Meander strana 5 z 10

A právě tady začíná náš další svazek... Watson pátrá ve francouzském městě Pau, kam Holmesova rodina jezdívala na letní byt, a objeví tam záhadný akvarel, který jej navede na zcela čerstvou stopu! Amatérský detektiv Wiggins mezitím hledá jistého doktora Dudleyho Parkse, mimořádného lékaře, jehož minulost je neoddělitelně propojena s Holmesovým otcem. Do hry vstupují dávná tajemství a osoby známé i nečekané: mezi nimi třeba i samotná Florence Nightingalová, živoucí britský poklad z nejdrahocenějších, všemi milovaná ošetřovatelka a reformátorka zdravotní péče. Pokračován&iacu te; příběhu o britském impériu, jeho největším detektivu a neochotě smířit se se ztrátou provleče své čtenáře spodinou Londýna i osudnými chvílemi dějin, zavede je do vojenské nemocnice ve Scutari i do přístavu v Balaklavě. Cecilovi s Brunschwigem trvalo dlouhých sedm let, než k svému fantasticky započatému holmesovskému opusu připojili další kapitoly. Přesvědčte se sami, že to čekání stálo za to. (Kniha obsahuje dvě původně samostatně publikovaná alba Holmes 3 a 4)

Desátý díl Vašeho oblíbeného Macanuda – které se v Argentině i v dalších zemích po celém světě již stalo klasikou – přináší kromě obvyklé porce zábavy... ještě jednu neobvyklou porci navíc! I v desátém díle Macanuda Vás rozesmějí svým jemně vyšinutým humorem postavy, jako jsou Jindřiška a její plyšový medvídek Madariaga, Oliver Oliva, Olga, skřítkové, tučňáci, tajemný muž v černém, Fellini, muž, který překládá názvy filmů, Lorenzo a Terezka či nepochopitelný konceptuál. Nechte se unést bystrým pozorovatelem světa, pobavte se se skvělým Liniersem. Vhodné pro čtenáře od 8 do 88 let.

Texty i olejové malby v knize vznikaly ze společného vyprávění a vymýšlení příběhů autorky a jejích čtyř dětí. Ve vyprávěních o andělíčcích, neposedných dušičkách, maličkých vílách, záludných strašidlech a malých holčičkách hledajících cestu domů do bezpečí nás zaskočí, jak silně zůstává jazyk, svět fantazie, ba i dikce vyprávění svérázného básníka z Vysočiny, Ivana Martina Jirouse, vryt v jeho potomcích… Na dosud nepublikovaných malých básních z Magorovy pozůstalosti, které knihu doplňují, si to s údivem jen potvrdíme.

Nemocný Jakub měl doma v posteli dlouhou chvíli a třeskutě se nudil… Nudil se tak, že očima skoro posouval ručičky hodin, aby čas rychleji ubíhal a maminka se už konečně vrátila z práce domů. A vtom se mu jeho dlouhá chvíle zhmotnila – zničehonic se vysoukala z ciferníku hodin na stěně... A protože dlouhá chvíle se nejlíp krátí vyprávěním, pustila se do toho. A jak ta uměla vyprávět! Viola Fischerová napsala tuto prvotinu již jako velmi uznávaná básnířka. Její vyprávění nás zavede do africké pouště, do pralesa, do cirkusu i do domu, v němž je možno si hrát v ještě menším domečku. Violiny příběhy vycházejí z pohádkové fantazie, ale je v nich mnoho z toho, po čem toužíme i v našem všedním životě; po lásce, spravedlnosti, dobrodružství, ale třeba i po umění. Vyprávění Dlouhé chvíle doprovázejí snové obrázky Jana Híska, které jako by se z pohádek vynořovaly lehce, lehounce, a snad ještě ze vzdálenějších pohádkových končin... Ale nemylte se, jsou vytvořeny velmi obtížnou technikou, které říkáme mezzotinta a která je v ilustrovaných knížkách spíše výjimečná. Autor pečlivě a dlouze vyrývá obrázek do vyhlazené měděné desky a k vám se dostane jeho otisk, anebo jinak – záblesk grafikovy fantazie. A obojím, vyprávěním i obrazy, se můžete nechat unášet do pohádkového světa.

