Mladá fronta strana 226 z 281

Obrazové publikace

Niterná zpověď největšího a nejkontroverznějšího norského spisovatele 20. století. V beletrizovaném deníku autora, který byl po druhé světové válce uvězněn a obžalován ze spolupráce s proněmeckou kolaborantskou vládou, najde čtenář vzpomínky, představy i každodenní útrapy člověka pronásledovaného svědomím a trpícího pocitem nedorozumění. Jedinečné Hamsunovy zápisky dokazují jeho hluboké, očím poválečné spravedlnosti ukryté lidství.

Na pozadí příběhu Jana Jeronýma, spolužáka Jana Husa, Jeronýma, Jakoubka ze Stříbra a dalíšch protagonistů husitství, přibližuje historik Jan Stejskal náboženské a společenské poměry posledních desetiletí 14. a první poloviny 15. století. Velmi cenný je popis misijní cesty doktora kanonického práva a bakaláře teologie sledující stopy sv. Vojtěcha. Řeholní život Jana Jeronýma v toskánském klášteře Camaldoli,mateřském konventu jedné z nejpřísnějších observancí středověku, kamaldulského řádu, poskytuje vzácný vhled do života řádových kněží. S provinčním životem Čech, které se husitsvím dobrovolně vyčlenilo z Evropy, kontrastuje i Jeronýmova diplomatická kariéra. Neméně působivým konstrastem je pak Jeronýmova optika, jíž pohlíží na tolik glorifikované husitství. Vrcholem Jeronýmovi diplomatické kariéry je pak pozvání na basilejský koncil, z něhož vyšly kompaktáta legitimizující český utrakvismus. Autor zdařile zrekonstruoval Jeronýmův život a názorové universum z jeho dochované literární pozůstalosti a podařilo se mu plasticky přiblížit složité historické, společenské a náboženské souvislosti doby, kterou obvykle nazíráme příliš domácí, provinční, národní optikou.

Další fantasy román z oblíbené série knih, jejichž děj se odehrává ve světě zvaném Wetemaa, se zabývá hrdinnými skutky Haldora z Mortaluny a jeho rytířských přátel z Aurixského knížectví, na které doléhají těžké časy.

Experimentální román, považovaný za jedno ze základních děl moderní latinskoamerické literatury, zachycuje formou skládačky osudy Argentince Horacia Oliveiry v Paříži konce 50. let a v Buenos Aires počátku 60. let. Osudy protagonistů jsou rámcem pro úvahy o možnostech uchopení světa skrze umění, o odlišnostech a souvislostech dvou kulturních světů. Cortázar zde s hravostí sobě vlastní hledá průsečík fantazie a reality, onen tajemný most do jiného světa, kde je nemožné běžné a všednost získává fantastické obrysy. Julio Cortázar (1914–1984) je argentinský prozaik, esejista a publicista, jeden z protagonistů slavného „boomu“ latinskoamerické literatury 60. let.

Kniha vzpomínek Zoe Klusákové, dcery armádního generála Ludvíka Svobody, sedmého prezidenta Československé republiky, je velmi osobním návratem do doby první republiky, let druhé světové války i do let poválečných. Autorka vzpomíná na své rodiče, bratry a na celou řadu rodinných událostí. Její vyprávění ukazuje na příkladě osudu jedné rodiny, jak velké dějiny, které měnily běh života celé společnosti, zasahovaly do života rodin i jednotlivců, když nechtěli být jen nezúčastněnými pozorovateli dění a bezbrannými obětmi událostí.

Název románu renomovaného německého prozaika a dramatika dobře vystihuje prvoplánový děj knihy. Hrdinou je Willem Hold, který jako nájemný zabiják přijíždí po deseti letech do rodného Německa, aby zabil milionáře Big Mannyho. Potud klasický škvár, příběh je však zasazen do Frankfurtu nad Mohanem v době konání světoznámého knižního veletrhu. Klasičtí protagonisté brakové detektivky, kterými jsou kromě Holda i luxusní prostitutka Lou, dvě soukromá očka Helene a Carl, zmíněný milionář a jeho bezskrupulózní manželka Vanilla, jsou tak konfrontováni se světem nakladatelů, kritiků a spisovatelů, ale hlavně s mediálně nafouknutým, snobským světem, kde knihy jsou velký byznys. Střet těchto světů je zdrojem napětí, nečekaných zvratů i humoru. Nechybí tu láska jako z červené knihovny, brutální vražda, nelítostná pomsta, postupné rozmotávání klubka vztahů a nitek vedoucích k pravým zločincům ani narážky ze světa literatury.

