tři roky na Hofstra University, poté vstoupil do armády a byl přijat do důstojnické školy. Stal se poručíkem americké armády (1966 - 1969) a zúčastnil se bojů ve Vietnamu jako velitel pěchotní čety 1. divize kavalerie. Byl vyznamenán Leteckou medailí, Bronzovou hvězdou a Vietnamským křížem za statečnost. Po návratu do Spojených států znovu nastoupil na Hofstra University a dosáhl univerzitního titulu v oboru politických věd a historie. Rané DeMillovy knihy jsou detektivky z prostředí New Yorku. Jeho prvním velkým románem byl titul By the Rivers of Babylon (1978). DeMille je členem amerického Cechu autorů, organizace Mystery Writers of America a americké Menzy. Je držitelem tří čestných doktorátů: doktor humanitních věd z Hofstra University, doktor literatury z Long Island University a doktor humanitních věd z Dowling College. KNIHA ZLIN připravuje vydání těchto deMillových knih Plum Island (Ostrov Antrax), The Lion´s Game (Hra se Lvem), Night Fall (Noční pád), Wild Fire (Požár) a The Lion (Lev).

Silvana s osmiletým synkem míří po hrůzných letech živoření a skrývání v lese z válkou zničeného Polska do Anglie, kde už na ně čeká její manžel Janusz, který proti Hitlerovi bojoval jako člen polských perutí Královského letectva. Ze všech sil se snaží přichystat své dávno ztracené rodině nový a šťastnější začátek. Ale šestileté odloučení a temná tajemství nedávné minulosti všechny změnila. Dokážou se ti dva smířit sami se sebou a svými prožitky, přijmout vzájemné rozdíly a udělat za minulostí tlustou čáru? A dokáže se divoký chlapec podělit o matku s tím cizím mužem, který se náhle zjevil v jeho životě a nárokuje si právo jednat s ním jako se svým synem? Amanda Hodgkinsonová je britská spisovatelka a novinářka. Vyrostla v malé rybářské vesničce v hrabství Essex, později vystudovala kreativní psaní na univerzitě v Norwichi. Nyní žije s manželem a dvěma dcerami v západní Francii. Její prvotina Britannia Road 22 se již v prvním týdnu umístila v žebříčku nejprodávanějších knih deníku New York Times a kritiky byla přirovnána k oceňované klasice Sophiina volba.

Silvana s osmiletým synkem míří po hrůzných letech živoření a skrývání v lese z válkou zničeného Polska do Anglie, kde už na ně čeká její manžel Janusz, který proti Hitlerovi bojoval jako člen polských perutí Královského letectva. Ze všech sil se snaží přichystat své dávno ztracené rodině nový a šťastnější začátek. Ale šestileté odloučení a temná tajemství nedávné minulosti všechny změnila. Dokážou se ti dva smířit sami se sebou a svými prožitky, přijmout vzájemné rozdíly a udělat za minulostí tlustou čáru? A dokáže se divoký chlapec podělit o matku s tím cizím mužem, který se náhle zjevil v jeho životě a nárokuje si právo jednat s ním jako se svým synem? Amanda Hodgkinsonová je britská spisovatelka a novinářka. Vyrostla v malé rybářské vesničce v hrabství Essex, později vystudovala kreativní psaní na univerzitě v Norwichi. Nyní žije s manželem a dvěma dcerami v západní Francii. Její prvotina Britannia Road 22 se již v prvním týdnu umístila v žebříčku nejprodávanějších knih deníku New York Times a kritiky byla přirovnána k oceňované klasice Sophiina volba.

Spasitel je šestým románem volné série případů nekonvenčního vyšetřovatele Harryho Holea. Píše se srpen 1991. Na letním táboře Armády spásy je znásilněna čtrnáctiletá dívka. O 12 let později…..v Oslu panuje nejen adventní atmosféra, ale také největší mráz za posledních čtyřiadvacet let. Armáda spásy pořádá na náměstí bratří Egerových tradiční předvánoční pouliční koncerty a rozdává z velkého kotle polévku potřebným. 16. prosince v podvečer se do zvuků hudby ozve výstřel. Voják stojící u kotle s polévkou padá mrtev k zemi. Chorvatský nájemný vrah s červeným šátkem kolem krku dokončil svůj poslední úkol a opouští nepozorován místo činu. Jeho let do Záhřebu je však kvůli hustému sněžení zrušen. Následujícího dne při pohledu do ranních novin zjistí, že zastřelil nesprávného muže. Návrat do vlasti se odkládá, zadanou práci je třeba dokončit stůj co stůj. To však nebude tak jednoduché. Problémy se jen vrší, Chorvat nemá peníze, nemá kde spát, docházejí mu náboje ve zbrani, a především policie v čele s Harrym Holem už je mu na stopě. Harry přitom stojí před nelehkým úkolem - ochránit skutečnou oběť a chytit zabijáka co nejdříve. Aby to dokázal, musí se uchýlit k ještě nekonvenčnějším postupům než obvykle.

