Knihovna Václava Havla strana 2 z 3

Kniha Postava k podpírání vychází v Knihovně Václava Havla jako 4. svazek edice Dílo Pavla Juráčka. Obsahuje všechny známé a dostupné verze této mrazivé grotesky o půjčovně koček a bezbřehé moci úřednického aparátu, a nabízí tak čtenáři jedinečnou možnost jít v Juráčkových stopách. Být u toho, když přejmenovává hlavní postavu z Jana Hlasivce na (Jana) Kiliána, posléze na Jana Herolda a nakonec na bezpříznakového „člověka“, a sledovat, jak s každým dalším textem naplňuje svůj záměr, formulovaný již v synopsi: „Drobné scénky, z nichž je Postava složena, mohou být jakkoliv zpřeházeny, vypuštěny a doplněny jinými, neboť nejde o ně samotné... Každá ta scénka má funkci slova, a proto bude důležité hledat v dalších verzích synonyma těch ,slov‘ tak dlouho, až ty scénky složí větu nebo příběh co nejpřesněji.“ „V Husově ulici na Starém Městě sedí na slunci domovnice a čte a on jde kolem ní a přejde na druhou stranu do stínu, má ruce v kapse a nic nevidí, přestože ostatní chodci zdvíhají hlavy nebo se otáčejí s očima upřenýma na jedno místo. Ale nakonec se i on podívá tím směrem, zůstane stát a zaraženě civí vzhůru na jednu firemní tabuli, na níž je napsáno PŮJČOVNA KOČEK. Co je to za blbost, Půjčovna koček, prokristapána, co to je zase za blbost? Člověk se toulá městem a najednou narazí na nesmysl, na který lze sáhnout! A tak si sáhne na rám výkladní skříně, kouká na fotografie koček, přečte si jméno odpovědného vedoucího, podívá se váhavě dovnitř, pak se dotkne kliky, proč ne, co se může stát, zmáčkne kliku a vstoupí…“

Fotografická mozaika momentek ze života Václava Havla... Havel, jak ho nikdy neuvidíte, ale jak si ho po prohlédnutí téhle knížky dokážete představit. — Havel v bazénu, vychutnávající trochu fyzické relaxace před dalším dnem nekonečných setkání, jednání a problémů. — Havel nad šachovnicí při marném hledání tahu, který by protivníka zaskočil, pobavil, ale neurazil. — Havel v koutku s cigaretou, dopřávaje si okamžik samoty rozjímání a usebrání. — Havel s vařečkou při dokončování svého guláše, který by vstoupil do dějin kuchařského umění, kdyby dokázal odolat věčnému pokušení ještě ho na poslední chvíli přikrášlit nějakou originální ingrediencí...

Pozoruhodný a pravdivý život nejvýznamnějšího filmového producenta období první republiky a protektorátu. Vybudoval barrandovské ateliéry a v jeho společnosti Lucernafilm vznikly filmy jako Kristian, Noční motýl nebo Babička. Slavný strýc exprezidenta Havla byl po válce zatracen, podobně jako jeho nejlepší přítelkyně Lída Baarová a Adina Mandlová. Kniha vychází z dosud nepublikovaných informací z rodinného archivu Havlových, německého Bundesarchivu, dokumentů StB a vzpomínek pamětníků. Obsahuje též unikátní fotografie a úryvky z návštěvních knih producentovy barrandovské vily a sídla Havlov. Ivan Havel v předmluvě knihu charakterizoval těmito slovy: "Vznikla kniha, která je současně dokumentem, historickou monografí a strhujícím životopisným románem. Říkám-li román, nemíním tím fkce: z toho mála, u čeho byl, mohu potvrdit věcnou pravdivost výkladu a nemám problém tuto jistotu rozšířit na vše ostatní. Dokumentární spolehlivost je ohromná věc, ale to, co na nás z knihy dýchne je věc závažnější. Dozvídáme se něco o kvalitách i záludnostech české a možná obecně lidské povahy, a to v dobách dobrých i zlých. Dozvídáme se o umění podnikatelském, které si dnes často pleteme s šikovností šejdířů. Dozvídáme se o rozdílu mezi pravou důvěrou a ošidnou důvěřivostí. Dozvídáme se o iluzích nadšenců a kličkách prospěchářů…"

Společný svazek Knihovny Václava Havla a Národního filmového archivu vůbec poprvé mapuje snad nejméně známou tvář jedné z klíčových postav české filmové „nové vlny“ 60. let minulého století: Představuje Pavla Juráčka jako publicistu – jako autora, který se nezabývá jen svým světem (jak by leckterého čtenáře jeho Deníku mohlo napadnout), ale kterému jde také o stav společnosti, o její kulturní a myšlenkovou úroveň. Reprezentativní výbor z dohledaných textů sleduje jeho cestu od článků zveřejňovaných ve venkovských, městských a studentských novinách (50. léta), přes úvahy a komentáře publikované ve významných kulturních časopisech (60. léta) až po názory a postoje obsažené v rozhovorech, poskytnutých při nejrůznějších příležitostech v 60. – 70. letech. Řada textů zde vychází vůbec poprvé, velká část dříve otištěných prací se tu objevuje v podobě převzaté z nedávno objevených rukopisů a autorských strojopisů.

