Mladá fronta strana 229 z 281

Alex je typická holka v pubertě. Má mraky problémů. Např. tři mladší bráchy (k nesnesení! jednu malou ségru (mimino – ještě nosí plínky) a velkou sestru, se kterou by si strašně ráda povídala, ale bohužel se kolem ní pořád motá její kluk! A taky má samozřejmě rodiče, kteří mají strašně moc práce a nemají na ni čas (což je někdy docela fajn, jenže Alex občas trpí pocitem, že ani nevědí, že existuje). Kdo to ale tutově neví, je božský Kevin. Jako by byla pro něj vzduch. A s tím se musí rozhodně něco udělat... První kniha z úspěšné řady deníků patnáctileté Alexandry je plná vtípků a slovních hříček, objevují se v ní obvyklá témata ze světa teenagerů, nahlížená s humorem a nadsázkou.

Napínavá detektivka irského autora. Dan Starky, zkrachovalý belfastský novinář, se zas jednou ocitl v pěkné šlamastyce, kterou si podle svého názoru ani nezavinil, ani nezasloužil. Sadistický gangster zvaný Plukovník po něm chce, aby zabil holywoodského herce Seana O'Toola. Aby Dana přinutil, unesl mu ženu a dítě.

Niterná zpověď největšího a nejkontroverznějšího norského spisovatele 20. století. V beletrizovaném deníku autora, který byl po druhé světové válce uvězněn a obžalován ze spolupráce s proněmeckou kolaborantskou vládou, najde čtenář vzpomínky, představy i každodenní útrapy člověka pronásledovaného svědomím a trpícího pocitem nedorozumění. Jedinečné Hamsunovy zápisky dokazují jeho hluboké, očím poválečné spravedlnosti ukryté lidství.

Obrazové publikace

Dan Starkey, belfastský novinář, kterého známe už z černočerné gangstersko-politické grotesky i Irská šaráda /i , se tentokrát vydává na malý ostrov Wrathlin - meteorologicky vlhký, avšak pokud jde o alkohol prý suchý - s tajným úkolem.

První román pro dospělé Mikaela Niemiho (nar. 1959) se setkal s mimořádným ohlasem ve Švédsku i v zahraničí, kde již vyšel v deseti zemích. Páteř knihy tvoří autorovy vzpomínky na dětství v odlehlém, exotickém údolí řeky Torne& v nejsevernější části Švédska daleko za polárním kruhem, do jehož rurálního života vtrhly v 60. a 70. letech nové časy a vyvolaly mnohé bizarní situace. V líčení názorových střetů zastánců tradičních hodnot s moderní společností autor záměrně stírá hranici mezi skutečností a fantazií a královsky baví sebe i čtenáře.

Čtivě psaná kniha, určená především matkám, kterým není lhostejné uvedení svých dcer do dnešního rozporuplného světa protichůdných názorů na model ideálního ženství. Jak dnes vychovávat dívku tak, aby z ní vyrostla silná, sebevědomá osobnost? Jaký vliv má její tělo a její vzhled na vytváření pocitu vlastní hodnoty? Do jaké míry její chování ovládá konzumní průmysl a média? Jak emancipace obohatila dnešní dívky a co jim naopak vzala? Kniha napomáhá zorientovat se v dnešní rozostřené době protikladů a najít výchovný model, jak nabídnout pomoc při řešení otázek týkajících se např. bulimie, anorexie, vzhledu, vzdělání, role ženy v dnešní společnosti apod.

V 8. a 9. století obnovily tři byzantské císařovny po období ikonoklasmu znovu uctívání ikon. V plastických portrétech Ireny, Eufrosyné a Theodory vyvstávají děje středověké Byzance. Současně je kniha studií o poměru žen k moci, a tedy i historickým příspěvkem k diskusi o současném feminismu. Judith Herrinová studovala historii na univerzitě v Cambridge, Aténách, Paříži a Mnichově. V letech 1991 až 1995 byla profesorkou byzantské historie na univerzitě v Princetonu, nyní působí jako profesorka pozdně antických a byzantských studií na King’s College v Londýně.

Experimentální román, považovaný za jedno ze základních děl moderní latinskoamerické literatury, zachycuje formou skládačky osudy Argentince Horacia Oliveiry v Paříži konce 50. let a v Buenos Aires počátku 60. let. Osudy protagonistů jsou rámcem pro úvahy o možnostech uchopení světa skrze umění, o odlišnostech a souvislostech dvou kulturních světů. Cortázar zde s hravostí sobě vlastní hledá průsečík fantazie a reality, onen tajemný most do jiného světa, kde je nemožné běžné a všednost získává fantastické obrysy. Julio Cortázar (1914–1984) je argentinský prozaik, esejista a publicista, jeden z protagonistů slavného „boomu“ latinskoamerické literatury 60. let.

