Kniha Zlín strana 84 z 88

Jeden z nejúspěšnější a nejoceňovanějších knih románů Simova Mawera, autora bestselleru Skleněný pokoj. List New York Times ho zařadil mezi nejpozoruhodnější díla vydaná v roce 1997, zájem o něj projevili také filmaři (práva ke zfilmování drží Barbra Streisand).Líčí příběh vědce, který zasvětil svůj život studování genetické poruchy, jež těžce poznamenala jeho samotného. Benedict Lambert je nejen trpaslík, ale také vzdálený příbuzný slavného genetika Gregora Mendela, v románu se tedy - podobně jako v již zmíněném Skleněném pokoji - objevuje i řada českých, respektive moravských reálií.

Události 9. září 2001 a přípravy invaze do Iráku slouží jako pozadí ústředního příběhu novomanželů Jákoba a Isabelle, jejichž život je i přes materiální blahobyt nevýrazný a prázdný. Po uspěchané svatbě se stěhují do Londýna, kde Jákob nastupuje jako právník na místo po kolegovi, který zahynul během útoku na Světové obchodní centrum. Světy manželů se začínají vzdalovat, jejich vztah každým dnem chřadne a láska se vytrácí. Psychologický portrét generace dnešních "úspěšných" třicátníků, kteří mají všechno, ale nedosáhnou ničeho, kterým chybí schopnost soucitu a postrádají rozhodnost, což naráží na touhu po existenciální zkušenosti.

Hlavním hrdinou psychologicky znepokojivého a zároveň sžíravě ironického románu Klid je spisovatel Andor, který se už patnáct let stará o matku, bývalou slavnou herečku, poté co přestala vycházet z bytu. Attila Bartis tímto příběhem, vystavěným na oidipov

Hlavním hrdinou psychologicky znepokojivého a zároveň sžíravě ironického románu Klid je spisovatel Andor, který se už patnáct let stará o matku, bývalou slavnou herečku, poté co přestala vycházet z bytu. Attila Bartis tímto příběhem, vystavěným na oidipov

O kovbojku z Divokého západu opravdu nejde. Ne, ale Nový svět slibující nové možnosti hraje v knize Petera Henische důležitou roli. Charakter románu vystihuje jeho podtitul, který čtenáři nastiňuje také základní obrysy děje- Jak Franz Kafka na lodi Karla

Příběhy Milana Šťastného se prolínají hrdinové, kteří tu s ironickým nadhledem, tu s nekritickým zaujetím sami sebou, vrávorají na hranici lásky a sexu, tragédie a humoru, života a smrti. Až na vyjímky jde o výseky z každodenní reality soužití mužů a žen, podrobené pečlivému drobnohledu, nepostarádající mnohdy až bizarní rozměry. Humor obsažený v povídkách není v žádném případě laskavý, ačkoli autor shlíží na své postavy s jistým pochopením. Po třech sbírkách poezie jde o Šťastného prozaickou prvotinu.

Příběh Edgara Brichty Kniha vypráví životní osudy Edgara Brichty, narozeného v roce 1930 v židovské rodině v Bratislavě. Po vypuknutí války na podzim roku 1939, kdy se situace pro osoby židovského původu v Československu ještě více zkomplikovala, se Edgarovi rodiče dozvěděli o možnosti poslat svého syna do tehdy neutrálního Norska. O čtyři roky mladší sestra Vera byla na cestu příliš malá. Dohromady odjelo z Československa do Norska 37 dětí. Edgar byl umístěn u manželského páru v Bergenu v západním Norsku. V dubnu 1940 však obsadili Němci i Norsko a v roce 1942 bylo také zde přikročeno k zatýkání a deportacím židovského obyvatelstva. Edgarův pěstoun se navíc stal členem Národního sjednocení - norské národně-socialistické strany - a záhy byl Němci dosazen na místo starosty v obci Laksevag nedaleko Bergenu. Jak je možné, že židovský chlapec přežil druhou světovou válku v rodině předního nacistického činitele? Jeho pěstoun byl nejen kolaborant, ale také přesvědčený antisemita a s Edgarem měl několik konfliktů, nicméně paralelně mezi nimi vzniklo silné osobní pouto. Důležitou roli v Edgarově osudu sehrála také pěstounka, která se o politiku nijak nezajímala, a několik dalších osob, jež Edgarovi během války i později pomáhaly. Po podepsání míru se Edgar rozhodl k návratu domů. Důvodem byla jeho snaha najít své rodiče a sestru. Po dlouhém a složitém pátrání se mu podařilo zjistit pouze to, že se v roce 1942 dostali v jednom transportu do Osvětimi, kde také zahynuli. Edgar žil po skončení války chvíli v Československu. Zde se v sionistickém táboře v Bratislavě připravoval na emigraci do Izraele, na poslední chvíli se však rozmyslel a po složitých jednáních se vrátil do Norska. V té době už byl jeho norský pěstoun odsouzen za vlastizradu. Edgar udržoval s pěstouny kontakt až do jejich smrti v 90. letech. Později Edgar emigroval do Kanady a USA a stal se nejprve vojenským a poté dětským lékařem. Dnes žije v Kalifornii se svou ženou, která také pochází ze Slovenska a válku přežila za podobně dramatických podmínek, a se svými pěti dětmi. Kniha se opírá o rozsáhlý rozhovor s Edgarem Brichtou i jeho současníky a o množství archivních materiálů.

