Kniha Zlín strana 84 z 88

Uznávaný biochemik Nick Lane skládá s využitím těch nejnovějších vědeckých poznatků ohromující mozaiku historie života. Jak vznikl život? Odkud se vzala DNA? Jak se vyvinulo oko? Co je to vědomí? Proč umíráme? V posledních několika desetiletích došlo k převratným novým objevům, které nám umožnily nahlédnout životu pod pokličku. Dnes už máme technologie i dostatečné zdroje k porovnávání celých genových sekvencí, zkoumání atomické struktury bílkovin, zobrazování přemýšlejících neuronů a dokonce i k podrobnému studiu geochemie hornin, s jehož pomocí odhalujeme i změny, kterými v minulosti prošlo složení vzduchu. Tyto objevy pomohly objasnit otázku vývoje života mnohem přesněji a podrobněji než kdykoli předtím. Lane s pomocí této pokladnice nového vědeckého poznání mistrně rekonstruuje dějiny života a popisuje deset největších vynálezů evoluce zvolených podle jejich dopadu na žijící svět, významu pro dnešní organismy a konečně i pro jejich symboličnost. Kdo by si pomyslel, že vývoj očí začal u na světlo citlivých míst na řasách, která sloužila k regulaci fotosyntézy? Nebo že se stavební bloky DNA samovolně zformovaly v hydrotermálních průduších? Lane vysvětluje, jak každý z velkých vynálezů evoluce - od DNA po sex, od teplokrevnosti k vědomí a konečně i ke smrti - znamenal zásadní změnu pro život a často i pro samotnou planetu. Výsledkem je fantastická, snadno srozumitelná analýza důvtipnosti přírody a zásadní dílo pro každého, kdo někdy pochyboval o vědecké podloženosti evoluce nebo přemýšlel, odkud jsme se tu vlastně vzali.

Příběhy o průběhu a následích kolonizace a komunistické zvůle na vesnici očima pamětníků. Četl jsem ty příběhy jedním dechem. Mnohokrát jsem se přitom ptal (sám sebe), co spojuje Josefa Holcmana spisovatele s Josefem Holcmanem soudcem. Je to maličkost: touha po nemožném. Po spravedlnosti. Jestliže u soudu se udělují některé tresty jako pokání s podmínkou, v příbězích, které napsal, lidé takovou možnost neměli. Neřku-li, že se něčím provinili. Jeho nejnovější knížka je nekonečný příběh lidské paměti, kterou nelze promlčet. Té, která zaznamenává - ať už ve vzpomínkách nebo dokumentech - drsnou skutečnost padesátých let, ale i tu dnešní, která si pamatovat nechce a raději fabuluje nové lži. Nové výmluvy na starou a staré výmluvy na novou dobu. Jako divadelní dramaturg si nejvíce cením her, v nichž se v soukolí dějin ocitne obyčejný člověk, který se odmítá přizpůsobit. Proto je mi tak blízké to,co žije a píše Josef Holcman.

Tragikomický román Ostuda ostudná je studie dokonale průměrného života, který se dokonale otřásl v základech. Pětatřicetiletá Rosa Lane má zdánlivě všechno - atraktivní práci, uspokojivý vztah, spoustu přátel a lásku své rodiny. Po smrti své matky se však jednoho dne zamyslí, jestli se její život ubírá tím správným směrem. Kdyby do konce života měla žít stejně jako doposud, chtěla by dál žít, nebo na místě umřít? Volí společenský exil a vydává se na tragikomickou cestu, která jí má pomoci najít odpověď na otázku Proč žít? Román mapuje pád úspěšné, moderní ženy do izolace a osamění.

V domě u mešity žije už po osm století rodina vlivných obchodníků s koberci a duchovních vůdců. Po staletí obchodníci s koberci udávali směr dění na bazaru a imámové vládli městu skrze kazatelnu mešity. Obchodník Aga Džan, hlava domu i bazaru, udržuje v domě i ve městě řád vycházející z dávných tradic a moudrosti koránu. Ani bohabojné město Senedžan a tradiční dům u mešity se však nevyhnou divokým společenským změnám a osudovým zvratům, které způsobí hospodářská a sociální politika šáha Rezy Pahlavího a následné nastolení islámské republiky ajatolláhem Chomejním. Čas se neúprosně zrychluje, hodnoty se devalvují a absence řádu v lidech odhaluje nejtemnější stránky. Přátelé se stávají nepřáteli, láska se mění v nenávist. Ani Aga Džan se svou moudrostí a statečností nedokáže běhu dějin zabránit… "Tuto knihu jsem napsal pro západní svět. Vypráví o lidech, o umění, o náboženství, o sexualitě, o filmu, o významu rozhlasu a televize. Pokusil jsem se poodhrnout závěs a ukázat islám jako způsob života. Co se přitom zobrazilo, překvapilo i mě samotného. V Domě u mešity zpracovávám pasáže z koránu. Jde mi především o duch koránu a svět, který okolo této knihy vzniknul, tedy ne o korán v náboženském smyslu." - Kader Abdolah