Desetiletá Kiko pochází z Japonska, ale žije na Moravě a ještě k tomu na zámku. Jenže – už se zase musí stěhovat! Tentokrát z Kroměřížského zámku na zámek ve Velkých Losinách, kde její tatínek restauruje další tajemnou knihu. Kiko má ale něco jako nemoc – působí na ni měsíc a ona v noci putuje zámkem… Náměsíčná Kiko se v zámecké zahradě setkává s oživlými kamennými trpaslíky, moudrou Archivářkou, ale svými mimořádnými schopnostmi zaujme také zlého kouzelníka. Je to ten pověstný zloduch, čaroděj, který na zámku před staletími upaloval bylinářky a zaklel tu i krásnou Archivářku. A dodnes ji tu ve věži vězní. Kouzelník je přesvědčen, že Kiko umí pomocí skládaček origami zastavit čas. Rád by to také uměl a uvěznil ji ve své říši zla. Ale Kiko je statečná – hned tak se nedá a vyzve kouzelníka na souboj. Kdo lépe poskládá složitou papírovou skládanku, vyhrává. Kiko do té své vloží nejen nekonečnou japonskou trpělivost, ale především vřelé srdce a cit pro spravedlnost. Myslí víc než na sebe na oběti temných kouzel a pokusí se je zachránit.

Barevné texty básníka, nedostudovaného teologa, zahradníka a saxofonisty PPU, V. Brabence, mladým si přímo říkaly o netradiční komiksové ztvárnění – zadání, jehož se s radostí ujala Petra Josefína Stibitzová. „Když zrovna píšu pro desetileté lidi, snažím se představit si sebe v deseti. V roce 1953 umřel tyran Stalin a i jeho nohsled, náš ‚milovaný‘ prezident Gottwald, zaklepal bačkorama. Popravovalo se tehdy i za víru. Nebo za lásku k rodné hroudě se zavíralo na dlouhá léta do děsivých žalářů.“ Vratislavu Brabencovi se pro děti nepíše snadno. Říká, že se mu nechce něco si pro ně vymýšlet, věšet jim na nos bulíky. A taky že jim nemůže psát ani o ženských, ani o chlastu nebo pod jeho vlivem, jako tomu bylo v případě jeho knížky – básně v próze Karlín přístav, kterou napsal v deliriu po propité noci. Přesto cítí, že je tu pár věcí, které by se mládeži říct měly, pár věcí, pro které stojí za to žít a taky se za ně postavit, když je potřeba, a někdy dost bojovně. I dnes jsou mezi námi domovní důvěrnice, které se zasadí o to, aby byl skácen nepohodlný strom, nebo užvanění zákonodárci, jimž je osobní prospěch nad všechny zákony. A je potřeba na ně tu a tam dohlédnout… a taky se umět radovat i z těch nejprostších věcí: „Mě ale stejně nejvíc těší a baví ležet v trávě. Jen tak. Mezi zuby stéblo kostřavy nebo jílku, kolem spousta pampelišek…“

Na chatě stojí žlutá kuchyňská pohovka. Před sto lety měly skoro všechny švédské rodiny v kuchyni podobnou rozkládací dřevěnou pohovku. Nanny a Olof si takovou také koupili, když se vzali. Spaly v ní jejich děti ve velkém šupleti, které se z pohovky na noc vytáhlo. Ve dne se na ní sedávalo, hrálo a povídalo se a tak to šlo po desetiletí, zatímco venku běžely dějiny. Pak přicházela vnoučata a sedala si na starou pohovku u babičky a dědy v kuchyni. A pak pravnoučata…

V Honzíkově království žije spousta svérázných bytostí, přesně tak, jak to bývá i v životě. Každý si tu uvažuje po svém. Pes Ruda je naprosto přesvědčen, že tu jsme proto, abychom žrali kosti, zato Starouš Méďa si myslí, že největší radost v životě přinášejí neštěstí všeho druhu. Příběhy ze života Honzíkových hraček jsou vyprávěny láskyplně, smutně a drsně zároveň, a navíc s nezaměnitelným svérázem, zaujetím a humorem. Recenzenti z celého světa tuto slavnou knihu Barbro Lindgrenové přirovnávají pro její nápaditost a originální smysl pro humor (i když jde o hodně vážná témata) k Milneovu Medvídkovi Pú. Příběh totiž dokáže zaujmout přemýšlivé čtenáře všech věkových kategorií – děti i dospělé. Všechno se v něm točí kolem zkratky tajného bratrstva zabývajícího se zásadními otázkami po smyslu života. Pro co my tady vlastně žijeme? Vtipné „švédské“ obrázky Nikoly Hoření (ilustrovala velmi úspěšné Příhody matky Přírody Radka Malého, nominované na Zlatou stuhu za rok 2014) a typografie výtvarníka Luboše Drtiny usazují příběh v přímo geniálním kontextu.

