Kniha Zlín strana 83 z 88

Tragikomický román Ostuda ostudná je studie dokonale průměrného života, který se dokonale otřásl v základech. Pětatřicetiletá Rosa Lane má zdánlivě všechno - atraktivní práci, uspokojivý vztah, spoustu přátel a lásku své rodiny. Po smrti své matky se však jednoho dne zamyslí, jestli se její život ubírá tím správným směrem. Kdyby do konce života měla žít stejně jako doposud, chtěla by dál žít, nebo na místě umřít? Volí společenský exil a vydává se na tragikomickou cestu, která jí má pomoci najít odpověď na otázku Proč žít? Román mapuje pád úspěšné, moderní ženy do izolace a osamění.

V domě u mešity žije už po osm století rodina vlivných obchodníků s koberci a duchovních vůdců. Po staletí obchodníci s koberci udávali směr dění na bazaru a imámové vládli městu skrze kazatelnu mešity. Obchodník Aga Džan, hlava domu i bazaru, udržuje v domě i ve městě řád vycházející z dávných tradic a moudrosti koránu. Ani bohabojné město Senedžan a tradiční dům u mešity se však nevyhnou divokým společenským změnám a osudovým zvratům, které způsobí hospodářská a sociální politika šáha Rezy Pahlavího a následné nastolení islámské republiky ajatolláhem Chomejním. Čas se neúprosně zrychluje, hodnoty se devalvují a absence řádu v lidech odhaluje nejtemnější stránky. Přátelé se stávají nepřáteli, láska se mění v nenávist. Ani Aga Džan se svou moudrostí a statečností nedokáže běhu dějin zabránit… "Tuto knihu jsem napsal pro západní svět. Vypráví o lidech, o umění, o náboženství, o sexualitě, o filmu, o významu rozhlasu a televize. Pokusil jsem se poodhrnout závěs a ukázat islám jako způsob života. Co se přitom zobrazilo, překvapilo i mě samotného. V Domě u mešity zpracovávám pasáže z koránu. Jde mi především o duch koránu a svět, který okolo této knihy vzniknul, tedy ne o korán v náboženském smyslu." - Kader Abdolah

Druhý román mladé rumunské autorky nabízí znepokojující pohled na současný svět, kdy člověk nachází sám sebe pod vlivem sdělovacích prostředků s maskou na obličeji, za kterou jen těžko hledá svoji pravou tvář. Zřejmě na ni totiž už téměř zapomněl. Anca Maria Mosora se narodila roku 1978 v Brašově. Vystudovala filozofii na Bukurešťské univerzitě. Její prvotina Archandělé neumírají (Arhangelii nu mor, 2005) byla oceněna cenou literárního časopisu Cuvantul za literární debut. Zatím poslední román Reality Game Show vyšel v roce 2007.

Román je ódou na pomíjivost. A nikde není pocit pomíjivosti intenzivnější než v prostředí velkoměstského hotelu, v tomto případě hotelu Imperial na londýnském náměstí Picadilly Circus. Ústřední postavou je Gabriel Lightfood, hotelový šéfkuchař. Ve svých dvaačtyřiceti se ocitá na přelomu života. Sponzoři jsou připraveni financovat naplnění jeho snu o vlastním restaurantu, a právě požádal o ruku svou přítelkyni Charlie. Objev mrtvoly vrátného v hotelovém suterénu je ale okamžikem, od kterého se Gabrielovy životní jistoty začínají hroutit. Setkává se s tajemnou dívkou Lenou z Východní Evropy, nejasně spojenou se smrtí vrátného. Lena tvrdí, že je obětí obchodu s bílým masem a Gabriel jí nabídne pomoc. A věci se začnou komplikovat. Víc než co jiného je ale román V kuchyni knihou o světě práce - jak nás mění a definuje. Gabrielovo pracoviště, v posledních letech zprofanované televizními show, se tady zdá být i nadále fascinující a kuchyňské scény jsou silnými místy románu. Své postavy autorka často používá jako prostředníky k tlumočení rozdílných názorů na Velkou Británii. A obratně tak vytváří portrét národa, jenž ztrácí pocit identity. Britská spisovatelka Monica Ali (1967) pochází ze smíšené anglicko-pákistánské rodiny, narodila se v muslimském Bangladéši, její rodiče záhy přesídlili do Británie, kde Monica vystudovala Oxfordskou univerzitu. Její prvotina Brick Lane (2003, Ve čtvrti Brick Lane) způsobila senzaci už v rukopisné podobě. Vydavatel s autorkou podepsal smlouvu už na základě pěti kapitol první verze románu a časopis Granta ji v roce 2003 zařadil mezi dvacítku "Nejlepších mladých britských romanopisců". Epická přistěhovalecká sága o bangladéšské rodině, žijící ve Velké Británii, autorce získala nominaci na Man Booker Prize v roce 2003 a v roce 2007 přišla do kin její zfilmovaná verze. Úspěch debutu znamenal pro Monicu Ali hrozbu věčného zaškatulkování mezi etnické autory, ona však takový osud jednoznačně odmítla. Její druhý román Alentejo Blue (2007, Alentejská modř) v sobě překvapivě sdružuje několik volně provázaných příběhů z portugalského venkova. Ve své třetí knize In the Kitchen (2009, V kuchyni, KNIHA ZLIN 2013) se Monica Ali vrací k tématům své prvotiny - národní identitě, rodině, loajalitě - a promítá je na pozadí nejistých, proměnlivých životních podmínek londýnských přistěhovaleckých pracovníků.

