Mladá fronta strana 189 z 237

Ve vypálených ruinách panství rodu Trnhoffů nastalo opatrné příměří. Po životě stráveném ustavičnými pokusy zabít svého sourozence se totiž dvojčata Felix a Leontýna rozhodla přestat bojovat. Leontýna si našla nové kamarádky a zkouší se věnovat úplně normálním aktivitám, jako je třeba holčičí pyžamová party. A její bratr dokonce randí s řezníkovou dcerkou! Když se ovšem na panství zničehonic objeví zapomenutý strýček Harry a dojde k celé řadě téměř smrtelných "nehod", zdá se, že je vražda opět na pořadu dne… Že by se Felix s Leontýnou vrátili ke starým způsobům? Anebo stojí za zradou rodu Trnhoffů někdo docela jiný?

Tato knížka se snaží stručně zrekonstruovat skutečný příběh života Tomáše Holého, nahlížený různými blízkými lidmi ze všech zásadních období jeho života z rozdílných úhlů. Obsahuje jen ověřená fakta, která se nejeví být jen pouhou zábavnou historkou, jež se mohla odehrát i jinak. Neuvádí samozřejmě ani věci intimní a snaží se, aby Tomášův život nevyzněl jako jedna velká jízda (což zcela určitě nebyl), ale zároveň některé typické příhody a detaily zmiňuje právě proto, aby tento srdečný, upřímný a otevřený kluk a mladý muž byl v této knize skutečným člověkem a Tomášem, nikoliv slavnou hvězdou či neskutečným svatým.

Strhující román zachycuje příběh výjimečně umělecky založených sourozenců Brontëových, známých spisovatelek Emily (1818–1848), Charlotte (1816–1855) a Anny (1820–1849) i jejich nadaného, ale nezdárného bratra Branwella. Autorka na základě podrobného studia nedávno odhalených pramenů i osobních návštěv míst, kde pobývali a jež inspirovala jejich tvorbu a poznamenala jejich život, zejména severoanglického Haworthu, volně rozvíjí dramatické líčení mnohdy neuvěřitelných osudů výjimečné rodiny.

Žena zralého věku to nemá ve světě plném mládí jednoduché, zvláště pokud ji ze všech stran sledují ostříží zraky dospívajících potomků, chátrajících matek, nedosažitelných mužů, zaujatých kolegů, jiných závistivých žen i kritické společnosti, jež povrchně soudí, že zralá žena už má vše podstatné vlastně za sebou.Že tomu tak ve skutečnosti není a že i na čarodějnici 50+ ještě mnohé čeká, dokazuje právě toto ironické pojednání sepsané známou advokátkou i věhlasným sexuologem, tedy autory, kteří o ženách, mužích i strastech tohoto světa leccos vědí.

Vítězství je v hlavě zachycuje stěžejní momenty historie vytrvalostních sportů, aby čtenáři přiblížila návyky a taktiky, kterých může využít k rozvíjení vlastní duševní síly. Vrcholoví sportovci svými schopnostmi připomínají bohy. Nicméně nehledě na schopnosti, má i jejich talent jisté hranice. Nejobtížnější závody vyžadují, aby šampion spoléhal nejen na své tělo, ale i na hlavu, protože jen tak může čelit obavám, které známe všichni: například strachu z neúspěchu, strádání či změny. V knize Vítězství je v hlavě známý sportovní novinář Matt Fitzgerald zkoumá "psychobiologický" model sportovního výkonu s cílem odhalit, jak mohou sportovci překonávat svá fyzická omezení prostřednictvím síly ducha. Poutavým vyprávěním ze světa triatlonu, cyklistiky, běhu, veslování či plavání umožňuje Fitzgerald čtenáři prožívat úžasné závody a vrhá nové světlo na vědecké poznatky týkající se duševní síly a způsobů, jak rozvíjet mentální schopnosti k překonávání výzev - ve sportu i v životě.