Už od mládí kreslí Maaike Hartjes z Nizozemska krátké komiksové příběhy z vlastního života. Vypráví v nich s humorem o všem hezkém, zvláštním i nepříjemném, co se jí v životě přihodilo, a o všem, co ji nutí k zamyšlení. Proč se svému příteli líbí víc ve vytahaném svetru než v krásných šatech? Co dělat, když někdo neposlouchá, co mu vyprávíte? A může se dospělá žena ještě chovat jako malá holka? Maaičiny obrázky jsou jednoduché, ale expresivní a příběhy z jejího života vám určitě budou připadat povědomé.

Touto komiksovou trilogií Olivier Bocquet a Julie Rocheleauová ohlásili velkolepý návrat vládce zločinu a hrůzy... Návrat i v tom smyslu, že na rozdíl od filmových zpracování tohle není komedie, ale příběh, z něhož vám běhá mráz po zádech. Jsme v Paříži v roce 1911. Lidé se tlačí kolem popraviště, aby byli svědky veřejného stětí největšího zločince všech dob. Fantomas děsil v hlavním městě davy a vodil policisty za nos po dlouhých šestnáct let. Inspektor Juve to cítí jinak – skoro lituje, že ta doba, sice strašlivá, ale pro něj, bystrého kriminalistu, tak vzrušující, už skončila. Náhle však veřejností otřese hrůzyplná událost. Během divadelního představení o Fantomasově životě zrůdný zločinec vstane z hrobu a na místě zmasakruje herce i diváky. Trilogie Fantomas se zlobí nabízí zápletky, jež mohou konkurovat těm nejlepším románům světové literatury, je to však především také historický komiks, který vyvolává hrůzu i fascinaci naráz. Mistrná, mimořádně vydařená série volně inspirovaná dílem Marcela Allaina a Pierra Souvestra.

Dlouho připravovaná kniha Petra Nikla o věčném kamarádství obrazů se slovy. Výsledkem jsou básně a experimentální texty, které jsou současně i ilustracemi. Věnováno všem názvům, které opustily obrazy, a všem podobiznám, které odmítly slova. Ono ovšem – jedno bez druhého se neobejde. Originální výtvarná knížka se zabývá vztahem a souvislostmi mezi obrazovou a slovní představivostí, symbiózou obrazu a slova. Obrazotvorností textu a slovotvorností obrazu. Ve formě typogramů si hraje s možnostmi prolínání obou výrazových prostředků nejrůznějším způsobem. Sbírku obrazových básní v japonské vazbě nápaditě koncipoval Marek Pistora ze studia Najbrt. Je určena všem lidem od sedmi let. Kniha vychází za podpory Státního fondu kultury České republiky.

Když se člověk zběžně podívá, co o Macanudu obvykle píší recenzenti, setkává se s podivnými slovy, jako absurdní, surrealistické, svérázné, ale taky křehké, hravé, lehce melancholické, či dokonce dětsky nevinné. Autorův kolega Roberto Fontanarrosa přirovnal Liniersovu poetiku k bezelstnosti lva požírajícího gazelu. Komiksové stripy Macanudo argentinského výtvarníka Ricarda Siri Linierse jsou zkrátka úplně jiné než všechno, co jste kdy v komiksových stripech viděli. Autor se důsledně vzpěčuje všem zavedeným normám a poučkám o tom, jak má takový novinový strip vypadat. Například nemá žádného hlavního hrdinu. Ani antihrdinu. Jeho magicky přitažlivým světem se potulují filozofující tučňáci, skřítci či akvarijní rybičky, sečtělá Jindřiška s kocourem Fellinim, zamilovaný páreček Lorenzo a Terezka, přecitlivělý robot, Oliver Oliva, záhadný muž v černém, stejně jako desítky obyčejných lidí včetně samotného autora v podobě bílého králíka. Kniha vychází v rámci Programu na podporu překladů „Sur“ Ministerstvo zahraničních věcí a církevních záležitostí Argentinské republiky.