V domě u mešity žije už po osm století rodina vlivných obchodníků s koberci a duchovních vůdců. Po staletí obchodníci s koberci udávali směr dění na bazaru a imámové vládli městu skrze kazatelnu mešity. Obchodník Aga Džan, hlava domu i bazaru, udržuje v domě i ve městě řád vycházející z dávných tradic a moudrosti koránu. Ani bohabojné město Senedžan a tradiční dům u mešity se však nevyhnou divokým společenským změnám a osudovým zvratům, které způsobí hospodářská a sociální politika šáha Rezy Pahlavího a následné nastolení islámské republiky ajatolláhem Chomejním. Čas se neúprosně zrychluje, hodnoty se devalvují a absence řádu v lidech odhaluje nejtemnější stránky. Přátelé se stávají nepřáteli, láska se mění v nenávist. Ani Aga Džan se svou moudrostí a statečností nedokáže běhu dějin zabránit… "Tuto knihu jsem napsal pro západní svět. Vypráví o lidech, o umění, o náboženství, o sexualitě, o filmu, o významu rozhlasu a televize. Pokusil jsem se poodhrnout závěs a ukázat islám jako způsob života. Co se přitom zobrazilo, překvapilo i mě samotného. V Domě u mešity zpracovávám pasáže z koránu. Jde mi především o duch koránu a svět, který okolo této knihy vzniknul, tedy ne o korán v náboženském smyslu." - Kader Abdolah

Duší muž, tělem žena… Omyl přírody, výzva osudu? · Šokující, zcela otevřená zpověď muže, který polovinu života prožil v ženské roli, jež mu určilo jeho tělo. Ač cítěním a myšlenkami muž, podřídil se genderovému škatulkování společnosti a zodpovědně přijal svoje mateřství, porodil a sám vychoval dceru. Teprve na prahu její dospělosti se rozhodl stát se sebou samým a odhalit svoji pravou identitu. Téměř v padesáti letech podstoupil hormonální a chirurgickou přeměnu pohlaví. · Kniha nabitá emocemi a zásadními životními zvraty, přesto psaná s nadhledem, lehkostí a vtipem. · Ojedinělá publikace na našem trhu. Strhne čtenáře upřímnou výpovědí o vnitřní síle, tužbách i disciplinovanosti člověka, který zažil oba póly - ženu i muže.

Druhý román mladé rumunské autorky nabízí znepokojující pohled na současný svět, kdy člověk nachází sám sebe pod vlivem sdělovacích prostředků s maskou na obličeji, za kterou jen těžko hledá svoji pravou tvář. Zřejmě na ni totiž už téměř zapomněl. Anca Maria Mosora se narodila roku 1978 v Brašově. Vystudovala filozofii na Bukurešťské univerzitě. Její prvotina Archandělé neumírají (Arhangelii nu mor, 2005) byla oceněna cenou literárního časopisu Cuvantul za literární debut. Zatím poslední román Reality Game Show vyšel v roce 2007.