Přízračná sibiřská tajga, nekonečné bažiny, zapomenuté trestanecké osady. Prostředí, ve kterém se osamělý český etnograf cítí méně sám. Hledá poslední příslušníky místních domorodých skupin, kteří zde živoří na hranici jejich zanikajícího světa. Celýkraj ale zahaluje závoj strachu. Mizí v něm mladé dívky. A není nikdo, kdo by je hledal.Etnograf se seznamí se sestrou jedné z pohřešovaných a nechá se postupně pohltit pátraním po osudu ztraceného děvčete. Většina cest, po kterých se vydává, však končí hluboko v lese…

Jak máme hájit evropskou civilizaci, když neznáme její kořeny? Jak máme hájit svou identitu, když ani nevíme, z čeho vyrostlo evropské myšlení?Tato srozumitelná naučná kniha nám v tom může pomoci. Nečekejte jen zjednodušenou literární podobu biblických příběhů, jak ji známe třeba od Ivana Olbrachta. Vopěnka přistupuje k odkazu Bible, tedy Starého i Nového zákona, moderně. A také didaktičtěji. Neváhá použít odkazy k současnosti, poukázat na biblické protimluvy nebo připomenout současné vědecké poznání.Biblické příběhy v jeho podání promlouvají k současným dětem. Jsou tím minimem, které by měl každý Evropan znát, aby porozuměl sám sobě, svým evropským kořenům.Tato kniha nemá věkové omezení. Tak jako má Bible mnoho vrstev, i zde si mohou svou látku najít děti na prvním i druhém stupni, stejně jako na středních školách. A jakési biblické minimum z ní mohou čerpat i dospělí.

Málo známá i zcela neznámá fakta o životě geniálního skladatele i muzikanta Jaroslava Ježka (1906 Praha – 1942 New York), jehož písničky zná snad každý. Téměř nevidomého člověka, který strávil jako dítě šest let ve slepeckém ústavu. A poté se vlastní pílí vypracoval ve víc než důstojného spolupracovníka Voskovce a Wericha imnoha dalších umělců své doby. Přepracované a rozšířené vydání monografie objevující Ježkovu společenskou aktivitu v boji proti fašismu i přinášející pravdivý příběh lidí, kteří ho v americkém exilu v roce 1941 připravili o možnost vystoupit se svou Sonátou na mezinárodním hudebním festivalu. Známý popularizátor V+W, Osvobozeného divadla, Miroslava Horníčka odhaluje také Ježkův soukromý a milostný život.

Cesta do „evropského“ vesmíru se nám otevřela v roce 1978, kdy se Vladimír Remek stal prvním evropským kosmonautem v historii. V programu Interkosmos jsme ještě téhož roku, kdy odstartoval Vladimír Remek, vypustili z kosmodromu Pleseck družici Magion, „cvrčka“ o rozměrech pouhých 30×30×16 centimetrů a váze 15 kilogramů. Družic bylo více, ale po rozpadu východního bloku a zániku Interkosmu v roce 1990 se nad našimi vesmírnými projekty zavřelo nebe.Z mezihvězdného prostoru jsme však nikdy úplně neodešli. Teď se do vesmíru vracíme. A s plnou parádou. České technologie na robotickém vozítku Curiosity, které už od roku 2012 brázdí povrch Marsu, sklízejí zasloužený obdiv a uznání na celém světě. Stejně jako naše optika, speciální nanolepidla pro raketové nosiče, navigační a měřicí přístroje na palubách raket a družic, tantalové kapacitory či speciální sendvičové panely, jimiž jsou potažena zrcadla největších evropských teleskopů, komunikujících na vzdálenost miliónů kilometrů.