První román pro dospělé Mikaela Niemiho (nar. 1959) se setkal s mimořádným ohlasem ve Švédsku i v zahraničí, kde již vyšel v deseti zemích. Páteř knihy tvoří autorovy vzpomínky na dětství v odlehlém, exotickém údolí řeky Torne& v nejsevernější části Švédska daleko za polárním kruhem, do jehož rurálního života vtrhly v 60. a 70. letech nové časy a vyvolaly mnohé bizarní situace. V líčení názorových střetů zastánců tradičních hodnot s moderní společností autor záměrně stírá hranici mezi skutečností a fantazií a královsky baví sebe i čtenáře.

Čtivě psaná kniha, určená především matkám, kterým není lhostejné uvedení svých dcer do dnešního rozporuplného světa protichůdných názorů na model ideálního ženství. Jak dnes vychovávat dívku tak, aby z ní vyrostla silná, sebevědomá osobnost? Jaký vliv má její tělo a její vzhled na vytváření pocitu vlastní hodnoty? Do jaké míry její chování ovládá konzumní průmysl a média? Jak emancipace obohatila dnešní dívky a co jim naopak vzala? Kniha napomáhá zorientovat se v dnešní rozostřené době protikladů a najít výchovný model, jak nabídnout pomoc při řešení otázek týkajících se např. bulimie, anorexie, vzhledu, vzdělání, role ženy v dnešní společnosti apod.

Hlavní hrdinkou románu je spisovatelka, překladatelka a matka tří dospívajících dětí. Poklidný hrdinčin domácký život mezi milujícím manželem, překládáním, psaním povrchních románů a vysedáváním v kavárně s přítelkyněmi náhle naruší odchod dcery Nory z domova. Nora dává před domovem přednost žebrání na rohu torontské ulice s cedulí „Dobro“ na krku. V popisu toho, jak se Rety vyrovnává s dceřinou vzpourou.

V poválečné Anglii jsou všechny životní potřeby na příděl na černé trhu nakupují jen ti, co na to mají. Paní Haddingtonová je zbohatlice s nejasnou minulostí a nejasnými prameny příjmů, mezi něž zřejmě patří také drogy. Její bývalý milenec se snaží připoutat k sobě její dceru závislostí na heroinu, takže se rozhodne jej zbavit. Ideální příležitost se naskytne při partii dvojitého bridže – muž je uškrcen drátem na aranžování květin. Než stačí policie vypátrat pachatele, je nalezena mrtvá i sama paní Haddingtonová, zavražděna naprosto stejným způsobem…

Dva roky po válce Severu a Jihu se novoanglická intelektuální metropole Boston stává dějištěm hrůzné série vražd. Tajuplný mstitel jako by kráčel ve stopách Danta Alighieriho a do puntíku naplňoval pekelné vize potrestaných hříšníků, které tvůrce vylíčil v úvodu své Božské komedie. V Bostonu však zatím tyto podrobnosti může znát pouze hrstka zasvěcenců spojených s Dantovým klubem: družinou známých básníků, kteří pořizují první americký překlad této proslulé italské skladby. Kdo však může být tak sečtělým vrahem? Pokud chtějí znát odpověď, nezbývá jim než se odpoutat od svých psacích stolů a pokusit se na vlastní pěst vypátrat nejen ďábelského pachatele, ale také zrůdné motivy jeho počínání.

Ve čtvrtém dílu druhého cyklu velké Merlovy historické ságy Dědictví otců se čtenáři prostřednictvím stále stejného vypravěče hraběte ze Sioraku zblízka seznámí s postavami, které znají ve značně zkreslené podobě zejména ze Tří mušketýrů (kardinál Richelieu, vévoda Buckingham a král Ludvík XIII.), a poopraví si o nich mínění. Děj, který v prvních dílech v době dospívání vypravěčova i Ludvíkova plynul pomalu jako dětství, dostává spád a události válečné i milostné se na krále řítí jedna za druhou.

U příležitosti devadesátých narozenin básníka a spisovatele Viktora Fischla vydává nakladatelství Mladá fronta titul, jenž je osobním svědectvím autorky Milady Kaďůrkové o jednom z nejpozoruhodnějších českých – ale též izraelských – literátů současnosti. Nejde o suchopárnou odbornou monografii, naopak text je nesmírně živý a čtivý veškeré údaje jsou nicméně naprosto spolehlivé, neboť Viktor Fischl s autorkou úzce spolupracoval. Kniha navíc obsahuje bohatou fotografickou přílohu zahrnující dosud nepublikované snímky z básníkova osobního archívu.

Obrazové publikace

Hlavní hrdina je možná posledním člověkem na zničené planetě. Mezi opuštěnými domy, rozbitými počítači a horami prázdných obalů od náhražkových potravin vzpomíná na svého nejlepšího přítele, který svými biologickými pokusy přivedl lidstvo do záhuby. Autorka se zamýšlí nad možnými důsledky nezodpovědného zavádění nových biotechnologií, a na pozadí dalších nám tak známých hrozeb, jakými jsou dětská pornografie, citová prázdnota, kriminalita či sociální polarizace, líčí příšernou, avšak i představitelnou budoucnost.