Kniha S jazykem od inkoustu představuje básníka a prozaika Jaroslava Kovandu i jako fejetonistu a kritika. Knih obsahuje jak výbor z jeho fejetonů, které vycházely v posledních letech na stránkách regionálních příloh českých deníků, tak také jeho kratší "poetické" recenze básnických sbírek zejména současných autorů. Tyto texty se objevovaly především v časopisu pro současnou poezii Psí víno, který J.Kovanda dlouho řídil. Knížka vychází k 70. narozeninám autora, které slaví na začátku roku 2011.

Hroby divadelních herců jsou debutem mladého autora / roč. 1988/ skrývajícího svou identitu za pseudonymem, který je zvolený podle básníkova milovaného města - Jemnice. V doslovu, který knížku zakončuje a který napsal básník Jiří Kuběna je zmiňovaný / vedle našich básnických knížat/ zvláště přináležitý vzhledem k širokodechým veršům americký Walt Whitman a především potom pro příběhovou linii - epiku této knihy - slavný básník nekropole - Edgar Lee Masters se svou Spoonriverskou antologií. Na samém konci knihy také zaznívá pozdravení od bítovského pěvce jednomu z našich, v této chvíli nejmladších tvůrců jazyka - Morituri Te Salutant.

Ojedinělý a v češtině unikátní pohled na světový trh se současným uměním. Nesmírně čtivou a zábavnou formou identifikuje ekonomické zákony a marketingové strategie, které vedou k dosažení tak závratných cen za práce některých výtvarníků, zatímco jiní zůstávají bez povšimnutí. Autor čerpá z jedinečných rozhovorů se špičkovými aukcionáři, galeristy, výtvarníky i sběrateli, shromážděných během svého průzkumu a objasňuje psychologii trhu s uměním, který má dnes mnoho společného s prodejem luxusních značek módního zboží. Pronikavou, solidními údaji podloženou analýzu odlehčuje úsměvný přístup zdravého rozumu, který nás provází na průzkumné výpravě fascinujícím světem současného umění.

Kluk, který hlídá staršího náměsíčného bratra; soukromá agentka s dlouhými chodidly; holka z podivné balkánské rodiny; jednadvacetiletý mladík, který si myslel, že uspokojí každou; čertice a její nejlepší kamarádka andělka; rozpolcená dívka, která miluje jednoho, spí s druhým a bičuje třetího; milenci, který se bojí milovat; muž, který se naučil zašroubovat žárovku; moudrá stařenka poučená dítětem; obyčejná asistentka, co se rozhodne vraždit; tři bláznivé holky v lázních; babička na útěku z domova... V jedné sbírce celá škála zdánlivých podivínů. Oni ale jen hledají balanc mezi danými pravidly reality a neomezující studnou snů, přání a fantasií; mezi tím, co se smí a nesmí a tím, co se chce a nechce. A neexistuje nic, co by se Ani ve snu nemohlo odehrát.

Příběh Edgara Brichty Kniha vypráví životní osudy Edgara Brichty, narozeného v roce 1930 v židovské rodině v Bratislavě. Po vypuknutí války na podzim roku 1939, kdy se situace pro osoby židovského původu v Československu ještě více zkomplikovala, se Edgarovi rodiče dozvěděli o možnosti poslat svého syna do tehdy neutrálního Norska. O čtyři roky mladší sestra Vera byla na cestu příliš malá. Dohromady odjelo z Československa do Norska 37 dětí. Edgar byl umístěn u manželského páru v Bergenu v západním Norsku. V dubnu 1940 však obsadili Němci i Norsko a v roce 1942 bylo také zde přikročeno k zatýkání a deportacím židovského obyvatelstva. Edgarův pěstoun se navíc stal členem Národního sjednocení - norské národně-socialistické strany - a záhy byl Němci dosazen na místo starosty v obci Laksevag nedaleko Bergenu. Jak je možné, že židovský chlapec přežil druhou světovou válku v rodině předního nacistického činitele? Jeho pěstoun byl nejen kolaborant, ale také přesvědčený antisemita a s Edgarem měl několik konfliktů, nicméně paralelně mezi nimi vzniklo silné osobní pouto. Důležitou roli v Edgarově osudu sehrála také pěstounka, která se o politiku nijak nezajímala, a několik dalších osob, jež Edgarovi během války i později pomáhaly. Po podepsání míru se Edgar rozhodl k návratu domů. Důvodem byla jeho snaha najít své rodiče a sestru. Po dlouhém a složitém pátrání se mu podařilo zjistit pouze to, že se v roce 1942 dostali v jednom transportu do Osvětimi, kde také zahynuli. Edgar žil po skončení války chvíli v Československu. Zde se v sionistickém táboře v Bratislavě připravoval na emigraci do Izraele, na poslední chvíli se však rozmyslel a po složitých jednáních se vrátil do Norska. V té době už byl jeho norský pěstoun odsouzen za vlastizradu. Edgar udržoval s pěstouny kontakt až do jejich smrti v 90. letech. Později Edgar emigroval do Kanady a USA a stal se nejprve vojenským a poté dětským lékařem. Dnes žije v Kalifornii se svou ženou, která také pochází ze Slovenska a válku přežila za podobně dramatických podmínek, a se svými pěti dětmi. Kniha se opírá o rozsáhlý rozhovor s Edgarem Brichtou i jeho současníky a o množství archivních materiálů.