Druhý román mladé rumunské autorky nabízí znepokojující pohled na současný svět, kdy člověk nachází sám sebe pod vlivem sdělovacích prostředků s maskou na obličeji, za kterou jen těžko hledá svoji pravou tvář. Zřejmě na ni totiž už téměř zapomněl. Anca Maria Mosora se narodila roku 1978 v Brašově. Vystudovala filozofii na Bukurešťské univerzitě. Její prvotina Archandělé neumírají (Arhangelii nu mor, 2005) byla oceněna cenou literárního časopisu Cuvantul za literární debut. Zatím poslední román Reality Game Show vyšel v roce 2007.

Ve starověkém Řecku a Římě byli filozofové přirozenou autoritou při hledání odpovědí na ty nejnaléhavější otázky. Od té doby se ale myšlenka hledání moudrosti ve filozofii stávala čím dál bizarnější. V knize Útěcha ve filozofii se Alain de Botton

Román Topoly berlínské začíná jednoho teplého letního dne, těsně po válce, kdy se spolu potají setkávají dva milenci ze statku Neshov nedaleko Trondheimu. Po romantickém úvodu se ovšem čtenář ocitá v drsné realitě a seznamuje se postupně se třemi bratry N

Nová, v pořadí druhá sbírka autora. Vzhledem k předchozí sbírce tvoří určité novum úsilí o znovu-zapojení opomíjeného jazyku náboženství. Ze sledu stránek pozvolna a nezáměrně vystupuje spektrum na sebe odkazujících a v překrývajících se vrstvách vzájemně syntetizovaných dualit Ostentativní nezájem o vše, co není senzační v úzce pojaté sféře intimity, nabízí možný výklad protimluvu v titulu celé sbírky.

Jeden z nejúspěšnější a nejoceňovanějších knih románů Simova Mawera, autora bestselleru Skleněný pokoj. List New York Times ho zařadil mezi nejpozoruhodnější díla vydaná v roce 1997, zájem o něj projevili také filmaři (práva ke zfilmování drží Barbra Streisand).Líčí příběh vědce, který zasvětil svůj život studování genetické poruchy, jež těžce poznamenala jeho samotného. Benedict Lambert je nejen trpaslík, ale také vzdálený příbuzný slavného genetika Gregora Mendela, v románu se tedy - podobně jako v již zmíněném Skleněném pokoji - objevuje i řada českých, respektive moravských reálií.

Události 9. září 2001 a přípravy invaze do Iráku slouží jako pozadí ústředního příběhu novomanželů Jákoba a Isabelle, jejichž život je i přes materiální blahobyt nevýrazný a prázdný. Po uspěchané svatbě se stěhují do Londýna, kde Jákob nastupuje jako právník na místo po kolegovi, který zahynul během útoku na Světové obchodní centrum. Světy manželů se začínají vzdalovat, jejich vztah každým dnem chřadne a láska se vytrácí. Psychologický portrét generace dnešních "úspěšných" třicátníků, kteří mají všechno, ale nedosáhnou ničeho, kterým chybí schopnost soucitu a postrádají rozhodnost, což naráží na touhu po existenciální zkušenosti.

Hlavním hrdinou psychologicky znepokojivého a zároveň sžíravě ironického románu Klid je spisovatel Andor, který se už patnáct let stará o matku, bývalou slavnou herečku, poté co přestala vycházet z bytu. Attila Bartis tímto příběhem, vystavěným na oidipov

Hlavním hrdinou psychologicky znepokojivého a zároveň sžíravě ironického románu Klid je spisovatel Andor, který se už patnáct let stará o matku, bývalou slavnou herečku, poté co přestala vycházet z bytu. Attila Bartis tímto příběhem, vystavěným na oidipov

