Mladá fronta strana 190 z 237

Kniha Nesmrtelní Miloše Zapletala přibližuje čtenářům aktivity mnoha známých osobností navzdory jejich pokročilému věku. Vybral si 43 slavných „mladých staříků“, jak je nazývá, jejichž průměrný věk je 86 let.V této knize najdete například Zdeňka Svěráka, Karla Gotta, Jiřinu Bohdalovou, Jiřího Suchého, Milana Lasicu a další. Autor knihy si povídal a napsal o současnosti i plánech dalších významných osobností, například o astronomovi Jiřím Grygarovi, dirigentovi Liboru Peškovi, režisérovi Václavu Vorlíčkovi, politikovi Karlu Schwarzenbergovi, světoznámém fotografovi Janu Saudkovi, profesoru Pavlu Pafkovi, anebo o olympijské vítězce Daně Zátopkové.Nesmrtelní dokazují, že v každém věku je možné být aktivní, pracovat, tvořit nebo se věnovat svým koníčkům. Jsou návodem těm, kteří si ve vyšším věku se stárnutím mnohdy nevědí rady.

Každý měsíc vznikne v Česku několik nových minipivovarů a tento trend bude pokračovat i v následujících letech. Češi, znudění „europivy" velkých producentů, se stále větší oblibou vyhledávají chuťově pestrá, řemeslná piva vařená v malých provozovnách. Minipivovary a malé pivovary se sice v Česku podílejí na celkové produkci oblíbeného nápoje jen zhruba dvěma procenty, jejich vliv na českou „pivní kulturu" je ale obrovský. Nabízejí nové pivní styly, nutí velke pivovary ke změně kvality jejich piv a také k rozšiřování sortimentu. Podle mapy minipivovarů plánují své výlety a dovolené každoročně stovky tisíc turistů. V našem průvodci najdete více než sedmdesát hodnocení vybraných minipivovarů, které stojí za to navštívit. Recenze vznikají na základě vlastních zkušeností autora, nikoliv jen ohlasů posbíranych z internetu. Součástí publikace je i úvod o různých způsobech vaření piva a návod, jak si tento mok naplno vychutnat.

Báchorky blanického rytíře z pera Miloše Zapletala jedinečným způsobem aktualizují známé motivy o blanických rytířích. Jeden z nich se totiž zatoulá pod bájnou horu Blaník, kde nachází nejrůznější příběhy, se zvířátky, ale i s podivnými bytostmi. Blanický rytíř se seznámí s čtyřrohým beranem Knížákem, tajuplnými hejkaly, keltským druidem, nebo se strašidelnou mátohou. Odhalí výpravy lesních nočních skřítků za blanickými poklady, sleduje svatbu oslů, objeví zlatonosný potok a další místa i bytosti žijící pod Blaníkem.Zvukovou verzi Báchorek blanického rytíře vypráví Oldřich Kaiser, který ji také doprovází na nejrůznější hudební nástroje.

Celou pubertu jsem posilovala břicho, abych ho měla ploché a pevné. Jenže jsem si nevšimla, že můj zadek připomíná velký měkký gauč. Život nebývá takový, jaký si myslíme, že bude. A někdy je to zatraceně dobře. Vyrosteme, najdeme si skvělou práci, kde budou všichni milí a přející, a k tomu pěkného, hodného a ne úplně chudého kluka. Budeme s ním mít roztomilé děti, psa a domek se zahrádkou. Třeba zrovna takový plán máme. Skřřříp. A všechno je jinak. Něco z toho je, a něco ne. Anebo se to divně pomotá. Co s tím? Brečet? Nadávat na osud? Vyčítat smůle, že se nám nalepila až na záda? Blbost! Dělat si z toho legraci! Jediné řešení, jak to všechno zkusit přežít. Protože život za tu zábavu stojí. Knížka, kterou držíte v ruce, je právě o tom. Že nám život občas přehodí směrovku. Místo zářivé žluté jdeme chvíli po temně modré nebo rychlé zelené, abychom pokračovali po vášnivé červené. A pak zjistili, že jsou značky v nedohlednu a v ruce držíme štětec.

Přesně před 100 lety, 28. října 1918, se začíná psát nová éra svobodného podnikání v tehdy zrozeném Československu. Dvakrát je násilně přerušena. Druhou světovou válkou a komunistickým pučem v roce 1948. Přesto tato relativně krátká éra zrodila podnikatele světového věhlasu, na které můžeme být dodnes pyšní. V naší exkluzivní publikaci 100 let svobodného podnikání v Československu představíme příběhy československých prvorepublikových podnikatelských „es“. I jejich následovníků – novodobých Baťů, kteří po roce 1989 do dneška dělají čest České republice i daleko za jejími hranicemi. Dokázali změnit tvář české ekonomiky a dát slovu podnikání opět jeho pravý význam.

Jaké to je, zabalit si dvoje boty, slovník, za- mknout pražský byt a po třicítce začít nový život v kultuře, která není vaše vlastní? Když se novinářka Jana LeBlanc přestěhovala do Ameriky, vzala do ruky blok, tužku a sepisovala všechno, co se naučila: jak v cizině hledat přátele, přestat se litovat, porodit, vychovávat dvojjazyčné dítě, jíst velké večeře a nepřibrat u toho, nerozvést se, když se úsměvné kulturní rozdíly promění v nesnesitelné, nebo co odpovídat na otázku, kde se jednou nechá pohřbít. Tam, kde byla kdysi doma, nebo v zemi svého muže? Vtipně, sebeironicky, s okouzlující otevřeností a s nadhledem napsaná kniha potěší každého. Rozesměje vás, pokud jste daleko od domova nebo máte s životem v cizině jakoukoli zkušenost. A pohladí ujištěním, jak dobře se žije v Česku – kdybyste náhodou měli pocit, že jinde ve světě to je určitě lepší.

Masarykovi byli moderní pár. Oba byli velcí idealisté, přemýšliví, kosmopolitní. Rebelovali v oblasti náboženství, manželství i výchovy dětí. Ne všechno ale tehdejší společnost dokázala přijmout.T. G. Masaryk se uměl povznést nad malost poměrů a směřovat výše, proto si prozíravě vybral ženu, která pro něj představovala neustálou výzvu i inspiraci. Ztělesňovala také jinou kulturu, ukazovala mu možnosti nového sociálního uspořádání. Především však byla jeho věrnou oporou a pomocnicí. To Charlotta mu v zásadních chvílích, kdy chtěl emigrovat z Čech do ciziny, jasně řekla: „Ty musíš zůstat! Tvé místo je tady!“Jaká byla? Charlotta byla ženou mnoha paradoxů. Byla světice i rebelka, myslitelka i příliš hodná máma. Snažila se v sobě spojit nespojitelné, zvládnout nároky dvou světů, světa konzervativního a světa moderního. Tříštila se v aktivitách pro své čtyři děti a z posledních sil pomáhala Tomáši Garrigue Masarykovi v mnoha jeho činnostech. Na vlastní zájmy jí příliš energie nezbývalo, přesto si však našla čas i pro sociální práci a práci v ženském hnutí. Knížka se soustřeďuje především na méně známé příběhy z Charlottina života a na nejvýraznější aspekty její osobnosti.