Paměti Václava Marii Havla (1897 - 1979), otce prezidenta Václava Havla, je možné číst mnoha způsoby. Jako autoportrét osobnosti, jejíž pronikavý podnikatelský duch se zcela přirozeně snoubil se společenskou odpovědností. Jako kroniku jedné z nejvýznamnějších pražských rodin počátku 20. století, či jako monumentální fresku počátku moderních českých dějin. Byl to totiž právě Václav M. Havel, kdo stál u celé řady klíčových studentských a občanských aktivit první republiky (například YMCA), kdo dobudoval Palác Lucerna, založil novou pražskou čtvrť Barrandov Kniha vychází vůbec poprvé v původní, autorem zamýšlené podobě a obsahuje více než 300 dobových snímků a archivních dokumentů, z nichž většina doposud nebyla publikována.

Kniha receptů spjatých s Václavem Havlem ať už v roli spokojeného strávníka či po všech stránkách svébytného kuchaře. Václav Havel byl dramatik, esejista, disident, vězeň svědomí a prezident Československa a České republiky, jedna z velkých postav českých, evropských a světových dějin 20. století. Takto o něm hovoří encyklopedie, odborné studie a učební osnovy. Málokde se ale uvádí, že Havel byl také po celý život nadšeným, hloubavým, tvůrčím a ve společnosti oblíbeným kuchařem. Přestože v této oblasti nedosáhl stejně významných výsledků jako v jiných, čas strávený v kuchyni dotvářel jeho život, obohacoval život jeho nejbližších a pomáhal vytvářet pevná pouta, spojující podobně smýšlející přátele v nelehkých dobách normalizace. Také z tohoto důvodu mu věnujeme tuto malou kuchařskou připomínku. Nechceme stavět Havlovi kuchařský pomník, ani ho dávat za příklad zdravého stravování, ale prostě jen potěšit ty, kterým seznámení s touto méně známou částí jeho života udělá radost.

Výbor rozhovorů s Václavem Havlem s novináři z celého světa z let 1964 a 1989. Z úvodního slova Anny Freimanové: Je zajímavé, že téměř všechny rozpravy plynou v poklidné, přátelské atmosféře (výjimkou je hektický rok 1989) a že v nich zcela chybí konfrontační tón. Tazatel se většinou neprosazuje, otázky jsou přímé, jasné, spojené s aktuálním děním i s Havlovým osobním životem a uměleckou tvorbou. Pokud není třeba myslet na konspiraci, Václav Havel odpovídá také tak otevřeně a spontánně. Nebojí se osobní roviny, ale udržuje si patřičný odstup. Novináři vnímají přirozenou Havlovu autoritu a respektují ho, nedochází k žádným pokusům o investigativní sondy nebo odhalení. Zajímavé je i to, že Václav Havel v tomto období vůbec nepřemýšlel o image, o tom, jak má na novináře, potažmo čtenáře zapůsobit, soustředil se především na precizní formulaci obsahu interview. Tázaný byl sice vždy vstřícný, slušný a novináře respektoval, ale většinou měl situaci pevně v rukou on, a co chtěl, to si řekl. Velmi často lze i v novinových rozhovorech vysledovat myšlení nahlas, pro Václava Havla typické, jímž trvale hledá smysl života a vlastní existence i pravdu. Nikdy nemlží. Malé středoevropské Československo se v centru pozornosti světových médií objevuje jen výjimečně. Zájem o to, co se děje na hranicích východní Evropy, nebyl a není samozřejmostí. Václav Havel svou tvorbou a svým vzdorem proti diktatuře dokázal tento zájem vzbudit a na svou zemi, v níž totalitní režim šlapal po lidských právech a svobodách, hlasitě upozornit. Svět byl (a stále je) plný daleko zajímavějších historických vírů a událostí, a proto každá zmínka o Československu hrála v cestě za demokracií důležitou roli. Václavu Havlovi musíme poděkovat.

Výbor rozhovorů s Václavem Havlem s novináři z celého světa z let 1964 a 1989. Z úvodního slova Anny Freimanové: Je zajímavé, že téměř všechny rozpravy plynou v poklidné, přátelské atmosféře (výjimkou je hektický rok 1989) a že v nich zcela chybí konfrontační tón. Tazatel se většinou neprosazuje, otázky jsou přímé, jasné, spojené s aktuálním děním i s Havlovým osobním životem a uměleckou tvorbou. Pokud není třeba myslet na konspiraci, Václav Havel odpovídá také tak otevřeně a spontánně. Nebojí se osobní roviny, ale udržuje si patřičný odstup. Novináři vnímají přirozenou Havlovu autoritu a respektují ho, nedochází k žádným pokusům o investigativní sondy nebo odhalení. Zajímavé je i to, že Václav Havel v tomto období vůbec nepřemýšlel o image, o tom, jak má na novináře, potažmo čtenáře zapůsobit, soustředil se především na precizní formulaci obsahu interview. Tázaný byl sice vždy vstřícný, slušný a novináře respektoval, ale většinou měl situaci pevně v rukou on, a co chtěl, to si řekl. Velmi často lze i v novinových rozhovorech vysledovat myšlení nahlas, pro Václava Havla typické, jímž trvale hledá smysl života a vlastní existence i pravdu. Nikdy nemlží. Malé středoevropské Československo se v centru pozornosti světových médií objevuje jen výjimečně. Zájem o to, co se děje na hranicích východní Evropy, nebyl a není samozřejmostí. Václav Havel svou tvorbou a svým vzdorem proti diktatuře dokázal tento zájem vzbudit a na svou zemi, v níž totalitní režim šlapal po lidských právech a svobodách, hlasitě upozornit. Svět byl (a stále je) plný daleko zajímavějších historických vírů a událostí, a proto každá zmínka o Československu hrála v cestě za demokracií důležitou roli. Václavu Havlovi musíme poděkovat.