Příběh Edgara Brichty Kniha vypráví životní osudy Edgara Brichty, narozeného v roce 1930 v židovské rodině v Bratislavě. Po vypuknutí války na podzim roku 1939, kdy se situace pro osoby židovského původu v Československu ještě více zkomplikovala, se Edgarovi rodiče dozvěděli o možnosti poslat svého syna do tehdy neutrálního Norska. O čtyři roky mladší sestra Vera byla na cestu příliš malá. Dohromady odjelo z Československa do Norska 37 dětí. Edgar byl umístěn u manželského páru v Bergenu v západním Norsku. V dubnu 1940 však obsadili Němci i Norsko a v roce 1942 bylo také zde přikročeno k zatýkání a deportacím židovského obyvatelstva. Edgarův pěstoun se navíc stal členem Národního sjednocení - norské národně-socialistické strany - a záhy byl Němci dosazen na místo starosty v obci Laksevag nedaleko Bergenu. Jak je možné, že židovský chlapec přežil druhou světovou válku v rodině předního nacistického činitele? Jeho pěstoun byl nejen kolaborant, ale také přesvědčený antisemita a s Edgarem měl několik konfliktů, nicméně paralelně mezi nimi vzniklo silné osobní pouto. Důležitou roli v Edgarově osudu sehrála také pěstounka, která se o politiku nijak nezajímala, a několik dalších osob, jež Edgarovi během války i později pomáhaly. Po podepsání míru se Edgar rozhodl k návratu domů. Důvodem byla jeho snaha najít své rodiče a sestru. Po dlouhém a složitém pátrání se mu podařilo zjistit pouze to, že se v roce 1942 dostali v jednom transportu do Osvětimi, kde také zahynuli. Edgar žil po skončení války chvíli v Československu. Zde se v sionistickém táboře v Bratislavě připravoval na emigraci do Izraele, na poslední chvíli se však rozmyslel a po složitých jednáních se vrátil do Norska. V té době už byl jeho norský pěstoun odsouzen za vlastizradu. Edgar udržoval s pěstouny kontakt až do jejich smrti v 90. letech. Později Edgar emigroval do Kanady a USA a stal se nejprve vojenským a poté dětským lékařem. Dnes žije v Kalifornii se svou ženou, která také pochází ze Slovenska a válku přežila za podobně dramatických podmínek, a se svými pěti dětmi. Kniha se opírá o rozsáhlý rozhovor s Edgarem Brichtou i jeho současníky a o množství archivních materiálů.

Kniha, kterou časopis The Economist prohlásil za jednu z knih roku 2009, se stala v USA bestsellerem. I když je lidský mozek jistě úžasná věc, byl stvořen jen k určitým účelům, například jak najít potravu a přitom se nenechat sežrat. Účely, k nimž stvořen nebyl, jsou například výběr dobrého penzijního spoření, omezení škodlivého znečištění, vyhýbání se tučné stravě, a plánování na dlouhou dobu dopředu. Každý den se musíme pro něco rozhodnout, děláme stovky voleb, a dost často se, bohužel, rozhodneme špatně. Tyto omyly škodí našim peněženkám, našemu zdraví i naší planetě. Autoři této knihy nám ukazují, že když poznáme způsob, jak lidé myslí, můžeme navrhnout prostředí, v němž pro ně bude jednodušší vybrat si tu nejlepší alternativu pro sebe, své prostředí a společnost. S použitím barvitých příkladů z různých důležitých stránek lidského života nám Thaler a Sunstein dokládají, že promyšleně postavená "architektura výběru" nás může postrčit, šťouchnout směrem k výraznému zlepšení našich rozhodnutí, aniž by porušovala naše právo volby. Ekonom z Chicagské univerzity Richard Thaler a právník Cass Sunstein v této knize slibují recepty, "jak zlepšit rozhodování ohledně zdraví, bohatství a štěstí". V loňském roce z knihy byl na Západě trhák a prezident Obama jmenoval Sunsteina šéfem svého úřadu pro regulace. O autorech: Richard H. Thaler se zabývá chováním v oblasti ekonomie a financí a psychologií rozhodování. Pochází z New Jersey. Studoval na Case Western Reserve University, kde získal bakalářský titul. Ve studiu pokračoval na univerzitě v Rochesteru, kde získal magisterský titul a doktorát. Je ředitelem Centra pro výzkum rozhodování. Píše články do mnoha významných ekonomických a finančních časopisů. Napsal tři knihy. Učil na několika vysokých školách, v současnosti pracuje na univerzitě v Chicagu. Cass R. Sunstein se zabývá právem, a to zejména ústavním, správním a environmentálním, a také právem a chováním v ekonomice. V současné době je šéfem amerického Úřadu pro záležitosti informací a regulace (OIRA). Sunstein studoval práva na Harvardu, pak pracoval jako úředník nejvyššího soudu a poradce na ministerstvu spravedlnosti. Do roku 2008 byl profesorem na univerzitě v Chicagu. Napsal mnoho článků i řadu knih, které pojednávají např. o shromažďování informací, o ohrožení demokracie Internetem, nebo o Franklinově Druhé listině práv.

Chcete pochopit základní principy vesmíru, v němž žijeme? Chcete se dozvědět, jak je možné, že se celé lidstvo vejde do jediné kostky cukru? Proč každé vaše nadechnutí obsahuje atom, který vydechla Marilyn Monroe? Proč v nejvyšším patře budovy stárnete ry

O kovbojku z Divokého západu opravdu nejde. Ne, ale Nový svět slibující nové možnosti hraje v knize Petera Henische důležitou roli. Charakter románu vystihuje jeho podtitul, který čtenáři nastiňuje také základní obrysy děje- Jak Franz Kafka na lodi Karla