Meander

Anna chce skočit je originální příběh Lucie Lomové o obyčejné ženě a jejích velmi neobyčejných dobrodružstvích. Mnohovrstevný román, trochu detektivka, trochu love story, trochu road movie, trochu intimní deník a také velmi vtipný komiks, nakreslený jednoduchým stylem zato s plnokrevnou fantazií. Odlehčený, hluboký a magický zároveň. Energicky rytmizovaný, žensky jemný, dětsky zábavný a dospěle chytrý. Po velkém úspěchu ve Francii (vznikla pro nakladatelství uznávaného francouzského teoretika komiksu T. Groensteena) se konečně dočkají i čeští čtenáři.

12. dubna 1961. Toto datum patří k nejvýznamnějším v dějinách lidstva. Vyvrcholily jím závody dvou supervelmocí v dobývání kosmu. A je až absurdní, jak málo se o tak významné události dnes ví a jakým tajnůstkařením je dosud opředena. Když Gagarin po návratu z vesmíru přistál nouzově v poušti kdesi v Kazachstánu, v troskách kabiny jeho lodi se našel záhadný předmět, který se v ní před startem nevyskytoval. Byla to jakási tyč se světelným svazkem zářivě zlatých vláken, a jak vědci po zevrubnějším bádání zjistili, zdrojem neuvěřitelně silné energie. Moskva si po léta se záhadnou „Gagarinovou věcí“ nedokázala poradit, a tak byla nakonec Chruščevem předána jako vstřícné gesto řešení karibské krize prezidentu Kennedymu do USA, kde byla podrobena dlouholetému výzkumu v NASA. Teprve v našem tisíciletí se Gagarinova věc dostává do rukou několika studentů z bývalého východoevropského bloku a je podrobena zkoumání a rekonstrukci co umělecký objekt. Dokonalá fikce i v Americe známého výtvarníka Jiřího Černického (jeho dílo je tam zastoupeno v mnoha prestižních galeriích) je doložena mnoha dokumentárními fotografiemi a dokonce suchou restaurátorskou zprávou, takže je ještě někdo, kdo neuvěří v existenci Gagarinovy věci? Umělecky vypravená knížka v typografii Marka Pistory vychází 12. dubna ke 45. výročí vstupu člověka do vesmíru.

Svatováclavská tradice je téměř stejně tak stará jako český stát – více než tisíc let. Svatý Václav, patron české země, je dnes v našem povědomí většinou už jen jako slavný jezdecký pomník na Václavském náměstí v Praze. O životě a smrti knížete Václava se však od nepaměti vyprávěly a psaly legendy, z nichž většina se zakládala na pravdě. Povězme si proto o životě svatého Václava, o skutcích, které vykonal, a také o zázračném palladiu země české, které kníže Václav nosíval při sobě. Další z řady edice Pražské legendy ilustrovaná Jarmilou Marešovou ve stylu středověkým iluminací.

Křehký příběh krásné víly, která dala vše, co měla, za lidskou lásku, stále znovu dojímá čtenáře i posluchače slavné Dvořákovy opery silou svého citu. Soubor 9 olejomaleb Michaely Černické se vyznačuje novou originální imaginací, obrazy jako by pocházely z vodní říše.

V příbězích Dorotky a Ukšuka vypráví Viola Fischerová o přátelství holčičky a psa, opravdickém přátelství, jaké zažila sama autorka psomilka sice až když už byla dospělá, ale se stejnou touhou po věrném psím kamarádovi, jako když byla malá. "Nikdy se mi po Ukšukovi nepřestalo stýskat", přiznává dnes Viola Fischerová "a na knížce o něm mi záleželo víc než na všech ostatních. Zažila jsem s ním spoustu legrace, ale i podivuhodného srozumění a lásky. A právě o tom všem je toto vyprávění."

Vypravěčství Alana Copea, amerického veterána z druhé světové války, fascinovalo francouzského komiksového tvůrce Emmanuela Guiberta natolik, že začal vzpomínky svého přítele na mládí v armádě zachycovat do podoby komiksu. Válka v jeho podání je řetězcem