Kniha, kterou časopis The Economist prohlásil za jednu z knih roku 2009, se stala v USA bestsellerem. I když je lidský mozek jistě úžasná věc, byl stvořen jen k určitým účelům, například jak najít potravu a přitom se nenechat sežrat. Účely, k nimž stvořen nebyl, jsou například výběr dobrého penzijního spoření, omezení škodlivého znečištění, vyhýbání se tučné stravě, a plánování na dlouhou dobu dopředu. Každý den se musíme pro něco rozhodnout, děláme stovky voleb, a dost často se, bohužel, rozhodneme špatně. Tyto omyly škodí našim peněženkám, našemu zdraví i naší planetě. Autoři této knihy nám ukazují, že když poznáme způsob, jak lidé myslí, můžeme navrhnout prostředí, v němž pro ně bude jednodušší vybrat si tu nejlepší alternativu pro sebe, své prostředí a společnost. S použitím barvitých příkladů z různých důležitých stránek lidského života nám Thaler a Sunstein dokládají, že promyšleně postavená "architektura výběru" nás může postrčit, šťouchnout směrem k výraznému zlepšení našich rozhodnutí, aniž by porušovala naše právo volby. Ekonom z Chicagské univerzity Richard Thaler a právník Cass Sunstein v této knize slibují recepty, "jak zlepšit rozhodování ohledně zdraví, bohatství a štěstí". V loňském roce z knihy byl na Západě trhák a prezident Obama jmenoval Sunsteina šéfem svého úřadu pro regulace. O autorech: Richard H. Thaler se zabývá chováním v oblasti ekonomie a financí a psychologií rozhodování. Pochází z New Jersey. Studoval na Case Western Reserve University, kde získal bakalářský titul. Ve studiu pokračoval na univerzitě v Rochesteru, kde získal magisterský titul a doktorát. Je ředitelem Centra pro výzkum rozhodování. Píše články do mnoha významných ekonomických a finančních časopisů. Napsal tři knihy. Učil na několika vysokých školách, v současnosti pracuje na univerzitě v Chicagu. Cass R. Sunstein se zabývá právem, a to zejména ústavním, správním a environmentálním, a také právem a chováním v ekonomice. V současné době je šéfem amerického Úřadu pro záležitosti informací a regulace (OIRA). Sunstein studoval práva na Harvardu, pak pracoval jako úředník nejvyššího soudu a poradce na ministerstvu spravedlnosti. Do roku 2008 byl profesorem na univerzitě v Chicagu. Napsal mnoho článků i řadu knih, které pojednávají např. o shromažďování informací, o ohrožení demokracie Internetem, nebo o Franklinově Druhé listině práv.

Chcete pochopit základní principy vesmíru, v němž žijeme? Chcete se dozvědět, jak je možné, že se celé lidstvo vejde do jediné kostky cukru? Proč každé vaše nadechnutí obsahuje atom, který vydechla Marilyn Monroe? Proč v nejvyšším patře budovy stárnete ry

Libor Kadlec - Filípek Narodil se 23. února 1959 ve Zlíně. Absolvoval gymnázium, na umělecké obory a školy humanitního zaměření nebyl přijat (hlásil se na Fakultu filmové a televizní tvorby FAMU, na obor herectví - na pražské DAMU, následně na brněnskou

Libor Kadlec - Filípek Narodil se 23. února 1959 ve Zlíně. Absolvoval gymnázium, na umělecké obory a školy humanitního zaměření nebyl přijat (hlásil se na Fakultu filmové a televizní tvorby FAMU, na obor herectví - na pražské DAMU, následně na brněnskou