Masarykova univerzita strana 14 z 14

Sborník zachycuje vybrané aspekty propojování domácí a zahraniční politiky v kontextu České republiky. Jednotlivé příspěvky se zaměřují na relativně širokou škálu nestátních politických aktérů prosazujících zájmy či zásadová přesvědčení, jejichž činnost překračuje státní hranice.

Sborník zachycuje vybrané aspekty propojování domácí a zahraniční politiky v kontextu České republiky. Jednotlivé příspěvky se zaměřují na relativně širokou škálu nestátních politických aktérů prosazujících zájmy či zásadová přesvědčení, jejichž činnost překračuje státní hranice.

Sborník zachycuje vybrané aspekty propojování domácí a zahraniční politiky v kontextu České republiky. Jednotlivé příspěvky se zaměřují na relativně širokou škálu nestátních politických aktérů prosazujících zájmy či zásadová přesvědčení, jejichž činnost překračuje státní hranice.

Sborník zachycuje vybrané aspekty propojování domácí a zahraniční politiky v kontextu České republiky. Jednotlivé příspěvky se zaměřují na relativně širokou škálu nestátních politických aktérů prosazujících zájmy či zásadová přesvědčení, jejichž činnost překračuje státní hranice.

Sborník zachycuje pojetí evropské otázky v okamžiku, který lze přinejmenším pro kandidátské země považovat za zlomový. Představuje také základ pro výzkum dalšího vývoje postojů politických stran, až budou konfrontovány s novými požadavky voličů plynoucími z míry naplnění očekávání, které kandidátské i doposud hraniční země Evropské unie vkládaly do východního rozšíření. br / Rok 2002 byl v celoevropském rozměru rokem ukončení předvstupních rozhovorů s kandidátskými zeměmi, které připravilo podmínky umožňující realizaci východního rozšíření Evropské unie. V řadě států pak byl rokem volebním, jenom volby do parlamentu (resp. jeho dolní komory) se konaly v patnácti zemích kontinentu. Ve středoevropském regionu proběhly parlamentní volby ve třech kandidátských zemích (České republice, Maďarsku, na Slovensku) a ve dvou členských zemích EU (Německu a Rakousku). br / Sborník vybírá z pěti zemí středoevropského regionu tři, přičemž se věnuje jak státům kandidátským - ČR a Slovensku, tak členskému Rakousku. br / Texty autorů popisují pojetí evropské otázky v programech kandidujících subjektů a pokoušejí se také zachytit její využití ve volební kampani. Závěrečná studie srovnává a shrnuje poznatky získané v jednotlivých zemích a snaží se identifikovat, co je společné a co je rozdílné ve významu a pojetí evropské otázky v jednotlivých zemích.

Sborník zachycuje pojetí evropské otázky v okamžiku, který lze přinejmenším pro kandidátské země považovat za zlomový. Představuje také základ pro výzkum dalšího vývoje postojů politických stran, až budou konfrontovány s novými požadavky voličů plynoucími z míry naplnění očekávání, které kandidátské i doposud hraniční země Evropské unie vkládaly do východního rozšíření. br / Rok 2002 byl v celoevropském rozměru rokem ukončení předvstupních rozhovorů s kandidátskými zeměmi, které připravilo podmínky umožňující realizaci východního rozšíření Evropské unie. V řadě států pak byl rokem volebním, jenom volby do parlamentu (resp. jeho dolní komory) se konaly v patnácti zemích kontinentu. Ve středoevropském regionu proběhly parlamentní volby ve třech kandidátských zemích (České republice, Maďarsku, na Slovensku) a ve dvou členských zemích EU (Německu a Rakousku). br / Sborník vybírá z pěti zemí středoevropského regionu tři, přičemž se věnuje jak státům kandidátským - ČR a Slovensku, tak členskému Rakousku. br / Texty autorů popisují pojetí evropské otázky v programech kandidujících subjektů a pokoušejí se také zachytit její využití ve volební kampani. Závěrečná studie srovnává a shrnuje poznatky získané v jednotlivých zemích a snaží se identifikovat, co je společné a co je rozdílné ve významu a pojetí evropské otázky v jednotlivých zemích.

Publikace přibližuje život a dílo Leopolda Procházky, prvního českého buddhisty, stejně jako širší kontext šíření buddhismu na Západě, v němž se Procházkovo myšlení rozvíjelo.

Učebnice představuje genetiku populací v tradičním, dnes už klasickém kontextu s obohacením o nově využívané prvky moderní molekulární biologie. Je určena vysokoškolským studentům biologických oborů a obecně všem zájemcům o problematiku genetiky populací, kteří mají základní znalosti z obecné a molekulární genetiky. Svým pojetím je základem k pochopení evoluční genetiky. Vlastní koncepce učebnice vychází z dlouholetých zkušeností autorky s výukou předmětu Genetika populací pro studenty biologických oborů na Přírodovědecké fakultě MU. Má celkem 185 stran a je zaměřena tak, aby se při objasňování logiky základních principů používal jen minimální matematický aparát. V textu je uvedeno nezbytné odvození základních postupů a vzorců pro odhady genetické variability v populacích a pro odhady vlivů jednotlivých faktorů na genetickou strukturu populací. Za každou kapitolou jsou uvedeny příklady praktického využití teoretických závěrů, jejichž pochopení je možné ověřit si i na četných příkladech s řešením.

Naším cílem bylo vytvořit takový text, jenž by byl využitelný pro různé typy kurzů. Většina vyučujících přednáší látku ve stejné posloupnosti, jak je předkládána v naší knize, začíná tedy klasickou genetikou, navazuje molekulární genetikou a končí kvantitativní, populační a evoluční genetikou. Nicméně text je uspořádán tak, aby si vyučující mohli zvolit i odlišné pořadí. Mohou například začít od základů molekulární genetiky (kapitoly 9–14), následně představit klasickou genetiku (kapitoly 3–8), poté pokročilejší témata molekulární genetiky (kapitoly 15–22) a kurz završit kvantitativní, populační a evoluční genetikou (kapitoly 23–25). D. Peter Snustad, Michael J. Simmons

Modulové učební texty pro studenty antropologie a příbuzných oborů.

Modulové učební texty pro studenty antropologie a příbuzných oborů.