Kniha vzpomínek Zoe Klusákové, dcery armádního generála Ludvíka Svobody, sedmého prezidenta Československé republiky, je velmi osobním návratem do doby první republiky, let druhé světové války i do let poválečných. Autorka vzpomíná na své rodiče, bratry a na celou řadu rodinných událostí. Její vyprávění ukazuje na příkladě osudu jedné rodiny, jak velké dějiny, které měnily běh života celé společnosti, zasahovaly do života rodin i jednotlivců, když nechtěli být jen nezúčastněnými pozorovateli dění a bezbrannými obětmi událostí.

Kniha vzpomínek Zoe Klusákové, dcery armádního generála Ludvíka Svobody, sedmého prezidenta Československé republiky, je velmi osobním návratem do doby první republiky, let druhé světové války i do let poválečných. Autorka vzpomíná na své rodiče, bratry a na celou řadu rodinných událostí. Její vyprávění ukazuje na příkladě osudu jedné rodiny, jak velké dějiny, které měnily běh života celé společnosti, zasahovaly do života rodin i jednotlivců, když nechtěli být jen nezúčastněnými pozorovateli dění a bezbrannými obětmi událostí.

Na pozadí příběhu Jana Jeronýma, spolužáka Jana Husa, Jeronýma, Jakoubka ze Stříbra a dalíšch protagonistů husitství, přibližuje historik Jan Stejskal náboženské a společenské poměry posledních desetiletí 14. a první poloviny 15. století. Velmi cenný je popis misijní cesty doktora kanonického práva a bakaláře teologie sledující stopy sv. Vojtěcha. Řeholní život Jana Jeronýma v toskánském klášteře Camaldoli,mateřském konventu jedné z nejpřísnějších observancí středověku, kamaldulského řádu, poskytuje vzácný vhled do života řádových kněží. S provinčním životem Čech, které se husitsvím dobrovolně vyčlenilo z Evropy, kontrastuje i Jeronýmova diplomatická kariéra. Neméně působivým konstrastem je pak Jeronýmova optika, jíž pohlíží na tolik glorifikované husitství. Vrcholem Jeronýmovi diplomatické kariéry je pak pozvání na basilejský koncil, z něhož vyšly kompaktáta legitimizující český utrakvismus. Autor zdařile zrekonstruoval Jeronýmův život a názorové universum z jeho dochované literární pozůstalosti a podařilo se mu plasticky přiblížit složité historické, společenské a náboženské souvislosti doby, kterou obvykle nazíráme příliš domácí, provinční, národní optikou.

V 8. a 9. století obnovily tři byzantské císařovny po období ikonoklasmu znovu uctívání ikon. V plastických portrétech Ireny, Eufrosyné a Theodory vyvstávají děje středověké Byzance. Současně je kniha studií o poměru žen k moci, a tedy i historickým příspěvkem k diskusi o současném feminismu. Judith Herrinová studovala historii na univerzitě v Cambridge, Aténách, Paříži a Mnichově. V letech 1991 až 1995 byla profesorkou byzantské historie na univerzitě v Princetonu, nyní působí jako profesorka pozdně antických a byzantských studií na King’s College v Londýně.

Hlavní hrdina je možná posledním člověkem na zničené planetě. Mezi opuštěnými domy, rozbitými počítači a horami prázdných obalů od náhražkových potravin vzpomíná na svého nejlepšího přítele, který svými biologickými pokusy přivedl lidstvo do záhuby. Autorka se zamýšlí nad možnými důsledky nezodpovědného zavádění nových biotechnologií, a na pozadí dalších nám tak známých hrozeb, jakými jsou dětská pornografie, citová prázdnota, kriminalita či sociální polarizace, líčí příšernou, avšak i představitelnou budoucnost.

U příležitosti devadesátých narozenin básníka a spisovatele Viktora Fischla vydává nakladatelství Mladá fronta titul, jenž je osobním svědectvím autorky Milady Kaďůrkové o jednom z nejpozoruhodnějších českých – ale též izraelských – literátů současnosti. Nejde o suchopárnou odbornou monografii, naopak text je nesmírně živý a čtivý veškeré údaje jsou nicméně naprosto spolehlivé, neboť Viktor Fischl s autorkou úzce spolupracoval. Kniha navíc obsahuje bohatou fotografickou přílohu zahrnující dosud nepublikované snímky z básníkova osobního archívu.

Společenské romány