Mladá fronta strana 227 z 281

Humoristická knížka napsaná podle stejnojmenné televizní minisérie manželů Pelantových.

Sbírka básní čínské básnířky (nar. 1084).

Třetí kniha Kateřiny Sidonové nase název Jakub - tedy opět vlastní jméno a opět jméno hlavního hrdiny, ústřední postavy. Tentokrát však nejde o `realistický` příběh ze `skutečného života`, jako tomu bylo u předchozího textu nazvaného Jsem Kateřina, ale o rozsáhlou metaforu, pokus uchopit formou podobenství samu podstatu nejdůležitějších věcí v údělu každého člověka.

Dan Starkey, belfastský novinář, kterého známe už z černočerné gangstersko-politické grotesky i Irská šaráda /i , se tentokrát vydává na malý ostrov Wrathlin - meteorologicky vlhký, avšak pokud jde o alkohol prý suchý - s tajným úkolem.

Třetí díl volné trilogie.

Mladý loutnista Peter Claire přijíždí roku 1629 na dvůr dánského krále Kristiána IV. a stává se členem orchestru, který své umění provozuje převážně v chladném a temném sklepení. V touze po ochraně a bezpečí si ho král vybírá za svého anděla strážné ho", pročež se Peter ocitá v situacích, kdy spolu zápasí světlo a tma, dobro a zlo, ale také povinnost a milostná vášeň. V tomto lyricky laděném výpravném dramatu z dvorského prostředí nejde totiž o nic méně než o naplnění touhy a spásu vlastní duše.

Rebarbora je zvláštní dítě, už jen tím, jak přišla na svět. Vyrostla totiž na rebarborovém keři. Vypadá jako všechny ostatní děti, ale má neobyčejné schopnosti, například se umí dělat neviditelnou - zkrátka najednou zmizí. Také rozmlouvá s růžovou rybou a létá na netopýru a... a... Je toho víc, co umí a dokáže. A proto si ji kdesi na dálném ostrově Paměti vyvolí, aby zachránila svět, kterému hrozí zkáza. A Rebarbora neváhá a jde zachraňovat. Zažije dobrodružství, uvidí nevídané, pozná nepoznané. A ti, co si její příběh přečtou, budou trnout strachy, žasnout i smát se.

Básníkovy sbírky Hodina mezi psem a vlkem, Smuténka, Metličky, Odlévání do ztraceného vosku a další patří ke skvostům české poezie. Přesto dosud nebyl vydán obsáhlý básnický výbor, který by Skácela představil v celku jeho tvorby. Kniha, kterou uspořádal, obrazovým materiálem doplnil a kalendáriem a doslovem opatřil Jiří Opelík, je splátkou na tento velký dluh.

Humoristická knížka napsaná podle stejnojmenné televizní minisérie manželů Pelantových.

Pro všechny rodilé Malostraňáky je krpál zvaný Petřín už jaksi odjakživa zároveň tím nejhlubším fekálem i blyštivou monstrancí či snad dokonce svatostánkem v jedné jediné homoloidní podobě. Je tedy nad jiné zřejmé, že petřínský ko-ko-kopec nefiguruje v knize jen jako nějaká prachobyčejná a snadno nahraditelná kulisa. Naopak - zcela logicky mu přináleží role jednoho z hlavních protagonistů. Tím dalším, bezesporu hlučnějším, pak zůstává postava Kraťáka. Reálná figurka z masa a kostitřasu, překypující ovšem zcela iracionálními modely chování. Jakási forma autorova vlastního samo-stínu, jistý druh vyznání a zároveň i privátní projekce starého dobrého přítele... Takže: Ať vám řádně šmakuje!

Dva roky po válce Severu a Jihu se novoanglická intelektuální metropole Boston stává dějištěm hrůzné série vražd. Tajuplný mstitel jako by kráčel ve stopách Danta Alighieriho a do puntíku naplňoval pekelné vize potrestaných hříšníků, které tvůrce vylíčil v úvodu své Božské komedie. V Bostonu však zatím tyto podrobnosti může znát pouze hrstka zasvěcenců spojených s Dantovým klubem: družinou známých básníků, kteří pořizují první americký překlad této proslulé italské skladby. Kdo však může být tak sečtělým vrahem? Pokud chtějí znát odpověď, nezbývá jim než se odpoutat od svých psacích stolů a pokusit se na vlastní pěst vypátrat nejen ďábelského pachatele, ale také zrůdné motivy jeho počínání.