Konflikty mají spoustu podob. Od pravidelné hádky kvůli neumytému nádobí, přes seřvání nadřízeným, po domácí násilí a brutální vraždy v afektu. Násilí, verbální i fyzické, je formou komunikace a má svůj účel, charakter a pravidla. V pozadí totižstojí emoce a ty jsou do značné míry nejen předvídatelné, ale i ovlivnitelné.Na základě dlouholetých zkušeností z nebezpečné práce u vězeňské zásahové jednotky vypracoval Rory Miller jedinečný program ConCom, který učí, jak vhodnou komunikací předejít osobním konfliktům s cizími lidmi i se svými blízkými. Nabízí zcela novýnáhled na uvědomělou a efektivní komunikaci, která vám může snadno pomoci v každodenním životě.Tento vysoce efektivní komunikačně-psychologický program se nyní dostává do České republiky. V knize, kterou přeložil a tuzemským podmínkám přizpůsobil Jan Kadlec, zkušený instruktor působící na Policejní akademii ČR, se dozvíte, na jakých principechfungují mezilidské konflikty, co od nich očekávat a jak s nimi zacházet. Seznámíte se s užitečným modelem lidské komunikace a dostane se vám poučení o světě fyzického násilí a o jeho zvládání. Naučíte se vnímat věci, které podvědomě znáte, ale nikdyjste si je neuvědomili. Zbytek - stejně jako je tomu u každé sebelepší příručky - už bude záležet na vás.

Po zvolení Donalda Trumpa prezidentem se v centru pozornosti ocitla i celá jeho rodina včetně dětí, na které asi mohou být rodiče právem pyšní, jak se vyjádřila i Hillary Clintonová, když měla před volbami ohodnotit, co na soupeři oceňuje. Jejich matka Ivana, světoznámá Češka, první Trumpova žena, proto sepsala vzpomínky, v nichž se vrací jednak ke svému dětství ve Zlíně, studiu, emigraci, létům manželství s Donaldem Trumpem i pozdějším vztahům, ale především popisuje, jak důsledná a ná- ročná byla jako matka na své děti, aby je negativně nepoznamenalo bohatství, ale naopak aby v nich podpořila vlastnosti, které je dovedou k úspěchu. Kniha obsahuje mnoho zajímavých historek ze zákulisí života Trumpova klanu a je doprovázena barevnými fotografiemi.

„I. Q. ze mě vytahuje kořeny. Jeden po druhém, rychle, v rytmu rapu. Tak rychle, až to lupe. Lup. Lup. Lup. I. Q. je vytáhne, oklepe od hlíny - a já jsem celá děravá, plná děr jako po vytržených zubech. Z I. Q. je ve mně čím dál míň a míň; už ve mně nekoření; už není ani trochu MŮJ." Můj I. Q., to je příběh velké, bláznivé lásky nebo spíš obsese. Vztah předem odsouzený k zániku, ale o to silnější, palčivější a hlubší, tu slouží jako podobenství zoufalé lásky k městu New York, nádherné a nelítostné metropoli,která své věrné přetavuje do podob, jaké by sami nečekali. Svěže, neotřele, rytmicky psané vyznání, v kterém je o New Yorku všechno.

Ondřej Šteffl je zakladatel proslulého gymnázia PORG a vzdělávací společnosti Scio, v poslední době založil několik ScioŠkol. Soustavně se věnuje problematice školství a vzdělávání, své názory publikuje mimo jiné v blozích na aktualne.cz. Část z nich uvádí náš výběr. Autor se v nich zaměřuje na to, jaké schopnosti a znalosti by měla současná škola rozvíjet, aby žáci a studenti obstáli v dospělém životě. Poukazuje na to, jaké metody jsou v současné výuce zastaralé a co v dětech potlačují, a naopak ukazuje, jak jinak by mohlo vyučování vypadat, nebo přímo uvádí příklady škol, které úspěšně vedou děti k všestrannému rozvoji jejich osobnosti. Uvedené texty jsou zaměřeny spíše na rodiče, jsou doprovázeny krátkou vybranou diskusí z blogů, která obsahuje námitky k autorovým názorům, a jsou doprovázeny vtipnými ilustracemi.