Masarykova univerzita strana 13 z 14

Publikace s názvem Lidská práva v Evropské unii si v prvé řadě klade za cíl teoreticky popsat, zda a případně jak dochází k postupnému prorůstání vlivu nadnárodní úrovně vlády do tradiční sféry zájmu národních států - úpravy a provádění problematiky lidských práv. Jak se do státního monopolu rozhodování o nakládání se subjekty v jurisdikci státu vměstná nadnárodní autorita? Jak je možné, že z původně převážně ekonomické organizace se po padesáti letech vyvine subjekt usilující o vlastní právně závazný katalog základních práv? A zejména - jací aktéři za tímto posunem stojí? Snaze porozumět integraci a vysvětlit, proč státy úzce spolupracují a vzdávají se rozhodovacího monopolu ve prospěch nadnárodního subjektu, se věnují klasické integrační teorie intergovernmentalismus a neofunkcionalismus, považované však již déle za překonané. Kniha proto představuje i současné teorie evropské integrace, jež by měly lépe vysvětlit integrační proces. Publikace se přímo na aplikaci teorií nezaměřuje, snaží se nabídnout vlastní zobecňující schéma pro vysvětlení stálého rozšiřování působnosti Evropské unie. Konkrétně se tedy pokouší přijít s vysvětlením celého procesu začleňování problematiky lidských práv do působnosti Evropské unie.

Reprezentativní publikace mapuje hlavní obrysy vývoje i aktuální stav brněnské filozofické fakulty, která vždy patřila k předním českým vysokoškolským institucím a osobnosti s ní spjaté spoluurčovaly ráz celého regionu. Autoři se zaměřili jednak na politický a hospodářský vývoj fakulty a její vědecký přínos, jednak na vztah učitelů a žáků a na proměny vztahů mezi fakultou a dalšími společenskými subjekty. Dějiny fakulty jsou prezentovány též jako historie určitého genia loci, který souvisí s fakultním areálem a intetektuálním brněnským prostředím.

Publikace s názvem Lidská práva v Evropské unii si v prvé řadě klade za cíl teoreticky popsat, zda a případně jak dochází k postupnému prorůstání vlivu nadnárodní úrovně vlády do tradiční sféry zájmu národních států - úpravy a provádění problematiky lidských práv. Jak se do státního monopolu rozhodování o nakládání se subjekty v jurisdikci státu vměstná nadnárodní autorita? Jak je možné, že z původně převážně ekonomické organizace se po padesáti letech vyvine subjekt usilující o vlastní právně závazný katalog základních práv? A zejména - jací aktéři za tímto posunem stojí? Snaze porozumět integraci a vysvětlit, proč státy úzce spolupracují a vzdávají se rozhodovacího monopolu ve prospěch nadnárodního subjektu, se věnují klasické integrační teorie intergovernmentalismus a neofunkcionalismus, považované však již déle za překonané. Kniha proto představuje i současné teorie evropské integrace, jež by měly lépe vysvětlit integrační proces. Publikace se přímo na aplikaci teorií nezaměřuje, snaží se nabídnout vlastní zobecňující schéma pro vysvětlení stálého rozšiřování působnosti Evropské unie. Konkrétně se tedy pokouší přijít s vysvětlením celého procesu začleňování problematiky lidských práv do působnosti Evropské unie.

Obsáhlá publikace zkoumaného území jižních Čech doby bronzové a její postavení v rámci středoevropských kultur. Soupisy lokalit, analýzy nálezového fondu, chronologie aj.

Sborník příspěvků přednesených na pracovním setkání Archeologie doby hradištní ve dnech 24.-26.4.2006.

Příklad zpracování archeologických a historických pramenů na pozadí dějin obce a panství.

Kniha se zaměřuje na dva základní tematické okruhy: na duchovní svět tradiční Číny a na její materiální kulturu.

Vznik jednotné evropské měny a budování hospodářské a měnové unie (HMU) je jedním z největších a nejambicióznějších projektů, do kterého se Evropská unie pustila. Vzhledem k dopadům tohoto kroku, nastavení celého systému a stavu evropské integrace v době jeho spuštění je také krokem poměrně kontroverzním. Z hlediska jeho významu a dopadů Evropa tak zásadní přelom ještě nezažila. Tato kniha je snahou o zachycení celkového fenoménu HMU, jehož vrcholem bylo zavedení eura, včetně všech relevantních souvisejících aspektů. Zabývá se vývojem měnové spolupráce jako nezbytným předpokladem pro vznik HMU, analyzuje realizaci celého projektu na úrovni EU, zahrnující jeho vstupní podmínky, rozhodovací procesy, institucionální strukturu, postavení nezúčastněných aktérů a koordinaci hospodářské politiky. V neposlední řadě sleduje realizaci vytváření společné měny na úrovni jednotlivých členských států včetně vymezení jejich specifických pozic. Všímá si nejen standardních postupů, ale také nežádoucích nebo problematických jevů, které celý proces provázely. Celkový důraz je kladen především na politický rozměr evropské měnové integrace. Koncepci HMU pojímá jako nedílnou součást evropského integračního procesu a zasazuje ji do celkového kontextu fungování EU. Publikace zohledňuje i aktuální posuny této oblasti v rámci Lisabonské smlouvy.