Trojdílná kniha vzpomínek Dr. Emila Ščuky, který sehrál a i nadále sehrává důležitou roli v emancipačních procesech romské národnostní menšiny v České republice a při formování romského národa v mezinárodním kontextu, akcelerovaných po pádu komunismu ve střední a východní Evropě v zázračném roce 1989. V prvním díle Bože, však je to cigaň Ščuka vypráví o svém dětství, školním vzdělání a zkušenostech, které po studiu práv učinil jako romský prokurátor v posledním desetiletí komunistické diktatury. Druhý díl Jedna vlaštovka jaro nedělá se zabývá vznikem romského politického hnutí v Československu po Sametové revoluci a zkušeností, kterou v jeho rámci činili v obnovené československé a posléze české demokracii jeho předáci. Třetí díl Cikánský baron jsem já popisuje Ščukovo úsilí na mezinárodním poli. Tam se ovšem neřešila jen romská otázka v rámci Masarykem založené Československé republiky a dvou následnických států vzniklých v roce 1993 na jejím území, ale otázka širšího rozsahu. Úhelným problémem na přechodu z krátkého 20. století do nové doby, jejíž rysy se okolo nás vynořují v prvních desetiletích 21. století, se stává existence romského národa jakožto svébytného celku, který sice nemá své území, na kterém by mohl vyhlásit svoji suverenitu a realizovat svůj národní program, ale přesto aspiruje na to být rovnocenným partnerem ostatním evropským národům v procesu evropské integrace a v tomto kontextu uskutečňovat dlouhodobé cíle svého národního obrození.

Knihovna Václava Havla nabízí ve své nové edici Hry VH do kapsy studentům, ale nejen jim, jedinečnou možnost mít vždy po ruce divadelní hry Václava Havla, i když právě nemají přes rameno přehozený batoh nebo tašku. Tento svazek přináší aktovky Audience a Vernisáž s nejúspěšnější divadelní postavou Václava Havla, zakázaným spisovatelem Vaňkem v centru dění. Plachý, ale zásadový hrdina se v letech husákovské normalizace nechce podřídit diktátu policejního státu, snaží se nezradit své principy a žít podle svého svědomí. V Audienci se u jednoho stolu potkávají dva naprosto odlišné světy ? nesmělý, mlčenlivý intelektuál a živočišný buran, pivovarský sládek , aby svedli souboj s metodami tajné policie, který nemůže vyhrát ani jeden z nich. Já nejsem smutný, přesvědčuje Vaněk své okolí, přestože musí koulet sudy v pivovaře, slídí za ním estébáci a jeho nadřízený do něj leje hektolitry piva, které mu nechutná Také Vernisáž je soubojem odlišných představ o životě. Manželský pár Michal a Věra pozvali svého dávného přítele Vaňka, aby mu předvedli svůj nový, snobsky upravený byt, přecpaný starožitným nábytkem a moderními kuchyňskými vymoženostmi. Jsou opravdu ve svém falešném ráji tak šťastní, jak chtějí předvést svému kamarádovi, spisovateli na černé listině, toho času pivovarskému dělníkovi? Kromě šikovného formátu charakterizuje tuto edici Knihovny Václava Havla užitečná výbava ? doplňkové texty, které přibližují historické, kulturní i osobní souvislosti vzniku her a přinášejí přehledný autorův životopis, výběrovou bibliografii a další užitečné informace o samotných hrách, autorovi i době.

Soubor textů Filipa Topola o jeho legendárním a tajemném "příteli" Kiliánu Nedorym, které ve valné většině nebyly publikovány. První část knihy tvoří novela Jámy a vítr, druhá pak konvolut črt, písňových textů, básní a próz. Kniha vychází jako první svazek zamýšlené třísvazkové edice Archiv Filipa Topola.

Faustování je prvním knižním vydáním sborníku, který dali dohromady přátelé Václava Havla v roce 1986 při příležitosti jeho 50. narozenin. Texty se z různých úhlů zabývají Havlovou "faustovskou" hrou Pokoušení: od platónských dialogů, přes ďáblův monolog až po tajemnou Faustovu milenku. Připojen je i přepis rozhovoru s Václavem Havlem.