Příběhy z konce předměstí (2008) jsou antologií patnácti velmi krátkých ilustrovaných povídek - humorných, poetických, dojemných, vážných, lehce děsivých, melancholických či jen hravě absurdních. Každá z nich se zabývá podivnou situací či událostí, která se odehraje v jinak důvěrně známém předměstském světě, ať již jde o návštěvu maličkého zahraničního studenta, dobrodružnou expedici dvou bratrů na samý konec předměstí, obrovského dugonga záhadně vyvrženého na trávník u sousedů, objev tajemného pokoje uvnitř domu, zlověstný stroj nainstalovaný ve veřejném parku nebo o moudrého buvola obývajícího prázdnou parcelu na konci ulice. Skutečným obsahem každého příběhu je spíše to, jak na tyto záhadné úkazy a absurdity reagují obyčejní lidé, do jaké míry je jejich význam odhalen, ignorován či zcela nepochopen. Mnohovrstevnatá kniha není určena zdaleka jen dětem nad 12 let, třebaže právě v kategorii knih pro děti a mládež za ni mladý australský autor a ilustrátor posbíral řadu prestižních ocenění. Shaun Tan (1974) vyrůstal na předměstí australského Perthu. Vystudoval výtvarné umění a anglickou literaturu. Začínal jako ilustrátor hororových a sci-fi povídek, později ho proslavily vlastní ilustrované knihy, v nichž spojuje společenská, politická i historická témata se surrealistickým, snovým viděním světa. Jeho knihy, např. The Red Tree (Červený stromek), The Lost Thing (Ztracenec) a kritiky oceňovaný The Arrival (Příjezd), pozoruhodný stodvacetiosmistránkový příběh beze slov, mu získaly řadu ocenění a čtenáře všech věkových kategorií nejen v anglicky mluvících zemích, ale také v Evropě, Asii a Jižní Americe. Příběhy z konce předměstí (Tales from Outer Suburbia, 2008) jsou zatím autorovou poslední knihou a kromě cen v Austrálii a USA byly také zvoleny nejlepší německou knihou pro děti a mládež roku 2009. V současné době pracuje Shaun Tan jako nezávislý umělec, spisovatel a režisér se sídlem v Melbourne.

Málokdo byl tak první jako Jurij Gagarin, první člověk ve vesmíru. Lotta Lotassová mu v románu Třetí kosmická rychlost nahlíží do dětství, do duše i do kabiny, avšak hlavní slovo dává těm, kdo s ním sdíleli téměř vše: zhrzeným konkurentům, oddaným náhradníkům, přísným vědcům a geniálním konstruktérům, jež sovětská diktatura bez okolků odklízela jako psy. Oficiální příběh rané kosmonautiky tu ustupuje méně známým faktům i konspiračně laděným fantaziím o tom, jak složitá byla přísně utajovaná cesta, již museli první kosmonauti k Bajkonuru urazit, a v jakou tragédii se zvrátil život nejednoho z nich. Lotta Lotassová vypráví uhrančivě, z leteckých vášní, krás stepní krajiny a pocitů beztíže vyrábí strhující příběhy, zatímco všudypřítomné dějiny vědy a totalitní zvůle přetváří v mrazivou poezii. Švédská spisovatelka Lotta Lotassová (1964) stojí v centru pozornosti kritiky už ode dne, kdy vyšel její debut Kallkällan (2000), jenž dostal cenu za nejlepší prvotinu. Dosud vydala necelou desítku prozaických titulů, zároveň píše dramata. Její hypnotická vyprávění vždy plynou skrze zjitřené vědomí jednotlivců, jejichž životy jsou úzce spjaty s určitými dějinnými událostmi. Literárních ocenění, od kritiky i čtenářské veřejnosti, už Lotassová získala mnoho. Nejvíc jich sklidila právě za Třetí kosmickou rychlost (2004). V roce 2009 byla zvolena do čela Švédské akademie.

Duší muž, tělem žena… Omyl přírody, výzva osudu? · Šokující, zcela otevřená zpověď muže, který polovinu života prožil v ženské roli, jež mu určilo jeho tělo. Ač cítěním a myšlenkami muž, podřídil se genderovému škatulkování společnosti a zodpovědně přijal svoje mateřství, porodil a sám vychoval dceru. Teprve na prahu její dospělosti se rozhodl stát se sebou samým a odhalit svoji pravou identitu. Téměř v padesáti letech podstoupil hormonální a chirurgickou přeměnu pohlaví. · Kniha nabitá emocemi a zásadními životními zvraty, přesto psaná s nadhledem, lehkostí a vtipem. · Ojedinělá publikace na našem trhu. Strhne čtenáře upřímnou výpovědí o vnitřní síle, tužbách i disciplinovanosti člověka, který zažil oba póly - ženu i muže.