Publikace je sborníkem textů příspěvků, které zazněly na seminářích Člověk a les I (2005) a II (2006) na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Mezioborově pojatý sborník obsahuje antropologické, kulturně historické a estetické statě předních odborníků na dané téma – např. socioložky Hany Librové „O biofilii“, filozofa a biologa Stanislava Komárka „Stromy a jejich vnímání člověkem“, estetika Karla Stibrala „K estetickému vnímání lesní krajiny, aneb od kdy je les krásný?“, lingvisty Michala Peprníka „Les v americké literatuře období romantismu“ a dalších.

Publikace je sborníkem textů příspěvků, které zazněly na seminářích Člověk a les I (2005) a II (2006) na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Mezioborově pojatý sborník obsahuje antropologické, kulturně historické a estetické statě předních odborníků na dané téma – např. socioložky Hany Librové „O biofilii“, filozofa a biologa Stanislava Komárka „Stromy a jejich vnímání člověkem“, estetika Karla Stibrala „K estetickému vnímání lesní krajiny, aneb od kdy je les krásný?“, lingvisty Michala Peprníka „Les v americké literatuře období romantismu“ a dalších.

Sborník 15 příspěvků z vědecké konference, pořádané Ústavem archeologie a muzeologie FF MU v roce 2004, metodicky zaměřené k řešení problémů sociálních a duchovních struktur pravěku a rané doby dějinné. Vedle statí, vycházejících z dlouhodobého terénního výzkumu neolitické osady s rondelem u Těšetic-Kyjovic na Znojemsku, jsou ve sborníku otištěny teoretické příspěvkyk řešené problematice doby bronzové, halštatské a staroslovanské.

Sborník 15 příspěvků z vědecké konference, pořádané Ústavem archeologie a muzeologie FF MU v roce 2004, metodicky zaměřené k řešení problémů sociálních a duchovních struktur pravěku a rané doby dějinné. Vedle statí, vycházejících z dlouhodobého terénního výzkumu neolitické osady s rondelem u Těšetic-Kyjovic na Znojemsku, jsou ve sborníku otištěny teoretické příspěvkyk řešené problematice doby bronzové, halštatské a staroslovanské.

Modulové učební texty pro studenty antropologie a příbuzných oborů.

Modulové učební texty pro studenty antropologie a příbuzných oborů.

Třináctý svazek Masarykova sborníku reprezentuje české masarykovské bádání v letech 2004–2005. Navazuje na předchozí svazky, ale zčásti se od nich liší svou koncepcí a strukturou. Tato změna, předjímající i podobu čísel následujících, spočívá především v zaměření většiny studií v každém svazku na jedno ústřední téma a rozšířením dokumentární části o materiálové studie. Těžiště oddílu Studie tvoří články věnované tématu T. G. Masaryk a čeští/slovenští spisovatelé. Po úvodním eseji Jiřího Brabce Dvě kapitoly o Masarykově vztahu k literatuře následují studie monograficky se zabývající Masarykovými vztahy s vybranými českými, resp. slovenskými spisovateli: s J. S. Macharem (autorka Jitka Zabloudilová), Viktorem Dykem (Josef Tomeš), Karlem Čapkem (Josef Protiva), Otokarem Březinou (Jaromír Slomek) a Svetozárem Hurbanem Vajanským (Martin Kučera). Na ně navazuje studie Miloše Dokulila Masaryk a liberalismus, esej Jiřího Olšovského, rozebírající Masarykovo heslo „Ježíš, ne Caesar!“, rozsáhlý příspěvek Radovana Lovčího o pracovních a veřejných aktivitách Alice Masarykové v letech 1910–1914 a objevný článek Michaely Tydlitátové o knihovně filosofa Rudolfa Hirsche, zakoupené koncem třicátých let Ústavem T. G. Masaryka a připojené k Masarykově knihovně. Následující oddíl Materiály a dokumenty přináší nejprve stať Jiřího Fidlera o řádech a vyznamenáních, jejichž nositelem byl T. G. Masaryk, pojednání Zdeňka Šestáka o karikaturách T. G. Masaryka v Humoristických listech v letech 1899–1914, soupis bibliografií Masarykova díla od Václavy Horčákové a stať Jany Malínské o problematice zpracování personální bibliografie T. G. Masaryka v současné době, v další části pak kritickou edici vzájemné korespondence Karla Čapka s Edvardem Benešem a záznamu Huberta Ripky o jeho návštěvě u presidenta Masaryka v Topol´čiankách v roce 1925, pokračování (z minulých čísel) kritické edice korespondence T. G. Masaryka s Oldrou Sedlmayerovou a soupis masarykian v dalším oddělení Národního (dříve Státního ústředního) archivu v Praze, pořízený Hanou Drnovcovou-Bartošovou a Jaroslavem Koláčným. Oddíl Kronika obsahuje mj. nekrology za zesnulého historika Antonína Klimka a filosofa Jindřicha Srovnala, oddíl Literatura recenze nejdůležitější masarykovské literatury za sledované období. Svazek uzavírá kompletní bibliografie prací T. G. Masaryka a literatury o T. G. Masarykovi za léta 2004–2005.