Matice moravská strana 4 z 4

Kniha pojednává o zahraniční politice českého a polského krále Václava II. v klíčových letech 1283-1300, která vrcholí ziskem polské koruny. Text nově interpretuje obraz Václava II. v narativních pramenech, popisuje vývoj jeho aktivit vůči římskoněmeckým králům i expanzi do rozdrobeného piastovského Polska a Slezska, současně se zaměřuje také na systém správy na Václavem nově získaných územích.

Kniha je věnována královskému adventu, jedné z nejdůležitějších středověkých panovnických slavností. Autoři se zaměřují přednostně na města středověké Moravy, mimo jejich pozornost ale nezůstala ani města česká a říšská. Jednotlivé kapitoly knihy se zabývají hlavními problémy, jakými jsou například cestovní každodennost královského dvora, frekvence vjezdů, ceremoniální předpisy, hostiny a další navazující slavnosti, užívané barvy a předměty apod.

Publikace zahrnuje výběr ze statí profesora Josefa Války, který náleží k nejvýznamnějším a nejzajímavějším současným českým historikům. Po léta se zabývá především moravskými a středoevropskými dějinami raného novověku, a to v širokém spektru záběru: od hospodářských dějin k dějinám politickým a kulturním, až po historiografii a filozofii dějin. Do knihy byly zařazeny jak rozsáhlé odborné studie či kulturní eseje, tak drobné črty, reflexe a recenze. V jednotlivých statích se autor soustřeďuje na základní problémy svázané s raněnovověkou kulturní společností, na otázky epochy, manýrismu, baroka, slavnosti, masové kultury apod.

Publikace představuje výběr z prací významného moravského historika, zvláště se soustřeďuje na statě vytvořené mimo akademickou půdu v době normalizace, kdy byl autor perzekvován. Tematicky se dotýká sociálních dějin středověkých měst, dějin Moravy a lucemburského období vůbec, a v neposlední řadě také dějin soudobých.

Publikace představuje výběr z prací významného moravského historika, zvláště se soustřeďuje na statě vytvořené mimo akademickou půdu v době normalizace, kdy byl autor perzekvován. Tematicky se dotýká sociálních dějin středověkých měst, dějin Moravy a lucemburského období vůbec, a v neposlední řadě také dějin soudobých.

Životní osudy hraběte JUDr. Václava Kounice (1848-1913) se autorům staly východiskem pro analýzu postojů a postavení šlechty konfrontované s důsledky demokratizace, nacionalizace a sociální radikalizace na sklonku habsburské monarchie. Václav Kounic jako jeden z mála příslušníků rodové aristokracie dal před exkluzivitou života v uzavřené privilegované vrstvě přednost včlenění do občanské společnosti. První část knihy je věnována osobnosti Václava Kounice, jeho rodině a jeho veřejné činnosti i vztahu k některým osobnostem uměleckého prostředí, druhá část se soustřeďuje na působení šlechty v politice, hospodářství, veřejném životě a kultuře a její adaptaci na modernizační změny v monarchii, do třetí části jsou v souvislosti s Kounicovou podporou českému studenstvu zařazeny kapitoly, které přibližují předpoklady vzniku vysokého školství a vůbec vzdělávání na Moravě a také poměry a život studentů v uvedeném období.