Duší muž, tělem žena… Omyl přírody, výzva osudu? · Šokující, zcela otevřená zpověď muže, který polovinu života prožil v ženské roli, jež mu určilo jeho tělo. Ač cítěním a myšlenkami muž, podřídil se genderovému škatulkování společnosti a zodpovědně přijal svoje mateřství, porodil a sám vychoval dceru. Teprve na prahu její dospělosti se rozhodl stát se sebou samým a odhalit svoji pravou identitu. Téměř v padesáti letech podstoupil hormonální a chirurgickou přeměnu pohlaví. · Kniha nabitá emocemi a zásadními životními zvraty, přesto psaná s nadhledem, lehkostí a vtipem. · Ojedinělá publikace na našem trhu. Strhne čtenáře upřímnou výpovědí o vnitřní síle, tužbách i disciplinovanosti člověka, který zažil oba póly - ženu i muže.

V domě u mešity žije už po osm století rodina vlivných obchodníků s koberci a duchovních vůdců. Po staletí obchodníci s koberci udávali směr dění na bazaru a imámové vládli městu skrze kazatelnu mešity. Obchodník Aga Džan, hlava domu i bazaru, udržuje v domě i ve městě řád vycházející z dávných tradic a moudrosti koránu. Ani bohabojné město Senedžan a tradiční dům u mešity se však nevyhnou divokým společenským změnám a osudovým zvratům, které způsobí hospodářská a sociální politika šáha Rezy Pahlavího a následné nastolení islámské republiky ajatolláhem Chomejním. Čas se neúprosně zrychluje, hodnoty se devalvují a absence řádu v lidech odhaluje nejtemnější stránky. Přátelé se stávají nepřáteli, láska se mění v nenávist. Ani Aga Džan se svou moudrostí a statečností nedokáže běhu dějin zabránit… "Tuto knihu jsem napsal pro západní svět. Vypráví o lidech, o umění, o náboženství, o sexualitě, o filmu, o významu rozhlasu a televize. Pokusil jsem se poodhrnout závěs a ukázat islám jako způsob života. Co se přitom zobrazilo, překvapilo i mě samotného. V Domě u mešity zpracovávám pasáže z koránu. Jde mi především o duch koránu a svět, který okolo této knihy vzniknul, tedy ne o korán v náboženském smyslu." - Kader Abdolah

Duší muž, tělem žena… Omyl přírody, výzva osudu? · Šokující, zcela otevřená zpověď muže, který polovinu života prožil v ženské roli, jež mu určilo jeho tělo. Ač cítěním a myšlenkami muž, podřídil se genderovému škatulkování společnosti a zodpovědně přijal svoje mateřství, porodil a sám vychoval dceru. Teprve na prahu její dospělosti se rozhodl stát se sebou samým a odhalit svoji pravou identitu. Téměř v padesáti letech podstoupil hormonální a chirurgickou přeměnu pohlaví. · Kniha nabitá emocemi a zásadními životními zvraty, přesto psaná s nadhledem, lehkostí a vtipem. · Ojedinělá publikace na našem trhu. Strhne čtenáře upřímnou výpovědí o vnitřní síle, tužbách i disciplinovanosti člověka, který zažil oba póly - ženu i muže.

Ve starověkém Řecku a Římě byli filozofové přirozenou autoritou při hledání odpovědí na ty nejnaléhavější otázky. Od té doby se ale myšlenka hledání moudrosti ve filozofii stávala čím dál bizarnější. V knize Útěcha ve filozofii se Alain de Botton

Román Topoly berlínské začíná jednoho teplého letního dne, těsně po válce, kdy se spolu potají setkávají dva milenci ze statku Neshov nedaleko Trondheimu. Po romantickém úvodu se ovšem čtenář ocitá v drsné realitě a seznamuje se postupně se třemi bratry N

Nová, v pořadí druhá sbírka autora. Vzhledem k předchozí sbírce tvoří určité novum úsilí o znovu-zapojení opomíjeného jazyku náboženství. Ze sledu stránek pozvolna a nezáměrně vystupuje spektrum na sebe odkazujících a v překrývajících se vrstvách vzájemně syntetizovaných dualit Ostentativní nezájem o vše, co není senzační v úzce pojaté sféře intimity, nabízí možný výklad protimluvu v titulu celé sbírky.