Tuleň Diego je mimořádně citlivý. Romantická dušička. Sotva tušil, co se s ním začne dít, když se vylodil v New Yorku nad Loirou, v tom městě potu a kovu, v metropoli, kde vše je krajností. Někteří si o něm myslí, že je vyvolený. Je snad opravdu bohem? Ach, jen jedno je o něm jisté: stane se z něj favorit na příští Nobelovu cenu lásky. Ale na to se ještě něco nadře. Konkurentů je hodně a cesta k ceně plná překážek. Tím víc, že Ďábel se svým kostkovaným bryndáčkem pod krkem ho moc rád nemá a chce mu všechno pokazit. A Ďábel, jak říká autor, to je vážná věc! Hodlá zaujmout místo profesora Lombaxe, který (nebo aspoň to málo, co z něj zbylo) je vypravěčem příběhu... Je těžké být chudým tuleněm v New Yorku nad Loirou... Nebeský bibendum je velké dílo o šílenství všedního dne. Bravurně vykresluje potrhlý a někdy krutý svět, svět zasutých dětských nočních můr, ozvláštněný prapodivným humorem a poezií typickými pro celé mistrovské dílo autora, který již dlouhá léta patří mezi klasiky moderního světového komiksu. Vydání integral (tři alba v jednom) Podpořeno Francouzským kulturním institutem v Praze Ministerstva zahraničních věcí Francie

Čas vlády Rudolfa II. patří k nejvýznamnějším obdobím českých dějin, kdy se Praha díky svému postavení rezidenčního města stala metropolí evropské důležitosti. Na pozvání císaře Rudolfa se do Prahy rozjela pracovat nejen spousta tehdejších vynikajících vědců, jako byli Giordano Bruno, Tycho de Brahe nebo Johannes Kepler, ale také mnoho vynikajících umělců a bohémů. Mezi nimi se však našla i spousta šarlatánů a nejrůznějších dobrodruhů. Novela Ivany Pecháčkové zpracovává známou legendu o stvoření umělé bytosti – Golema. Příběh nadaného, pro poznání, ale také po moci a bohatství prahnoucího studenta Johana, jenž zběhne ze studií v Heidelbergu, aby v Praze hledal Golema, se odehrává v závěrečných letech Rudolfovy vlády. Dobrovolná izolace chorého panovníka na Pražském hradě jistě tehdy podněcovala fantazii současníků o jeho osobě, vzácných sbírkách i tužbách po ovládnutí moci ohrožované jeho bratrem Matyášem. Příběh Johana se tak prolíná s dalšími legendami o rabbim Löwovi a jeho tajemném homunkulovi a vypráví o Praze jako o městě tolerance, kde se v rudolfínské době nejen setkávali a žili vedle sebe příslušníci nejrůznějších evropských národů a vyznání, ale kde se úzce stýkali i členové křesťanské majority se zástupci židovské menšiny. Faustovsky pointovaný příběh vypráví o věčné lidské touze po poznání, lásce a štěstí. Legendu doprovodil působivými ilustracemi výtvarník Petr Nikl, jehož jedinečné pojetí Golema magickým způsobem dokresluje tajemné kontury prastarého příběhu.

Čas vlády Rudolfa II. patří k nejvýznamnějším obdobím českých dějin, kdy se Praha díky svému postavení rezidenčního města stala metropolí evropské důležitosti. Na pozvání císaře Rudolfa se do Prahy rozjela pracovat nejen spousta tehdejších vynikajících vědců, jako byli Giordano Bruno, Tycho de Brahe nebo Johannes Kepler, ale také mnoho vynikajících umělců a bohémů. Mezi nimi se však našla i spousta šarlatánů a nejrůznějších dobrodruhů. Novela Ivany Pecháčkové zpracovává známou legendu o stvoření umělé bytosti – Golema. Příběh nadaného, pro poznání, ale také po moci a bohatství prahnoucího studenta Johana, jenž zběhne ze studií v Heidelbergu, aby v Praze hledal Golema, se odehrává v závěrečných letech Rudolfovy vlády. Dobrovolná izolace chorého panovníka na Pražském hradě jistě tehdy podněcovala fantazii současníků o jeho osobě, vzácných sbírkách i tužbách po ovládnutí moci ohrožované jeho bratrem Matyášem. Příběh Johana se tak prolíná s dalšími legendami o rabbim Löwovi a jeho tajemném homunkulovi a vypráví o Praze jako o městě tolerance, kde se v rudolfínské době nejen setkávali a žili vedle sebe příslušníci nejrůznějších evropských národů a vyznání, ale kde se úzce stýkali i členové křesťanské majority se zástupci židovské menšiny. Faustovsky pointovaný příběh vypráví o věčné lidské touze po poznání, lásce a štěstí. Legendu doprovodil působivými ilustracemi výtvarník Petr Nikl, jehož jedinečné pojetí Golema magickým způsobem dokresluje tajemné kontury prastarého příběhu.