John Gray se ve své pronikavé studii snaží doložit, že liberální myšlení v sobě vždy zahrnovalo dvě rozporuplné teze. Ta první tvrdí, že liberální myšlení je teorií o universálním racionálním konsensu, který se snaží nalézt nejlepší způsob života pro všechny, podle druhé je liberalismus projektem mírové koexistence mezi různými druhy životních stylů. Podle Graye je pojetí racionálního konsensu anachronismem v době, kdy i život jednotlivého člověka obsahuje více než jeden životní styl. Budoucnost liberalismu tak patří teorii modu vivendi, který poprvé formuloval Thomas Hobbes.

V 8. a 9. století obnovily tři byzantské císařovny po období ikonoklasmu znovu uctívání ikon. V plastických portrétech Ireny, Eufrosyné a Theodory vyvstávají děje středověké Byzance. Současně je kniha studií o poměru žen k moci, a tedy i historickým příspěvkem k diskusi o současném feminismu. Judith Herrinová studovala historii na univerzitě v Cambridge, Aténách, Paříži a Mnichově. V letech 1991 až 1995 byla profesorkou byzantské historie na univerzitě v Princetonu, nyní působí jako profesorka pozdně antických a byzantských studií na King’s College v Londýně.

Na pozadí příběhu Jana Jeronýma, spolužáka Jana Husa, Jeronýma, Jakoubka ze Stříbra a dalíšch protagonistů husitství, přibližuje historik Jan Stejskal náboženské a společenské poměry posledních desetiletí 14. a první poloviny 15. století. Velmi cenný je popis misijní cesty doktora kanonického práva a bakaláře teologie sledující stopy sv. Vojtěcha. Řeholní život Jana Jeronýma v toskánském klášteře Camaldoli,mateřském konventu jedné z nejpřísnějších observancí středověku, kamaldulského řádu, poskytuje vzácný vhled do života řádových kněží. S provinčním životem Čech, které se husitsvím dobrovolně vyčlenilo z Evropy, kontrastuje i Jeronýmova diplomatická kariéra. Neméně působivým konstrastem je pak Jeronýmova optika, jíž pohlíží na tolik glorifikované husitství. Vrcholem Jeronýmovi diplomatické kariéry je pak pozvání na basilejský koncil, z něhož vyšly kompaktáta legitimizující český utrakvismus. Autor zdařile zrekonstruoval Jeronýmův život a názorové universum z jeho dochované literární pozůstalosti a podařilo se mu plasticky přiblížit složité historické, společenské a náboženské souvislosti doby, kterou obvykle nazíráme příliš domácí, provinční, národní optikou.

Kniha patrně nejvýznamnější osobnosti současné sociologie navazuje na autorovo předchozí dílo Tekutá modernita. Bauman tematizuje problém lidské identity a proměnu pohledu na osobnost v souvislosti s pokračujícím trendem individualizace a rozšiřování privátní sféry. Tento proces by mohl ohrožovat samou podstatu moderní society a Bauman se snaží analyzovat takové jevy, jako je kontrast mezi lokálním řádem a globálním chaosem, stanovení hranic kontroly a bezpečnosti při reklamování stále větší svobody na jednotlivce, základní možnost dohody v době kultu jedinečnosti a odlišnosti.

Tento částečně autobiografický román (Vargas Llosa, který několik let také z donucení studoval na vojenském gymnáziu, se dá identifikovat v postavě Básníka) se stal jedním ze zakládajících děl boomu latinskoamerické literatury 60. let, k jeho proslulosti v Peru přispělo mimo jiné i to, že jeho výtisky byly na dvoře vojenského gymnázia manifestačně spáleny. Vargas Llosa zachytil konflikt chlapců s nesmyslným vojenským drilem a absurditou lživého světa dospělých zcela novými postupy, které později zdokonalil a rozvedl v dalších svých knihách (prolínání časových a vypravěčských rovin, nejistá identita postav, tzv. skrytý údaj, zvyšující napětí jako v detektivce, otevřené interpretační možnosti apod.).