Svazek nabízí čtenáři sebrané deníky amerického výtvarníka Keitha Haringa. Časově deníky pokrývají období od roku 1977 až do podzimu 1989, tedy do doby několika měsíců před umělcovou smrtí. Haring v nich zaznamenává svou uměleckou činnost, své pocity, nejistoty, názory, ale skrze subjektivní perspektivu i vývoj newyorské výtvarné scény v osmdesátých letech dvacátého století, kdy byl po úmrtí Andyho Warhola právě Haring její vůdčí osobností. Keith Harring (1958) se narodil v Readingu ve státě Pensylvania. Od útlého dětství se zajímal o výtvarné umění, které poté v letech 1976 až 1978 studoval na výtvarné škole v Pittsburghu. V devatenácti letech odešel do New Yorku, kde studoval na Akademii výtvarných umění. Začal se věnovat pouličnímu grafitti, které ho velice silně inspirovalo, proslavil se právě kresbami v newyorském metru. V New Yorku se seznámil s Andy Warholem a stal se výraznou postavou newyorské kulturní scény. Keith Haring zemřel v únoru 1990 na zdravotní komplikace související s chorobou AIDS, jež byla u Haringa diagnostikována v roce 1988 a jež byla posledním velkým tématem jeho díla.

Gotland uprostřed léta. Dvě malé dívky objeví v ohradě koně bez hlavy. Komisař Knutas se pouští do pátrání po pachateli odporného činu, brzy se ale s vyšetřováním ocitá ve slepé uličce. Mezinárodní skupina studentů archeologie pracuje na vykopávkách v místech, kde se právě odkrývá tisíc let starý vikinský přístav. Nálada mezi studenty je vynikající, téměř každý den pořádají společné večírky. Uvolněná atmosféra je však náhle přerušena zmizením jedné ze studentek. Knutase tentokrát nečeká klidné léto. Může být mezi oběma událostmi nějaká spojitost? Události na ostrově opět sleduje televizní reportér Johan Berg. Podaří se mu na Gotlandu obnovit stálou redakci? A naplnit svou touhu po pevném vztahu s Emmou Winarvovou?

Gotland uprostřed léta. Dvě malé dívky objeví v ohradě koně bez hlavy. Komisař Knutas se pouští do pátrání po pachateli odporného činu, brzy se ale s vyšetřováním ocitá ve slepé uličce. Mezinárodní skupina studentů archeologie pracuje na vykopávkách v místech, kde se právě odkrývá tisíc let starý vikinský přístav. Nálada mezi studenty je vynikající, téměř každý den pořádají společné večírky. Uvolněná atmosféra je však náhle přerušena zmizením jedné ze studentek. Knutase tentokrát nečeká klidné léto. Může být mezi oběma událostmi nějaká spojitost? Události na ostrově opět sleduje televizní reportér Johan Berg. Podaří se mu na Gotlandu obnovit stálou redakci? A naplnit svou touhu po pevném vztahu s Emmou Winarvovou?

Z rychlíku X-2000, který přijel na stockholmské hlavní nádraží, zmizela malá holčička. Policie začne brzy podezřívat jejího otce, na jehož dopadení vynaloží veškeré síly. Na jiném místě ve Švédsku se zatím před mužem, kterého zpočátku považovala za svého vysněného prince a osvoboditele, skrývá mladá žena. Dobře ví, proč holčička zmizela, a chystá se k dalšímu útěku. Policejní vyšetřování vede legendární komisař Alex Recht, kterému pomáhá horlivý kriminalista Peder Rydh a v neposlední řadě Fredrika Bergmanová, jejímž původním záměrem byla kariéra houslistky. Místo toho však skončila na policii a teď musí ze všech sil bojovat proti větru, aby zavedla vyšetřování jiným směrem, než tím, který se v první chvíli zdál nejpravděpodobnější. Případ plný rafinovaného zla zatím narůstá do stále větších rozměrů. Vyšetřovací tým nemá času nazbyt, pokud nemá dojít k dalším ztrátám na životech. Kolik mají času, než pachatel udělá další tah? A kdo je záhadná žena jako stín? Je třeba ji najít, aby na své místo zapadl i poslední kousek skládanky? Kristina Ohlssonová (1979) žije ve Stockholmu. Vystudovala politologii a pracovala mimo jiné jako analytička v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE), na švédském Ministerstvu zahraničních věcí a na švédském Policejním prezidiu. V minulosti publikovala odborné texty na téma Izraelsko-palestinského konfliktu a zahraniční politiky EU. Svou literární kariéru zahájila v roce 2009 detektivním románem Askungar (Nechtění). Její druhý román Tusenskönor (Sedmikrásky) získal cenu Stabilopriset a byl v roce 2010 nominován na nejlepší švédský detektivní román roku. V letech 2011 a 2012 vyšly autorce další dvě díla: Änglavakter (Andělé strážní) a Paradisoffer (Oběti ráje).